Redakce

Pavel Širmer

redakční zkratka: ipl

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 22.10.2019)
Bezruký Frantík - Divadlo pod Palmovkou: 80 %
75%. Skutečný osud Františka Filipa, jenž se narodil bez horních končetin, se T. Dianiškovi a I. Orozovičovi stal volnou inspirací pro příběh o silné vůli k boji s handicapem a k vydobytí si místa na světě i v životě. Ale také o diskriminaci, předsudcích, dobových paradoxech atd. Dianiška vypráví s humorem sobě vlastním, ale nevyhýbá se ani situacím smutným a dojemným. Divák se nejen pobaví, ale má i o čem přemýšlet. Maximálně využitý prostor malé scény, zdařilá hudební složka. Vyčerpávající a pohybově náročný výkon podává J. Albrecht, ostatní herci mu nejsou pouhými přihrávači.
(zadáno: 22.10.2019)
Putinovi agenti - Jatka78: 80 %
Dá se říci, že tvar nazvaný „live-cinema“ je v českém divadle jevem skoro unikátním. Jediným hercem a průvodcem večera je Petr Vančura, jenž pohotově komunikuje s diváky. Ti jsou vystaveni větší či menší interakci. Klíčovou roli hraje také zvládnutá organizace a propracovaná náročná technická složka. Během večera, jehož tématem je manipulace doslova z různých úhlů pohledu, vznikne film. Nesluší se prozradit tajemství a ochudit diváky o překvapení. Návštěva je nevšedním zážitkem!
(zadáno: 22.10.2019)
Romeo a Julie - Městská divadla pražská: 70 %
Proslulou tragédii se podařilo přiblížit dnešní mladé generaci, zpracování by mohlo bavit a oslovovat nejen je. Nemalou měrou k tomu přispěli T. Marečková a Z. Piškula v titulních rolích. V nespočtu nápadů zaujala např. komornější výmluvnější vyznění některých původně venkovních scén v interiéru. Nenásilně a vlastně vtipně byl stírán odstup jeviště a hlediště. Sloučení postav Chůvy a Knížete se ukázalo spíše matoucí. Hudebně a výtvarně efektní, ale řešení dekorace a přestaveb neobratné. Inscenaci vysloveně schází radikálnější textová a jazyková úprava, kterou by mohlo docítil, že by promlouvala intenzivněji a silněji.
(zadáno: 22.10.2019)
Sláva a pád krále Otakara - Městská divadla pražská: 60 %
Tendenční rakouské historické drama, v němž se – zjednodušeně řečeno – straní Habsburkům a křivdí Přemyslovcům, se až nyní dočkalo prvního uvedení v češtině. Michal Hába klasické látky často aktualizuje. Grillparzerova hra sama o sobě nemá dostatečně „bytelný“ obsah a nelze ji hrát navážno. Snaha o relativizaci byla správná, nicméně myšlenkové obohacení Hábovi tentokrát příliš nevyšlo. Opětovné užití postupů užívaných v německém divadle (mikrofony, hlučná hudba, umělá krev, nahota atd.), jakého jsme byli svědkem např. v „Hráčovi“ v Huse na provázku, spíše dotvrdilo vítězství formy nad obsahem.
(zadáno: 22.10.2019)
Orestes - Divadlo Disk: 70 %
S Eurípidovým zpracováním osudů Oresta a Élektry jsme se na českých jevištích v posledních letech často nesetkávali. Režisér Š. Pácl šel důsledně po smyslu textu, netlačil vyznění jiným směrem, ponechal i pro dnešní jeviště problematičtější závěr s deus ex machina. Účelná práce s úspornou scénografií posilující význam, podařený závěrečný efekt. Party v antické tragédii jsou náročné i pro zkušené herce. Studenti si s nimi poradili, ale teprve se v nich zabydlují a postupně získávají jistotu a lehkost.
(zadáno: 22.10.2019)
Maloměšťáci - HaDivadlo: 70 %
Při sledování inscenace HaDivadla lze nabýt pocitu, že Gorkého hra nezestárla a že svět je stále stejný. Tento pocit je však jen zdáním. Je za ním jasně formulovaná vize a práce tvůrčího týmu kolem režiséra I. Buraje. Ten naložil s realistickým dramatem tak, aby byly podtrženy situace či myšlenky, které se stále týkají i životů současníků. Text byl výrazně zkrácen, slova redukována na samotné minimum. S pomocí výpravy a hudby byla důsledně byla budována atmosféra, důraz byl kladen na autentický herecký projev až na dřeň. Výtečná práce sehraného souboru s C. Drozdou v čele.
