Redakce

Lukáš Dubský

redakční zkratka: dub

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 16.1.2019)
Bratr spánku - Švandovo divadlo: 80 %
75%. Bratr spánku má zbytečně dlouhou expozici, ale druhá část představení nabízí silný divácky zážitek. Kombinuje epické vyprávění s duchovním rozměrem lidské existence, kdy se vykořeněný jedinec musí vyrovnávat s brutálním útlakem společnosti. Kruté obrazy z venkovského života nejsou žádným realistickým dramatem, neustále je zde okrajově přítomné cosi mystického. Velmi povedené jsou herecké výkony ústřední trojice J.Erftemeijer, T.Červinek a D.Barešová. Jen těch hlasů z reproduktoru mohlo být trochu méně a drobné krácení by výsledku také neuškodilo.
(zadáno: 13.1.2019)
Cizinec aneb Člověk je tak jako tak vždycky trochu vinen - Divadlo Na zábradlí: 60 %
65%. Forma dramatizace mi úplně nesedla, rozdělení Mersaultova vyprávění mezi pětici herců znesnadňuje vnímání textu. Ovšem herci samotní jsou výborní (především J.Hájek) a pocit odcizenosti, odtrženosti od světa, který nelze pochopit, se Mikuláškově inscenaci podařilo navodit docela dobře. Emocionálně mě to ovšem tentokrát trochu minulo.
(zadáno: 8.1.2019)
Svatý Václav - Horácké divadlo Jihlava: 40 %
45%. Hra nevyniká dějovostí, její forma je často spíše esejistická. Autorka předestírá obtížné hledání národní identity a relativizuje ikonu české státnosti, za kterou je svatý Václav považován. Největší slabinou Lagronové hry je, že postavám lze jen těžko uvěřit jejich vnitřní motivace. Text je totiž vystavěn na tezovitých promluvách, které mají ambici sdělit něco o povaze českého národa, málokdy ovšem něco říkají o postavách samotných. Následkem toho se v devádesátiminutové inscenaci objevuje až překvapivě velké množství hluchých míst. Herecky zaujmou hlavně Z.Stejskal a A.Palatínusová.
(zadáno: 23.12.2018)
Republika Králové - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 40 %
Inscenaci chybí výraznější dramatický oblouk, přitom herci ztvárňují konkrétní postavy z dějin Hradce Králové, takže jejich příběhy by mohly být nosné. Koláž jednotlivých scének na téma válka a vznik Československa by také nemusela být špatná, sráží jí ovšem stylová nekonzistentnost. Za nejlepší považuji vánoční scénu, kde matky se strachem rozdělávají dopisy se jmény padlých, zatímco za scénou zní Tichá noc v němčině.
(zadáno: 19.12.2018)
Černá voda - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 70 %
Schimmelpfennig je velice zručným autorem, takže dokáže podat ve slušivém balení i relativně banální příběh. Režie M.Háby má velký podíl na poetickém vyznění celé inscenace. Tok Schimmelpfennigovya textu Hába rytmizuje drobnými změnami prostředí, atmosférotvornou hudbou i zhudebněním ústředního repetitivního motivu. Divák se tak lehce nechá přenést do světa, kde je přímo hmatatelně cítit běžící čas a kde na něj naplno dopadá fakt, že okamžiky štěstí jsou prchavé a nelze je zachytit. Více viz blog
(zadáno: 16.12.2018)
Opory společnosti - Východočeské divadlo Pardubice: 70 %
75%. Tato přes 140 let stará hra potvrzuje Ibsenovo vizionářství, jelikož její téma je prudce aktuální (i díky povedenému překladu K.Stehlíkové). Nicméně z hlediska struktury to není nejpovedenější Ibsenova hra, v první části je potřeba představit řadu postav a složité vztahy mezi nimi, což brzdí tempo. Ve druhé půli už ale zřetelně vyniká téma politické kariéry vystavěné na lži a manipulaci. M.Němec je jako konzul Bernick obratným technologem moci, který se pro udržení na vrcholu neštítí jít přes mrtvoly. V menších rolích zaujmou hlavně M.Sikorová či L.Špiner.
