Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 14 % (282)
Pavla Haflantová: 14 % (82)
Helena Grégrová: 15 % (341)
Lukáš Dubský: 15 % (218)
Michal Novák: 15 % (236)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 10.4.2021)
Skvělé. Před 12 lety to byla má první režie Jana Mikuláška a první výprava Marka Cpina. Byl jsem okouzlen. Dnes jsem byl zvědavý, jaké to bude po létech. A přidávám dalších 10 % do plného hodnocení. Oněgin přišel v době, kdy byl soubor DPB nejsilnější. Sešel se s krásným překladem. A v dramatizaci velkých děl světové literatury je Mikuláškova největší síla. Není, co dodat. Krásné, dojemné, a zcela současné. (březen 2009 - hostování DPB v Praze; duben 2021 - z TV záznamu, DRAMOX)
(zadáno: 4.4.2021)
Spíš cvičná etuda (nebo jejich řada) než plnohodnotné představení. Mnohé nedořečené - možná ku škodě vyznění. (Ze záznamu.)
(zadáno: 4.4.2021)
Skvělá adaptace české klasiky, která rozhodně potěší děti i jejich rodiče (pravda, zasažené notnou dávkou nostalgie). A navrch krásné loutky vlků - až je jich člověku líto :-) (Ze záznamu.)
(zadáno: 3.4.2021)
Na můj vkus příliš edukativní (i když ve škole by takový praktický výklad děti asi hltaly). (Ze záznamu.)
(zadáno: 2.4.2021)
Příjemné představení pro nejmenší děti, které je vkusné a zábavné. A navíc se pojí se zajímavým příběhem, který by nám měl být sympatický.
(zadáno: 28.3.2021)
Díky lockdownu a záznamům zjišťuju, že mezi pokleslými inscenacemi plnými šmíry vzniká na Vinohradech i řada poměrně kvalitních představení, i když - nazvěme to třeba - pro konzervativnější (Vinohradské?) publikum. František Langer na Vinohrady patří. Martinu Hubovi se podařilo vytvořit zajímavou dobovou atmosféru, nenašel ale inscenační klíč, aby hra promluvila k dnešku, a tak z toho vznikl takový trochu muzeální kousek. Také se to neskutečně táhne, v současnosti žijeme v jiném rytmu než před sto léty. Skvělí Bareš a Kotrbatá, Markovi Lamborovi nelze tu roli uvěřit. (Ze záznamu.)
(zadáno: 27.3.2021)
Ze všeho nejvíc to připomíná videoklip.Místo kouzla neopakovatelného okamžiku,radosti z bezprostřednosti a unikátního osobního setkání v divadle představení nabízí přetechnizovanou,zmechanizovanou a na efekt zaměřenou prefabrikovanou show,kde je každá milisekunda předem předprogramovaná.To platí i o Janu Cinovi,jemuž lze sice závidět kondici,ale není to nevinný a zvídavý Malý princ,spíš akční postava z nějaké pubertální gamesy.Inscenátoři po divákovi nežádají,aby filozofoval s Malým princem,ale aby obdivoval,co dalšího v každé vteřině vymysleli.Představení překročilo hranici kýče.(Ze záznamu.)
(zadáno: 26.3.2021)
Silný inscenační tým vytvořil symbolistické představení, kterému se formálně nedá nic vytknout. Působí ale chladně, vykonstruovaně a nedokáže vzbudit vášně. Nejsilnější je hudba Vladivojny La Chiary skvěle interpretovaná Natálií Tichánkovou. (Ze záznamu.)
(zadáno: 13.3.2021)
Ne každý nápad je vhodné realizovat. (Ze záznamu.)
(zadáno: 12.3.2021)
Poctivě udělané, ale nepřekvapivé, neinspirativní, zapomenutelné, takové do čítanky. Nicméně dramatizované s vkusem a velice dobře zahrané. Díky režisérovi a hercům se jedná o nadprůměrnou inscenaci současného DnV - jinde by to byl ale přinejlepším zapomenutelný průměr. (Ze záznamu.)
(zadáno: 9.3.2021)
Extrémně pomalé tempo, od poloviny ještě dále zpomalené rozsekáním na kratičké epizody proložené dlouhými zatmívačkami. HaDivadlo hraje Maloměšťáky ve velmi úsporné verzi, kde proškrtání vede místy až ke ztrátě souvislostí. Dost hrozné je použití vysoké hladiny hluku. Režie je celkově velikým zklamáním. Oproti tomu herecky není představení co vytknout. (TV záznam. Ivan Buraj režíroval i záznam a ani ten se mu nepodařil - kamera prakticky stále zabírá velké detaily, klouže i mimo postavy a nedává divákovi možnost udělat si představu o celé inscenaci a vybrat si, na co se chce soustředit.)
(zadáno: 6.3.2021)
Inscenátoři setřeli z kultovní hry semaforský prach a oblékli ji do amerických muzikálových šatů. Dobře placená procházka to překvapivě zvládla a komorní prostředí jí opravdu slušelo. Hudebně mimořádně dobré a vyrovnané. Velice příjemné představení. (Ze záznamu.)
(zadáno: 5.3.2021)
Bulvární fraška inscenovaná na podprůměrné úrovni oblastní štace. Autor i divadlo mají na mnohem víc. Škoda času. (Ze záznamu.)
