Profil uživatele

J.anek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 11 % (68)
Helena Grégrová: 13 % (78)
Jiří Koula: 14 % (64)
Jiří Landa: 14 % (86)
Lukáš Dubský: 15 % (50)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 15.10.2019)
Misantrop - Národní divadlo: 60 %
Hele, nwm.
Zdá se mi, že je povrchně pranýřována povrchnost.
Vizuálně je to paráda, pod slupkou prázdno.
Což je vlastně fajn. Instagramová pravda. Krásné fotky o ničem. Prázdné řeči.
Soudy pro nic a za nic.
Banán souloží s melounem, z nebe sněží ibalginy, Čechov s Molierem na jednom jevišti.
To pak už pomůže snad je flat white.
Dvojitej.
A s mlíkem.
(zadáno: 11.10.2019)
Bez hany (Hommage à Hegerová) - Městská divadla pražská: 70 %
Díváme se na to panoptikum ztroskotanců v hledišti a poznáváme sami sebe. Je to celé hlavně pro nás, kteří známe všechny texty písní zpaměti. Ostatní ať klidně přijdou, ale neužijí si to tolik. Prostor ovládá hudební mág Jen Hovorka, pěvecky všem kraluje Nina Horáková, ale každý má svou chvíli slávy. Legrace (byť trochu trpká taková) je se Zuzanou Mauréry, která na závěr úplně luxusně vyfikne Potměšilého hosta.
(zadáno: 11.10.2019)
Geometrie domova - Západočeské divadlo v Chebu: 80 %
Je to chytré a velmi osobní. Bavilo mě navštěvovat jednotlivé byty, dozvídat se o jejich obyvatelích i sousedech a skrze jejich reakce poznávat vypravěčku. Mimořádné je závěrečné překvapení. A děkuji za nápad, kterak lze využít strop - do malých bytů je to k nezaplacení.
Není to v žádném ohledu tradiční inscenace, spíš storytelling nebo něco na ten způsob.
(zadáno: 2.10.2019)
Orestes - Divadlo Disk: 80 %
Bez hudby a velkých hereckých akcí vede Štěpán Pácl k pozornému čtení tisíce let starého textu. Ne každý z herců to zvládá s bravurou, ale celek funguje. Pro mě jsou hvězdní Jessica Bechyňová a Kryštof Dvořáček. Po jednom výstupu mají Viktor Kuzník a Jakub Svojanovský, a přece vklouznou do běhu inscenace s přehledem. Svojanovský navíc s humorem v tu chvíli tak potřebným. Silná zpráva o naději v zoufalství. A skvěle znějící slova Jaroslava Vostrého.
(zadáno: 1.10.2019)
451 stupňů Fahrenheita - Činoherní studio Ústí nad Labem: 70 %
Prima inscenace. Starší Clarissa překvapila, Mildred byla chytřejší, než bych očekával, a všechno se dělo v poměrně velkém spěchu. Konec hodně zrychlený, profesor Faber neměl téměř žádný prostor, a přece to celé fungovalo. Pro mě hlavně díky Beattymu Adama Ernesta a Montagovi Václava Hanzla.
(zadáno: 27.9.2019)
Utrpení mladého Werthera - Horácké divadlo Jihlava: 90 %
Jihlavská inscenace je boží.
Je o lásce k nesnesení. K nepřežití.
O neschopnosti myslet. O zaslepenosti.
Tak dobře to všichni známe...
Michal Kraus, horácký Werther, patří do zvrhlé kategorie MKT - mladý, krásný, talentovaný. S Jakubem Čermákem si zjevně porozuměl. Má v sobě spousty sebedestruktivní energie. Dobře si vedou všichni, ale je jasné, na kom to celé stojí.
Sterilně čistý prostor se spolu s ním a jeho duší špiní a mění. A naše srdce tlučou s Wertherovým ve stejném rytmu.
(zadáno: 25.9.2019)
Persony - Divadlo Na zábradlí: 90 %
Tenhle severní vítr je hodně krutý.