(zadáno: 14.12.2018)
Élektra - Divadlo v Dlouhé: 70 %
Podařil se nový překlad i zvukový design inscenace. E.Hacurová hraje Élektru jako silnou ženu, která odmítá připustit, aby spravedlnost nedošla svého naplnění. Zdatnou protihráčkou jí je P.Špalková jako Klytaiméstra - je suverénní, využívá svou moc, kterou získala vraždou manžela, dokáže ale prodat i logické ospravedlnění svého skutku. Oportunní stanovisko tu reprezentuje Chrysothemis (M.Poulová). Více viz blog
(zadáno: 13.12.2018)
Hamlet - Městské divadlo Zlín: 60 %
65%. Režisér Z.Dušek vidí Hamleta jako mladého, neklidného muže (velmi dobrý M.Štrunc), který není paralyzován nečinností, ale přirozené morální zábrany mu brání v pomstě vraždy svého otce. Claudius je v podání G.Řezníčka slabochem, který se intrikou dostal na trůn a teď své postavení se vzrůstajícími obavami brání. Využit je skvělý překlad J.Joska, hru drobně aktualizovali (dron jako symbol neustálého sledování postav), mohli ji více krátit, na některých místech trochu ztrácí tempo. Podařily se scény s hrobníky i divadlo jako past na Claudia, méně přesvědčivé jsou scény se šílenou Ofélií.
(zadáno: 8.12.2018)
Němcová! - Divadlo Ta Fantastika: 40 %
Viděno v TV záznamu.
(zadáno: 8.12.2018)
Masaryk / Štefánik - Městské divadlo Zlín: 60 %
Inscenace přináší zajímavý pohled na dva národní velikány, které se snaži ukázat jako lidské bytosti, nikloiv jako sochy na piedestalu. L.Randár hraje Masaryka jako filozofa, který je ochotný obětovat myšlence samostatné republiky cokoliv. J.Bača je jako Štefánik o poznání živelnější, je to dobrodruh a snílek,což ale nesnižuje jeho diplomatické schopnosti. Myšlenkově je nicméně inscenace zajímavější než divadelně, přece jen se tu naráží na jisté limity esejistického tvaru.
(zadáno: 4.12.2018)
Jesus Christ Superstar - Národní divadlo moravskoslezské: 70 %
Ostravská inscenace Jiřího Nekvasila je zpracována moderně a tohle pojetí ji sluší. Scéna Davida Baziky inscenaci umisťuje do ostravských kulis, konkrétně přímo na plac před baziliku Božského Spasitele, která stojí naproti Divadlu Jiřího Myrona, posléze se s tím ale v inscenaci nijak nepracuje. Hvězdou ostravské verze je R.Tomeš ve vděčné úloze Jidáše, P.Cmorik obsáhne svým chraplákem Ježíše hlasově, ale trochu mu chybí to charisma strhávat davy. Naopak herecky i pěvecky excelentní je H.Fialová jako Máří Magdaléna. Zaujmou i R.Harok (Pilát) či J.Čiernik (Kaifáš). Více viz blog
(zadáno: 3.12.2018)
Rok na vsi - Národní divadlo moravskoslezské: 50 %
55%. Nová dramatizace V.Štěpánka se zbavuje folklornosti a přibližuje děj románu naší současnosti. Snahou je ukázat rozpad mezilidských vztahů, všeobjímající pokrytectví, z něhož pramení křivdy, osudy utápěné v alkoholu. Úmysly dobré, jevištní ztvárnění mě ovšem až tolik neoslovilo. Vadila mi především stylová nejednotnost – některé scény jsou podány v příjemné nadsázce, na jiných místech je ovšem trpký osud aktérů exaltovaně vykřičen přímo do hlediště. Herci nemají na vyjádření charakteru příliš prostoru, nejlépe se to daří P.Panzenbergerovi, L.Bělaškové či T.Jirmanovi.
(zadáno: 3.12.2018)
Tři sestry - Komorní scéna Aréna: 80 %
Tento způsob pojetí Čechova, zdá se mi skutečně povedený. Důraz je kladen především na propracované herecké ztvárnění jednotlivých postav. V souladu s Čechovem je hra inscenována jako komedie, byť humor je dost cynický a ukrývá se pod ním beznaděj. Olga (T.Cisovská) je rezignovaná, Máša (skvělá P.Dostálová) ironická a svůdná, jediná Irina (Z.Truplová) zatím nerezignovala a zápasí o možnost lepšího života. Skvělí jsou také M.Cisovský jako žvanil Veršinin, smutný klaun Tuzenbach v podání Š.Kozuba či V.Lipina jako ňouma a suchar Kulygin.
