Profil uživatele

Eliduc

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 18.5.2022)
První část je skoro výborná, bohužel po přesunu do sálu zábava i cokoliv jiného vymizí. Zůstává jen nuda a otázka- proč? Jako Malostraňáku od roku 1798 je mi to líto.
(zadáno: 11.5.2022)
Oněch 10 % je za krásnou scénografii Petra Vítka.
Hra je jakýmsi pásmem lechtajícím bránice diváků Novy. My o přestávce odešli.
(zadáno: 18.4.2022)
Tak otravné, že se mi ani nechce nic psát. Křečovité, vtip dolující za každou cenu (moc smíchu se ovšem nedostavilo), rádoby aktuální- jenže svět lidí, o kterých se hraje, je jinde.
(zadáno: 1.3.2022)
Sebeobviňování začíná dobře, člověk se snaží sledovat sdělení textu, v čemž mu pomáhá i jeho promítání. S postupem doby je to čím dále úmornější a u mne se zvrtlo v procvičování němčiny, což ovšem komplikovalo to, že herci repliky občas prohazovali či zapomínali a ke konci došlo ke zmatení fólií. Zdeněk Adamec podobně: Po slibném začátku si divák uvědomí, že se hraje o ničem a je to k Adamcovi vlastně neuctivé. Publikum to nechápe a hýká smíchy (v posledních pár letech obvyklý jev, ať se na jevišti děje sebetragičtější jev). Herecké výkony obou částí značně převyšují výsledný dojem.
(zadáno: 23.2.2022)
Repríza v únoru 2022 trvala jen 40 minut, což byla škoda, protože ještě pár minut skvělé trapně-vtipné show bych si rád užil. Skvělé výkony všech tří účinkujících.
(zadáno: 23.2.2022)
10 % za Gábinu Míčovou. Další z nyní tak častých představení, kde se vrší prvoplánovitá sdělení za druhým a nebere to konce. Dokonce jsem vydržel jen díky společnosti s sebou.
(zadáno: 15.2.2022)
Bohužel z derniéry, protože bych zašel klidně ještě jednou - už kvůli (opět) skvělé Anitě Krausové. Pomalu dávkované napětí, ponoření do sebe i vztahů a lehce naznačené téma ekologické krize (jaký rozdíl oproti některým současným prvoplánovým hrám).
(zadáno: 9.2.2022)
Děsivý zážitek. Nadšené komentáře i recenze mi jsou záhadou. Pro mne nejhorší představení za cca 3 roky. Po celkem slibném začátku začnou herci pronášet čím dál větší a prvoplánové banality, až si soudný člověk začne klást otázku, zda si z něj nedělají legraci, zda to skutečně myslí vážně, zda nejde o parodii... A nebere to konce. Když se do toho opřela hudba (píseň o rohlících bohužel asi nikdy nevytěsním), bylo dokonáno. Už to několikrát vypadalo, že se konec blíží, ale vždycky se ještě našel prostor, jak zatlačit na pilu. 10 % za scénografii a 10 % pro herce za to, že zachovali vážnou tvář.