Lenka Vagnerová & Company

Známá pohádka v tanečním pojetí. Jeníček a Mařenka se ztratí v lese. Když nastane tma, Jeníček vyleze na strom a v dálce uvidí světélko. Dojdou k chaloupce, která je celá z perníku. Tam je však chytí ježibaba, která si chce děti vykrmit a sníst...

První české uvedení světově proslulé „ango operity“ na pomezí činohry, opery a výrazového tance. María, dívka z předměstí Buenos Aires, se narodila „s kletbou na jazyku v den, kdy byl Pánbůh opilý.“ María je vášnivou a nespoutanou postavou pohnutého osudu, ale zároveň i velkolepou alegorií atmosféry Buenos Aires a argentinského tanga samotného. Vypjatý příběh Maríi balancuje mezi posvátným a světským, mísí se v něm kostel s bordelem, mše se svůdným tancem, modlitba s opileckým zpěvem a špínou zaplivaných pajzlů...

Čtyři taneční zastavení v jednom večeru. „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas...”

Pohybová inscenace na téma „palubního deníku devítiměsíční plavby“. Pojďme si společně představit, že by naše první vzpomínky sahaly do doby před narozením, do doby, kdy jsme ještě byli ukryti v matčině břiše. Vše, co jsme zapomněli, nebo čemu jsme nepřikládali žádnou váhu, by se nám mohlo stát zdrojem neuvědomělé moudrosti a instinktivní energie...

„Sorcerer“ si pohrává s iluzí, ovládáním mysli, čarodějnictvím a magií. Zkoumá, jak je lidské vnímání snadno ovlivnitelné a lehce uvěří tomu, co je mu předkládáno, i když se může jednat jen o pouhou iluzi. Strach je naší nejsilnější emocí, formuje naše rozhodnutí i činy, tvoří absurdní příběhy v našich myslích...

Taneční příběh, ve kterém nikdo z nás není kladným hrdinou. LA LOBA aneb Ta, které jde stále O ŽIVOT. Žena na první pohled zvláštní, docela mimořádná. Přesto si jí málokdo všimne. Nikdo jí neslyší, ale není němá. Na fotkách vypadá pořád skvěle, vrásky ji starou nedělají...

Tanečně pohybová inscenace, která rozkrývá téma tolerance, schopnosti člověka existovat v symbióze s ostatními živými organismy na naší planetě. Inspirace světem ptáků je nekonečná a jejich říše hodná obdivu...vždy byli součástí mytologie, víry i duchovního bohatství lidí. Jsou to opravdoví „Jezdci“ ve smyslu volného a svobodného pohybu na naší planetě. Nebo jsme „Jezdci“ my lidé, kteří dokážeme během hodin nenávratně zničit vše kolem nás?

„Žiji ve světě bez zvířat, postrádám jejich pravidla.“ V tomto tanečním duetu se dva lidé rozhodli zažít lov. Jak bude vypadat, závisí na tom, jaká pravidla budou nastolena...