Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 14 % (284)
Pavla Haflantová: 14 % (82)
Helena Grégrová: 15 % (342)
Iva Bryndová: 15 % (76)
Lukáš Dubský: 15 % (220)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 16.10.2021)
Scénicky a výtvarně velmi efektní inscenace - řešení většiny scén ne neotřelé, zajímavé a zábavné. Kromě toho je nutné vyzdvihnout skvělou souhru celého ansámblu a výrazné představení nejmladších členů souboru. Nicméně zpracování ve mně nevyvolalo naprosto žádné emoce, je to trochu jako učebnice napoleonských válek.
(zadáno: 13.10.2021)
Anotace i hodnocení ostatních slibují mnohé. Ze hry se však vyklube přihlouplá bulvární taškařice, chybí už jen umělý smích (ten však obstará publikum). Body jsou zejména za velmi dobré vystižení charakterů zejména pánskou částí souboru.
(zadáno: 11.10.2021)
Skvělá fabulace Martina McDonagha. Strach ze zobrazení belgických krutostí v Kongu byl brzy rozptýlen - toto téma je sice jako centrální přítomno po celou dobu, explicitně se však vůbec neobjeví. Otevírá spoustu kulturních otázek. Herecky i režijně velmi povedené. Vřele doporučuju (dvojnásobně příznivcům Martina McDonagha)!
(zadáno: 11.10.2021)
Hra podle knihy kultovního regionálního autora. Nepříliš povedená adaptace ? spíš rozhlasová hra než plnohodnotné jevištní dílo. Také zcela abstraktní scéna mě nepřesvědčila. (online premiéra v prosinci 2020)
(zadáno: 18.9.2021)
Filipu Nuckollsovi se povedlo vytvořit skutečně kafkovskou náladu, přičemž se mohl opřít o zdařilou dramatizaci Vladimíra Fanty. Inscenace věrně odráží pocity z četby Kafkovy knihy. Celkově velmi slušný standard. (online premiéra v listopadu 2020)
(zadáno: 18.9.2021)
V první řadě skvěle napsaná hra. Vršovický soubor ji interpretuje poměrně tradičně, trochu prvoplánově, s notnou dávkou citů, ale pečlivě přitom hlídá hranici vkusu. Doporučuju! (online premiéra v březnu 2021)
(zadáno: 16.9.2021)
Další skvělá dramatizace Jana Mikuláška. Již tradičně excelentní soubor (v popředí exceluje Vojtěch Vondráček a nutno vyzdvihnout Jiřího Vyorálka, který dnes na poslední chvíli skvěle zastoupil Jakuba Žáčka). Scéna je na Marka Cpina hodně střídmá (Marku, kde berete ty autentické předměty ze 60. a 70. let - tentokrát baterii světel, jindy třeba dobové tapety), vynahradil si to ale opulentními kostýmy.
(zadáno: 13.9.2021)
Snaha byla a rozhodně to není propadák, jako mnoho jiných Deákových režií. Nicméně představení chybí lehkost, všechno je tlačené příliš na sílu. Příliš hlučná hudba, choreografie složená hodně ze silových prvků, herci jakoby měli příliš práce se zvládnutím rolí (pěveckým i pohybovým), a nedostával se jim prostor na prožitek. Chyběly emoce, ten příběh byl pouze ilustrovaný a kolorovaný.
