HaDivadlo

Jevištní podoba románu Petry Hůlové, která se v něm sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky – analytičky. Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků? Vypravěčka (jako Elfriede Jelinek červené knihovny) stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity...

„Tragikomedie“ rakouského cynika, v níž slova a větné formulace tvoří nezadržitelnou průtrž. Samolibý cirkusový bard Caribaldi se ukrývá na rozcestí, na poslední štaci. Snaží se ze všech sil ze svých úslužných a pokrčených loutek-zaměstnanců vydolovat nehorázné výkony! Oni na ně ale očividně nemají...

Výtvarný postkonceptuální umělec Roman Štětina ohledává médium divadla. Pracuje s živou pamětí herců, ze které vyvolává fragmenty jejich aktuálního repertoáru. Prostor mezi postavou a osobností herce se rozšiřuje a otevírá se krajina osobnostního přístupu, osvojených technik, fragmentů textů a emocí, až k představě ideálního diváka, který musí být vždy ‒ tady a teď.

Výpravná a ironicky necenzurovaná hra svébytně parafrázuje a paroduje Conradovo „Srdce temnoty“ i Coppolovu „Apokalypsu“. Z cesty do vnitra džungle se stává putování do nitra autora samotného...

Radikální adaptace legendárního románu evropského modernisty. Na scéně vyvstává náměsíčný bar U Brocha, kde je na vše už pozdě, a přitom stále není konec. Štamgasti tvoří katalog doby, která zoufale čeká na svého vykupitele. Jak ale rozeznat Krista a Antikrista?

„Vernisáž“ našeho ideálního domácího soužití. Michal přivezl do kvartýru spoustu desek ze Švajcu – a dokonce elektrický loupač mandlí! A co ty? Píšeš ty vůbec ještě? Bedřich (zachmuřený a vyhaslý) neví. Čeká. A čas protéká – třicet minut jako tři dny. Jak žít (s) pravdou, jak dál tvořit, když to vypadá, že adresát chybí?

Příběh někoho, kdo jakožto fyzická existence zmizel. Ve svých dalších podobách - jako soubor dat, jako ON on-line však zůstává nesmrtelným a dál víří virtuálním prostorem. Fantom povstávající z podivné pozůstalosti jedniček a nul. Je náš virtuální život svobodným sebevyjádřením naší SELF identity nepokřivené závazky sociálních rolí? Nebo se z JÁ stává ON - narcistní hra v bezbřehé mase stejně anonymních? Kým skutečně byl tento muž? A je ten, kdo tu zůstává, ještě člověkem?

Hra slavného ruského dramatika. V domě na ruském venkově se schází společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci, odchází na důchod. Vlastní totiž dům. Vrací se z města zpět na venkov. Celý život se zabýval uměním, realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova, obětoval se. Teď je čas konečně tomu všemu porozumět, čas být konečně spolu. Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků svoji pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených...

Autorská esej v prostoru o fenoménu migrace a virtuality. „Umístění, prostor, stísnění, únik. Realita mezi snem, možností a hmotou. Mysl wwwirtuálně migruje, pátrá, hranice volnosti se (ne)tenčí. Ledový com.takt odolává rozpojení. No Input Signal. Log(os) out...“

Autorský scénický experiment o touze po vlastní výjimečnosti, o boji se svým obrazem a o vztahu mezi tuhou a mocí, identitou a skutečností. Ema žije na vesnici, je krásná. Dívá se na ni Charles Bovary, mladý lékař. Ema se stává paní Bovaryovou...

Dramatizace románu mladé české prozaičky o jednom osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“ společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Jako jedna z mála přežije vyčerpávající pochod a zachrání se při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století...

Autorský scénický experiment (analýza „nové“ totality dneška) inspirovaný posledním románem Franze Kafky. Zaměstnanec je věc. Jako s věcí je s ním tedy možno manipulovat, přesouvat jej, spojovat s jinými, rozdělovat ve dví. Jenomže, co když věčně potenciální zaměstnanec začne vzdorovat své „věcnosti“? Co když začne pátrat po tom, kdo nebo co ho zaměstnává? Jaké důsledky a pro koho má jím vyprodukovaná věc – práce? A co když dokonce začne pátrat po stopách práce ve svém osobním životě...?!

Krojovaná revolta: od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti. Maryša podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, a spoluvytváří je. Je obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na oběti. Je hrdinkou proti svojí vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která ji ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností nebo morálním apelem pro další generace?

Proměny 20. století v HaDivadle - hra druhá - Nový věk. Počátek nového věku - nová teorie vesmíru. Jestliže vše, co se pohybuje, neustále ovlivňuje všechny ostatní pohyby, celá věc se značně komplikuje.

Šest aktovek, výjevů z Führerova života. Od jeho mladické touhy studovat na vídeňské akademii až po jeho pád Třetí říše. Groteskní perzifláž, kde všechno je možné. I to, aby se Hitler setkal na brněnském nádvoří se Stalinem a Taborim, i to, aby prožil poklidné stáří jako úspěšný malíř v Jižní Americe.

Vánoční příběh o tom, jak děti najdou radost a dospělí se dočkají klidu na duši...