(zadáno: 22.10.2019)
Skleněný strop - Divadlo Ungelt: 70 %
Hra o komplikovaném vztahu dvou lidí, který kromě vztahových peripetií poznamenaly i odlišné hodnoty, jež oba vyznávají. Hra je z roku 1995, ale střet postojů „alternativní“ Kyry a bohatého obchodníka Toma v naší zemi možná dnes dokážeme pochopit lépe. Vynikající T. Vilhelmová vystihuje Kyru do nejmenších detailů doslova v každé větě, J. Langmajer se nespoléhá jen na osvědčené výrazové prostředky a je jí více než dobrým partnerem. Ačkoli byla inscenace nastudována pro komorní prostor, na Letní scéně se představení v plenéru neztrácelo.
(zadáno: 22.10.2019)
Taneční hodiny - Divadlo Ungelt: 60 %
O autismu či vyrovnávání se s těžkou situací byly napsány zdařilejší hry, ale představit něco nového a objevného nemělo být záměrem této inscenace. Projev P. Nesvačilové se může jevit vyumělkovaně, ale u postavy tanečnice to není na škodu; herečka je navíc osobitá a má zvláštní jiskru. Je zde prezentována lehčí forma autismu a M. Táborský spíše čerpá ze svých dřívějších rolí. Režisér P. Ondruch mohl herce dovést dál, ale oba herci se na sebe dokáží napojit a je příjemné je sledovat. Milou připomínkou dřívějšího Ungeltu je hlas A. Vránové, která se rozhodla jeviště opustit.
(zadáno: 22.10.2019)
Zkurvení havlisti - Divadlo Komediograf: 50 %
55%. Tři muži v sauně každý týden mluví hlavně o tom, co se na světě dělo nebo děje, stoupající teplota uvolňuje tok myšlenek. Vesměs nadávají, ale sami nic nedělají pro zušlechtění. Možná nejsou o moc lepší než ti, kteří jim leží v žaludku... V tom „nadávání“ je sice hodně pravdy, ale také jednostrannost a pozérství. Takové hovory slýcháváme dnes a denně, proč na ně chodit do divadla? Možná proto, že si uvědomíme, že je to o nás. Je to inscenace spíše pro pobavení nebo k zamyšlení? Kombinace obojího vychází pouze částečně, po stránce textové i režijní by neškodilo soustředit se více na sdělení.
(zadáno: 22.10.2019)
Opuštěná společnost - Divadlo na cucky: 60 %
65%. Je přínosné poslechnout si myšlenky z knihy E. Taberyho, které jsou jednoduchým způsobem, ale zároveň živě a barvitě ilustrovány trojicí mladých herců. Popularizace literatury není nikdy dost!
(zadáno: 22.10.2019)
Plodnost! Mír! A Bohatství! - Tygr v tísni: 60 %
65%. Marie Nováková zpracovala antické předlohy, doplnila je vlastním textem a vznikla koláž, která se kromě jiného zároveň vyjádřila k tomu, čím je svět sužován dnes. Tvůrci zavedli diváky opět do jiných koutů ostrova, s jehož prostředím bylo scénograficky umně kouzleno. V plenéru mohlo být občas náročnější vnímat text, na němž inscenace stála, ale smysl se podařilo obhájit. A to v kontextu samotného projektu i celého cyklu Antické Štvanice.
(zadáno: 22.10.2019)
Ing. Jaromír Stromšík, muž v síti - Studio DVA divadlo - Malá scéna: 60 %
Před návštěvou je dobré vědět, že postava Stromšíka je inspirovaná osobností Michala Kolesy a mít alespoň základní informace o něm. Návštěva představení je zábavnou originální hodinkou ve společnosti podivné osůbky, kterou Petr Vaněk uchopil velice zdařile. Zvládá také pohotově reagovat a přizpůsobovat se tomu, co mezi diváky aktuálně probíhá. Uspořádání prostoru s diváky u počítačů je dotažené organizačně i technicky. Do inscenace se však nepodařilo umístit dostatečný přesah či zobecnění, které se v souvislosti s Kolesovou bytostí přímo nabízí.
(zadáno: 22.10.2019)
Lámání chleba - Švandovo divadlo: 50 %
Obsahově pozoruhodné dílo, jehož struktura byla pečlivě promyšlena, nemá dostatečný dramatický účinek, což lze možná přičíst tomu, že se jednalo o první zkušenost J. Holcmana s psaním pro divadlo. Režisér i herci se úspěšně snažili navodit atmosféru, ale komplikované souvislosti a vztahy mezi postavami se příliš zpřístupnit nedařilo. Velmi dlouhá stopáž byla zkouškou trpělivosti a úsilí diváků. Myšlenky ve hře ukryté však stojí za to, aby nebyly zapomenuty.
