Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 14 % (89)
Helena Grégrová: 15 % (405)
Jan Pařízek: 15 % (326)
Lukáš Dubský: 15 % (274)
Michal Novák: 15 % (262)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 20.11.2023)
Představení pro staromilce. Páclovy postavy jsou nereálně, všechny jsou spíš mlhavé, snové - a ano, pohádkové, ale já bych tam raději viděl současné postavy z masa a kostí. K jejich neuchopitelnosti přispívají nepovedené kostýmy, které jakoby patřily do nějakého slovenského amatérského lidoveckého souboru. Myslím, že by to má vnoučata nezaujalo. Naopak představení silně posiluje využití Sukovy scénické hudby, prvky melodramatu a bezchybný výkon orchestru opery DJKT pod vedením pana Petrdlíka. Tak spíše 65 %.
(zadáno: 16.11.2023)
Hra založená na krutosti a násilí na dětech, které se zde explicitně předvádí. Autor v této hře podle mne překročil etické hranice a její uvádění považuji z morálního hlediska za sporné (alespoň v našem kulturním kontextu). Nicméně ve srovnání s Vajdičkovou inscenací,se kterou v Praze hostovalo Slovenské národní divadlo v roce 2005,působí pojetí MDP přeci jen méně drsně (inscenaci Činoherního klubu jsem neviděl,byl jsem z představení SND natolik otřesen,že jsem nechtěl zážitek opakovat). Po inscenační stránce se provedení v MDP příliš nepovedlo, působí značně amatérsky (režie, herecké výkony), místy je zdlouhavé, asi by pomohlo i více hudby.
(zadáno: 12.11.2023)
Zvláštní hra, která doznívá dlouho po skončení představení. Jednak vyvolává úvahy na prvoplánová témata viny a odpuštění, která jsou však ve hře podána v hodně nejasných konturách a záměrně znejišťována. To "rozmazání" tématu je tak zásadní, že vnímavý divák přemýšlí, o čem se to vlastně hraje a dokonce jak dalece je text dílem Daniela Majlinga. Skvěle zahrané, skvělá scéna, skvělá hudební složka,... A vůbec, není to ze strany DD na nás diváky jen bouda?
(zadáno: 7.11.2023)
Výborně vybraný a vysoce přitažlivý projekt (a jsem si jist, že v přípravě představení byl dokonale zmapován). Vedle toho skvělí tanečníci. Podrobné poučení diváků před představením (v tisku i v rozdávaném programu). Výsledek ale nepřesvědčí. Není to můj šálek kávy, resp. představení se zcela míjí s mým vesmírem. Možná proto, že jsem nikdy nehrál žádnou počítačovou (bojovou) hru? Nevím. Ale podle vlažného potlesku se zdálo, že to nepromluvilo ani k výrazně mladší generaci. Ani rozpravy dětí mě nešokovaly, v pre-pubertě jsme vedli podobné... Nicméně za vidění to rozhodně stojí, už jen pro možnost důkladného seznámení s touto problematikou.
(zadáno: 26.10.2023)
Redakce (H.G.,J.L.,J.P.) zde má velice trefná hodnocení, jen body jsou nespravedlivě nižší. Tomu představení totiž vůbec nic neschází. Jedná se o laskavou etudu ze života manželů po 60 letech soužití. V seniorském věku se člověk začne výrazně zpomalovat a tento trend se bohužel stupňuje. Pro lidi 80+ je život velice náročný. A k tomu jim jejich fyzický stav stěží umožňuje udělat všechny potřebné všední denní činnosti. Manželé se navzájem potřebují. Autoři inscenace se na tento věk dívají s chápavým nadhledem. Skvělé herecké kreace doplňuje výstižná, skoro realistická scéna i výběr hudby. Doporučuji, pohlédnete do vlastní budoucnosti. Bravo!
(zadáno: 18.10.2023)
Po 20 letech od chvíle,kdy jsem v Celetné viděl předchozí inscenaci,na mne působila nová inscenace v klubovně ve Štěpánské stejně silně.Intimní prostor umožnil mnohem úspornější až minimální jevištní akci, o to je text inscenace apelativnější.Přestože herci 2 a půl hodiny diskutují o principech kvantové fyziky,jádrem představení jsou etické otázky spolupráce vědce se zjevně zločinným systémem (ale i obecněji jakákoli spolupráce vedoucí k zabíjení lidí).Je hrozné,jak představení získalo kvůli aktuálním událostem až strašidelnou aktuálnost.Můj obdiv (absolventa matfyzu) patří oběma hercům za zvládnutí obrovského množství velice obtížného textu.
(zadáno: 15.10.2023)
30 % herečkám za zvládnutí náročných rolí dle režisérčiných představ. Nicméně jestliže se mi Strniskovo nastudování v Činoherním klubu v 90. letech velmi líbilo a vrylo do paměti, s nastudováním Diany Šoltýsové jsem se naprosto rozešel. Prostě to tentokrát nefunguje.
