Bezruký Frantík

Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.

Už jen kvůli panu Aubrechtovi to stojí za vidění. Tohle se naučit, muselo dát strašnou práci. Celkově je inscenace úžasná. Ta síla vůle, vzít co máš a poprat se s tím, to je asi hlavní poselství.
A režie pana Dianišky opět skvělá, tak trochu šílená, ale skvělá.

Vynikající představení, výborný Jakub Albrecht, Igor opět v Ostravě, příběh od nás z pod Radhoště. Nemělo to chybu.

Výborné, velmi nápadité, dojemné a zábavné představení (shlédl jsem na velké scéně) s úžasným výkonem Jakuba Albrechta v roli Frantíka. Trochu mi vadilo, že v představení je mnoho "střihů" běhemm nichž se herci přesouvají a posunují rekvizity, což narušuje plynulost a rytmus inscenace. Nevím ale, jak by to šlo řešit, chtělo by to nějaký "fígl" - nějak odvést během těch "prostojů" jeho pozornost.

Tak mýtický, poetický úvod - a tak hnusný konec. Mezi tím jeden neobyčejný život prožitý v neobyčejném těle a s hlavou obdařenou neobyčejnou vůlí. Jakub Albrecht skvělý, neměl to lehké... Tleskám nápadu, realizaci i hereckému ztvárnění.

Velmi zajímavě podané, aktuální i dnes - přístup majority k jinakosti. Jen úvod o kouzelném tisu mohl být asi poloviční.

Velmi dobře napsaná hra o muži, který skutečně žil v 1. pol. 20. století a který se narodil bez rukou. Sleduje jeho postupný vývoj od dětství, jeho zápas s vlastním handicapem a společenskými předsudky. Výrazně dobrý herecký výkon podává hl. představitel Jakub Albrecht, ale i další herci. Autor Tomáš Dianiška originálním způsobem předává příběh muže, který měl touhu žít a dokázat všem, že být bez rukou není výmluva k tomu, aby člověk dokázal velké věci. Doufejme, že je naše společnost dál ve vnímání odlišností, a proto trápení bezrukých frantíků zůstane minulostí. Stojí za to vidět!

S touto formou jsem se moc nepotkal - takové pásmo skečů a scének, někdy se mi zdálo, že to moc nedrží pohromadě. Místy rozjuchané a uřvané. Ale nutno uznat, že duu Dianiška & Orozovič tohle zinscenovat, muselo dát hodně práce a výsledek je velmi dobrý. Skvělá hudba.

Ten Albrecht ... to je maník, perfektné. Vlastne mi to niečím pripomínalo Čapka v Rokoku, tými strihmi zo života. Pekné, príjemné.

Měl jsem strach, že to bude trochu ... no trýznivé. Nebylo, bylo to fantastické. Samotný příběh je strhující a dechberoucí a jako s takovým se s ním i zachází. Do sto procent mi chybělo jen trochu více gradace v ději, pohrávání s temnými podtóny a předtuchami a taky se mi moc nelíbila scéna ze smíchem. Herecké výkony byly jako vždy vynikající a bezchybné. Půjdu ještě jednou! Ještě dodávám, že to jak Palm off pojímá ve všech hrách přístup k naší historii nesvobody a totality je pro mne nadějí, že to bude stále více lidí vnímat stejně a bude se muset postavit pokusům osobní svobodu omezovat.

Je to krása. Taková poctivá a chytrá krása. Šest nádherných lidí, spousta parádních nápadů, legrace krutá až k popukání, silný příběh bez patosu a bez příkras. A na závěr groteskní výstup dvou soudruhů, ve kterém je všechen hnus a upatlané svinstvo komunismu. Snad se to všechno podaří přenést i na velké jeviště a nic při tom nepolámat. Držím palce! Ty na nohou, to dá rozum.

- "A jak jsi to všechno dokázal?"
- "Prostě se mi chtělo."
Od Dianišky (a spol.) další moc hezky zpracovaný skutečný životní osud. Stejně jako v Transkách nechybí černý humor, ale vyvážený určitou tragédií. Moderní prvky a vtipy neškodí. J. Albrecht zvládá svou roli s neuvěřitelnou jistotou nejen v pohybu. Výborná je také T. Dočkalová.
Trošku slabších 80 %.

