ME-SA

Scénická studie inspirovaná skicami Petra Sceranku, který se mnoho let zabýval modelováním Guliara. Obrys, proporce, studie detailu, několikrát překreslená linie. Nejlepší pokus často nebývá ten poslední. Studie nehybné sochy figury v pohybu. Zastavený pohyb. Dynamická nehybnost. Tak hybnost nebo nehybnost? Hutnost nebo nutnost? Dvě performerky vrhající se do tanečního nebo objektového představení.

Projekt, který z mnoha úhlů pohledu žasne nad tím, čím vším může být MUŽ. Dílo, které původně vzniklo v roce 2011 jako sólo pro tanečníka Daniela Račka, se v roce 2019 rozrůstá do podoby dvojitého sóla pro tanečníka a tanečnici.

Šestice tanečnic hledá síly, které je a svět kolem nich tvoří i ničí zároveň. Svérázný ekosystém inscenace v sobě zrcadlí neustálou proměnu, proces zrodu a provázanost vzniku a zániku...

Projekt, který se zaobírá propastí mezi akcí a reakcí, zklamáním i uspokojením. Jaké to je, když něco očekáváme? Pětice tanečníků uvádí svá těla do pohybu, jako by je poháněly nekonečné příběhy, záhadné události i prožitá traumata. Společně se snaží rozlousknout hádanky, vyřešit rébusy a složit tak celkový obraz...

Čtveřice tanečníků se ocitá v krizi, která je výchozím bodem rozporuplné cesty konfliktu a rozřešení...

Taneční inscenace pohrávající si s myšlenkou manipulace. Jakkoli zanícení a angažovaní, tanečníci „jenom” plní nesplnitelné – a to na 150 procent! Plnění absurdních úloh je pasivizuje v jejich osobních volbách, stejně tak jako jsou zcela vyčerpaní po každém zadání...