Redakce

Pavel Širmer

redakční zkratka: ipl

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 20.6.2018)
Tajemství - Městské divadlo Mladá Boleslav: 70 %
Izraelská autorka se systematicky věnuje životu v ortodoxních židovských komunitách, zvláště ženské problematice. V pravidlech a řádech, které tamním lidem komplikují život, lze najít paralely i s problémy lidí v evropských státech. V případě Tajemství je oním přesahem hledání identity a osobní svobody. Režie boleslavské inscenace se ujala samotná autorka. Její koncepce se může jevit poněkud nemoderně, nicméně sílu kvalitního textu společně se souborem do inscenace přenést dokázala. Svým způsobem exkluzivní počin, k jehož dobrému výsledku významně přispěly i výkony M. Pachlové a D. Šoltýsové.
(zadáno: 20.6.2018)
Ulity - Divadlo na Vinohradech: 80 %
Sedm neveselých osudů české autorce posloužilo k zamyšlení nad životní bezradností i nad zaslepeností moderními trendy. Předložila svůj zřetelně vyjádřený názor, který je sice (nezbytně) účelově zjednodušený, nicméně až krutě pravdivý. Další hodnotou textu je nadhled, jemuž pomáhají humorné odlehčení a ironie. Hra by mohla obstát i na jevištích zahraničních divadel. Režisérka s dramaturgyní autorku evidentně pochopily, pomohly hercům nalézt tvář a vystihnout podstatu postav. Mladší část souboru DnV příležitosti využila, její setkání s pozoruhodnou hrou bylo šťastné.
(zadáno: 20.6.2018)
Dracula - Jihočeské divadlo Č. Budějovice: 70 %
Adaptací Stockerova románu lze i překročit hranice hororového žánru a téma „povýšit“, ale hledání dalších rozměrů přísluší lépe produkcím jiného druhu. Pro Otáčko vhodná a přehledná dramatizace se nenásilně pokouší i o humor, ale nabízelo by se pracovat s ním méně nahodile. Tvůrci kouzlí s prostorem a světly, všechny složky a v neposlední řadě i davové scény jsou výtečně zkoordinované. V titulní roli zůstává P. Halíček u svého vhodného typu, nedaří se mu posílit vnitřní děsivost. Spíše než on zaujali K. Janovičová, B. Kaňoková či P. Oubram. Zdařilá letní podívaná, nic více, nic méně.
(zadáno: 20.6.2018)
Pension pro svobodné pány - Divadlo Palace: 70 %
Krejčíkova adaptace O´Caseyho aktovky je spjatá především s Činoherním klubem, podobně jako J. Dulava, tentokrát debutující jako režisér. Ten poetiku ČK v dobrém slova smyslu ctí, víceméně přichází jen s několika inovacemi a nápady. Dobře vedení tři mladí herci v hlavních rolích jsou sehraní, slyší na sebe. Možná se svými předchůdci inspirují, ale dokáží zůstat sami sebou a s plným nasazením rozehrávat situační komiku po svém. Tato produkce se může poměřovat s nekomerčními repertoárovými soubory, a to dokonce i velkorysou a propracovanou výpravou (v zájezdovkách málo vídanou).
(zadáno: 20.6.2018)
Barunka Is Leaving - Divadlo Disk: 70 %
Inscenační tým prostřednictvím obrazů připomíná, co jsme mohli zažívat v dětství. Obyčejné všední věci, které jsme třeba (po)zapomněli. Publikum je drobně zapojováno a vyzýváno ke spolupráci. Závěrečnou paměťovou hrou tým doslova trefuje hřebík na hlavičku. Některý divák může tvar považovat za banální, jiný si ale třeba vzpomene na konkrétní události svého života a ti senzitivnější se třeba dojmou. Pozoruhodný experiment jde svou vlastní cestou, což by se právě od absolventů KALD mělo očekávat.
(zadáno: 20.6.2018)
Co takhle svatba, princi? - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 60 %
Milé připomenutí dnes již kultovní hudební pohádky plní svůj účel. Zjednodušení děje a redukce postav vhodné. Studiová pohádka byla na tehdejší poměry velkoryse vypravena, proč tedy divadelní kostýmy odkazují k těm nechvalně proslulým nevkusným?! Lépe na malé scéně dopadl náznak dekorace, s prostorem si poradila i komornější choreografie. Hudební úprava zachovala ducha známých písniček. Pěvecky dobře odvedené, herecké ztvárnění ucházející. Pro krále Bedřicha Spěšného našel M. Šefl po P. Nárožném vlastní komickou polohu. Princ s medvídkem pobavil, podobných nových nápadů by ani nevadilo více.
