Všechno se do recenze nevešlo - původní text:

Byl jsem na této hře v Bratislavě v DPOH divadle. Úplně vyprodáno daleko dopředu. Publikum převážně pamětníci - jako já - plni očekávání. O přestávce už bylo vidět, že je nadšení přechází.
Úvodní akrobatické představení - mladí se nadřeli, klobouk dolů. Potom slovní úvod do jednoduchoučkého děje jako pro skupinu méně chápavých jedinců. Konečně se zjevili hlavní protagonisté, byť pouze na několik minut. Opakovat v jedné minutě tentýž fór nebo gag třikrát po sobě, to se potřetí lidi už nesmějou. Vliv paní Molavcové na mladší herecké kolegyně je zřejmý. Scénka ze Saturnina "Ano, chtěla jsem růži a toto je růže, ale naprosto nevhodná" jako přes kopírák, jenom s jiným textem.
Celkově: matný dojem. Konec hry přišel znenadání. Možná i díky tomu, že závěrečná pointa (nález prstenu) byla doslova zabitá. Měl jsem dojem, že autor při psaní postupně ztrácel elán a ke konci už byl tak unaven, že to prostě uťal a šel spát. S SK přáteli jsme potom zasedli k vínu a unisono jsme se zhodli na názoru, že "to bolo také akési nedorobené či nedokončené".
Kdo chce vidět pana Suchého a pani Molavcovou, má šanci je vidět dohromady asi 10 minut. Jsou stejní jak člověk očekává, a to je asi tak všechno.
Můj -pouze subjektivní!- pocit po představení: zklamání. Čekal jsem víc. Asi jsem nevzal do úvahy věk pana Suchého. Já bych si na jeho místě pravděpodobně ani nepamatoval kde bydlím, takže vlastně sláva mu, že ...