(zadáno: 14.10.2023)
Skvělá inscenace. Je hrozné, že na Čapkově příběhu není nutno vůbec nic měnit a je dnes nanejvýš aktuální. Úžasná úprava (která jde ruku v ruce s režií), která zastaralý Čapkův text ohlodala a zestručnila až na kost. Velkou zásluhu na skvělém představení má i Dragan Stojčevski a Ivan Acher. A oslava hereckého koncertu na závěr. Pro Miroslava Donutila je to asi vůbec nejlepší herecká kreace, jakou jsem viděl. Velice dobří a zapamatovatelní byli též Salzmannová, Kačmarčík a konečně i všichni ostatní. Celkově velice povedené a z aktuálnosti mrazí!
(zadáno: 8.10.2023)
Tady se povedlo naprosto všechno: text, skvělé obsazení, výborná filmová (jednoúčelová) hudba, režie, výprava (i načasování jeden den po napadení Izraele Palestinci z Gazy). Lukáš Brutovský oživil postmodernismus, který už má být dávno na smetišti dějin, a vytvořil neskutečné představení kombinující všechny myslitelné kulturní odkazy. Výsledek baví, vůbec nenudí, a nese silné poselství. (Slovenština Jany Oľhové může být pro mladší generaci nezvyklá. Já oceňuji vazby na slovenské divadlo a udržování tradice slovenštiny na českých pódiích.)
(zadáno: 7.10.2023)
Režijní koncepce je zajímavá a mohla by být funkční. Ale není. Spousta nápadů vypadá zajímavě, ale režie příliš tlačí na pilu a ve výsledku představení nedrží úplně dohromady. Škoda. Dobré herecké obsazení v čele se (standardně) skvělým Michalem Kernem, nicméně všem (!) hercům je špatně rozumět. Výsledný dojem je nenaplněný příslib.
(zadáno: 2.10.2023)
75 %. Představení kladenskému divadlu sluší a mohlo by se stát jeho vizitkou. Velmi slušně napsaný scénář, i když by si zasloužil výrazné škrty, aby nepůsobil tak edukativně (zejména v první polovině, ale já bych škrtal i na prodlužovaném konci). Vyznění nejvíce uškodila popisná nenápaditá režie, naopak mu pomohlo kvalitní vyrovnané obsazení všech podstatných rolí. Ota Pavel si takové představení zasloužil!
(zadáno: 30.9.2023)
Skvělá groteska, Jedna ruka netleská (či Samotáři) naživo. Skvělá souhra všech herců v (pro ně poměrně neobvyklé) nadsázce. Všichni hrají s obrovským nasazením a radostí!
(zadáno: 12.9.2023)
65%.Nesporný přínos této inscenace:Radek Holub,který se posledních 10 let na pódiu převážně pitvořil,prokázal v roli J.S.Bacha,že je stále skvělý herec.Ostatní herci mu spíše přihrávali,ale byli uvěřitelní a důstojně splnili své úlohy.Problém je hlavně ve struktuře vlastní hry.Herci se snažili o dramatický projev,ale ve hře byla dramatičnost skryta pouze uvnitř Bachových partitur,což pravděpodobně vychutnali pouze hudebníci či hudební vědci.A tak ze hry zbyla pouze story pro Rytmus života.Režie i scéna byly kýčovité,nezáživné,zastaralé.Na závěr je třeba zmínit hereckou imitaci operního zpěvu,která se nedala poslouchat a byla daleko za hranou.
(zadáno: 6.9.2023)
Tři nesourodé části.První část je vědomě šokující,založená na světě,myšlení i nekultivované mluvě dnešní generace iPhonů,facebooku a youtuberů.Překvapivě dobře to drží pohromadě a baví.Druhá část je vlastní Sofoklovo drama.Je drasticky,ale umně ohlodáno na kost,ale předvedeno s obrovskou mírou invence a režijního i hereckého umu.Inscenaci skvěle slouží hudba Ivana Achera.Taneční epilog jakoby k předchozímu nepatřil.Nutno říct,že inscenátoři neberou ohled na publikum,které nechávají dvě a půl hodiny sedět bez přestávky na nepohodlných lavicích,z nichž není úniku.Možná i proto třetí část v zásadě nudí a výrazně snižuje dojem z celého večera.
(zadáno: 16.8.2023)
Rozhodně nejlepší jukebox muzikál v Praze (nutno napsat: o míle nejlepší). Z toho ovšem plynou také jeho slabiny - zejména schematický, nepříliš povedený scénář, ale také relativně nezajímavá režie. Vysoké hodnocení ovlivnil zejména fantastický, soustředěný a energický výkon Hany Holišové, zobrazující znamenitě Martu Kubišovou bez prosazování vlastního ega, a také příjemný program pro teplý letní večer (člověk při open air představení ledacos promine). Výborný nápad byl sestavit doprovodnou kapelu z (výborně) zpívajících herců - celé obsazení bylo bez slabého místa a všichni herci se významně zasloužili o výsledný dojem.