(zadáno: 20.6.2018)
Žena v černém - Městské divadlo Kladno: 60 %
65%. Dramatizace románu je koncipována pro dva herce a používá formu „divadla na divadle“, což je vzhledem k limitům jevištních prostředků patrně nejvhodnějším řešením. Dobře postavená kladenská inscenace využívá doslova celý prostor malé scény, hraje se prakticky všude. Stupňující se hororovou atmosféru se daří výborně umocňovat výpravou, světlem, hudbou, zvuky. U obou herců jsou sice patrné určité rezervy, ale jejich výkony představují slušný standard. V rámci žánru jde o divácky atraktivní titul a kdo má zájem o zážitek tohoto druhu, neměl by být zklamán.
(zadáno: 20.6.2018)
Kolaps - Losers Cirque Company: 80 %
Novocirkusové projekty oslňují akrobatickými a podobnými prvky, ale z hlediska sdělení se tvůrcům nezřídka příliš nedaří dotáhnout výpovědní hodnotu. Přestože Kolaps tematicky též částečně klopýtá, představuje v tomto ohledu nadprůměr. Celé je to vlastně o pádech, které nás posléze donutí odrazit se ode dna a dostat se dál (a překvapivě i úplně jinam, než si dokážeme představit). Je dobře, že soubor pouze stereotypně neprezentuje perfektně secvičená akrobatická čísla, ale snaží se přicházet s novými prostředky. Zde výrazně zaujme také práce se světlem, živou hudbou a zpěvem.
(zadáno: 20.6.2018)
Vítejte v Thébách - Národní divadlo: 50 %
Autorka se snažila více či méně známé antické motivy zpracovat s nadhledem a odkázat k politickému dění současnosti. V antických charakterech Buffiniová našla materiál pro variování, v němž si vedla mnohem vtipněji a funkčněji než v promyšlení dějové linky. Vzhledná výprava, zdařilá hudba. Herci dali jednotlivým postavám výrazné tváře a i přes občas extravagantní uchopení obhájili jejich pozici. Režijně zkoordinované do navenek efektního tvaru. Odkazy ale bohužel vesměs neměly potřebný účinek, aby inscenace odpovídajícím způsobem rezonovala.
(zadáno: 20.6.2018)
Archiv jazyků - Divadlo A.Dvořáka Příbram: 50 %
55%. Hra by se snad dala přirovnat k lyrické komedii. Monology aktérů milostného trojúhelníku lehce připomínají např. Schimmelpfennigovu Arabskou noc, autorčino uchopení komunikačního míjení je svým způsobem pozoruhodné. Nepříliš sourodý mix komických a melancholických prvků se pohybuje na hraně experimentu. Režisér si s nezvyklým textem poradil. Po herecké stránce naprosto vyvážené. Krátce před premiérou zraněnou kolegyni alternovala E. Nejedlá suverénně. Dvojice Zedníčková & Senič se nebezpečí trapnosti svedla zcela vyhnout. Snad alespoň v části publika počin vzbudí sympatie.
(zadáno: 20.6.2018)
Návrat domů - Divadlo U stolu: 50 %
Společenské, rodinné či vztahové problémy Pinter ve svých hrách často žene do extrémů, aby zdůraznil děsivou podstatu a poukázal tak na potenciální nebezpečí. V Návratu domů je demonstrován rozpad vztahů jedné rodiny, každý z jejích členů k němu přispěl jiným způsobem a z jiného důvodu. Realizačně nelehká Pinterova dramata jsou těžkým soustem i pro přední soubory. Dramaturgické a režijní východisko inscenace Divadla U stolu snad v jádru smysluplné, ale (dobrým) hercům z různých divadel se nepodařilo dohromady sehrát a dosáhnout náležitě silného vyznění.
(zadáno: 20.6.2018)
Don Juan a Faust - Divadlo U stolu: 60 %
Dvě výrazné individuality, které nepřestávají zajímat umělce napříč žánry nejen divadelními, Grabbe postavil vedle sebe. Dospěl k logickým a přitom překvapivým souvislostem, co se z hlediska obsahového ani dnes nejeví tendenčně či zastarale. Dramatický text z 19. století je však přece jen těžké oživit. V nedávné české minulosti bychom našli zpracování, kde se inscenátoři s archaičností díla vypořádali lépe, nicméně provedení Divadla U stolu se solidními hereckými výkony je důstojné.