Obdivuhodný hlavní představitel se naučil spoustu věcí bez použití rukou. Až při této hře si člověk uvědomí, co to musí být, se takto narodit. Je dobře, že se ztvárňují příběhy takto postižených lidí, kteří se i přes svůj handicap a překážky v podobě posměchu a šikanování snaží něco dokázat. Hra má dobrý spád.

Další nezapomenutelný počin Palm-off, tentokrát se spojili s Igorem Orozovičem, který tam vnesl trochu jinou poetiku a jiný typ herectví, a funguje to. Jakub Albrecht je fakt super :-)

Je to opravdu krásný zážitek moci být přítomný takovému výkonu, ztvárnění a poselství. Upřímné divadlo. Moc děkuji.

68%
"Jenže lidi nechtěj, a proto sereš..."
Silný příběh, herecké výkony na úrovni (Tereza Dočkalová, Jakub Albrecht, Igor Orozovič), pro inscenaci podstatná kvalitní hudební složka (Igor Orozovič). Tolik k opravdu dobrému. Jenže k řečenému A je třeba dodat i B. A zdejší B je jistá dramaturgická rozklíženost (scénické pásmo? kabaret? drama?). Tam, kde by měl příběh gradovat, se rozdrolí do sledu skečů, z nichž některé není ani čas rozklíčovat (odsun Němců) a konec prostě chybí. Pokud se s reálnými fakty nakládá volně, pro divadlo by jistě šlo i vytvořit patřičně "show" konec...

Maličko bych ztlumila hudbu, především v prvních minutach trhá bubínky.
Je to velice zajímavé nahlédnutí do života Františka Filipa a i náhledu postižených lidí. Až si někdy říkám, jestli ti postižení nejsme spíš my :) Nebuďme kurvy a chtějme, abychom mohli.

Jsem nadšený z kolektivního díla.. Na jedné straně T. Dianiška a na druhé straně I. Orozovič... A příjemně se to spojilo... Jakube Albrechte klobouk dolů za výkon!A všem autorům a zúčastněným Bravo! ...

Když vidím, že si to sami napsali, zrežírovali a zahráli - klobouk dolů. Navíc silné téma a kdysi skutečně žijící postava. A výkon Jakuba Albrechta? Smekám podruhé...

Na Palmoffku dost nezvyklý kus. Ale to je dobře, divák je aspoň překvapen. A troufnu si říct, že mile. Hra je dojemná, režie nápaditá, herci skvělí. Jen ve druhé půlce bych možná trochu škrtala, přijde mi, že hra má hned několik konců, první půlka působí celistvěji a poutavěji.

Zábavná hra o vážných věcech. Skvělí mladí herci, zejména Jakub Albrecht v titulní roli. Jeho role byla neuvěřitelně fyzicky náročná, obdivuji jeho výdrž po celé téměř dvě hodiny trvající představení.

Jejda to je čistá radost, takovéhle divadlo! Drsný příběh, ale úžasně podaný. Všichni herci výborní, Jakub asi musel hodně potrénovat. Jsem naplněná divadelním štěstím, tak moc se mi to líbilo. Děkuji.

Fakt docela dost černá záležitost.

Jak jinak u Dianišky. U něj už dlouho neřeším o čem hra je, ale jak se po ní cítím (a jak dlouho). Tentokrát (překvapivě opět) vyvolává spoustu emocí: nespoutanou radost i smutek, zamyšlení se sama nad sebou, zhnusení i naději. Spolupráce s Igorem Orozovičem přinesla trošku jinou rovinu a já jsem za ni vděčná. Zamilovala jsem si Igora jako Frantíkova učitele a marně přemýšlím, zda těm dětem ve škole také tolik dávám. Myslím si, že toto je především hra o nás samotných, člověk odchází a v hlavě mu to hučí. A Thálie? Pokud by ji právě Kuba Albrecht nevyhrál, tak jdu protestovat a píšu petice...

Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.

Už jen kvůli panu Aubrechtovi to stojí za vidění. Tohle se naučit, muselo dát strašnou práci. Celkově je inscenace úžasná. Ta síla vůle, vzít co máš a poprat se s tím, to je asi hlavní poselství.
A režie pana Dianišky opět skvělá, tak trochu šílená, ale skvělá.

Jak jinak u Dianišky. U něj už dlouho neřeším o čem hra je, ale jak se po ní cítím (a jak dlouho). Tentokrát (překvapivě opět) vyvolává spoustu emocí: nespoutanou radost i smutek, zamyšlení se sama nad sebou, zhnusení i naději. Spolupráce s Igorem Orozovičem přinesla trošku jinou rovinu a já jsem za ni vděčná. Zamilovala jsem si Igora jako Frantíkova učitele a marně přemýšlím, zda těm dětem ve škole také tolik dávám. Myslím si, že toto je především hra o nás samotných, člověk odchází a v hlavě mu to hučí. A Thálie? Pokud by ji právě Kuba Albrecht nevyhrál, tak jdu protestovat a píšu petice...

Vynikající představení, výborný Jakub Albrecht, Igor opět v Ostravě, příběh od nás z pod Radhoště. Nemělo to chybu.

Výborné, velmi nápadité, dojemné a zábavné představení (shlédl jsem na velké scéně) s úžasným výkonem Jakuba Albrechta v roli Frantíka. Trochu mi vadilo, že v představení je mnoho "střihů" běhemm nichž se herci přesouvají a posunují rekvizity, což narušuje plynulost a rytmus inscenace. Nevím ale, jak by to šlo řešit, chtělo by to nějaký "fígl" - nějak odvést během těch "prostojů" jeho pozornost.

Tak mýtický, poetický úvod - a tak hnusný konec. Mezi tím jeden neobyčejný život prožitý v neobyčejném těle a s hlavou obdařenou neobyčejnou vůlí. Jakub Albrecht skvělý, neměl to lehké... Tleskám nápadu, realizaci i hereckému ztvárnění.

Velmi zajímavě podané, aktuální i dnes - přístup majority k jinakosti. Jen úvod o kouzelném tisu mohl být asi poloviční.

Velmi dobře napsaná hra o muži, který skutečně žil v 1. pol. 20. století a který se narodil bez rukou. Sleduje jeho postupný vývoj od dětství, jeho zápas s vlastním handicapem a společenskými předsudky. Výrazně dobrý herecký výkon podává hl. představitel Jakub Albrecht, ale i další herci. Autor Tomáš Dianiška originálním způsobem předává příběh muže, který měl touhu žít a dokázat všem, že být bez rukou není výmluva k tomu, aby člověk dokázal velké věci. Doufejme, že je naše společnost dál ve vnímání odlišností, a proto trápení bezrukých frantíků zůstane minulostí. Stojí za to vidět!

S touto formou jsem se moc nepotkal - takové pásmo skečů a scének, někdy se mi zdálo, že to moc nedrží pohromadě. Místy rozjuchané a uřvané. Ale nutno uznat, že duu Dianiška & Orozovič tohle zinscenovat, muselo dát hodně práce a výsledek je velmi dobrý. Skvělá hudba.

Ten Albrecht ... to je maník, perfektné. Vlastne mi to niečím pripomínalo Čapka v Rokoku, tými strihmi zo života. Pekné, príjemné.

Měl jsem strach, že to bude trochu ... no trýznivé. Nebylo, bylo to fantastické. Samotný příběh je strhující a dechberoucí a jako s takovým se s ním i zachází. Do sto procent mi chybělo jen trochu více gradace v ději, pohrávání s temnými podtóny a předtuchami a taky se mi moc nelíbila scéna ze smíchem. Herecké výkony byly jako vždy vynikající a bezchybné. Půjdu ještě jednou! Ještě dodávám, že to jak Palm off pojímá ve všech hrách přístup k naší historii nesvobody a totality je pro mne nadějí, že to bude stále více lidí vnímat stejně a bude se muset postavit pokusům osobní svobodu omezovat.

