Národní divadlo Brno

Slavná komedie typů, kterou autor povyšuje hlubším vykreslením postav a pochopením pro zobrazované lidi, u nichž vyhmátl to „univerzálně lidské“. Vládní rada Podkolesin se chce oženit, ale aby se oženil, musí zvládnout nepřekonatelnou překážku. Nejde ani tak o další nápadníky slečny Agáty, kterých se v jejím obyváku sejde půl tuctu, ani o její možnou zdráhavost. Největší překážkou vládního rady Podkolesina je totiž on sám. Ještě štěstí, že potenciální snoubenec má skvělého přítele Kočkareva a nevěsta zdatnou dohazovačku Teklu, kteří se nebojí ničeho a hodlají sňatek uzavřít, ať ti dva chtějí, nebo ne...

Slavná komedie vycházející z humorného kontrastu lidských tužeb. A protože nehodlají ve svých tužbách ustupovat, nejvíc tím komplikují život sami sobě. Obchodník Pantalone má dceru, kterou právě zasnoubil se synem doktora Lombardiho. Mladému páru se záhy zhroutí svět, když se ukáže, že původní bohatý snoubenec dívky není mrtev, jak si všichni mysleli. Právě přijel do Benátek se sluhou Truffaldinem a hodlá se oženit. Zoufale hladový Truffaldino se pod příslibem obědu, proto nechá najmout dalším pánem – tajnůstkářem prudké povahy. Tím se spustí lavina nedorozumění a neočekávaných zápletek, které přináší stále nová šokující odhalení...

Vrcholná hra ruského dramatika. Hořký smích, směšné slzy – zdánlivě běžné osudy běžných lidí, ovšem i obyčejní lidé zažívají veliké příběhy lásky a neštěstí. Po smrti otce, který zabezpečoval rodinu hmotně i společensky, zůstaly sestry Irina, Máša a Olga trčet v maloměstě bez jasné budoucnosti. Do jejich domu, kdysi otevřeného významným návštěvám, nyní přicházejí pouze podivíni a outsideři, jejich bratr postupně rozhazuje rodinný majetek a nově objevená nutnost obživy jim bere to nejcennější, co jako někdejší šlechta znaly: čas. Touha po šťastném a naplněném životě, touha po lásce a domově, dovádí sestry do krajních situací...

Klasicistní komedie s archetypem lháře. Mladík z provinční univerzity se po návratu do Paříže snaží získat pozornost dam „pohádkami“ o svých válečných úspěších, bohatství a vzdělanosti. Bohužel se do svých intrik začne rychle zaplétat a když ve své sebestřednosti splete jméno dívky, kterou svádí, dostává se do úzkých...

Brilantní situační komedie, vtahující přímo do útrob divadelního zákulisí, umožňuje divákům nahlédnout pod pokličku tvůrčího procesu s velkou dávkou humoru a nadsázky. V malém anglickém divadle právě probíhá poslední večerní zkouška. Napětí houstne, režisér je nervózní, herci zapomínají text, dveře nejdou otevřít a talíř se sardinkami se stává nevyřešitelnou rekvizitou. Ač jde o oddechovou frašku, je souhra všech herců naprosto zásadní, vše musí šlapat jako hodinky. Jenže divadlo není idylickým místem. Když se k obvyklým problémům při zkoušení přidají i komplikované a nedořešené vztahy mezi jednotlivými herci, je o pořádné drama postaráno...

Nejslavnější absurdní tragikomedie, v níž se nic umí proměnit v nekonečno, břitký humor v poezii a čekání v cestu po méně viditelných krajinách lidské existence. Vladimír a Estragon – dva tuláci a klauni, kteří sedí pod stromem a čekají na příchod někoho jménem Godot. Jméno příchozího je ovšem to jediné, co vědí s jistotou. Neví ani, zda čekají na správném místě, ve správný den či čas. Jejich dialogy, založené na zdánlivě nesmyslných větách a nic neříkajících klišé, se postupně proměňují ve svědectví o absurditě lidské existence. Čekání se tak stává metaforou hledání jakékoliv naděje a nemožnosti vystoupit z kolotoče vlastní bezvýznamnosti...