(zadáno: 22.10.2019)
Soukromé rozhovory - Divadelní spolek Jedl: 80 %
75%. Souhlasím s komentářem Lukáše Dubského. K němu bych dodal, že herecká drobnokresba je v inscenaci propracovaná doslova do poslední věty. Na komplikované postavě L. Trmíková odkryla nejskrytější zákoutí Anniny duše. U Henrika zase M. Pechlát vystihl ztrátu sebeovládání pod tlakem vypjatých okolností a postupné odhalování slabostí. Ústřední dvojici doplnil Z. Maryška v úloze chápajícího naslouchajícího strýc (kněze).
(zadáno: 22.10.2019)
Prolomit vlny - SpoluHra: 50 %
55%. Dramatizace Trierova filmu přenáší na jeviště silný příběh absolutní lásky. Model inscenace V. Čermákové je celkově rozporuplný. Na jednu stranu vzniká nemálo silných momentů, ale na ty je nutné v neuspořádaném dění poměrně dlouho čekat. Sporná je i volba a užití některých scénografických vnějškových prostředků. Výkony některých herců ve vedlejších rolí působí skoro amatérsky. Vše zachraňují P. Horváthová, R. Zach a S. Nováková. Díky nim může inscenace nakonec v divákovi přece jen vzbudit silné emoce.
(zadáno: 22.10.2019)
Láska v době globálních klimatických změn - MeetFactory: 60 %
Situace z knihy, zdramatizované režisérem O. Štefaňákem, byly energicky a vtipně rozehrány. Kromě hereckých výkonů inscenaci oživují hudební vsuvky. Zaujme také práce se světlem, promyšlený light design připraví i momenty překvapení. Vše je zkoordinované do tvaru, při němž se diváci jistě nudit nebudou. I když se jedná se o inteligentní humor, přece jen je na něj kladen přílišný důraz a přebíjí existenciální rozměr předlohy J. Pánka.
(zadáno: 22.10.2019)
Jidáš - OLDstars: 50 %
Skvělé finální pointě předchází značně neuspořádaný tok myšlenek, což byla možná záměrná autorská volba pro znázornění stavu Jidášovy mysli. Zmíněné přeskakování bohužel kladlo velkou překážku k diváckému napojení. Další bariéru stavěl režisér tím, že nechal samotného herce zápolit s obsluhou jevištní techniky. Efektů, které přinášelo například střídání světel, by šlo dosáhnout méně krkolomně. Uhrát monodrama není snadný úkol a P. Jeřábek jej zvládl. S některými úskalími textu se však vypořádat nedokázal.
(zadáno: 22.10.2019)
Absolutno – kabaret o konci světa - Dejvické divadlo: 40 %
45%. Čapkovy texty byly jen východiskem, Egon Tobiáš a tvůrci inscenace s nimi naložili volně. S neuspořádaným scénářem si režisérka zdatně pohrává formou kabaretu. Některé výstupy jsou vtipné, mají jasnou pointu a strefují se do dnešních společenských či morálních problémů. V jiných scénách je zase těžké odhalit smysl. Nuda to rozhodně není, ale většina diváků bude zákonitě zmatena. Je dobře, že DD nespoléhá na zajeté koleje a občas nabízí i experimenty. Tomuto by však ze strany autorů, dramaturgie i režie prospělo ujasnit a zřetelněji definovat záměr a směr.
(zadáno: 19.8.2019)
Za dveřmi - Divadlo na Vinohradech: 80 %
Okupace nacisty, totalita, „svoboda“ tržní ekonomiky a jeden dům. Autorka se chytře zamýšlí, s jakými vlivy se museli lidé v různých dobách potýkat, aby udrželi odkaz předků. A také si za rozdílných okolností pokládali otázku, je-li setrvání v domě vůbec správnou volbou pro další život. Hra dotvrzuje, že B. Hančilová patří k nadějím novodobé české dramatiky. Režisérka prvního jevištního provedení B. Mašková text s herci nastudovala tak, jak si zasloužil. U doyena v obsazení P. Rímského bohužel zase převládly falešné tóny při „kouzlení hlasem“. Scénograf K. Čapek s možnostmi malého prostoru opět výborně naložil.
