Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 14 % (82)
Helena Grégrová: 15 % (349)
Jan Pařízek: 15 % (287)
Lukáš Dubský: 15 % (225)
Michal Novák: 15 % (237)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 16.1.2022)
Trapné, laciné, předměstská fraška nejnižšího ražení, přílišné tlačení na pilu, karikatura karikatury nedůstojná MDP. Přitom si umím představit, že ten text lze inscenovat tak, aby vyzníval inteligentně a humor byl naprosto přesně cílený. Zdálo se mi, že je hra už částečně rozklížená, ale podle zdejších hodnocení to tak asi vypadalo od začátku.
(zadáno: 15.1.2022)
Nápadité, hravé, zábavné. Bez hluchých míst, s množstvím skvělých nápadů a gagů. Bohužel, podtón je víc než vážný. (Festival 13+, Divadlo v Dlouhé, Praha)
(zadáno: 10.1.2022)
Představení jsem navštívil hlavně ze zvědavosti;jaký je další Kunderův text a proč je hra nyní uváděná?Na své otázky jsem odpověď nedostal.Nevím, proč Kundera souhlasil s inscenací,když vydávání svých knih v Česku váží na lékárnických vahách.Sama hra je hodně schématická,černobílá,ukazuje,kdo se (za okupace) postavil na správnou a kdo na špatnou stranu.Snad v tom v době premiéry publikum vidělo určitou paralelu k aktuální situaci,hra se ale příliš nevymyká jiným dobově tendenčním textům.Režie je nevýrazná,ale standardní a nerušící,herecky je hra mírně nadprůměrná (pravděpodobně se už usadila).
(zadáno: 31.12.2021)
Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.
(zadáno: 28.12.2021)
Odkazuji na hodnocení Pavla Širmera. Miroslavu Hanušovi se tenhle kousek hrubě nepovedl, ve výsledku se podobal nejvíce na Ein Kessel Buntes. Možná by stačilo, kdyby Hanuš nechal režii někomu jinému... Ovšem vše v pozitivním smyslu přebil Jan Krafka skvělým zpěvem a obrovskou energií, kterou předával z pódia (za vydatné podpory tří kladenských (!) hereček a živé kapely). To je opravdový Miki Volek! Nicméně šel jsem na divadlo a zažil vesnickou tancovačku. Vzhledem ke scénáři a režii lépe hodnotit nejde!
(zadáno: 22.12.2021)
Průměrná, jednotvárná a víceméně bulvární hra, kterou na zážitek povýšilo inscenační trio Čičvák, Štěpánová a Brousek. Oba herci jsou skvělí a zaslouží obrovský obdiv za to, jak zvládli hudební stránku inscenace. No a režisér udělal maximum, aby představení nenudilo. (Po návratu domů doporučuji pustit si originální kreace Florence Foster Jenkinsové, např. z YouTube; pak dvojnásobně oceníte, jak ji ztvárnila Bára Štěpánová.)
(zadáno: 15.12.2021)
Na základě ostatních komentářů jsem věděl, do čeho jdu. A přesto jsem byl velice mile překvapen. Ano, groteska bez jakýchkoli myšlenek. Ale dokonale provedená, každý gag je do detailu rozmyšlený, zrežírovaný, odzkoušený. To není málo a v Praze to mezi ostatnímu soukromými divadly vypadá jako zjevení.
(zadáno: 18.11.2021)
Historie vídeňské židovské rodiny v průběhu 1.poloviny 20. století.Jak je u Stopparda obvyklé,jedná se o hru se složitou vnitřní strukturou odkazující vedle výletu do světa matematiky na řadu dobových vídeňských veličin (Mahlera, Herzla, Freuda, Klimta,...). Lipus hru inscenoval s velkým citem pro souvislosti,herce (v množství rolí účinkuje téměř celý soubor) vede poměrně tradičně,přitom ale k výraznému vyznění většiny scén.Pouze poslední scéna z roku 1955 by si zasloužila komornější provedení,ruší v ní i zvolené kostýmy.Za zmínku rozhodně stojí zajímavá "klimtovská" scéna.Inscenace NDB sluší!
(zadáno: 11.11.2021)
Plně a do všech detailů se ztotožňuji s hodnocením Heleny Grégrové, jen moje hodnocení je výrazně vyšší. Skoro dokonalé!
(zadáno: 8.11.2021)
Hlavní kredit za otevření tématu. Také celkové pojetí představení je jeho plusem, je dobře zvládnuté a rozhodně přínosné. Nicméně celé představení příliš tlačí na pilu, což je zvláště rušivé v jeho druhé polovině. A spojení Háchova osudu s poúnorovým komunismem, to už je skutečně za hranou; proboha proč?
(zadáno: 31.10.2021)
Představení otevírá témata, které známe i z mimodivadelního prostředí, a nabízí k nim velmi syrové a dráždivé komentáře. Skvělá zejména Natálie Řehořová. Velké díky za takto osobní a intimní pohled v těsném prostoru v Rubínu. Přečtěte si blog Lukáše Holubce!
(zadáno: 19.10.2021)
Zdařilá a jistě psychicky extrémně náročná kreace Ondřeje Rychlého, i ostatní herci byli velice dobří. Za to ty body. Zbývá ale otázka PROČ? Proč mám celý večer sledovat příběh jednoho psychicky nemocného člověka. Je to neetické bulvární šmírování, škodolibá radost z neštěstí druhého. Ta hra nemá poučení a na závěr nepřijde katarze.