(zadáno: 8.9.2021)
Duševně rozervané, zdlouhavé a "rozmazané" jako všechny Páclovy režie, avšak výsledek je pouhá ilustrace, ani jedna postava nedokáže přesvědčit, že to skutečně prožívá, tady a teď. Scéna jakoby z úplně jiné hry, a navíc nenápaditá a nepodporující hereckou akci. V řadě inscenací Racka, které jsem viděl, ta nejnudnější. (online premiéra v červnu 2021)
(zadáno: 8.9.2021)
75 %. Dost to připomíná řadu jiných inscenací tohoto divadla, a to sérií poměrně krátkých jednoduchých hereckých etud. Jakoby se i zde soubor cvičil a sehrával. Ale se znamenitým výsledkem a i použitá materie je tentokrát mnohem zajímavější. Jinak obsahově žádné překvapení - hutná dusná domácí atmosféra dovedená ad absurdum. Neznám natolik Bergmanovy filmy, abych poznal, co je Bergman a co Mikulášek. Pokud to byly pouze Mikuláškovy variace na Bergmana, pak klobouk dolů, jak se mu bergmanovské nálady podařilo vystihnout.
(zadáno: 6.9.2021)
Určitou podprahovou poetiku to má. Nicméně je to další nesmyslná hříčka spolku JEDL, ve které asi nejde najít nic zásadnějšího (a asi ani takovou ambici neměla). Herecky opět skvělé - znamenitou Lucii Trmíkovou tentokrát ještě převyšuje Karel Dobrý - a jak! Deset procent (nad 50 %) jsem přidal za to, že mě inscenace přivedla do Skautského institutu. Takový prostor bych na turisty kolonizovaném Staroměstském náměstí nečekal.
(zadáno: 2.9.2021)
Občas herci i diváci potřebují pustou frašku, aby se odreagovali. Volba hry Bez roucha byla po jedenapůlletém covidovém půstu tou správnou volbou. Z pódia tryská čirá radost a publikum ji vděčně opětuje. Hana Burešová ve své inscenaci "na rozloučenou s Dlouhou" opět dokázala, že v oboru divadelní režie patří v Česku k naprosté špičce.
(zadáno: 17.8.2021)
Příjemně strávený večer na Letní scéně. Inscenace nenudí, Táňa Dyková je skvělá a dokáže Kyru vykreslit do největších detailů, Jiří Langmajer jí spíše rutinně sekunduje. I když jsou jednotlivé scény i celkové drama dobře vystavěny, nějak nevím, co si vlastně mám z představení odnést (má dcera mi řekla, že možná nic).
(zadáno: 13.7.2021)
Jak již mnohokrát předvedl, Ondřej Havelka dokáže zcela intuitivně najít dokonalé hudební aranžmá, choreografii i režii pro hudební kousky svého orchestru. Z těch jsou pak malé perly. Úspěch jeho swingových inscenací ale hodně závisí na kvalitě spojovacího textu, a ten je tentokrát (na rozdíl od V rytmu swingu buší srdce mé v Národním divadle) velká bída. Asi byl příběh Jiřího Traxlera mnohem nosnější než příběh swingové kavárny U Vítězných praporů. Výsledkem je koncert Melody Makers, kde jsou písně pospojované podprůměrným kabaretem. Herecky i pěvecky velmi zdařilé.
(zadáno: 28.6.2021)
Velké zklamání. Tvrdě undergroundová inscenace. Nic snad není životu a dílu Jana Patočky vzdálenější. Režie navíc nenechala diváky, aby se na Patočkovy názory soustředili, akce na scéně (často bez vztahu k prof. Patočkovi) přebila vše. Skvělá živá hudba Vladimíra Franze.
(zadáno: 21.6.2021)
I v současné post-postmoderní době lze uspět s velmi, ale velmi tradicionalistickým pojetím divadla. Stačí k tomu skvělí herci a dobrý režisér. V Dejvickém divadle do sebe navíc zapadá i vše ostatní - scéna, kostýmy i hudba (a po dlouhém půstu i naladění diváků).
(zadáno: 20.6.2021)
Skvělé. Děkuju F.G. za knihu, Slováckému divadlu za její oživení a DRAMOXu za možnost vidět představení, o němž jsem před léty četl. Vřele doporučuju (mimo jiné v současné české předvolební hysterii). Volání po dialogu je záslužné a nutné (a bohužel se zdá být čím dál víc nevyslyšené). Představení pravděpodobně narazilo na možnosti Slováckého divadla a jeho diváků (a na očekávání, která jsou na jeho představení kladena). Je ale otázkou, kde jinde může ředitel Slováckého divadla tyto problémy nastolit, pokud se k nim chce vyjádřit. Děkuju, M.S., za Vaši odvahu. (Ze záznamu, DRAMOX.)
