Národní divadlo

Poslední dokončené dílo českého básníka a dramatika Františka Hrubína, které bylo ještě za jeho života uvedeno na jevišti. Nestárnoucí archetypální legenda o síle a magii lásky. Pohádka podle staré indoevropské báje o dívce, která se dokáže zamilovat do netvora a která vnímá víc jeho nitro než (na první pohled) odpudivou tělesnou schránku...

Dramatizace slavného románu s netypickým hlavním hrdinou, v jehož osudu autor ztvárnil svoji představu ideálně krásného člověka, upřímného, až dětsky důvěřivého. Muže, který ve zkaženém světě plném intrik, kariérismu a sobectví stále doufá a miluje. Mladého knížete Myškina, zchudlého epileptika, čekají po návratu ze švýcarského sanatoria tak nečekané a podivné události, že upadne znovu do své duševní nemoci. Lidé, kteří nemohou pochopit jeho neskonalou dobrotu, ho s výsměchem označují za idiota. Ale nejsou nemocnými nakonec oni sami...?

Vrcholná Shakespearova komedie o pomluvě, milostném zápolení, ironickém měření sil a ostrých slovních přestřelkách patří mezi autorovy nejzábavnější, nejjiskřivější a také „nejzamilovanější“ hry. Beatrice nevěří mužům, Benedik se nechce nikdy ženit. Vtipná intrika jejich přátel samozřejmě spouští kolotoč nedorozumění, jež nemohou vést k ničemu jinému než k závěrečné šťastné svatbě...

Inscenace zkoumající zásadní, ale neslavnou událost z dějin českého divadla, kdy rozvášněný dav v listopadu 1920 obsadil Stavovské divadlo a vyhnal odsud jeho německé nájemce. V soudním procesu se ředitel německé divadelní společnosti Kramer marně domáhal svých práv, která mu byla pod tlakem veřejného mínění upřena. Posunuli jsme se v tomto směru za sto let od vzniku samostatného Československa? Nebo stále potřebujeme stavět svou identitu na falešných představách o sobě i druhých? Je to doklad nedostatečného sebevědomí jednoho národa, nebo je to něco, co je vlastní lidskému druhu jako takovému? A nevystavuje nás to v dnešní době snadno falšovatelných médií většímu nebezpečí než kdy dříve...?

Příběh o ženě, která vezme pevně do rukou otěže své rodiny a přitom ji přivede k záhubě...

Poetická inscenace kombinující pantomimu, tanec s prvky akrobacie, loutkoherectví i animaci, v níž hlavní slovo patří papíru, hravosti a dětské fantazii. Představte si, že byste si mohli vytvořit nový svět z čisté nicoty. Takový, o jakém třeba sníte, bezpečný, ale plný překvapení a dobrodružství. Náš hrdina stojí na úplném začátku – se svou fantazií a bělostným papírem, který se může stát čímkoli. Z představivosti, tvořivosti a hravosti, tak se náš nový svět rodí. Takový kluk, co se rád honí za novými objevy, je ale někdy trochu zbrklý a musí se teprve naučit, jak se ve světě křehkého papíru chovat, aby mu neublížil. Objeví toho ale ještě mnohem víc, třeba jak velkou sílu má laskavost a ochota, a jeho papíroví kamarádi mu pomohou najít i cestu k opravdovému přátelství...