Národní divadlo

Antická tragédie zpracovávající starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila strašná předpověď delfské věštírny. Příběh vladaře, jenž musí nastolit řád i za cenu sebezničení. Králi Oidipovi mohl dlouho leckdo závidět jeho štěstí – rozluštil hádanku Sfingy, stal se respektovaným vládcem Théb a založil velkou rodinu. Zkrátka miláček bohů! Pak ale přišel strmý pád. Poznávaná minulost je totiž vždycky součástí přítomnosti a hodnotit dary Osudu můžeme pouze zpětně...

Jevištní adaptace nejčtenější české klasiky, sbírky balad inspirované lidovými pověstmi a báchorkami. Její symbolika je svázána s přírodou, každodenní venkovskou zkušeností a tradicí, je zároveň souborem vášnivých a smyslných příběhů plných nadpřirozena a děsuplných přízraků...

Vrcholné dílo českého vesnického realismu, na které se tvůrci pokusí nahlédnout z trochu jiného úhlu. Maryša otráví Vávru jedem nasypaným do kávy. Nebude mnoho diváků, kteří by zasedli do hlediště, aniž by tušili, jak příběh dívky provdané proti její vůli a dohnané k zoufalému činu dopadne. Kdyby šlo o detektivku, byla by tato všeobecná znalost spíše na škodu. Naštěstí existují příběhy, které stojí za to vyprávět vždy znovu a znovu...

Jevištní verze jiskřivého, zábavného a působivého nejslavnějšího románu anglické spisovatelky. Příběh z venkova ironicky líčí rodinné vztahy a stejně úsměvně pojednává i ústřední problém, a to jak co nejrychleji a nejelegantněji provdat všechny dcery. Strnulou venkovskou atmosféru rozvíří pohledný pan Bingley, nápadník k pohledání, jehož jedinou charakterovou vadou je jeho přítel – zachmuřený, záhadný, štiplavý pan Darcy. Jestli se k Bingleymu nejlépe hodí překrásná Jane Bennetová – co se stane s druhou dcerou Elisabeth? Je možné zamilovat se proti své vůli...?

Klasický titul, který se na jeviště vrací s každou generací, fantastická přehlídka motivů, zápletek, záhad a tajemství. Hermie si má vzít Demetria, ale miluje Lysandra. Naplánují společný útěk, ale řeknou o něm Heleně, která miluje Demetria, jehož přesvědčí, aby je pronásledovali. Do všeho se zaplete Oberon, jemuž Puk obstará kouzelný květ vyvolávající v lidech lásku. Už tak dost chaotický příběh se odehrává v noci, kdy každé usnutí může přinést nový sen. Jenže kde takové sny končí – a co si z nich vlastně pamatujeme? Když se svět kolem nás roztočí, těžko říct, kde jsou jeho hranice...

Návrat k původní verzi hry, kterou autor na sklonku života přepracoval. Příběh o ženě, která vezme pevně do rukou otěže své rodiny a přitom ji přivede k záhubě. Vassa Železnovová je podnikatelka, Vassa Železnovová je matka, Vasse Železnovové umírá manžel, Vasse Železnovové se nějak nepovedly děti. Naštěstí nejstarší dcera se vrací z ciziny a mohla by jí pomoct dát všechno dokupy...

Hra vyprávějící mýtus o zrození národa a o zrození státu, příběh království a zároveň rodinná sága. Vše začíná králem, kterého všichni chtějí zabít jako symbol diktátorského režimu, jemuž dávno odzvonilo. Děj se odehrává v neznámé zemi, v neznámém království, ale neustále se odkazuje na náš svět. Je to země vymyšlená, vzdálená, která však s námi nějak až příliš nebezpečně souvisí...

Silná psychologická hra pro tři mimořádné herce. Tři sourozenci jako esence celého světa: drobná soukromá pekla, dávné křivdy, výčitky, stíny mrtvých předků...

