Národní divadlo Brno

Brilantní situační komedie, vtahující přímo do útrob divadelního zákulisí, umožňuje divákům nahlédnout pod pokličku tvůrčího procesu s velkou dávkou humoru a nadsázky. V malém anglickém divadle právě probíhá poslední večerní zkouška. Napětí houstne, režisér je nervózní, herci zapomínají text, dveře nejdou otevřít a talíř se sardinkami se stává nevyřešitelnou rekvizitou. Ač jde o oddechovou frašku, je souhra všech herců naprosto zásadní, vše musí šlapat jako hodinky. Jenže divadlo není idylickým místem. Když se k obvyklým problémům při zkoušení přidají i komplikované a nedořešené vztahy mezi jednotlivými herci, je o pořádné drama postaráno...

Nejslavnější absurdní tragikomedie, v níž se nic umí proměnit v nekonečno, břitký humor v poezii a čekání v cestu po méně viditelných krajinách lidské existence. Vladimír a Estragon – dva tuláci a klauni, kteří sedí pod stromem a čekají na příchod někoho jménem Godot. Jméno příchozího je ovšem to jediné, co vědí s jistotou. Neví ani, zda čekají na správném místě, ve správný den či čas. Jejich dialogy, založené na zdánlivě nesmyslných větách a nic neříkajících klišé, se postupně proměňují ve svědectví o absurditě lidské existence. Čekání se tak stává metaforou hledání jakékoliv naděje a nemožnosti vystoupit z kolotoče vlastní bezvýznamnosti...

Důmyslně propletená hra, ve které pět herců ztvárňuje desítku postav a v níž je jeden příběh často vyprávěn z několika perspektiv a s odlišnými pointami. Divoké historky z jednoho asijského bistra. Nejmenované evropské město na počátku 21. století a pětice kuchařů, kteří musí rychle připravit chutný pokrm pro strávníky čínsko‑vietnamsko‑thajského podniku Zlatý drak. Prostor, kde není místo pro budování mezilidských vztahů, protože je na zaměstnance vyvíjen nepřetržitý tlak, a na strávníky doléhá obyčejná potřeba dosyta se najíst. Jste‑li pak cizincem, který vaří v kuchyni bez pracovního povolení, je vaše situace bezvýchodná...

Slavné drama jednoho z nejvýznamnějších amerických dramatiků 20. století, jenž nechal znovu ožít postavy antických tragédií, aby až na dřeň odhalil nezkrotnost lidské touhy po lásce, která se snadno může změnit v nenávist a nepřekonatelnou touhu po pomstě. Honosné sídlo rodu Mannonů, svět na konci války Severu proti Jihu. Dcera a matka netrpělivě očekávají návrat otce a syna. První s nadějí, druhá se strachem. Jaká budoucnost čeká rodinu po několikaletém odloučení? Ani muži se nevracejí s lehkou myslí. Mezi přepychovými stěnami rodinného sídla doutná odcizení a zvláštní pachuť dlouho utajovaných vášní, která narušuje blížící se okamžik shledání. Každý z nich chce konečně vzít osud do vlastních rukou, jde jen o to, kdo bude rychlejší a čí stín bude nutné překročit a za jakou cenu...

Shakespearova komedie, v níž se snoubí lyrická poezie s poezií pudovou. Komedie, v níž si nikdo nemůže být jistý tím, co vlastně ke komu cítí. Komedie o krizi individua a krizi identity. Na troskách zničené lodi dopluje Viola do Ilýrie, kraje, který má blíže k pohádce, než ke skutečnosti. A žijí tam tedy pohádkový princ, který svádí pohádkovou princeznu, a pohádkový opilec, který terorizuje pohádkového suchoprda. Viola se rozhodne pro vlastní bezpečnost vystupovat v mužském přestrojení – což se ale začne jevit značně nebezpečným, když se šíleně zamiluje do místního knížete...

První z velkých her ruského dramatika a spisovatele, která ve své inscenaci z roku 1896 založila jeden ze směrů moderního divadla. V propletenci milostných a rodinných vztahů autor vytváří obraz lidského utrpení na prahu 20. století – na místě slavných činů a romantických hrdinů tu stojí bolesti moderního člověka...