Skvělý je Jakub Žáček - vtipný i dojemný, krutý i bezbranný zároveň. Střihy mezi krajními polohami jsou téměř nepostřehnutelné. A moc dobře funguje scéna Marka Cpina.
(zadáno: 22.9.2019)
Agent tzv. společenský - Švandovo divadlo: 90 %
?Každý udělá chybu. I ten nejlepší.?
Vynikající inscenace. Úsporná ve slovech i prostředcích, soustředěná, intimní, silná. A právě teď a tady sakra potřebná.
(zadáno: 19.9.2019)
Elegance molekuly - Dejvické divadlo: 80 %
Je to dobré, je to chytré, je to užitečné. Edukativní takové, ale nikoli nudné.
(zadáno: 17.9.2019)
ADHD - Cirk La Putyka: 90 %
Z poněkud chaotického a pro mě nesrozumitelného začátku se vyklubala silná osobní výpověď. A všechny ty neuvěřtelné akrobatické výkony ani náhodou nejsou cílem - jsou prostředkem k vyjádření.
Nádhera.
(zadáno: 15.9.2019)
Soukromé rozhovory - Divadelní spolek Jedl: 90 %
"Zbatečně teatrálně" v téhle skvělé inscenaci nehraje nikdo. Kdy už si lidé přestanou plést divadlo s televizními seriály? Vynikající je především spoluautorka textu Lucie Trmíková. Je zcela přesvědčivá a pravdivá i v krajních polohách.
(zadáno: 13.9.2019)
Fernando Krapp mi napsal dopis - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 80 %
Devět židlí - a co se s nimi dá vyjádřit!
(zadáno: 12.9.2019)
Zabiják Joe - Komorní scéna Aréna: 90 %
Vynikající inscenace. Všichni na sebe skvěle slyší, zážitek je to naprosto autentický.
(zadáno: 30.7.2019)
Lístky, prosím - Pomezí: 80 %
Dvě výtky úvodem: noviny jsem neměl šanci přečíst (šero a ďábelsky malá písmena) a výsledky voleb neoznamovala Marcela Augustová. Jinak je to paráda. Jako obvykle jsem trpěl, že se nedozvím všechno, ale pomalu si na imerzivní divadlo zvykám. Herci byli autentičtí, zejména ta mrcha, co psala projevy Stavrosovi. A bavil mě Antonín a jeho žena. A děkuji za ujištění, že jsme tupé a snadno manipulovatelné stádo. To, co se děje, si zasloužíme.
(zadáno: 5.7.2019)
Zimní pohádka - Letní shakespearovské slavnosti: 60 %
Chytré, ale chladně akademické takové. Každopádně je fajn hrát právě teď na Hradě o králi, který zešílel a stal se z něj vypatlaný idiot, jenž pohrdá i soudem orákula (potažmo právem). Bavily mě kostýmy. Vadilo mi, že Camillo není čestný člověk, ale vrah (hned na úvod zabije svého milence). To je trapná schválnost. Posun do současnosti dělá z Leonta kreténa, který si klidně mohl zjistit, kdo je otcem. Milá je folklorní část s mladými milenci. Moc dobré jsou videoprojekce.
(zadáno: 16.6.2019)
Plzeňský pověsti - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 80 %
Písničkové pásmo o plzeňských pověstech je cíleno na malé děti. S reprízami si všichni účinkující určitě lépe poradí s dětskými reakcemi, ale už na premiéře to fungovalo dobře, ač bylo dětí málo. Prázdný prostor s jediným stolem a dvěma židlemi to hercům neusnadňuje, režie vyžaduje loutkářské dovednosti, což není tak snadné, jak se může zdát, ale pětice protagonistů se všemi nástrahami bojuje statečně. Pěvecky jsou samozřejmě bravurní, nejvíc energie do hry vkládají Lukáš Ondruš a Radek Schejbal. Inscenace nabízí také lekci plzeňské výslovnosti, do níž se radostně zapojili všichni diváci.