(zadáno: 20.6.2018)
Teror - Městská divadla pražská: 60 %
65%. Autor vhodně předkládá fakta svědčící pro i proti obžalovanému, jenž se s nejlepšími úmysly rozhodl porušit zákon, aby zachránil lidské životy. Model dramatu není objevný (s podobnými formami se diváci již měli příležitost setkat), ale k tématu se hodí. Divácké hlasování o vině či nevině vytrhuje návštěvníky z pasivního sledování a zvyšuje atraktivitu. Inscenační zpracování standardní, prostor pro navýšení účinku by se našel ze strany režiséra i herců. S rolemi právníků se M. Kačmarčík, J. Smutná a Z. Kalina příliš nepotkali, věrohodněji zahráli T. Novotný, L. Jurek a E. Pacoláková.
(zadáno: 20.6.2018)
I♥MAMMA - Městská divadla pražská: 60 %
Autorka upravila hru pro MDP. Některé prvky související s ortodoxní židovskou komunitou ustoupily do pozadí a byly zdůrazněny obecnější problémy žen související s mateřstvím. Jednotlivé scénky sice nabízejí obehranější situace a dialogy, jsou však vkusně kabaretně odlehčené a takto postavené vedle sebe se skládají v celek, který dosahuje zamýšleného účinku a uzavírá se dojemným připomenutím koloběhu života. Herecky sice nevyvážené, nicméně kolektivní nasazení veskrze sympatické.
(zadáno: 20.6.2018)
Všechny báječné věci - OLDstars: 80 %
75%. K předchozím komentářům vlastně nemám příliš co dodat. Maximální nasazení D. Krejčíka, příjemné nenásilně interaktivní divadlo.
(zadáno: 20.6.2018)
Lorca † Bernarda - Pidivadlo: 50 %
Koláž v první části vyzněla neuspořádaně, mladí herci s náročnými texty zápasili a potáceli se mezi psychologickým prožíváním a neujasněnými stylizacemi a ilustracemi. (30%.) Ve druhé části se dívky se slavným Lorcovým dramatem utkaly podstatně lépe, čemuž jistě pomohlo i vedení D. Šoltýsové. Jednotlivé postavy byly pečlivě charakterizovány, v některých případech navíc poměrně osobitě. Pomohly i některé pohybové a hudební nápady. Mantinely studentského počinu překročeny nebyly, ale jako vizitka práce obstojné. (60%.)
(zadáno: 14.5.2018)
Bordel L’Amour - Depresivní děti touží po penězích: 70 %
Žádný ze čtrnácti návštěvníků se nevyhne interakci, 3x se ocitne s některým z aktérů zcela oddělen ve vyhrazeném prostoru. Jednu podobu „lásky“ si divák vybere sám, další dvě se k němu různě dostanou. Hranice intimity (snad) nejsou překročeny. Dojem je odvislý na výběru a na tom, jak se divák dokáže na aktéra napojit a ponořit do zážitku. Závěrečná část, kdy se již společně sleduje standardní kukátkový tvar, divadelně bez zajímavosti není a k tématu přispívá, v kontextu předešlých zážitků však nemusí zafungovat. Vrcholem je prostřední kontaktní část (mj. pečlivě promyšlená a zorganizovaná).
(zadáno: 14.5.2018)
Čaj a apokalypsa - Divadlo Letí: 60 %
65%. Zatímco dámy mají čajový dýchánek, venku se dějí hrůznosti, o kterých ony vědí, ale snaží se je vytěsnit. Jenže to nejde, protože i do jejich životů předtím zasáhly. Ale ony se přesto marně snaží zavírat oči. Autorka vybízí diváka dávat si do souvislostí, co zdánlivě nesouvisí. Návštěva této inscenace je doslova sázkou do loterie. Někomu se mohou souvislosti pokládat, až pocítí neklid či mrazení, jiný se nenapojí a ztratí se. Hra však smysl má, jen ho není snadné najít. Na jevišti se sešly rozdílné a výrazné herecké osobnosti a je milé je vidět takto pohromadě.
(zadáno: 14.5.2018)
Pusťte Donnu k maturitě! - Divadlo pod Palmovkou: 80 %
75%. Talentovaný autor T. Dianiška napsal další povedenou hru, vtipnou a neobyčejně nápaditou (hořkou) komedii. Začíná se v Americe nenásilným parodováním situací někdejšího oblíbeného seriálu a použití jedné z příhod (té titulní) umožní přesun do české reality 90. let, s níž se hrdinové z jiného světa nemilosrdně střetnou. Do skutečností, na které by řada politiků a celebrit ráda zapomněla, se tne s elegantní nadsázkou, ale přesto tvrdě. Herci žánr výtečně rozehrávají a perfektně karikují seriálové hrdiny. Titul se nepochybně zařadí k úspěšným autorským počinům na malé scéně DpP.