Je to krása. Taková poctivá a chytrá krása. Šest nádherných lidí, spousta parádních nápadů, legrace krutá až k popukání, silný příběh bez patosu a bez příkras. A na závěr groteskní výstup dvou soudruhů, ve kterém je všechen hnus a upatlané svinstvo komunismu. Snad se to všechno podaří přenést i na velké jeviště a nic při tom nepolámat. Držím palce! Ty na nohou, to dá rozum.

- "A jak jsi to všechno dokázal?"
- "Prostě se mi chtělo."
Od Dianišky (a spol.) další moc hezky zpracovaný skutečný životní osud. Stejně jako v Transkách nechybí černý humor, ale vyvážený určitou tragédií. Moderní prvky a vtipy neškodí. J. Albrecht zvládá svou roli s neuvěřitelnou jistotou nejen v pohybu. Výborná je také T. Dočkalová.
Trošku slabších 80 %.

Obdivuhodný hlavní představitel se naučil spoustu věcí bez použití rukou. Až při této hře si člověk uvědomí, co to musí být, se takto narodit. Je dobře, že se ztvárňují příběhy takto postižených lidí, kteří se i přes svůj handicap a překážky v podobě posměchu a šikanování snaží něco dokázat. Hra má dobrý spád.

Další nezapomenutelný počin Palm-off, tentokrát se spojili s Igorem Orozovičem, který tam vnesl trochu jinou poetiku a jiný typ herectví, a funguje to. Jakub Albrecht je fakt super :-)

Je to opravdu krásný zážitek moci být přítomný takovému výkonu, ztvárnění a poselství. Upřímné divadlo. Moc děkuji.

68%
"Jenže lidi nechtěj, a proto sereš..."
Silný příběh, herecké výkony na úrovni (Tereza Dočkalová, Jakub Albrecht, Igor Orozovič), pro inscenaci podstatná kvalitní hudební složka (Igor Orozovič). Tolik k opravdu dobrému. Jenže k řečenému A je třeba dodat i B. A zdejší B je jistá dramaturgická rozklíženost (scénické pásmo? kabaret? drama?). Tam, kde by měl příběh gradovat, se rozdrolí do sledu skečů, z nichž některé není ani čas rozklíčovat (odsun Němců) a konec prostě chybí. Pokud se s reálnými fakty nakládá volně, pro divadlo by jistě šlo i vytvořit patřičně "show" konec...

Maličko bych ztlumila hudbu, především v prvních minutach trhá bubínky.
Je to velice zajímavé nahlédnutí do života Františka Filipa a i náhledu postižených lidí. Až si někdy říkám, jestli ti postižení nejsme spíš my :) Nebuďme kurvy a chtějme, abychom mohli.

Jsem nadšený z kolektivního díla.. Na jedné straně T. Dianiška a na druhé straně I. Orozovič... A příjemně se to spojilo... Jakube Albrechte klobouk dolů za výkon!A všem autorům a zúčastněným Bravo! ...

Když vidím, že si to sami napsali, zrežírovali a zahráli - klobouk dolů. Navíc silné téma a kdysi skutečně žijící postava. A výkon Jakuba Albrechta? Smekám podruhé...

Na Palmoffku dost nezvyklý kus. Ale to je dobře, divák je aspoň překvapen. A troufnu si říct, že mile. Hra je dojemná, režie nápaditá, herci skvělí. Jen ve druhé půlce bych možná trochu škrtala, přijde mi, že hra má hned několik konců, první půlka působí celistvěji a poutavěji.

Zábavná hra o vážných věcech. Skvělí mladí herci, zejména Jakub Albrecht v titulní roli. Jeho role byla neuvěřitelně fyzicky náročná, obdivuji jeho výdrž po celé téměř dvě hodiny trvající představení.

Jejda to je čistá radost, takovéhle divadlo! Drsný příběh, ale úžasně podaný. Všichni herci výborní, Jakub asi musel hodně potrénovat. Jsem naplněná divadelním štěstím, tak moc se mi to líbilo. Děkuji.

Fakt docela dost černá záležitost.