Shakespearova komedie, v níž se snoubí lyrická poezie s poezií pudovou. Komedie, v níž si nikdo nemůže být jistý tím, co vlastně ke komu cítí. Komedie o krizi individua a krizi identity. Na troskách zničené lodi dopluje Viola do Ilýrie, kraje, který má blíže k pohádce, než ke skutečnosti. A žijí tam tedy pohádkový princ, který svádí pohádkovou princeznu, a pohádkový opilec, který terorizuje pohádkového suchoprda. Viola se rozhodne pro vlastní bezpečnost vystupovat v mužském přestrojení – což se ale začne jevit značně nebezpečným, když se šíleně zamiluje do místního knížete...

Hra britského dramatika židovského původu líčící osudy jedné rodiny mezi lety 1899 a 1955. Příběh Židů, příběh Vídně, příběh Evropy a především příběh silného rodinného pouta, tak silného, že jej přetrhaly teprve hrůzy holokaustu. V závěru roku 1899 ve Vídni všichni očekávají přelom století a jsou plni krásných očekávání. Židovská rodina Merzových z vyšší společnosti slaví Vánoce a očekávají krásnou budoucnost – antisemitismu ubývá, ruší se protižidovské zákony, myšlenka na osídlení Palestiny a získání domoviny je působivou vyhlídkou, svět je v pořádku. Osud rodiny se ale v první polovině 20. století nevyvíjel tak, jak to vypadalo na sklonku století devatenáctého...

Proslulé americké drama, které není pouhou sondou do rodinných záležitostí a sexuálních vztahů mezi muži a ženami. Mnohem víc je výpovědí o intelektuální společnosti, která vytváří nesmyslné konvence, přitom se baví krutými hrami, staví kolem sebe neproniknutelné bariéry, zatímco trpí osamocením, sní o ideálech, jenž nedokáže realizovat, a trýzní se zklamáním ze sebe sama. Kdo by dokázal odolat pozvání na skleničku do domu Marthy a George? I když jsou už dvě hodiny ráno a návštěva se nezdá vhodná, mladý manželský pár podlehne pokušení získat cenné společenské kontakty. Na večírku se hodně pije, mluví a čtyři dospělí lidé rychle ztrácejí veškeré zábrany. Navenek úspěšný a šťastný vztah manželů, kteří patří k místní elitě, má po dvaceti letech značné trhliny...

„Komedie osudovosti a tragédie malichernosti.“ Jiří Nečas za protektorátu schová v bytě svého tchána dívku na útěku a zároveň v kapse svých kalhot schová klíče od tohoto bytu. To jsou spojité nádoby velkých a malých dějin, vznešených gest a přízemních pohnutek. A zároveň obraz současného světa, za jehož okny stále mašírují nacisté...

Kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska s pohádkovými prvky, k němuž se vrací každá generace.

Adaptace stejnojmenné knihy jedné z nejčtenějších českých autorek současnosti, která při psaní vycházela ze skutečných událostí odehrávajících se ve Valašském Meziříčí. Z podmanivého jobovského příběhu o tom, že ztratit lze v životě vše kromě lásky a vzájemného lidského porozumění, se ve strhujícím tempu vynořují osudy žen tří generací. Můžeme jedním rozhodnutím nevratně změnit život svůj i těch druhých? Máme život ve svých rukou nebo jsme jen bezmocnými loutkami ve hře osudu? O tom Hana ví své. Žije s břemenem viny, bojuje s vlastní hanou, protože cosi se vymklo a nelze to již vrátit zpět. Jen s tím žít. Ale jak...?