(zadáno: 14.5.2018)
Srdce patří za mříže - Švandovo divadlo: 70 %
75%. Až znepokojivá hra D. Košťáka pojmenovává souvislosti, které je potřebné si připomínat a přemýšlet o nich. Režisérka a herci vyváženě pracovali s nadsázkou a dali jednotlivým epizodám apelativní účinek. Navíc docílili společného propojení a jmenovatele. Rozhodně je dobré vidět! A objeví-li se motivy, které připomenou střípek z vašeho života, může být divák doslova probrán ze sebeklamu a iluzí...
(zadáno: 14.5.2018)
Macbeth – Too Much Blood - Divadlo Na zábradlí: 70 %
Adaptace D. Jařaba v jednoduché angličtině dává Shakespearově tragédii nezvyklý odstup a parafrázuje ji tak způsobem, který by v češtině zdaleka tak dobře nefungoval. Důrazem na Macbethovo sexuální tápání výklad doslovuje pohled na osobnost a na dění kolem něj. Vše použité bylo obhájeno a funguje. Jak už zde zaznělo, inscenaci by prospělo rychlejší tempo a méně bezeslovných pauz. Nesporně však jde o pozoruhodný experiment.
(zadáno: 14.5.2018)
Veletoč - Divadlo Kalich: 50 %
55%. Při premiérové děkovačce Iva Janžurová přiznala, že se na inscenaci ještě bude pracovat a především se zkrátí. Ano, zatím je délka neadekvátní, řadu situací a dialogů je třeba zredukovat. Už nyní se ale najde mnoho vtipných a smích vzbuzujících momentů. V choulostivějších scénách se podařilo vyhnout nebezpečí lacinosti. Typově nevhodné S. Remundové se více daří až v převleku v závěru. Zajímavé je, když E. Holubová začne opouštět sarkastickou polohu, její milostné scény se sympaticky spontánním P. Pálkem patří k nezapomenutelným. Sice nenáročná, ale přesto vkusná oddychová crazy komedie.
(zadáno: 14.5.2018)
August August, august - Městská divadla pražská: 50 %
55%. Nejnovější zpracování Kohoutova pozoruhodného podobenství jsou rozpačitá. Podobně jako v Divadle pod Palmovkou má inscenace MDP ideálního hlavního představitele Z. Kalinu, jenž výsledek významně pozvedá. Bohužel ani zde se nepodařilo dotáhnout důležitou postavu ředitele Holzknechta; „vyvýšení“ sice nebylo špatným východiskem, J. Schwarz však těžký part neuhrál a dojem pokazilo i nazvučení. Tento zádrhel významně přispěl k nedostatečně propracovanému vyznění tématu ze strany režie a dramaturgie. Vedlejší role herecky i pohybově dobře odvedené, efektní cirkusová čísla zdařile zakomponovaná.
(zadáno: 14.5.2018)
V borůvčí - Geisslers Hofcomoedianten: 60 %
Soubor mnohdy hledá materiály v kořenech evropského divadla a nově je interpretuje vlastní cestou, což je pro vývoj divadla potřebné. Tentokrát posloužila hra z konce 16. století k vytvoření nezvyklého tvaru. Čtveřice takřka nahých performerů téměř beze slov předvádí nesnadné pohybové kreace opřené o výrazný hudební doprovod P. Šmída, jenž se též symbolicky herecky zapojí. Zábavné, poctivě odvedené. Zřejmě nebylo cílem, aby zobrazení různorodých milostných hrátek (se soudobým rámcem a odkazem) dávalo dohromady „vyšší smysl“. Já osobně jsem však z tohoto hlediska přece jen něco postrádal...
(zadáno: 14.5.2018)
Thelma a Selma - A studio Rubín: 60 %
Autorka dobře postihla paradoxy dnešních partnerských vztahů. Ironický a mnohdy drsný humor nepostrádá osobitost, vulgární pasáže na část diváků nemusí zafungovat tak, jak bylo zamýšleny. Z hlediska dramatického má text určité trhliny, s nimiž se obě herečky za pomoci P. Šmída převážně bravurně vypořádávají, jen v několika místech se jim to zcela nedaří. Výrazná, částečně živá hudba. Výprava využívá omezené možnosti maličkého prostoru. Hra navazuje na to, co se v Rubínu dříve rozvíjelo, a přece jde sympaticky svou vlastní cestou.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>