(zadáno: 4.3.2021)
Neznám předlohu a nevím, jestli je to plus nebo minus. Představení působí samo o sobě velice silně. Mnohovrstevný pochmurný a lehce tajemný kaleidoskop scén, kde je mnoho nedořečeného, vyvolává zvláštní náladu a vzpomínky. Sehraná dvojice režiséra a scénografa vytvořila velice působivé obrazy. To je naše historie. Skvělé představení hodné Národního divadla. (Poznámka. Přijetí je možná otázkou generační. Kdo nezažil, nechápe.) (Online derniéra.)
(zadáno: 27.2.2021)
Dlouhý lockdown už zřejmě leze na mozek i souboru v Dlouhé, když mohli přivést na svět takový nesmysl. Proč? (Ze záznamu. Ale této slátanině by ani autentická vůně divadelního sálu nepomohla.)
(zadáno: 27.2.2021)
56 %. Zajímavý nápad, nicneříkající bezobsažné rozvedení, vše dobře zahrané a inscenované. Ale celkově to výš nedosáhne. Výhodou je krátká stopáž a ten konec je z nouze ctnost. (Ze záznamu.)
(zadáno: 26.2.2021)
Poctivě připravené představení, na velice slušné úrovni odehrané a profesionálně (i když nepříliš nápaditě) zrežírované. Silný výkon Radima Madeji v hlavní roli. Je to málo? Děj je poměrně chudý, pantomimických výstupů je příliš mnoho, představení po chvíli působí stejně jednotvárně, jako dokola hraná kolovrátková hudba (i když mimořádně dobrými hudebníky přímo na scéně). A tak hlavním plusem je, že si silný ansábl boleslavského divadla může takto náročné představení dovolit a výsledku nelze nic moc vytknout. Jen tu barvotiskovou předlohu, která by jinak byla ztrátou času. (Derniéra online.)
(zadáno: 23.2.2021)
V této inscenaci se šťastně sešla mimořádně dobře napsaná hra se znamenitým souborem Dejvického divadla. Vznikl důstojný a současně zábavný hold jednomu z nejlepších českých vědců 20. století. Jedná se přitom o velice přesný pohled do vědeckého světa a na srážku vědecké práce a komerčního uvažování. Zelenkovi se podařilo naprosto přesně vyvážit dokumentární přesnost s dramatickými momenty. Podtrhl bych, že tato inscenace přišla v pravou chvíli. Jak Petr Zelenka, tak Dejvické divadlo se totiž nacházeli v určité tvůrčí krizi. A najednou ukázali, že stále mají obrovský potenciál. (TV záznam.)
(zadáno: 20.2.2021)
Punkové představení. Víc Gombár než Sofokles. Smysluplná adaptace, která obětuje antiku, aby o to víc promlouvala k dnešku. Herecky vyrovnané, skvělá píseň vrcholem představení. (Ze záznamu.)
(zadáno: 12.2.2021)
Příjemně uvolněné, ale i přes krátkou stopáž místy nudící. (Ze záznamu, DRAMOX)
(zadáno: 9.2.2021)
Ano, Dejvické v době své největší slávy bylo k sežrání!
(Ze záznamu, DRAMOX.)
(zadáno: 6.2.2021)
Typická hra pro vrcholné období absurdního divadla, kde forma nabývá vlády nad obsahem. I když tato hra má dodnes aktuální smysl, dal bych přednost autorovu složitějšímu a zajímavějšímu textu; to, co v dalších hrách používá jako prostředek, je zde v roli cíle (pochopitelně, Havel si principy práce s jazykem v této časné hře spíše osahával). V rámci toho, co scénář umožňuje, dosáhlo představení asi maxima možného. (Ze záznamu.)
(zadáno: 2.2.2021)
V centru dění stojí Miroslav Hanuš v úžasné kreaci Jana Wericha, lavírujícího mezi neskrývanou přesnou charakteristikou doby a kompromisem s establishmentem ve snaze neztratit možnost hraní. Ostatní postavy - včetně Holana - mu pouze přihrávají. Představení není rozhodně lidové, místy se noří do oblasti symbolismu, poetiky a enigmatičnosti, kam jsem k svému překvapení nedokázal postavy plně sledovat. (TV záznam.)
(zadáno: 1.2.2021)
65 %. Edukativní pásmo ze života sv. Vojtěcha, proložené písněmi s extrémně aktualizovanými texty a záměrně používanými jazykovými novotvary (reset, chat, vykérkovaný,...) a doplněné realistickým pohledem na bezbožný poživačný lid, tentokrát posunutým do současnosti. Vůbec to nedrží pohromadě. Naivní pseudolidové zobrazení se však postupně posouvá a jádro představení je v zásadě strhující a netriviální, až je příběh dovyprávěn zase s tou edukativní dikcí. Boleslavskému divadlu však vzdávám hold za odvahu takovou hru uvést, a v zásadě povedeně. Za to přidávám deset procent. (Online derniéra.)
(zadáno: 29.1.2021)
Od znamenitého nápadu k dobré realizaci je velký kus cesty. V Ústí rozhodně boduje zajímavé a nosné zachycení příběhu z pohledu "padouchů" i posun děje do současnosti. Také Stí-nad-la a jejich umístění je pěkný fór. Tady pozitiva končí. Vlastní provedení je hodně nedotažené, na půli cesty. Pro děti je potřeba hrát chytře a kvalitně, rozhodně to neznamená menší nároky. Celkový dojem je ovlivněn také extrémně levnou výpravou. (Ze záznamu.)