(zadáno: 16.10.2021)
Scénicky a výtvarně velmi efektní inscenace - řešení většiny scén ne neotřelé, zajímavé a zábavné. Kromě toho je nutné vyzdvihnout skvělou souhru celého ansámblu a výrazné představení nejmladších členů souboru. Nicméně zpracování ve mně nevyvolalo naprosto žádné emoce, je to trochu jako učebnice napoleonských válek.
(zadáno: 13.10.2021)
Anotace i hodnocení ostatních slibují mnohé. Ze hry se však vyklube přihlouplá bulvární taškařice, chybí už jen umělý smích (ten však obstará publikum). Body jsou zejména za velmi dobré vystižení charakterů zejména pánskou částí souboru.
(zadáno: 11.10.2021)
Skvělá fabulace Martina McDonagha. Strach ze zobrazení belgických krutostí v Kongu byl brzy rozptýlen - toto téma je sice jako centrální přítomno po celou dobu, explicitně se však vůbec neobjeví. Otevírá spoustu kulturních otázek. Herecky i režijně velmi povedené. Vřele doporučuju (dvojnásobně příznivcům Martina McDonagha)!
(zadáno: 11.10.2021)
Hra podle knihy kultovního regionálního autora. Nepříliš povedená adaptace ? spíš rozhlasová hra než plnohodnotné jevištní dílo. Také zcela abstraktní scéna mě nepřesvědčila. (online premiéra v prosinci 2020)
(zadáno: 18.9.2021)
Filipu Nuckollsovi se povedlo vytvořit skutečně kafkovskou náladu, přičemž se mohl opřít o zdařilou dramatizaci Vladimíra Fanty. Inscenace věrně odráží pocity z četby Kafkovy knihy. Celkově velmi slušný standard. (online premiéra v listopadu 2020)
(zadáno: 18.9.2021)
V první řadě skvěle napsaná hra. Vršovický soubor ji interpretuje poměrně tradičně, trochu prvoplánově, s notnou dávkou citů, ale pečlivě přitom hlídá hranici vkusu. Doporučuju! (online premiéra v březnu 2021)
(zadáno: 16.9.2021)
Další skvělá dramatizace Jana Mikuláška. Již tradičně excelentní soubor (v popředí exceluje Vojtěch Vondráček a nutno vyzdvihnout Jiřího Vyorálka, který dnes na poslední chvíli skvěle zastoupil Jakuba Žáčka). Scéna je na Marka Cpina hodně střídmá (Marku, kde berete ty autentické předměty ze 60. a 70. let - tentokrát baterii světel, jindy třeba dobové tapety), vynahradil si to ale opulentními kostýmy.
(zadáno: 13.9.2021)
Snaha byla a rozhodně to není propadák, jako mnoho jiných Deákových režií. Nicméně představení chybí lehkost, všechno je tlačené příliš na sílu. Příliš hlučná hudba, choreografie složená hodně ze silových prvků, herci jakoby měli příliš práce se zvládnutím rolí (pěveckým i pohybovým), a nedostával se jim prostor na prožitek. Chyběly emoce, ten příběh byl pouze ilustrovaný a kolorovaný.
(zadáno: 8.9.2021)
Duševně rozervané, zdlouhavé a "rozmazané" jako všechny Páclovy režie, avšak výsledek je pouhá ilustrace, ani jedna postava nedokáže přesvědčit, že to skutečně prožívá, tady a teď. Scéna jakoby z úplně jiné hry, a navíc nenápaditá a nepodporující hereckou akci. V řadě inscenací Racka, které jsem viděl, ta nejnudnější. (online premiéra v červnu 2021)
(zadáno: 8.9.2021)
75 %. Dost to připomíná řadu jiných inscenací tohoto divadla, a to sérií poměrně krátkých jednoduchých hereckých etud. Jakoby se i zde soubor cvičil a sehrával. Ale se znamenitým výsledkem a i použitá materie je tentokrát mnohem zajímavější. Jinak obsahově žádné překvapení - hutná dusná domácí atmosféra dovedená ad absurdum. Neznám natolik Bergmanovy filmy, abych poznal, co je Bergman a co Mikulášek. Pokud to byly pouze Mikuláškovy variace na Bergmana, pak klobouk dolů, jak se mu bergmanovské nálady podařilo vystihnout.
(zadáno: 6.9.2021)
Určitou podprahovou poetiku to má. Nicméně je to další nesmyslná hříčka spolku JEDL, ve které asi nejde najít nic zásadnějšího (a asi ani takovou ambici neměla). Herecky opět skvělé - znamenitou Lucii Trmíkovou tentokrát ještě převyšuje Karel Dobrý - a jak! Deset procent (nad 50 %) jsem přidal za to, že mě inscenace přivedla do Skautského institutu. Takový prostor bych na turisty kolonizovaném Staroměstském náměstí nečekal.
(zadáno: 2.9.2021)
Občas herci i diváci potřebují pustou frašku, aby se odreagovali. Volba hry Bez roucha byla po jedenapůlletém covidovém půstu tou správnou volbou. Z pódia tryská čirá radost a publikum ji vděčně opětuje. Hana Burešová ve své inscenaci "na rozloučenou s Dlouhou" opět dokázala, že v oboru divadelní režie patří v Česku k naprosté špičce.
(zadáno: 17.8.2021)
Příjemně strávený večer na Letní scéně. Inscenace nenudí, Táňa Dyková je skvělá a dokáže Kyru vykreslit do největších detailů, Jiří Langmajer jí spíše rutinně sekunduje. I když jsou jednotlivé scény i celkové drama dobře vystavěny, nějak nevím, co si vlastně mám z představení odnést (má dcera mi řekla, že možná nic).
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>