(zadáno: 4.7.2023)
Skvělý tip na letní večer na Novém světě. Bravurní herectví celé trojice a funkční a nenudící režie. Jen ta hra je při zpětném zamyšlení docela řídká. Během představení to ale nevnímáte a téměř tři hodiny uběhnou strašně rychle.
(zadáno: 27.6.2023)
První třetina je dokonalá Itálie. Obdivujete, jak je to umně inscenované a znamenitě zahrané. Druhá třetina sice pokračuje ve stejném stylu, ale už je to velká nuda, příběh se vlastně nijak neposune. Poslední třetina (po přestávce) pak sklouzne za hranu trapného bulváru. Publikum nadšeně reaguje na každé sprosté slovo, politické vtipy vyznívají do prázdna. Asi v současné době nejslabší inscenace Dejvického divadla.
(zadáno: 23.6.2023)
Hra, která se s narůstajícím časem stává nudnou. Příběh, který žena vypráví, je naprosto tuctový a nezajímavý. Nicméně Klára Oltová a Jan Sklenář jsou ve svých rolích natolik okouzlující, nikde nevypadnou ze svých stylizací a hrají tak přesvědčivě, že jen to stojí za návštěvu.
(zadáno: 21.6.2023)
Příjemně strávený letní večer na Novém světě. Pamatuji si, jaká to byla bomba na konci 60. let v Činoherním klubu. Dnes mi námět i příběh připadají víceméně zapomenutelné. Nicméně nasazení obou protagonistů si budu dlouho pamatovat.
(zadáno: 12.6.2023)
Tato inscenace představuje naprosto dokonalý přístup k dramatické klasice. Všechny prvky spolu souzní ve výrazně moderním výkladu. Strhující představení.
(zadáno: 4.6.2023)
Vrchol dekadence.To už není umění.Formou se jedná o nepřiznaný pokus o muzikál-k tomu ale chybí hudba.To,co zní,nemá jedinou rozpoznatelnou melodii,takto si představuji indiferentní hudbu složenou(a také zahranou)umělou inteligencí.I po shlédnutí představení a přečtení programové brožury nevím,o čem se vlastně hrálo(pokud to nemá být ono moudro o Bohu promítnuté na závěr-nicméně blížší než antičtí bohové je nám náš křesťansko-židovský Bůh/Hospodin;vůči němu bylo ale promítnuté poučení dosti kontroverzní).Scéna byla povedená,ale Cpinovy kostýmy byly tentokrát za hranicí dobrého vkusu.Hercům není co vytknout,ale v hodnocení se to už nepromítne.
(zadáno: 30.5.2023)
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly-i na divadle.Nicméně dojem lepší,než slibují zdejší recenze-zejména díky hercům.Forma odpovídá soutěži Eurosong.Je otázka,zda to na Ukrajině frčí,či zda si Ukrajinci myslí,že tím získají body v Čechách,kde touto soutěží daleko za hranicí kýče většina divadelních diváků pohrdá.Obsah: očekává se znalost ukrajinské kultury na úrovni,která v Praze není.Většinou se jedná jen o pouhé kratičké náznaky,které pražskému publiku nic neříkají(jak by v Kyjevě reagovali na hlášky "Tento způsob léta zdá si mi poněkud nešťastným" nebo "Bude-li každý z nás z křemene"?).Výsledek je nesrozumitelný a režijně nezvládnutý.
(zadáno: 25.5.2023)
Zvláštní představení. Křehké, niterné, emocionální, soustředěné. Velice citlivě sloužící Petru Léblovi. (Překvapení: Daniela Špinar tentokrát zcela odložila pitvání se ve vlastních bolístkách. Představení to nesmírně prospělo.)
(zadáno: 20.5.2023)
Neobvyklý tvar hry, která přináší spoustu motivů, pro mne zejména sžíravou kritiku rakousko-uherského pokrytectví. Ve výsledku je hra velice srozumitelná a působivá. Soustředěný herecký výkon. (Archa, Praha, 20.5.2023)
(zadáno: 18.5.2023)
56 %. Herecky znamenité a inscenačně veskrze povedené představení. Ale tato hra není pro starý. Vtipy mně nepřipadaly vtipné, rozhodně jsem se jim nezasmál, a se sdělením se vůbec nemohu ztotožnit. Nedá se ale ani proti němu vymezit, není proti čemu, vědomé sdělení v tom možná ani není. Jako překladatel jsem ocenil dokonalé vystižení hipsterského jazyka, zejména v promluvách Silke (Milada Vyhnálková). Toť vše.