Elektrizující, částečně biografická komedie ze zákulisí vzniku jedné divadelní inscenace ve specifickém prostředí blázince. Začínající režisér Lewis chystá svůj debut. Má nastudovat hru s herci psychiatrické léčebny v rámci jejich terapie. Jenže! Režijní ambice musí stranou ve chvíli, kdy jeden z pacientů prosadí, že budou hrát jedině Mozartovu operu „Così fan tutte“. A to nehledě na to, že nikdo z nich neumí zpívat, natož italsky. Pyroman, narkoman závislý na lithiu, koktající právník, autistka - to je jen vzorek hereckého souboru, jenž začne do zkoušení projektovat své potřeby a představy a postupně vtahovat režiséra do jejich vlastní hry a životů. Nasnadě je tedy otázka: kdo je tady vlastně blázen...?

„Swingová groteska“ pro celou rodinu, adaptace jednoho z nejoblíbenějších českých humoristických románů. Okouzlující příhody pána a jeho bezmála geniálního sluhy, situované do noblesní prvorepublikové atmosféry.

Populární francouzská konverzační komedie o tom, jak může jeden hodnotný obraz znehodnotit letité přátelství. Boris si koupil obraz. Důkaz společenského statutu a schopnosti vydělat si dost peněz, které je možné utratit za umění. Jeho přátelé Ivan a především Marek ovšem tuto koupi považují za bláhovou a Marek dokonce za nesnesitelnou, především proto, že jde o abstraktní bílou malbu. Tři dlouholetí přátelé se v jednom odpoledni v jedné hádce o obraz dostávají od smyslu prázdného obrazu ke smyslům jejich životů a životním složitostem, s nimiž se potýkají...

Hra rozkročená mezi měšťanskou truchlohru a Alfreda Jarryho. Jevištní báseň, která napršela a neuschla. Roky nic a nejednou všecko. To dnes se mají oslavit třicáté narozeniny dcery Marie. To dnes chce dcera Lída představit rodině svého nápadníka Viktora a strávit s ním noc. A to dnes se domů uteče syn Jirka před vojnou. Kuchyně panelákového bytu bude praskat ve švech. Těsný bude pokoj pro dceru Marii, která se již pátým rokem straní otce i matky, těsná bude klec pro kanárka, který má na povel opakovat „německý mužský člen určitý“, a těsná bude nakonec i klasická dramatická forma...

Originální žánr dystopického kabaretu, v němž nás německy píšící dramatička a režisérka izraelského původu uvádí do blízké budoucnosti a velmi vtipnou i provokativní formou nás upozorňuje na možné důsledky neuváženého technologického pokroku. Jak naše životy ovlivňuje umělá inteligence? Nestojíme na prahu digitálního diktátorství? Hra dovádí vývoj a důsledky technologického pokroku do nejzazších extrémů. Vtipným a zároveň ostře kritickým způsobem ukazuje nebezpečí digitální diktatury a to, jak málo v ní záleží na jednotlivci...

Inscenace přibližující (nejen) dětem ikonickou operu Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“ prostřednictvím slavných loutkových postaviček Spejbla, Hurvínka, Máničky a Žeryka, jimž „pomáhají“ sólisté opery společně s miniorchestrem.

Hořká komedie o nelehkém odkazu minulosti Německa a s tím spojených sporů o dědictví, ale také o celospolečenské vině, která prochází několika generacemi. Sourozenci Nicola a Philipp se setkávají v domě svého otce, který zemřel. Je čas vyklidit domácnost a rozdělit si majetek. Nic nenaznačuje tomu, že by mezi harampádím bylo něco cenného až do té doby, kdy na půdě objeví realistickou malbu kostela ponořeného do nočního nebe. Kde se tu obraz vzal? Je autorem malby otec, o jehož tajném koníčku nikdo nevěděl, nebo učinil výhodný nákup a zapomněl o něm říct svým potomkům? Philippova manželka však na zaprášeném plátně objeví podpis A. Hiller, nebo je to snad A. Hitler? Tajemný obraz rozpoutá soukromé peklo plné otázek a pochybností...