Když vidím, že si to sami napsali, zrežírovali a zahráli - klobouk dolů. Navíc silné téma a kdysi skutečně žijící postava. A výkon Jakuba Albrechta? Smekám podruhé...

Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.

Vynikající představení, výborný Jakub Albrecht, Igor opět v Ostravě, příběh od nás z pod Radhoště. Nemělo to chybu.

Zábavná hra o vážných věcech. Skvělí mladí herci, zejména Jakub Albrecht v titulní roli. Jeho role byla neuvěřitelně fyzicky náročná, obdivuji jeho výdrž po celé téměř dvě hodiny trvající představení.

Je to krása. Taková poctivá a chytrá krása. Šest nádherných lidí, spousta parádních nápadů, legrace krutá až k popukání, silný příběh bez patosu a bez příkras. A na závěr groteskní výstup dvou soudruhů, ve kterém je všechen hnus a upatlané svinstvo komunismu. Snad se to všechno podaří přenést i na velké jeviště a nic při tom nepolámat. Držím palce! Ty na nohou, to dá rozum.

68%
"Jenže lidi nechtěj, a proto sereš..."
Silný příběh, herecké výkony na úrovni (Tereza Dočkalová, Jakub Albrecht, Igor Orozovič), pro inscenaci podstatná kvalitní hudební složka (Igor Orozovič). Tolik k opravdu dobrému. Jenže k řečenému A je třeba dodat i B. A zdejší B je jistá dramaturgická rozklíženost (scénické pásmo? kabaret? drama?). Tam, kde by měl příběh gradovat, se rozdrolí do sledu skečů, z nichž některé není ani čas rozklíčovat (odsun Němců) a konec prostě chybí. Pokud se s reálnými fakty nakládá volně, pro divadlo by jistě šlo i vytvořit patřičně "show" konec...

- "A jak jsi to všechno dokázal?"
- "Prostě se mi chtělo."
Od Dianišky (a spol.) další moc hezky zpracovaný skutečný životní osud. Stejně jako v Transkách nechybí černý humor, ale vyvážený určitou tragédií. Moderní prvky a vtipy neškodí. J. Albrecht zvládá svou roli s neuvěřitelnou jistotou nejen v pohybu. Výborná je také T. Dočkalová.
Trošku slabších 80 %.

Fakt docela dost černá záležitost.

Na Palmoffku dost nezvyklý kus. Ale to je dobře, divák je aspoň překvapen. A troufnu si říct, že mile. Hra je dojemná, režie nápaditá, herci skvělí. Jen ve druhé půlce bych možná trochu škrtala, přijde mi, že hra má hned několik konců, první půlka působí celistvěji a poutavěji.

Je to opravdu krásný zážitek moci být přítomný takovému výkonu, ztvárnění a poselství. Upřímné divadlo. Moc děkuji.

Další nezapomenutelný počin Palm-off, tentokrát se spojili s Igorem Orozovičem, který tam vnesl trochu jinou poetiku a jiný typ herectví, a funguje to. Jakub Albrecht je fakt super :-)

Maličko bych ztlumila hudbu, především v prvních minutach trhá bubínky.
Je to velice zajímavé nahlédnutí do života Františka Filipa a i náhledu postižených lidí. Až si někdy říkám, jestli ti postižení nejsme spíš my :) Nebuďme kurvy a chtějme, abychom mohli.

Velmi zajímavě podané, aktuální i dnes - přístup majority k jinakosti. Jen úvod o kouzelném tisu mohl být asi poloviční.

Jsem nadšený z kolektivního díla.. Na jedné straně T. Dianiška a na druhé straně I. Orozovič... A příjemně se to spojilo... Jakube Albrechte klobouk dolů za výkon!A všem autorům a zúčastněným Bravo! ...

Už jen kvůli panu Aubrechtovi to stojí za vidění. Tohle se naučit, muselo dát strašnou práci. Celkově je inscenace úžasná. Ta síla vůle, vzít co máš a poprat se s tím, to je asi hlavní poselství.
A režie pana Dianišky opět skvělá, tak trochu šílená, ale skvělá.