Hra britského dramatika židovského původu líčící osudy jedné rodiny mezi lety 1899 a 1955. Příběh Židů, příběh Vídně, příběh Evropy a především příběh silného rodinného pouta, tak silného, že jej přetrhaly teprve hrůzy holokaustu. V závěru roku 1899 ve Vídni všichni očekávají přelom století a jsou plni krásných očekávání. Židovská rodina Merzových z vyšší společnosti slaví Vánoce a očekávají krásnou budoucnost – antisemitismu ubývá, ruší se protižidovské zákony, myšlenka na osídlení Palestiny a získání domoviny je působivou vyhlídkou, svět je v pořádku. Osud rodiny se ale v první polovině 20. století nevyvíjel tak, jak to vypadalo na sklonku století devatenáctého...

Proslulé americké drama, které není pouhou sondou do rodinných záležitostí a sexuálních vztahů mezi muži a ženami. Mnohem víc je výpovědí o intelektuální společnosti, která vytváří nesmyslné konvence, přitom se baví krutými hrami, staví kolem sebe neproniknutelné bariéry, zatímco trpí osamocením, sní o ideálech, jenž nedokáže realizovat, a trýzní se zklamáním ze sebe sama. Kdo by dokázal odolat pozvání na skleničku do domu Marthy a George? I když jsou už dvě hodiny ráno a návštěva se nezdá vhodná, mladý manželský pár podlehne pokušení získat cenné společenské kontakty. Na večírku se hodně pije, mluví a čtyři dospělí lidé rychle ztrácejí veškeré zábrany. Navenek úspěšný a šťastný vztah manželů, kteří patří k místní elitě, má po dvaceti letech značné trhliny...

„Komedie osudovosti a tragédie malichernosti.“ Jiří Nečas za protektorátu schová v bytě svého tchána dívku na útěku a zároveň v kapse svých kalhot schová klíče od tohoto bytu. To jsou spojité nádoby velkých a malých dějin, vznešených gest a přízemních pohnutek. A zároveň obraz současného světa, za jehož okny stále mašírují nacisté...

Kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska s pohádkovými prvky, k němuž se vrací každá generace.

Adaptace stejnojmenné knihy jedné z nejčtenějších českých autorek současnosti, která při psaní vycházela ze skutečných událostí odehrávajících se ve Valašském Meziříčí. Z podmanivého jobovského příběhu o tom, že ztratit lze v životě vše kromě lásky a vzájemného lidského porozumění, se ve strhujícím tempu vynořují osudy žen tří generací. Můžeme jedním rozhodnutím nevratně změnit život svůj i těch druhých? Máme život ve svých rukou nebo jsme jen bezmocnými loutkami ve hře osudu? O tom Hana ví své. Žije s břemenem viny, bojuje s vlastní hanou, protože cosi se vymklo a nelze to již vrátit zpět. Jen s tím žít. Ale jak...?

Elektrizující, částečně biografická komedie ze zákulisí vzniku jedné divadelní inscenace ve specifickém prostředí blázince. Začínající režisér Lewis chystá svůj debut. Má nastudovat hru s herci psychiatrické léčebny v rámci jejich terapie. Jenže! Režijní ambice musí stranou ve chvíli, kdy jeden z pacientů prosadí, že budou hrát jedině Mozartovu operu „Così fan tutte“. A to nehledě na to, že nikdo z nich neumí zpívat, natož italsky. Pyroman, narkoman závislý na lithiu, koktající právník, autistka - to je jen vzorek hereckého souboru, jenž začne do zkoušení projektovat své potřeby a představy a postupně vtahovat režiséra do jejich vlastní hry a životů. Nasnadě je tedy otázka: kdo je tady vlastně blázen...?

„Swingová groteska“ pro celou rodinu, adaptace jednoho z nejoblíbenějších českých humoristických románů. Okouzlující příhody pána a jeho bezmála geniálního sluhy, situované do noblesní prvorepublikové atmosféry.

Hra známého rakouského dramatika kritizující morálku vídeňské společnosti na přelomu století. Sedm konverzačních epizod, milostná dobrodružství titulního hrdiny se ženami odlišného půvabu, stáří, charakteru a společenského postavení, které spojuje jediné – pozvolná emancipační proměna. Anatol je mladý, okouzlující, lehkomyslný a trochu melancholický muž, který má velkou zálibu v seznamování se se ženami. Jeho dobývání nelze nepodlehnout, ale je to výlučně on, kdo si vybírá partnerky a řídí své milostné vztahy? Není jeho sebevědomí a nezávislost pouhý sebeklam, stejně jako pestré album milenek, ze kterého si vybírá každý týden jinou...?

Současné české drama, v němž se autor s citlivostí i humorem zabývá tématem společenských hnutí (z nichž nejznámější je celosvětové Me Too), pod jejichž vlivem se mnohdy z domnělého agresora stává oběť a naopak. Příběh o Vladimírovi, učiteli na umělecké škole, který se po několika nevkusných poznámkách na školním večírku dostane do takového sporu se studenty, pedagogy, širokou veřejností a médii, že přijde o práci, rodinu i o všechno, v co doposud věřil...