Komorní hra symbolizující střet odlišných zkušeností, tužeb a hodnot obyčejných lidí napříč generacemi. Ríša a Zuzi jsou milenci. On je ženatý, ona studuje uměleckou školu. Pravidelně se scházejí v temném pokoji, který zbyl po rozdělení kdysi honosného bytu. Jeho majitel, penzista Fána, s důchodem sotva vystačí, proto pokoj pronajímá. Kromě výhodného přivýdělku si se svými podnájemníky může občas pohovořit a osvěžit stereotypní život. I pro Fánova vrstevníka, hlídače Hanzla, který se chodí do bytu ohřát, je sledování mladé dvojice příjemnou vzpruhou. Jenomže tak, jak sílí ve společnosti krize bytová, kterou lze se skromností přestát, vyhrocuje se i krize mezilidských vztahů...

Současné české drama, v němž se autor s citlivostí i humorem zabývá tématem společenských hnutí (z nichž nejznámější je celosvětové Me Too), pod jejichž vlivem se mnohdy z domnělého agresora stává oběť a naopak. Příběh o Vladimírovi, učiteli na umělecké škole, který se po několika nevkusných poznámkách na školním večírku dostane do takového sporu se studenty, pedagogy, širokou veřejností a médii, že přijde o práci, rodinu i o všechno, v co doposud věřil...

Hudební „crazy tragikomedie“ vzdávající hold nejen éře „filmů pro pamětníky“, ale především osobnosti Oldřicha Nového, který se zhruba před sto lety významně zapsal do dějin brněnského divadelnictví coby herec, režisér a umělecký šéf místní zpěvohry. Třicátá léta 20. století. Režisér Mac Frič právě točí film z prostředí kriminálních živlů. Do role hlavního padoucha a grobiána obsadí Oldřicha Nového, ten se však před kamerou ne, a ne zbavit svého dobráckého vystupování. Režisér mu naordinuje návštěvu jinak zařeknuté knajpy Jedová chýše, aby tam odkoukal návyky žižkovské galérky. Netrvá dlouho a Oldřich se připlete ke skutečnému zločinu, navíc s sebou strhne i Adinu Mandlovou a Lídu Baarovou...

Protiválečné drama Karla Čapka, které kdysi reagovalo nejen na občanský konflikt ve Španělsku, ale také na vzrůstající fašistické tendence v Evropě. Dodnes burcující konfrontace ženy (matky) a mužů, kteří touží ve světě konat velké činy. Matka pěti synů se bouří. Přestože je vdovou po důstojníkovi, který před lety hrdinsky zahynul v boji, nemá zájem na tom, aby tímto způsobem skončili i její potomci. Nejstarší (lékař) se domů nevrátil, když v exotických zemích vyvíjel lék. Z chlapců rostou muži, kteří touží po dobrodružství. Matka je nechce ztratit a hájí právo ženy na zasahování do osudů svých dětí...

Komedie Václava Havla, jejímž ústředním tématem je stav člověka, který mechanickým opakováním téhož a soustavným odmítáním dořešit problém ztrácí přehled nejen o místě a čase, ale přivádí své bytí do veskrze zbabělé podoby. Eduard Huml je sociolog, který se snaží definovat myšlenky týkající se postojů člověka ke štěstí a životním hodnotám. Své teze pravidelně diktuje mladé stenografce, která ho fyzicky přitahuje. Je ženatý, dokonce má milenku. Obě o sobě navzájem ví a nutí vědce k tomu, aby ukončil nefungující vztah. Který z nich to ale je? Huml je shodou náhod jedním z účastníků výzkumu doktorky Balcárkové, která v jeho bytě má prostřednictvím počítače zjistit vše, co se týká lidské individuality...

