Divadlo Letí

„Než umřeš, promítne se ti celý život před očima, říkali. Ty nejhezčí okamžiky! Říkali. Ale co když člověk s posledním nádechem zjistí, že nemá na co vzpomínat? Že celý život odkládal štěstí a životní naplnění - až dodělá školu, až rozjede kariéru, až budou děti z domu, až...“

Moderní love story z až příliš blízké budoucnosti, nekompromisní pohled na budoucnost očima mladé autorky. Příběh o Mařence a Jeníčkovi, ale hlavně o Mařence, která se ztrácela ve světě tak dlouho, až se ztratila i uvnitř sebe. Město je plné světýlek a člověka láká poslední příslib neobjevené tmy. Květináčů, do nichž jsme zahnali les, neustále přibývá a poslední doušky vody šetříme pro sebe, abychom zahnali narůstající žízeň. Milostný bermudský trojúhelník, v němž se ztrácejí poslední stopy zeleně...

Interaktivní inscenace. Skandální show, v níž se dozvíte, co vás čeká, opustíte-li svůj enviromentální žal a začnete konečně něco dělat...

Původní hra volně navazující na úspěšný titul „Homo´06“. Satirická hra o gayích po čtyřicítce střílí do vlastních řad a poukazuje na kostlivce, kteří se stále rádi vracejí do již jednou otevřených skříní. Generace, která má svůj coming out již pár let za sebou, přichází se zpovědí ze života pražské LGBT komunity, jež občas dokáže být stejně tak nepřívětivá jako většinová společnost. Jaké překážky nám do cesty skutečně staví ostatní a jaké pocházejí z naší vlastní hlavy...?

Hra německo-švýcarské autorky, která s nevybíravým humorem sobě vlastním ve hře ukazuje, co se stane, když se z dvacetiletých rebelek stanou třicátnice. Všechno, za co bojovaly, občanská angažovanost, nenormativní postavení ženy ve společnosti, alternativní genderové a rodinné vzorce, najednou tak nějak postrádají smysl. Notabene když to něco s růžovým batůžkem na zádech, co jim říká „matko“, se dokáže s tak povědomou razancí vymezit vůči předchozí generaci...

Obrazy ze života Olgy Havlové, který si sama nevybrala, ale který hrdě vzala za svůj. „Co po mně chcete? Proč to chcete znovu vytahovat? Čekáte nějakou exhibici? Portrét doby? Portrét hrdinky? Olga – nejlepší přítel pro všechny časy, režimy i roční období. Tohle nesnáším. Když se lidi berou moc vážně.“

Citlivá komedie mladého australského dramatika nahlíží do soukromí lidí, kterým ve štěstí brání strach z intimity a kteří se neumějí odhalovat. On je ženatý, ona má dvě děti, oba jsou nešťastní a rozhodnou se s tím něco dělat. Jejich cestu za štěstím sledujeme od nedůstojného seznámení na internetu, přes trapně rozpačité poznávání, které je třeba přepít, až po vystřízlivění, po němž zůstane jen bolest hlavy...