(zadáno: 18.6.2021)
Totální slepenec, naivní a aktivistická splácanina nejrůznějších a nejbizarnějších informací, názorů a zavádějících teorií, s nimiž jsme se mohli v posledních letech setkat. S každým budou některé z nich rezonovat. Jako takové to nenudí, má to jistou dramatickou linku a dramatické vyvrcholení. Vespod je ale cítit záměrně jednostranný, totálně nevyvážený výběr fakt, který má fanaticky environmentální podtext. Nejsem si jist, jestli taková agitka podprahově neškodí. (Ze záznamu, DRAMOX)
(zadáno: 26.5.2021)
Je to odvaha uvádět tuto hru pod jménem Augusta Strindberga. Hodně prázdný text, se kterým se zcela míjím. nevím, proč něco takového sdělovat a proč něco takového sledovat. Herecky velice kvalitní, nějaký režijní záměr však divák sotva postřehne. (online premiéra v květnu 2021 v rámci festivalu Divadelní svět) (více v článku na blogu)
(zadáno: 26.5.2021)
Od září 2020 poprvé v divadle. Přesilovka: 11 herců a 18 diváků. Přesto super zážitek - obě strany dávaly najevo uspokojení :-)
A ke hře? Mnohokrát jsem měl chuť vykřiknout: "Úplně jako u nás doma, maminko!" Námět dobře odpozorovaný - zjevně to na maloměstech chodí stejně v USA i v Čechách. Hra je ale v zásadě průměrná, potřebovala by výrazně proškrtat (samotným autorem!). Filipu Nuckollsovi se toto představení mimořádně vydařilo, jeho zásluhou se divák nenudí a hra působí aktuálně.
(zadáno: 23.5.2021)
Staří dobří Buchty a loutky. Hravé, poetické a havlovské. (Ze záznamu.)
(zadáno: 16.5.2021)
Tohle rozhodně není můj šálek kávy, téma je zcela mimo můj kulturní obzor. Proto jsem nedokázal ani ocenit kulturní odkazy - prostě proto, že jsem je neznal. Jeden z textů, které se Tomáši Dianiškovi vymkly z rukou a v nichž postrádám autorský kritický pohled. Nicméně herecky je představení velmi zdařilé a v poslední třetině to z toho neskutečného zmatku začíná dostávat srozumitelné a apelativní obrysy. (Ze záznamu.)
(zadáno: 11.5.2021)
Skvěle vystavěné představení založené na herectví a důrazu na Ibsenově textu. Dokonalý dojem narušovala pouze scéna, která jakoby k té hře vůbec nepatřila. Herci ale byli natolik přesvědčiví, že ta scéna byla vlastně nadbytečná a divák ji nevnímal. (Ze záznamu, mimochodem velice kvalitního.)
(zadáno: 9.5.2021)
Pokud by Kytici takto ztvárnili venkovští ochotníci, setkali by se s velikým uznáním. Od profesionálního divadla čekám mnohem více. Příběhy ztratily kouzlo částečným převedením do prózy a krácením i doplňováním děje. Pro koho to bylo určené? S životem mladých neměla pseudolidová výprava nic společného. A my starší bychom rádi očekávali nějakou aktualizaci nebo nový výklad, nikoli jen pouhou ilustraci. Tak mé hodnocení jde pouze za herci - ti si zaslouží potlesk. (Ze záznamu.)
(zadáno: 24.4.2021)
Studený Čumáček stihl napsat úplně všechno. Taková pohádková představení mám rád - plná imaginace a s netriviálními linkami pro děti i pro dospělé. (Ze záznamu.)
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>