Lenka Vagnerová & Company

První české uvedení světově proslulé „ango operity“ na pomezí činohry, opery a výrazového tance. María, dívka z předměstí Buenos Aires, se narodila „s kletbou na jazyku v den, kdy byl Pánbůh opilý.“ María je vášnivou a nespoutanou postavou pohnutého osudu, ale zároveň i velkolepou alegorií atmosféry Buenos Aires a argentinského tanga samotného. Vypjatý příběh Maríi balancuje mezi posvátným a světským, mísí se v něm kostel s bordelem, mše se svůdným tancem, modlitba s opileckým zpěvem a špínou zaplivaných pajzlů...

Čtyři taneční zastavení v jednom večeru. „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas...”

Inscenace o strachu z cizího a neznámého, o tom co vše jsme schopní prodat a za jakou cenu, o hranicích a morálních hodnotách stojících na zisku a finančním profitu, o zábavě bez zábavy, o osamělosti, ale i o smíchu, odvaze, snech, lidské důstojnosti, kouzelníkovi a reflektorech...

„Amazonky. Národ mýtických žen, válečnic, jejichž zuřivá síla a nemilosrdnost daly vzniku bizarním příběhům....“

Projekt inspirovaný poslední velkou skladbou Františka Hrubína. Hluboký příběh, překrásná podoba jazyka, poezie plná obrazů mohou být lékem proti za výkonem se řítící podobě světa a připomínkou především lidského rozměru každého z nás. Lešanské jesličky ohromují silou prostoty a lidskosti vystupující z Hrubínovy poezie...

Drby, plané řeči, pomluvy, dezinformace či fámy jsou cross-kulturním fenoménem lidstva. Síla a údernost slova vypuštěného ve formě pomluvy má mnohdy větší moc než zbraň. Šíří se velkou rychlostí, nedá se jí bránit, může snadno zranit, diskreditovat, otočit život na ruby a to bez jediného fyzického kontaktu. Drb je rychlejší než světlo a je u nás mnohdy dřív než vznikne. Krmíme ho a deformujeme, potřebujeme ho i zavrhujeme.

Tanečně pohybová inscenace, která rozkrývá téma tolerance, schopnosti člověka existovat v symbióze s ostatními živými organismy na naší planetě. Inspirace světem ptáků je nekonečná a jejich říše hodná obdivu...vždy byli součástí mytologie, víry i duchovního bohatství lidí. Jsou to opravdoví „Jezdci“ ve smyslu volného a svobodného pohybu na naší planetě. Nebo jsme „Jezdci“ my lidé, kteří dokážeme během hodin nenávratně zničit vše kolem nás?

„Žiji ve světě bez zvířat, postrádám jejich pravidla.“ V tomto tanečním duetu se dva lidé rozhodli zažít lov. Jak bude vypadat, závisí na tom, jaká pravidla budou nastolena...