Hudební „crazy tragikomedie“ vzdávající hold nejen éře „filmů pro pamětníky“, ale především osobnosti Oldřicha Nového, který se zhruba před sto lety významně zapsal do dějin brněnského divadelnictví coby herec, režisér a umělecký šéf místní zpěvohry. Třicátá léta 20. století. Režisér Mac Frič právě točí film z prostředí kriminálních živlů. Do role hlavního padoucha a grobiána obsadí Oldřicha Nového, ten se však před kamerou ne, a ne zbavit svého dobráckého vystupování. Režisér mu naordinuje návštěvu jinak zařeknuté knajpy Jedová chýše, aby tam odkoukal návyky žižkovské galérky. Netrvá dlouho a Oldřich se připlete ke skutečnému zločinu, navíc s sebou strhne i Adinu Mandlovou a Lídu Baarovou...

Adaptace slavné hry o lidech na okraji ruské společnosti okolo přelomu století. „Parta z ubytovny“ je velmi podobná té dnešní ubytovně – jen legrace je krutější a hrozící osudy strašnější. Nad některými druhy lidského konání zůstává člověku rozum stát, podobně jako Saténovi, který se probudil s pořádnými modřinami... „Jak jsme my lidé směšní u všeho toho utrpení.“

Intimní dramatický příběh z Brna 80. let, ve kterém hraje důležitou roli nejen střecha Jaruškova domu, bilancující jeden ženský osud. Malířka Alma se ne příliš ráda vrací do míst svého dětství a dospívání. Se svými rodiči bydlela v domě s pohnutou historií, o čemž jako malá neměla tušení. Příchod do prostředí, v němž se odehrával zdánlivě obyčejný život rodiny, provází vzpomínky na časy, kdy na střeše domu „chytala Vídeň“. Pokud byl člověk trpělivý a umně pohyboval anténou, dokázal v Brně za časů socialismu naladit na televizoru rakouské stanice, plné zakázaných požitků. Všednost dní byla rázem narušena a snění o svobodném světě probouzelo touhy na pestrý a šťastný život. Návrat do reality byl o to pochmurnější, což si uvědomuje i Alma, která se dávno necítí být s tímto místem spjata...

Protiválečné drama Karla Čapka, které kdysi reagovalo nejen na občanský konflikt ve Španělsku, ale také na vzrůstající fašistické tendence v Evropě. Dodnes burcující konfrontace ženy (matky) a mužů, kteří touží ve světě konat velké činy. Matka pěti synů se bouří. Přestože je vdovou po důstojníkovi, který před lety hrdinsky zahynul v boji, nemá zájem na tom, aby tímto způsobem skončili i její potomci. Nejstarší (lékař) se domů nevrátil, když v exotických zemích vyvíjel lék. Z chlapců rostou muži, kteří touží po dobrodružství. Matka je nechce ztratit a hájí právo ženy na zasahování do osudů svých dětí...

Komedie Václava Havla, jejímž ústředním tématem je stav člověka, který mechanickým opakováním téhož a soustavným odmítáním dořešit problém ztrácí přehled nejen o místě a čase, ale přivádí své bytí do veskrze zbabělé podoby. Eduard Huml je sociolog, který se snaží definovat myšlenky týkající se postojů člověka ke štěstí a životním hodnotám. Své teze pravidelně diktuje mladé stenografce, která ho fyzicky přitahuje. Je ženatý, dokonce má milenku. Obě o sobě navzájem ví a nutí vědce k tomu, aby ukončil nefungující vztah. Který z nich to ale je? Huml je shodou náhod jedním z účastníků výzkumu doktorky Balcárkové, která v jeho bytě má prostřednictvím počítače zjistit vše, co se týká lidské individuality...

Veršovaná komedie patřící k vrcholům Molièrovy tvorby. V dobách, kdy se bohové potulovali po zemi a nebeský vládce Jupiter pěstoval záletnictví na nejvyšší úrovni, si člověk sotva mohl být jist tím, co se stane, když vykročí ze dveří vlastního domu, byť jen na okamžik. Amfitryon si tento nebožský aspekt božského Jupitera užije dosyta – bůh mu svede ženu proměněn v jejího manžela. Merkur, Jupiterův sluha, na sebe vezme podobu Sosieho, sluhy Amfitryona. A otázky se začínají kupit. Kdo je kdo? Kdo s kým? Kdo s kým ne? A kdo jsem vůbec já, když vidím, že já stojím támhle...?