Adaptace mistrovského románu rakouského prozaika a esejisty, založený na pronikavém popisu psychologie lidského jednání v konkrétních životních situacích. Poručík Anton Hofmiller je v ospalém městečku v předvečer 1. světové války pozván na slavnostní recepci do domu pána z Kekesfalvy, místní honorace. Na této večeři vyzve k tanci jeho dceru, aniž tuší, že Edita je na nohou zmrzačena a téměř neschopna chůze. Hofmiller z domu zbaběle uteče, ale hned na druhý den se pokusí tuto více trapnou než skandální epizodu napravit. Postupně se tak zaplétá do pasti svých „soucitných gest“, až v dívce vzbudí lásku...

Nejznámější text vlámského symbolisty, nositele Nobelovy ceny, jedna z nejpůsobivějších alegorií světové literatury. Modrý pták jako touha po prchavém, neuchopitelném štěstí. Dobrodružná cesta za duší věcí a tvorů kolem nás, která sama o sobě je cílem. Jen na cestě může ústřední dvojice pochopit, že mezilidské vztahy a vzájemný soucit jsou tím, co nám přinese onoho „modrého ptáka“...

Hra o každodenní politice a politicích obecně, „pohádka“ o monarchii v moderním světě, ve které se autor pokouší konfrontovat politiku se všemi svými záludnostmi s jistým nadčasovým archaickým principem kontroly demokratické vlády. Její Veličenstvo Alžběta II., královna Spojeného království a dalších dominií britské koruny, vždy jeden den v týdnu přijímá své premiéry ke konzultacím...

Inscenace, vycházející ze slavného dramatu Karla Čapka „R.U.R.“, nahlíží na autorem nastolená témata prizmatem 21. století, které přineslo nové výzvy i znepokojivé tendence. Klimatické změny, rozvoj umělé inteligence, etické otázky genového inženýrství. Hrdinou je vědec, poslední člověk přežívající na zničené Zemi. Prochází těžkým dilematem rozhodování, které musí udělat ve jménu celého, již ztraceného lidstva. Má podstoupit transformaci člověka fyzického v člověka digitálního. Pochybnosti, jimiž prochází, jsou možná tím posledním, co jeho mysl váže k podstatě lidské existence, které se dobrovolně vzdává. Ale třeba tomu tak není, třeba je neodvratné rozhodnutí novým, nevyhnutelným stupněm vývoje, evolučním skokem, který musí učinit právě proto, aby zachránil člověka...

Poetická inscenace kombinující pantomimu, tanec s prvky akrobacie, loutkoherectví i animaci. Hlavní slovo v ní patří papíru, hravosti a dětské fantazii. Představte si, že byste si mohli vytvořit nový svět z čisté nicoty. Takový, o jakém třeba sníte, bezpečný, ale plný překvapení a dobrodružství. Náš hrdina stojí na úplném začátku – se svou fantazií a bělostným papírem, který se může stát čímkoli. Z představivosti, tvořivosti a hravosti, tak se náš nový svět rodí. Takový kluk, co se rád honí za novými objevy, je ale někdy trochu zbrklý a musí se teprve naučit, jak se ve světě křehkého papíru chovat, aby mu neublížil. Objeví toho ale ještě mnohem víc, třeba jak velkou sílu má laskavost a ochota, a jeho papíroví kamarádi mu pomohou najít i cestu k opravdovému přátelství...

Hra německé autorky nejmladší generace, která v ní vynáší na světlo to, co není příjemné poslouchat – hlas bezmocnosti, pronikající do našich uší bez vyzvání a naléhavě. Staří lidé. V domovech důchodců nacházejí své poslední útočiště. Kdysi měli energii, vedli soukromý a občanský život, a teď jejich těla jen předstírají, že jsou tím, čím kdysi byla. Střepy zkušeností, řeči, které se nedostanou přes okraj postele, krevní podlitiny, jež lze vysvětlit jako „náklonnost ošetřovatelů“. Sny se mění v noční můry, člověk se spotřebovává zevnitř...

