Spolek Mezery

Inscenace, odkazující k osobnosti kněze Josefa Zvěřiny, je situovaná do současnosti. Do země, která se na oko ukazuje jako svobodná a demokratická, ale pod povrchem zuří válka proti každému, kdo by chtěl jakkoli zpochybnit stávající status quo (tedy skrytý totalitní režim). Příběh o útlaku, kterého se nemáme děsit, ale vnímat ho jako dar, jako příležitost osvědčit se, i když třeba za cenu nejvyšších obětí. Mladá dívka Rút žije na okraji společnosti, opuštěná svou matkou, vykořeněná a zmítající se v psychických problémech a v závislosti na drogách. Rút je v tomto smyslu symbolem té země, ve které žije. Rút i země strádá, chřadne a zmítá se v nesmyslnosti, ve strachu...

Inscenace odkazující k jednomu z nejvýznamnějších děl filozofa Jana Patočky, jenž je také ústřední postavou hry, která se s uměleckou licencí soustředí na poslední etapu života tohoto filozofa, tedy období po sepsání Charty 77. Patočkův postoj k pravdě, svobodě slova a odmítání nevyžádané moci vedoucí ke konfrontaci s mocí která tyto hodnoty potlačuje, je stále aktuální. Inscenace je expresivním, přesto přehledným rejem, v němž se mísí policejní výslechy s poetickými odkazy k Máchovi, Beethovenovi nebo i k Pavlu Zajíčkovi. Nejde o budování hrdinského kultu Jana Patočky, ale o nalezení v jeho díle a životě sílu k tomu, postavit se jakémukoli projevu nesvobody i v současnosti...