(zadáno: 3.12.2018)
Kdo je pan Schmitt? - Divadlo Mír: 60 %
65%. Thiéry napsal svižnou komedii s pečlivě budovanými dialogy plnými absurdního humoru. Nadstavbou je pak téma hledání vlastní identity s téměř kafkovskými motivy. V Míru bohužel z předlohy nedokázali vytěžit veškerý potenciál. Režisér Václav Klemens má sice cit pro situační humor a hercům zase neschází precizní timing a třeba takový Š.Kozub dokáže vyvolávat salvy smíchu naprosto spolehlivě. Z absurdní komedie se zde ovšem stává řachanda. V první půlce představení to až tak nevadí, temných tónů ale postupně přibývá a v těch chvílích už si inscenace s pouhým bezuzdným humorem nevystačí.
(zadáno: 3.12.2018)
#nejsemrasista_ale - Divadlo Petra Bezruče: 70 %
Taková divadelní jednohubka o problémech dnešní (nejen) internetové komunikace. Řeší se různá témata (od pomazánkového másla po uprchlíky), na která pětice postav vytahuje argumenty požívané diskutéry na sociálních sítích. Postup od jednoho tématu k druhému je trochu mechanický, ale tvůrčí tým naštěstí pochopil limity zvoleného přístupu, a tak inscenace trvá jen hodinu a udrží si slušné tempo. Větší přesah bych v ní ovšem nehledal. Přece jen internetové diskuse, kde se lidé mohou schovat pod roušku předpokládané anonymity, jen těžko mohou být lakmusovým papírkem společnosti.
(zadáno: 2.12.2018)
Teror - Národní divadlo moravskoslezské: 70 %
Zatímco v Brně a Praze se na jevišti skutečně pokusili zrekonstruovat jednání soudu, ostravská inscenace jde trochu jinou cestou. Režisérka Tereza Říhová umístila děj hry do strohých kulis, které tvoří jen bílé plátno rozdělené na tři části a sloužící státní zástupkyni i obhájci ke zdůraznění významných argumentů jejich právního pohledu. Dynamice inscenace prospělo, že se zbavila řady procedurálních replik a také že je hrána bez přestávky. Hlasování dopadlo (nepřekvapivě) pro osvobození obžalovaného pilota, byť přesvědčivější je v Ostravě státní zástupkyně R.Klemensové než obhájce V.Rolečka.
(zadáno: 2.12.2018)
Řeči léčí - Národní divadlo moravskoslezské: 60 %
Inscenace plyne hladce, má tempo, ale postupem času si člověk čím dál víc uvědomuje, že sleduje vlastně jen červenou knihovnu zaobalenou do psychoanalytické vaty. Je to klasický vzorec – Ona má potíže, On jí pomůže a zároveň se do ní zamiluje, prožijí spolu bouřlivý románek, který ale On musí ukončit, protože je ženatý, má děti a vztah s pacientkou je navíc etickým prohřeškem, který ohrožuje jeho další kariéru. Větší herecký odstup od textu by možná dokázal melodramatické vyznění oslabit.
(zadáno: 1.12.2018)
Naše třída - Národní divadlo moravskoslezské: 60 %
65%. Ze tří inscenací tohoto textu, které jsem viděl, byla ostravská tou nejslabší. Za nepříliš dobrý považuji nápad zasadit inscenaci scénograficky místo do školní třídy do prostředí omšelého biografu. Také klíč k hereckému obsazení znesnadňuje divákovu cestu k pochopení vztahů mezi postavami. Nicméně hercům se většinou daří skloubit emocionální vypětí v situacích, které jsou dohrávány přímo před očima diváků, s nadhledem a odstupem od vlastních činů v komentovaných částích.
(zadáno: 1.12.2018)
Maryša - Divadlo Petra Bezruče: 90 %
Pro mě asi nejpříjemnější překvapení Ostravaru. U Bezručů se nepokoušeli o nějakou násilnou inscenaci, pojali Maryšu klasicky, přesto je to kus s nesmírně silnou výpovědí. Režisérka Janka Ryšánek Schmedtová skvěle pracuje s herci, komorní prostor jim dovoluje jen gesty a mimikou vyjádřit bohatý vnitřní život postav. Výkon P.Gajdošíkové je obdivuhodný - nejprve hraje Maryšu jako veselou mladou dívku, jejíž vzdor se postupně mění v hrůzu, která pak přerůstá v rezignaci. Stačí ji minimum replik na to, aby zprostředkovala smutný osud hlavní hrdinky. Skvěle své postavy pojali i N.Lichý či K.Krejčí.
