Jana z Arku

Zajímavé, zábavné, chvílemi mrtvá místa.

Na Šrámkově Písku by to bylo adekvátní, bohužel s profesionálním divadlem to nemá nic společného. 10% pro krále.

To se hodně nepovedlo. Ochotnické/studentské divadlo po všech stránkách. Ještě níž než Agónie. Co se to s HaD děje?

Oproti anotaci se představení silně drží příběhu Panny Orleánské,avizovaný aktivismus se naštěstí nekoná.Inscenace ale současně mluví jazykem generace Z,ukazuje její konflikty,uvažování,i popkulturní odkazy.Z tohoto pohledu to pro mou generaci boomerů bylo docela edukativní.Herecky v zásadě silné (výjimečná je Ema Lovecká jako fanatická Greta Thunberg,pardon,Jana z Arku Válečnice),ale inscenaci chybí hlubší struktura,nemá druhý a třetí plán,tady selhala dramaturgie.Režijně a scénograficky připomíná studentské představení nacvičené zapálenými gymnazisty.Přesto hodnotím poměrně vysoko,návštěva byla pro mne přínosná,pozitivní a vlastně zábavná.

10 % za každého člena koňojízdy. víc asi nemám. čekal jsem víc. od krále. nechci urazit herce. ty za to nemůžou.

Divadlo dále drží prst na tepu doby, nepřechází vztahy do vyčerpaného bezvědomí, s nutností hledat resuscitaci a nové vedení jen evolučně navazuje na předchozí dramaturgii. Inscenace je jevištním propisem tří příběhů - Panny, Bojovnice a Mučednice a díky vývoji postavy lze pochopit dějinný význam silných, mladých dívek, oděných v mužském šatu, kterých se autority obvykle bojí. Příběh vypůjčený z francouzské historie představuje HaDivadlo v dobré formě. Souhra hlavní trojice i celého souboru, umírněná, variabilní scéna, využití světel, hudba odpovídající charakteru postav. Jo, za mě gut, popkulturním odkazům se lépe porozumí díky Úvodu.

Autorská inscenace, která je značně problematická ve všech ohledech. Není dotažena režijně a ani dramaturgicky. Jen tak se zmíní například nebinarita titulní hrdinky, ale vůbec se s tímto nepracuje, spíš to vypadá jako silná inspirace jinými texty (například hrou Charlie Josephin, která byla uváděna v Komedii). Za co tato hrdinka bojuje vlastně? V Brně je zkrátka vše povrchní. Identita Jany je rozdělena pro tři představitelky a nic... Scéna Lucie Herzogové je vyloženě amatérská. Obrovské zklamání, uvidíme, kam nové vedení HaDi dojde.

Jana je plná generačních referencí a narážek, populární hudby a jde o vcelku zdařilou aktualizaci příběhu. Jana je Greta Thunberg, Jana je brat, Jana ilustruje příchod ?mladých? do HaDivadla.

Ale co vlastně Jana říká? Má v sobě náznaky názoru na generační konflikt. Jaké názory ale Jana zastává? Za koho bojuje? Hodnoty jsou v příběhu pojmenované jako Bůh, ale jinak zůstávají skryté. Je tou hodnotou kolektiv? Uzavřené naslouchání vnitřní různorodosti? Ale co vyzařuje ven?

V HaDivadle jsem zvyklý na názor a kritickou dramaturgii, a to navzdory zvyklostem českého divadla. Doufám proto, že kolektiv ten svůj ještě najde. Hodně zdaru <3

Představení je podle mne vytvořeno spíš pro inscenační tým, než pro diváka?

Zajímavé, zábavné, chvílemi mrtvá místa.

Na Šrámkově Písku by to bylo adekvátní, bohužel s profesionálním divadlem to nemá nic společného. 10% pro krále.

To se hodně nepovedlo. Ochotnické/studentské divadlo po všech stránkách. Ještě níž než Agónie. Co se to s HaD děje?

Oproti anotaci se představení silně drží příběhu Panny Orleánské,avizovaný aktivismus se naštěstí nekoná.Inscenace ale současně mluví jazykem generace Z,ukazuje její konflikty,uvažování,i popkulturní odkazy.Z tohoto pohledu to pro mou generaci boomerů bylo docela edukativní.Herecky v zásadě silné (výjimečná je Ema Lovecká jako fanatická Greta Thunberg,pardon,Jana z Arku Válečnice),ale inscenaci chybí hlubší struktura,nemá druhý a třetí plán,tady selhala dramaturgie.Režijně a scénograficky připomíná studentské představení nacvičené zapálenými gymnazisty.Přesto hodnotím poměrně vysoko,návštěva byla pro mne přínosná,pozitivní a vlastně zábavná.

10 % za každého člena koňojízdy. víc asi nemám. čekal jsem víc. od krále. nechci urazit herce. ty za to nemůžou.

Divadlo dále drží prst na tepu doby, nepřechází vztahy do vyčerpaného bezvědomí, s nutností hledat resuscitaci a nové vedení jen evolučně navazuje na předchozí dramaturgii. Inscenace je jevištním propisem tří příběhů - Panny, Bojovnice a Mučednice a díky vývoji postavy lze pochopit dějinný význam silných, mladých dívek, oděných v mužském šatu, kterých se autority obvykle bojí. Příběh vypůjčený z francouzské historie představuje HaDivadlo v dobré formě. Souhra hlavní trojice i celého souboru, umírněná, variabilní scéna, využití světel, hudba odpovídající charakteru postav. Jo, za mě gut, popkulturním odkazům se lépe porozumí díky Úvodu.