(zadáno: 19.8.2019)
Ahoj, krásko! (Linda) - Divadlo na Vinohradech: 60 %
I když se autorka nesvedla zcela vyhnout schematičnosti a přílišné upovídanosti, v její hře je zřejmý smysl, proč psala právě o strmém pádu jedné úspěšné ženy, kterou zaskočilo, na jak vratkých základech její zdánlivě stabilizovaný život ve skutečnosti stojí. Režisér soustředil pozornost na herce. Hlavní představitelka K. Brožová příjemně překvapila překročením limitů udávaných rolemi, jež jsou jí většinou nabízeny. Dále výrazněji zaujali jen Š. Vaculíková a M. Lambora. Vypjatější okamžiky se M. Frösslové vysloveně nepovedly. Nedostatky by se našly, nicméně alespoň pro část obecenstva by mohla být návštěva přínosem.
(zadáno: 19.8.2019)
Lístky, prosím - Pomezí: 70 %
Diváci se ocitají v předvolební době, kdy se na ně z různých stran valí mnoho protichůdných informací. Je v této džungli vůbec možné rozeznat, co je pravda a co účelová lež? A lze odhadnout, jak by si počínala opozice, kdyby byla u moci? Tvůrci možná nenabídli nic, s čím bychom se v českém imerzivním divadle ještě nesetkali. Vybrali však dobré téma a smysluplně s ním pracovali způsobem vybízejícím diváky k přemýšlení a možná i sebereflexi. Nejsme náhodou při úvahách nad politikou příliš jednostranní či zaslepení...? Studující herci i tvůrci se slibně uvedli a rozhodně stojí za to zajímat se o jejich další práci.
(zadáno: 19.8.2019)
Švanda dudák - Divadelní léto pod plzeňským nebem: 70 %
75%. Titul není vhodný pro diváky očekávající pietní nakládání se známou Tylovou báchorkou, jde o poměrně radikální modernizaci a přepracování. Do obyvatel dnešní české vesnice i romských spoluobčanů se inscenace trefuje celkem ostře, ale nejde o bezúčelné ani laciné dehonestování. Parodováním se též podařilo vkusně vypořádat s dnes již problematickými prvky původní hry. Úprava a koncepce se nemíjejí s plenérem, prostranství je skvěle využito. Zaujme a pobaví řada nápadů, všichni herci se zdatně přizpůsobili koncepci. Ideální letní podívaná, která pobaví a zároveň dává smysl. Ten ale musí být divák ochotný hledat...
(zadáno: 19.8.2019)
Kočka na rozpálené plechové střeše - Městské divadlo Mladá Boleslav: 60 %
Dialog Bricka (M. Ligač) s otcem (P. Bucháček) je nejsilnějším místem inscenace, niterný prožitek a vnitřní pravdivost obou pánů doznívá ještě dlouho po skončení představení. Vděčné až dojemné jsou též kratší výstupy omezené matky (I. Nováčková). Méně čitelná je klíčová postava „kočky“ Maggie, již M. Pachlová zcela neobsáhla. Tvůrčí tým Williamsovo slavné drama nepokazil, nicméně si lze představit účelnější využití textu a nového překladu k vyjádření tápání v mezilidských a partnerských vztazích, které v trochu jiné formě přetrvává i po více než šedesáti letech od vzniku hry.
(zadáno: 19.8.2019)
Meda - ostatní činoherní produkce: 60 %
Při odvyprávění příběhu života, zvlášť tak dlouhého a rozmanitého, se nedá jít příliš do hloubky, je nezbytné uchýlit se ke zkratkám, z čehož vyplývá i jistá povrchnost. Méně lichotivé stránky povahy Medy Mládkové zůstaly spíše decentně naznačeny. Režisérce se podařilo omezit komerční charakter projektu především doplněním pohybové složky a rozmanitých detailů zmírňujících popisnost. Pomohla i práce s venkovním prostorem a energické podání hlavní představitelky. Písňové sekvence v tomto ohledu obstály méně. Důstojná pocta pozoruhodné osobnosti.
(zadáno: 19.8.2019)
Nevídaní akademikové - Divadlo Aqualung: 60 %
Terry Pratchett svedl napsat knihy, v nichž více perlil nápady a slovními hříčkami, nicméně i tato fantasy je vděčná a zábavná. Po úmrtí J. Kantůrka se překladu další Briggsovy dramatizace ujal P. Dominik s pomocí kolektivu pracujícím na inscenaci. Tvárná výprava pomáhá nezdlouhavě střídat prostředí. Herci hrají s vervou a někteří s přehledem vystřídají více postav, někteří se však uchylují k „šablonám“, k nimž napsané epizodky svádí. Odehrané reprízy možná přinesou větší lehkost a přidají na zábavnosti. Inscenace zklamáním není, ale mezi vzpomínaná česká provedení Pratchetta se asi nezařadí.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>