Divadlo Polárka

50. léta 20. století v ČSR, komiks o „třetím odboji“ a sporu o jeho legitimitu. Příběh odbojové skupiny Majerová a spol., která působila v Brně a v jeho okolí. Kdo komu vyhlašuje válku? Co je legální? Co spravedlivé? Co rozumné? Hrdina nebo fanatik? Bojovník nebo terorista? Slušný občan nebo kolaborant? Kdo tady vlastně jedná ve jménu republiky...?

Interaktivní inscenace volně inspirovaná africkou pohádkou. Dvě děti se nezaleknou nebezpečí. Společně s nimi můžeme pomoci nejen motýlům, ale i velkému ošklivému obrovi v jeho neštěstí.

Divadlo pro nejmenší diváky o tom, jak je snadné a složité zároveň být tak malý, tak velký, umět růst.

„Evoluce, nebo první genocida v dějinách lidstva? Poslední žijící neandrtálci se setkávají s novým, neznámým druhem člověka. Doba kamenná, nástroj je kámen nebo klacek, a přece něco tak povědomého – strach z neznámého, cizího, strach který velí zničit to, co nechci poznat. Právem silnějšího...“

Divadelní tančírna pro nejmenší děti a jejich rodiče. „Že se do tanečních chodí až na střední škole? V Polárce klidně od mateřinky!“

Divadelní přepis příběhu o chlapci / mladíkovi, který žil v dávných dobách v jedné exotické zemi a jednoho dne se rozhodl, že najde to, na čem skutečně záleží. Měl odvahu a odhodlání a hlavně – nikdy nepřestal hledat. Protože život sám je nekonečné dobrodružství plné exotických příležitostí a výzev...

Divadelní přepis známých příběhů. Alenka, ani neví jak, se objeví v zrcadlovém pokoji. Není tak fádní jako jejich starý obývák. Bude tam třeba Černá Královna, která si potrpí na etiketu. Nemá ráda, když holky nestojí rovně a mají prsty v puse. Jízda vlakem s Kozlem a Koněm do zahrady živých květin, blázniví bratři Tidlidum a Tidlity, namyšlený veršotepec Hupity Dupity, ale hlavně les zapomnění. Souboj Lva a Jednorožce, soupeření Černého a Bílého Jezdce. Poradí Alence už konečně někdo, nebo si bude muset poradit sama? Bude mít dost sil a málo strachu? Staneš se královnou Alenkou...?

Básnická pohádka o dlouhém putování, svobodném životě, nenápadné lásce a o tom, že se asi někdy musíme rozejít, abychom se zase sešli. Málokdo má rád podzim. Ve městech žlutá mlha, v lese sychravo a na polích rozmoklá hlína. Právě v takovém lezavém nečase se v šípkovém keři potkají dva malí zkřehlí bezdomovci. František, někdy začátkem září vyloupnutý z kaštanové slupky, a Anežka, která vyrostla v semínku slunečnice...

Divadelní pohádka formou participačního divadla – kde děti nejsou jen diváky, ale samy prožívají a utváří její děj. „Obři do sebe mydlili, občas to blesklo jiskrou vykřísnutou balvanem, který skálu drtil, lidičky utíkali z vesniček, zachraň se kdo můžeš, leč stejně jich tam mnoho zůstalo pod lavinami vývratů a trosek obří války.“ Vážně chceme, aby to takhle dopadlo? Vážně to takhle necháme? „... a to všechno zavinilo pár obrů, kterým nestačilo, že jsou obři, ale kteří chtěli být obři ještě obrovatější.“

Tamtadar je nezbeda. Vědí to rodiče, vědí to sousedi a ví to i učitelka ve škole. Tamtadar to neví. Tamtadar běhá po lesích, leze na střechy a hledá strašidla. Ano, čtete správně. Strašidla. Strašidla jsou ohrožený druh. To zase neví rodiče, sousedi, ani paní učitelka. A strašidla si vyberou právě Tamtadara a pošlou ho na cestu za záchranou svého světa – světa fantazie. Zákruty (ale ty se dají projít). Hádanky (ty se dají rozluštit). Záhady (aspoň poodkrýt). To všechno snad Tamtadar zvládne. A co vy? Věříte na strašidla...?

Dvacáté století, demokracie, totalita, nacismus, komunismus, stalinismus, socialismus, kapitalismus. Kdo se v tom má vyznat? Kdo jiný než naši Prezidenti. Když se Tomáš, Eda, Kléma a Gusta potkají, ještě neví, že společné dobrodružství, které je čeká, bude největší v jejich životě. A přitom to všechno začne tak nevinně...

Současná francouzská hra o nebezpečí silných vůdců a násilných ideologií, a o nepříteli, který je spíš uvnitř nás samotných než někde daleko venku. Max odjel. Bez rozloučení. Nikdo neví na jak dlouho. Nikdo taky ani neví, kde je. Až do chvíle, kdy se na jeho facebooku objeví video. Je na něm Max, jak popravuje „chlápka v oranžovém“. Spolužáci George a Simon nedopustí, aby se to stalo ještě někomu dalšímu. Všemi prostředky. Ale z vlastní hlavy to nemají. Celou akci řídí charismatický školní vychovatel Eddy. Ale jakmile nad rozumem zvítězí emoce a strach, už se nic neodehraje tak, jak mělo...

„Sudičky jsou 3, Sněhurčiných trpaslíků je 7, měsíčků 12, Alibabových loupežníků 40. A Růženka spala 100 let. To všechno je čajíček proti Šeherezádě a jejím pohádkám 1000 a 1 noci. Sultáni, břišní tanečnice, velbloud, džinové, Šeherezáda, Angelika a Sultán...“

Hra, která mapuje dějiny 20. století a dokumentárním způsobem sleduje osudy spolužáků jedné třídy z vesnické školy. Spolužáci, kteří ve škole zažili válku i mír, spravedlnost i bezpráví, radost z osvobození i útlak. Spolužáci, kteří se ocitali na různých stranách barikád, každý z nich stál před volbou někomu ublížit a někomu pomoct. A každý z nich někomu ublížil a někomu pomohl. Je nutné je proto soudit? A je možné rozsoudit, kdo se zachoval správně? A je to vůbec potřeba...?

Představení, ve kterém se děti spolu s rodiči vypraví pod hladinu moře, aby si pohladily mořského ježka, popovídaly s rybami, seznámily se s nejrůznějšími materiály a objevovaly všemi svými smysly podmořský svět. Inscenace je založena na interakci jak mezi herci a dětmi, tak mezi dětmi a rodiči. Podstatnou roli hraje práce s hudbou a rytmem. Herci využívají prvky acro jógy a techniku body-mind centering, která u dětí cíleně rozvíjí pohyb.

Divadelní encyklopedie věčných lovišť podle novely o chlapci vychovávaném indiány kmene Čerokí, který poznává současný svět skrze starou moudrost.