Veršovaná komedie patřící k vrcholům Molièrovy tvorby. V dobách, kdy se bohové potulovali po zemi a nebeský vládce Jupiter pěstoval záletnictví na nejvyšší úrovni, si člověk sotva mohl být jist tím, co se stane, když vykročí ze dveří vlastního domu, byť jen na okamžik. Amfitryon si tento nebožský aspekt božského Jupitera užije dosyta – bůh mu svede ženu proměněn v jejího manžela. Merkur, Jupiterův sluha, na sebe vezme podobu Sosieho, sluhy Amfitryona. A otázky se začínají kupit. Kdo je kdo? Kdo s kým? Kdo s kým ne? A kdo jsem vůbec já, když vidím, že já stojím támhle...?

Variace na Schnitzlerovo vrcholné drama, které se vrací k zásadním tématům začátku 20. století, která jsou bohužel stále ještě (či snad už opět?) děsivě aktuální. Veřejné mínění, lačné po senzacích a zkreslených interpretacích, může i dnes tvrdě dopadnout na kohokoliv. I lékaři, kteří svůj život zasvětili léčení jiných lidí, dnes podléhají rasovým i náboženským předsudkům, šířeným ve veřejném prostoru bez skutečného opodstatnění. Vrchní lékařka v institutu zabývajícím se léčbou neurologických nemocí ambulantně přijme čtrnáctiletou umírající dívku – pokouší se jí dopřát co nejklidnější odchod. Po náročné noci se ke dveřím pacientčina pokoje dostaví nečekaný návštěvník: kněz z farnosti, k níž náležejí dívčini rodiče, který jí přišel dát poslední pomazání. Odmítnutí nechat neznámého a nikým nepozvaného kněze vejít k pacientce, vyvolá zběsilou reakci – ne nepodobnou honu na čarodějnice...

Jedna z vrcholných komedií Carla Goldoniho. Majitelka hostince Mirandolína, jejž (přes všechnu jeho počestnost) vyhledávají hlavně muži, neboť by se rádi zabydleli nejen v jeho pokojích, ale i v srdci paní hostinské. Mirandolína je si své přitažlivosti vědoma stejně dobře jako toho, že čím déle bude pány udržovat v naději, tím více v jejím hostinci projedí a propijí. Až se jednoho dne objeví mizogynní pan hrabě, kterého šarm paní hostinské nechá zcela chladným. Mirandolína, uražena ve své pýše, to tak nemíní nechat, aniž ještě tuší, že chystanou výchovnou lekci udělí především sama sobě...

Autorská, fantazijní „vynalézavá“ a „elektrizující“ pohádka s hudbou a loutkami o fascinujícím životě Thomase Alvy Edisona, jehož život zněl skutečně jako pohádka: z pouličního prodavače novin světově uznávaným vynálezcem...

Rodinná inscenace o záhadách města Brna a jeho dějinách. Za deštivého odpoledne se v jednom přívětivém brněnském hostinci setkávají tři pocestní, kteří si pro ukrácení svého čekání na lepší počasí vyprávějí pověsti o Brně. Proč se vlastně město nazývá Brno? Proč obyvatele Líšně kdysi ohrožoval strašlivý drak? Dokázal kdysi jeden šikovný truhlář během jediného dne vyrobit kolo a dopravit je z jihomoravské Lednice až do Brna? A jedním z vypravěčů je také vysloužilý čert...

Rozverná rodinná inscenace s loutkami a písničkami. Půvabné příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy z časů ušatých čepic, kdy ještě mrzlo, až praštělo, a lidé věřili na pohádky i strašidla...

Jedna z nejslavnějších operet všech dob o poněkud komplikovaných námluvách mladé a bohaté vdovy. Mise je jasná – provdat vdovu! Ale tak, aby její miliony zůstaly v knížectví. Nápadníků by bylo dost, jenže hrabě Danilo pověřený úkolem má s vdovou Hanou Glawari už svou milostnou historii. Náklonnost je tedy oboustranná, ale nechuť přiznat si, že stará láska nezrezivěla, taky...