Kam zítra?

Čekal jsem větší zapojení diváků i protnutí postav na konci. Ten tak nakonec vlastně nebyl dramatický, jak by si zasloužil. Co možná pak nějakou diskuzi i s herci a diváky jiných skupin? Doporučení, jděte ve víc lidech, rozdělte se a pak si nechte čas na to, sednout si někam na kafe a hru probral mezi sebou.

Pomezí se poněkud vyčerpává a/nebo moc nefunguje model, kdy je skupinka diváků s jedním hercem (jako ve Volmanově vile Malvína) - narozdíl od Domu v jabloních (jmenuji jeden za všechny- a také z vily).Pointa je jasná po 5 minutách, navíc poněkud polopatická. Naštěstí to nebylo moc dlouhé. Nováčci asi ocení.

Skvělé. Dynamické. Originální. Zábavné. Aktuální. Ohromná Berecková a Bartoš a někteří diváci. Krásné prostory.

Velmi propracované představení, kde skupiny diváků prožijí různé příběhy. A k tomu nádherné prostředí Semlerovy rezidence. Opravdu to je bomba. Příběh je bohužel stále aktuální. Demokracie je křehká a lidé svou zaslepeností a svými bezprostředními zájmy pomohou diktátorům k moci a pak jen bezmocně koukají, co se to děje.
A velká pochvala hercům, je to velmi interaktivní, takže si musí poradit s různými reakcemi diváků.

Inscenace varuje před totalitou, která může nastat rychleji, než si dokážeme představit. Činí tak elegantně, leč zároveň razantně a nesmlouvavě. Vítěz voleb má ústavní většinu, odhodil skrupule a pravidla se mění neuvěřitelnou rychlostí. Zůstat, nebo emigrovat?
Hodně jsem myslel na Příběh služebnice od M. Atwoodové. Že se něco takového u nás nemůže stát? Cha! Populisty a jiné obchodníky s lichou nadějí už u nás volí tolik lidí, že se tomu ani věřit nechce.
Herecké výkony jsou - jak je u Pomezí dobrý zvykem - parádní. A na rozdíl od jiných imerzivních projektů jsem netrpěl nedostatkem informací.

Čekal jsem větší zapojení diváků i protnutí postav na konci. Ten tak nakonec vlastně nebyl dramatický, jak by si zasloužil. Co možná pak nějakou diskuzi i s herci a diváky jiných skupin? Doporučení, jděte ve víc lidech, rozdělte se a pak si nechte čas na to, sednout si někam na kafe a hru probral mezi sebou.

Pomezí se poněkud vyčerpává a/nebo moc nefunguje model, kdy je skupinka diváků s jedním hercem (jako ve Volmanově vile Malvína) - narozdíl od Domu v jabloních (jmenuji jeden za všechny- a také z vily).Pointa je jasná po 5 minutách, navíc poněkud polopatická. Naštěstí to nebylo moc dlouhé. Nováčci asi ocení.

Skvělé. Dynamické. Originální. Zábavné. Aktuální. Ohromná Berecková a Bartoš a někteří diváci. Krásné prostory.

Velmi propracované představení, kde skupiny diváků prožijí různé příběhy. A k tomu nádherné prostředí Semlerovy rezidence. Opravdu to je bomba. Příběh je bohužel stále aktuální. Demokracie je křehká a lidé svou zaslepeností a svými bezprostředními zájmy pomohou diktátorům k moci a pak jen bezmocně koukají, co se to děje.
A velká pochvala hercům, je to velmi interaktivní, takže si musí poradit s různými reakcemi diváků.

Inscenace varuje před totalitou, která může nastat rychleji, než si dokážeme představit. Činí tak elegantně, leč zároveň razantně a nesmlouvavě. Vítěz voleb má ústavní většinu, odhodil skrupule a pravidla se mění neuvěřitelnou rychlostí. Zůstat, nebo emigrovat?
Hodně jsem myslel na Příběh služebnice od M. Atwoodové. Že se něco takového u nás nemůže stát? Cha! Populisty a jiné obchodníky s lichou nadějí už u nás volí tolik lidí, že se tomu ani věřit nechce.
Herecké výkony jsou - jak je u Pomezí dobrý zvykem - parádní. A na rozdíl od jiných imerzivních projektů jsem netrpěl nedostatkem informací.

Inscenace varuje před totalitou, která může nastat rychleji, než si dokážeme představit. Činí tak elegantně, leč zároveň razantně a nesmlouvavě. Vítěz voleb má ústavní většinu, odhodil skrupule a pravidla se mění neuvěřitelnou rychlostí. Zůstat, nebo emigrovat?
Hodně jsem myslel na Příběh služebnice od M. Atwoodové. Že se něco takového u nás nemůže stát? Cha! Populisty a jiné obchodníky s lichou nadějí už u nás volí tolik lidí, že se tomu ani věřit nechce.
Herecké výkony jsou - jak je u Pomezí dobrý zvykem - parádní. A na rozdíl od jiných imerzivních projektů jsem netrpěl nedostatkem informací.

Velmi propracované představení, kde skupiny diváků prožijí různé příběhy. A k tomu nádherné prostředí Semlerovy rezidence. Opravdu to je bomba. Příběh je bohužel stále aktuální. Demokracie je křehká a lidé svou zaslepeností a svými bezprostředními zájmy pomohou diktátorům k moci a pak jen bezmocně koukají, co se to děje.
A velká pochvala hercům, je to velmi interaktivní, takže si musí poradit s různými reakcemi diváků.

Pomezí se poněkud vyčerpává a/nebo moc nefunguje model, kdy je skupinka diváků s jedním hercem (jako ve Volmanově vile Malvína) - narozdíl od Domu v jabloních (jmenuji jeden za všechny- a také z vily).Pointa je jasná po 5 minutách, navíc poněkud polopatická. Naštěstí to nebylo moc dlouhé. Nováčci asi ocení.

Čekal jsem větší zapojení diváků i protnutí postav na konci. Ten tak nakonec vlastně nebyl dramatický, jak by si zasloužil. Co možná pak nějakou diskuzi i s herci a diváky jiných skupin? Doporučení, jděte ve víc lidech, rozdělte se a pak si nechte čas na to, sednout si někam na kafe a hru probral mezi sebou.

Skvělé. Dynamické. Originální. Zábavné. Aktuální. Ohromná Berecková a Bartoš a někteří diváci. Krásné prostory.