Třeskutá fraška, v níž jsou sice hlavní postavy zapleteny do složité sítě milostných citů, ale hlavním zdrojem humoru je fenomén parních lokomotiv a cestování po železnici se zastávkou ve stanici Brno hl. n. Dva bratranci z Vídně a výrobci hudebních nástrojů se touží oženit. K úspěšnému záměru si proto přizvou zkušenou dohazovačku. Pokud se namlouvání odehrává na Severní a jižní dráze císaře Ferdinanda mezi několika místy, mohou se v navenek skvělém plánu ukázat jisté nedostatky. Nedostatečně zkušení cestující se totiž na nádraží snadno spletou a z ničeho nic se ocitnou v opačném směru, než kam mířili. Takto zmatenému člověku chybí k zoufalství jen málo, například další zamilovaný člověk, který se kvůli své milé dopustí únosu...

Variace na Schnitzlerovo vrcholné drama, které se vrací k zásadním tématům začátku 20. století, která jsou bohužel stále ještě (či snad už opět?) děsivě aktuální. Veřejné mínění, lačné po senzacích a zkreslených interpretacích, může i dnes tvrdě dopadnout na kohokoliv. I lékaři, kdo svůj život zasvětili léčení jiných lidí, dnes podléhají rasovým i náboženským předsudkům, šířeným ve veřejném prostoru bez skutečného opodstatnění. Vrchní lékařka v institutu zabývajícím se léčbou neurologických nemocí ambulantně přijme čtrnáctiletou umírající dívku – pokouší se jí dopřát co nejklidnější odchod. Po náročné noci se ke dveřím pacientčina pokoje dostaví nečekaný návštěvník: kněz z farnosti, k níž náležejí dívčini rodiče, který jí přišel dát poslední pomazání. Odmítnutí nechat neznámého a nikým nepozvaného kněze vejít k pacientce, vyvolá zběsilou reakci – ne nepodobnou honu na čarodějnice...

Jedna z vrcholných komedií Carla Goldoniho. Majitelka hostince Mirandolína, jejž (přes všechnu jeho počestnost) vyhledávají hlavně muži, neboť by se rádi zabydleli nejen v jeho pokojích, ale i v srdci paní hostinské. Mirandolína je si své přitažlivosti vědoma stejně dobře jako toho, že čím déle bude pány udržovat v naději, tím více v jejím hostinci projedí a propijí. Až se jednoho dne objeví mizogynní pan hrabě, kterého šarm paní hostinské nechá zcela chladným. Mirandolína, uražena ve své pýše, to tak nemíní nechat, aniž ještě tuší, že chystanou výchovnou lekci udělí především sama sobě...

Autorská, fantazijní „vynalézavá“ a „elektrizující“ pohádka s hudbou a loutkami o fascinujícím životě Thomase Alvy Edisona, jehož život zněl skutečně jako pohádka: z pouličního prodavače novin světově uznávaným vynálezcem...

Rodinná inscenace o záhadách města Brna a jeho dějinách. Za deštivého odpoledne se v jednom přívětivém brněnském hostinci setkávají tři pocestní, kteří si pro ukrácení svého čekání na lepší počasí vyprávějí pověsti o Brně. Proč se vlastně město nazývá Brno? Proč obyvatele Líšně kdysi ohrožoval strašlivý drak? Dokázal kdysi jeden šikovný truhlář během jediného dne vyrobit kolo a dopravit je z jihomoravské Lednice až do Brna? A jedním z vypravěčů je také vysloužilý čert...

Rozverná rodinná inscenace s loutkami a písničkami. Půvabné příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy z časů ušatých čepic, kdy ještě mrzlo, až praštělo, a lidé věřili na pohádky i strašidla...

Monodrama - dramatická prvotina herce Jana Grygara. Karel je vášnivý fanoušek, všechen svůj čas věnuje sledování fotbalu v televizi, myšlenkám na hru nebo rozmýšlením o možných sázkách s přítelem Jardou. To velmi nelibě nese jeho těžce nemocná žena, upoutaná na lůžko ve druhém pokoji...

Jedna z nejslavnějších operet všech dob o poněkud komplikovaných námluvách mladé a bohaté vdovy. Mise je jasná – provdat vdovu! Ale tak, aby její miliony zůstaly v knížectví. Nápadníků by bylo dost, jenže hrabě Danilo pověřený úkolem má s vdovou Hanou Glawari už svou milostnou historii. Náklonnost je tedy oboustranná, ale nechuť přiznat si, že stará láska nezrezivěla, taky...