Představení je podle mne vytvořeno spíš pro inscenační tým, než pro diváka?

Autorská inscenace, která je značně problematická ve všech ohledech. Není dotažena režijně a ani dramaturgicky. Jen tak se zmíní například nebinarita titulní hrdinky, ale vůbec se s tímto nepracuje, spíš to vypadá jako silná inspirace jinými texty (například hrou Charlie Josephin, která byla uváděna v Komedii). Za co tato hrdinka bojuje vlastně? V Brně je zkrátka vše povrchní. Identita Jany je rozdělena pro tři představitelky a nic... Scéna Lucie Herzogové je vyloženě amatérská. Obrovské zklamání, uvidíme, kam nové vedení HaDi dojde.

Jana je plná generačních referencí a narážek, populární hudby a jde o vcelku zdařilou aktualizaci příběhu. Jana je Greta Thunberg, Jana je brat, Jana ilustruje příchod ?mladých? do HaDivadla.

Ale co vlastně Jana říká? Má v sobě náznaky názoru na generační konflikt. Jaké názory ale Jana zastává? Za koho bojuje? Hodnoty jsou v příběhu pojmenované jako Bůh, ale jinak zůstávají skryté. Je tou hodnotou kolektiv? Uzavřené naslouchání vnitřní různorodosti? Ale co vyzařuje ven?

V HaDivadle jsem zvyklý na názor a kritickou dramaturgii, a to navzdory zvyklostem českého divadla. Doufám proto, že kolektiv ten svůj ještě najde. Hodně zdaru <3

Oproti anotaci se představení silně drží příběhu Panny Orleánské,avizovaný aktivismus se naštěstí nekoná.Inscenace ale současně mluví jazykem generace Z,ukazuje její konflikty,uvažování,i popkulturní odkazy.Z tohoto pohledu to pro mou generaci boomerů bylo docela edukativní.Herecky v zásadě silné (výjimečná je Ema Lovecká jako fanatická Greta Thunberg,pardon,Jana z Arku Válečnice),ale inscenaci chybí hlubší struktura,nemá druhý a třetí plán,tady selhala dramaturgie.Režijně a scénograficky připomíná studentské představení nacvičené zapálenými gymnazisty.Přesto hodnotím poměrně vysoko,návštěva byla pro mne přínosná,pozitivní a vlastně zábavná.

To se hodně nepovedlo. Ochotnické/studentské divadlo po všech stránkách. Ještě níž než Agónie. Co se to s HaD děje?

Zajímavé, zábavné, chvílemi mrtvá místa.

Autorská inscenace, která je značně problematická ve všech ohledech. Není dotažena režijně a ani dramaturgicky. Jen tak se zmíní například nebinarita titulní hrdinky, ale vůbec se s tímto nepracuje, spíš to vypadá jako silná inspirace jinými texty (například hrou Charlie Josephin, která byla uváděna v Komedii). Za co tato hrdinka bojuje vlastně? V Brně je zkrátka vše povrchní. Identita Jany je rozdělena pro tři představitelky a nic... Scéna Lucie Herzogové je vyloženě amatérská. Obrovské zklamání, uvidíme, kam nové vedení HaDi dojde.

10 % za každého člena koňojízdy. víc asi nemám. čekal jsem víc. od krále. nechci urazit herce. ty za to nemůžou.

Na Šrámkově Písku by to bylo adekvátní, bohužel s profesionálním divadlem to nemá nic společného. 10% pro krále.

Jana je plná generačních referencí a narážek, populární hudby a jde o vcelku zdařilou aktualizaci příběhu. Jana je Greta Thunberg, Jana je brat, Jana ilustruje příchod ?mladých? do HaDivadla.

Ale co vlastně Jana říká? Má v sobě náznaky názoru na generační konflikt. Jaké názory ale Jana zastává? Za koho bojuje? Hodnoty jsou v příběhu pojmenované jako Bůh, ale jinak zůstávají skryté. Je tou hodnotou kolektiv? Uzavřené naslouchání vnitřní různorodosti? Ale co vyzařuje ven?

V HaDivadle jsem zvyklý na názor a kritickou dramaturgii, a to navzdory zvyklostem českého divadla. Doufám proto, že kolektiv ten svůj ještě najde. Hodně zdaru <3

Divadlo dále drží prst na tepu doby, nepřechází vztahy do vyčerpaného bezvědomí, s nutností hledat resuscitaci a nové vedení jen evolučně navazuje na předchozí dramaturgii. Inscenace je jevištním propisem tří příběhů - Panny, Bojovnice a Mučednice a díky vývoji postavy lze pochopit dějinný význam silných, mladých dívek, oděných v mužském šatu, kterých se autority obvykle bojí. Příběh vypůjčený z francouzské historie představuje HaDivadlo v dobré formě. Souhra hlavní trojice i celého souboru, umírněná, variabilní scéna, využití světel, hudba odpovídající charakteru postav. Jo, za mě gut, popkulturním odkazům se lépe porozumí díky Úvodu.

Představení je podle mne vytvořeno spíš pro inscenační tým, než pro diváka?