(zadáno: 30.11.2018)
Zabiják Joe - Komorní scéna Aréna: 80 %
Lettsova bravurně napsaná černá komedie, která dnes již patří ke klasice americké coolness dramatiky, je pro Arénu jako stvořená. Nabízí skvěle vypointované dialogy a taky pět zajímavých hereckých příležitostí, které nejlépe využili J.Kaluža a Z.Truplová. Nenápadná Pokorného režie ctí text a dbá na detaily. Potěší vypointované dialogy, celkem naturalistické ztvárnění hře sedí.
(zadáno: 29.11.2018)
Peer Gynt - Národní divadlo moravskoslezské: 70 %
Ibsenovo básnické drama pojal režisér Pavel Khek nepřekvapivě celkem klasicky, ale nikoliv nudně! Ivan Dejmal pojal v první části Peera jako sebevědomého floutka, fantastu trpícího pocitem méněcennosti. Svou frajerskou masku odhazuje jen v okamžiku, kdy mu Solvejg vyzná svou lásku. V pozdějším věku je Dejmalův Gynt oportunistou, který ztratil ideály, ale kýžené štěstí nenachází. Z ostatních pak zaujme především A.Cónová jako Peerova matka.
(zadáno: 29.11.2018)
Kouř - Divadlo Petra Bezruče: 80 %
75%. Tvůrci se Vorlovým snímkem inspirovali, ale domýšlejí ho a posunují do dnešních dní. Děj se odehrává v prostředí průmyslové korporace, firemní mašinérie je tu vykreslena až apokalypticky. Muzikálová čísla, groteskní stylizace i nepokrytě zábavné scény jsou kouřovou clonou pro cynické fungování podniku. Z herců vynikají hlavně M.Matulová, K.Krejčí či J.Burýšek. Živá a zábavná inscenace paradoxně dokáže navodit dost depresivní náladu.
(zadáno: 29.11.2018)
Chacharije - Komorní scéna Aréna: 70 %
65%. Chacharije je opět sledem volně provázaných epizod ze života jednotlivých postav. Což vyvolává podobný problém jako u Brenpartije – jednotlivé epizody jsou většinou docela zábavné, ale výraznější dramatický oblouk tady chybí. Nejcennější je tak na inscenaci herecké ztvárnění jednotlivých postav - výborní jsou především J.Kaluža, T.Cisovská, Z.Truplová, M.Cisovský a A.Sasínová-Polarczyk. Slušný provozní titul, který bude mít patrně dlouhý jevištní život.
(zadáno: 14.11.2018)
Konzervativec - Městská divadla pražská: 50 %
Nadějný začátek, kde konferenciér ve spontánním podání P.Vančury vychvaluje bohatý program oslav stého výročí vzniku republiky. Bohužel následuje sáhodlouhý monolog plný planého filozofování, na nějž se mi přes veškerou snahu nedařilo napojit. S.Majer se snaží, ani režisérka K.Polívková nešetří zajímavými nápady, problém je v Zábranského textu, který je opravdu dost odtažitý. Zachraňuje to zábavné, ironické intermezzo plné klišé o československém soužití, se kterým Majerovi pomůže slovenský herec M.Noga. Závěrečný obraz je sice esteticky zajímavý, jeho napojení na celek je však problematické.
(zadáno: 14.11.2018)
Obraz Doriana Graye - Horácké divadlo Jihlava: 60 %
Dramatizace režiséra Šimáka text nenásilně posunula do současnosti. Výrazně akcentován je kult mládí a těla, který ovládá dnešní společnost. Bohužel režisér úplně neodhadl míru fyzické akce, takže někdy je toho přetlačování, běhání a cvičení na jevišti zkrátka příliš a trochu se v tom ztrácí postupný vývoj Doriana (J.Burda) z nesmělého mladíka v narcistního cynika. V menších rolích zaujmou hlavně Z.Stejskal a Š.Býčková. Za koupi stojí divadelní program vtipně stylizovaný do podoby fashion magazínu.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>