Osud

Fatum! Ta opera je tak divná, že se po prvním zhlédnutí (ač dosti obeznámen s okolnostmi a poučen) asi zařadím ke skupině těch, pro které bude spíše janáčkovskou raritou než dílem, ze kterého bych mohl mít plnohodnotný zážitek.
Carsen jí určitě neublížil, ten výklad dává smysl, i když za mě je lehce přímočarý. Bohužel leccos zůstalo jaksi utopené v pozadí (jinak vkusné) scény. Sólisté i orchestr pod taktovkou T. Hanuse podali velmi dobrý výkon, blýskla se zejména E. Gattringerová i na malém prostoru.

Viděna derniéra 13.10.26 v obsazení Casari, Le Brocq, Poláčková, Gattringerová, Nosek, Šťáva, Bařák.

Nenápadné operní dílo, jehož autor se snažil vypsat z osobních tajemství a snad i traumat. To může být důvodem, proč v divákovi jeho shlédnutí nenavodí hned dojem velkého zážitku.
Ale režisér civilní téma výborně prokreslil a přidal na dramatičnosti mj. zdvojením hl. postavy. Hudební zpracování zas akcentuje jemnou citovost a malebnost předlohy, k čemuž právě volba skvělého T. Hanuse v roli dirigenta dobře pasuje. Spolu s výbornými zpěváky a hudebníky tak NDB předkládá půvabné a intimní, ne obvykle Janáčkovsky robustní dílo, které je jiným svědectvím o autorovi a které snad vyžaduje i víc otevřenosti a poučenosti při návštěvě představení.

Fatum! Ta opera je tak divná, že se po prvním zhlédnutí (ač dosti obeznámen s okolnostmi a poučen) asi zařadím ke skupině těch, pro které bude spíše janáčkovskou raritou než dílem, ze kterého bych mohl mít plnohodnotný zážitek.
Carsen jí určitě neublížil, ten výklad dává smysl, i když za mě je lehce přímočarý. Bohužel leccos zůstalo jaksi utopené v pozadí (jinak vkusné) scény. Sólisté i orchestr pod taktovkou T. Hanuse podali velmi dobrý výkon, blýskla se zejména E. Gattringerová i na malém prostoru.

Viděna derniéra 13.10.26 v obsazení Casari, Le Brocq, Poláčková, Gattringerová, Nosek, Šťáva, Bařák.

Nenápadné operní dílo, jehož autor se snažil vypsat z osobních tajemství a snad i traumat. To může být důvodem, proč v divákovi jeho shlédnutí nenavodí hned dojem velkého zážitku.
Ale režisér civilní téma výborně prokreslil a přidal na dramatičnosti mj. zdvojením hl. postavy. Hudební zpracování zas akcentuje jemnou citovost a malebnost předlohy, k čemuž právě volba skvělého T. Hanuse v roli dirigenta dobře pasuje. Spolu s výbornými zpěváky a hudebníky tak NDB předkládá půvabné a intimní, ne obvykle Janáčkovsky robustní dílo, které je jiným svědectvím o autorovi a které snad vyžaduje i víc otevřenosti a poučenosti při návštěvě představení.

Fatum! Ta opera je tak divná, že se po prvním zhlédnutí (ač dosti obeznámen s okolnostmi a poučen) asi zařadím ke skupině těch, pro které bude spíše janáčkovskou raritou než dílem, ze kterého bych mohl mít plnohodnotný zážitek.
Carsen jí určitě neublížil, ten výklad dává smysl, i když za mě je lehce přímočarý. Bohužel leccos zůstalo jaksi utopené v pozadí (jinak vkusné) scény. Sólisté i orchestr pod taktovkou T. Hanuse podali velmi dobrý výkon, blýskla se zejména E. Gattringerová i na malém prostoru.

Viděna derniéra 13.10.26 v obsazení Casari, Le Brocq, Poláčková, Gattringerová, Nosek, Šťáva, Bařák.

Nenápadné operní dílo, jehož autor se snažil vypsat z osobních tajemství a snad i traumat. To může být důvodem, proč v divákovi jeho shlédnutí nenavodí hned dojem velkého zážitku.
Ale režisér civilní téma výborně prokreslil a přidal na dramatičnosti mj. zdvojením hl. postavy. Hudební zpracování zas akcentuje jemnou citovost a malebnost předlohy, k čemuž právě volba skvělého T. Hanuse v roli dirigenta dobře pasuje. Spolu s výbornými zpěváky a hudebníky tak NDB předkládá půvabné a intimní, ne obvykle Janáčkovsky robustní dílo, které je jiným svědectvím o autorovi a které snad vyžaduje i víc otevřenosti a poučenosti při návštěvě představení.