Inscenace o vyprávění, vzpomínání a velikých osobních i dějinných omylech. Být očitým svědkem znamená podat svědectví – a přitom se třeba zcela zásadně mýlit. Očitému svědkovi (tomu, kdo událost viděl na vlastní oči) máme tendenci uvěřit. Jeho výpověď je často zásadní důkaz. Jenže jak spolehlivá je naše paměť? Studie ukazují, že chatrná: výzkumy potvrzují, že vzpomínky lze „změnit“, a literatura přináší nekonečně příběhů, které se těkavostí, nezachytitelností toho, co si uchováme v hlavě, zabývají z nejrůznějších úhlů pohledu...

Autorská taneční inscenace na námět jídla a konzumace. Život je jako stůl, na kterém leží tisíce mističek. V každé je něco jiného: láska, barva, chuť, vůně. Koho? Partnera? Místa? Města? Cesty? Život je vášeň. Vášeň po tom stole, po těch miskách. A je jen na vás, po čem sáhnete...

„Podle mnoha filozofií a náboženských směrů není smrt konečnou stanicí. Spíše jakýmsi přechodem. Zajímavou inspiraci na toto téma představují práce některých současných myslitelů tzv. spekulativního realismu, kteří se dívají na celý Vesmír jako na zvláštní entitu, jejíž jednotlivé procesy (včetně pozemského organického života) jsou jen částečkou složitého a podmanivě krásného celku...“

Adaptace románu oceněného nominací autora na Nobelovu cenu. Hlavní hrdina utíká z domova do zakopanského letoviska, opouští známý svět ukotvený v kosmu souborem soudů a názorů na skutečnost a objevuje svět nový, zaplněný prapodivnými věcmi. Vytvořit z nich nový, logicky uspořádaný systém však může být nad jeho síly...

Svébytná variace textů italského spisovatele, dramatika, režiséra a herce. Jeho divadlo je divadlem slova, vyprávění, hry s jazykem a jeho významy. Jeho texty si vtipným, provokujícím, ale často také dojemným a burcujícím způsobem berou na mušku současný svět, jeho rozpory a neviditelná zákoutí – ať už je jimi sociální nerovnost, dětská práce, hrozící ekologická katastrofa nebo korupce ve vládě...

Magická taneční inscenace Laterny magiky pro celou rodinu. Autorský tanečně vizuální projekt volně inspirovaný „Zahradou“ Jiřího Trnky a vzpomínkami inscenačního týmu a tanečníků na zahradu jejich dětství.

Divadelní debut současného úspěšného českého prozaika. Čtyři muži, dávní přátelé, pořádají večírek. Řeší se záležitosti osobní i dějinné, dávno dané a nezvratné, vedou se řeči o zániku lidstva, geopolitických eskapádách světových velmocí i prohnilosti českých elit. A hodiny pomalu odpočítávají čas...

Hra, ve které se autor s překvapivým efektem pokusil o otočení zdánlivých stereotypů. Vysmívá se nejen homofobii, ale i současné rozmlžené sexuální identitě či úchylné oblibě (některých žen) – „tvoření z čehokoliv“, tzv. permanentní domácí recyklaci. Co vlastně je a co už není normální? A máme vůbec právo to soudit? Nejsme jen obětí vlastních předsudků...?

Inscenace inspirovaná původními inscenacemi Laterny magiky. Tentokrát s využitím současného filmového mappingu z několika různě umístněných projektorů. Výtvarná kompozice vychází z motivu kostky – „cube“, ve všech možných variantách, které nás obklopují...

Vizuálně pohybová inscenace se zabývá příbehem světově známého a pro vývoj fotografie a filmu velmi významného fotografa Eadweardem Muybridgem, který vynalezl chronofotografii, rychlou závěrku, zoopraxiskop.

Nová rodinná inscenace Laterny Magiky, kombinující prvky činohry, baletu a filmu. Příběh holčičky Agátky, která od narození nevidí, a tak svět kolem sebe objevuje především hmatem a sluchem...