Tak mýtický, poetický úvod - a tak hnusný konec. Mezi tím jeden neobyčejný život prožitý v neobyčejném těle a s hlavou obdařenou neobyčejnou vůlí. Jakub Albrecht skvělý, neměl to lehké... Tleskám nápadu, realizaci i hereckému ztvárnění.

Ten Albrecht ... to je maník, perfektné. Vlastne mi to niečím pripomínalo Čapka v Rokoku, tými strihmi zo života. Pekné, príjemné.

S touto formou jsem se moc nepotkal - takové pásmo skečů a scének, někdy se mi zdálo, že to moc nedrží pohromadě. Místy rozjuchané a uřvané. Ale nutno uznat, že duu Dianiška & Orozovič tohle zinscenovat, muselo dát hodně práce a výsledek je velmi dobrý. Skvělá hudba.

Obdivuhodný hlavní představitel se naučil spoustu věcí bez použití rukou. Až při této hře si člověk uvědomí, co to musí být, se takto narodit. Je dobře, že se ztvárňují příběhy takto postižených lidí, kteří se i přes svůj handicap a překážky v podobě posměchu a šikanování snaží něco dokázat. Hra má dobrý spád.

Velmi dobře napsaná hra o muži, který skutečně žil v 1. pol. 20. století a který se narodil bez rukou. Sleduje jeho postupný vývoj od dětství, jeho zápas s vlastním handicapem a společenskými předsudky. Výrazně dobrý herecký výkon podává hl. představitel Jakub Albrecht, ale i další herci. Autor Tomáš Dianiška originálním způsobem předává příběh muže, který měl touhu žít a dokázat všem, že být bez rukou není výmluva k tomu, aby člověk dokázal velké věci. Doufejme, že je naše společnost dál ve vnímání odlišností, a proto trápení bezrukých frantíků zůstane minulostí. Stojí za to vidět!

Výborné, velmi nápadité, dojemné a zábavné představení (shlédl jsem na velké scéně) s úžasným výkonem Jakuba Albrechta v roli Frantíka. Trochu mi vadilo, že v představení je mnoho "střihů" běhemm nichž se herci přesouvají a posunují rekvizity, což narušuje plynulost a rytmus inscenace. Nevím ale, jak by to šlo řešit, chtělo by to nějaký "fígl" - nějak odvést během těch "prostojů" jeho pozornost.

Měl jsem strach, že to bude trochu ... no trýznivé. Nebylo, bylo to fantastické. Samotný příběh je strhující a dechberoucí a jako s takovým se s ním i zachází. Do sto procent mi chybělo jen trochu více gradace v ději, pohrávání s temnými podtóny a předtuchami a taky se mi moc nelíbila scéna ze smíchem. Herecké výkony byly jako vždy vynikající a bezchybné. Půjdu ještě jednou! Ještě dodávám, že to jak Palm off pojímá ve všech hrách přístup k naší historii nesvobody a totality je pro mne nadějí, že to bude stále více lidí vnímat stejně a bude se muset postavit pokusům osobní svobodu omezovat.

Jejda to je čistá radost, takovéhle divadlo! Drsný příběh, ale úžasně podaný. Všichni herci výborní, Jakub asi musel hodně potrénovat. Jsem naplněná divadelním štěstím, tak moc se mi to líbilo. Děkuji.

Jak jinak u Dianišky. U něj už dlouho neřeším o čem hra je, ale jak se po ní cítím (a jak dlouho). Tentokrát (překvapivě opět) vyvolává spoustu emocí: nespoutanou radost i smutek, zamyšlení se sama nad sebou, zhnusení i naději. Spolupráce s Igorem Orozovičem přinesla trošku jinou rovinu a já jsem za ni vděčná. Zamilovala jsem si Igora jako Frantíkova učitele a marně přemýšlím, zda těm dětem ve škole také tolik dávám. Myslím si, že toto je především hra o nás samotných, člověk odchází a v hlavě mu to hučí. A Thálie? Pokud by ji právě Kuba Albrecht nevyhrál, tak jdu protestovat a píšu petice...