(zadáno: 10.6.2019)
Proslov k národu - Národní divadlo: 70 %
Spousta otázek, spousta příběhů, spousta nejistoty - a voda pořád kape... Ale proč bych s tím právě já něco dělal? Znepokojivé, atakující. Jiné. Není to storytelling, text je pevný. Chce to koncentraci. Netuším, kterak si cizinci poradili s Babišem, ale asi to mohlo fungovat i bez znalosti českého politického marasmu. Baví mě odvaha dramaturgie ND, baví mě ta pestrost, barevnost. A potřeba vyjadřovat se k současnosti - nebýt přizdisráčsky neutrální. A že to není pro každého? No a?
(zadáno: 5.6.2019)
Bílé noci - Činohra 16:20: 80 %
Tihle dva snílci bývají ztvárňováni jako křehcí, snadno zranitelní a ufňukaní takoví. To jsou Zuzana Černá a Jakub Svojanovský vlastně taky, ale maji v sobě navzdory tomu také spoustu energie, vtipu a nadhledu. Čerti vědí, jak to dělají, ale mou pozornost si udrželi, jakkoli povídku dobře znám a nafoukaně jsem si myslel, že mě nemohou ničím překvapit.
(zadáno: 3.6.2019)
Za krásu - Národní divadlo: 80 %
Jako se Nováková a Kubák před lety pustili do deníků Pavla Juráčka, rozhodli se Špinar a Ljubková prozkoumat duši Hilarovu. A v obou případech se hlediště mění v jeviště. A v obou případech vznikla óda na tvrdohlavost, tvůrčí potenciál, genialitu. U Juráčka to byla pánská záležitost, v hledišti Nové scény řádí 13 žen a jeden hasič. A řádí krásně. Je to tak trochu Špinarova zpověď. A myslím, že na ni má právo. Sálem zní pověstná Hilarova píšťalka, Hilar promlouvá z vrcholku lustru, který se potácí na vlnách divadelních sedadel jako opilý koráb, jenž ztroskotal. Je to krásné a silné. A pravdivé.
(zadáno: 24.5.2019)
Romeo a Julie - Městská divadla pražská: 90 %
Krása.
Je to moderní, svižné, vtipné, chytré, důstojné i kruté. Smršť nápadů, jemné aktualizace, parádní výkony. S každou další rolí roste Filip Březina. Zdeněk Piškula je esencí chlapectví - dychtivý, neúnavný, smích i smutek, ironie i patos v jedné chvíli. Tereze Marečkové věřím, že je čtrnáctiletá holka, kterou okolnosti donutily dospět. Je krásná a talentu má na rozdávání - všem hloupým a jedovatým komentářům navzdory. Těší mě akcent, že penize jsou jedem společnosti. Jsou. A ještě drobnost - kdo není s to pochopit použití plyšového medvídka, snad by se raději neměl vyjadřovat vůbec...
(zadáno: 22.5.2019)
Král Ubu - Divadlo D21: 80 %
Zatímco plzeňská inscenace byla mdlá, nudná, snažila se leda přežít a je dobře, že skončila v propadlišti divadelních dějin, tenhle Ubu stojí za pozornost. S minimem prostředků a maximem výborných nápadů inscenuje Jakub Šmíd Jarryho text sympaticky aktuálně, ale netlačí na pilu - chytře hledá paralely a pomrkává na diváka - kterého ostatně bere lehce do hry. Ubu i matka Ubu jsou skvěle stylizovaní a velmi přesní, inscenaci ale dává energii a tempo především Vojtěch Hrabák. Bavily mě rekvizity, světla, mlha, hudba, zvuky, všechno. Nebuďte hloupí a jděte se podívat!
(zadáno: 15.5.2019)
Vladař - Městská divadla pražská: 90 %
Text, který napsal Machiavelli pro Medicejské, patří k tomu nejodpornějšímu a nejpravdivějšímu, co bylo kdy o lidech a politice napsáno. A Anna Klimešová vymyslela jeho inscenování skvěle. A skvěle si vybrala pětici kluků, kteří jsou tak trochu z Rychlých šípů, ale ještě vic z Bratrstva kočičí pracky. Bavilo mě poznávat konkrétní politiky, bavilo mě, kterak to funguje, i když je nepoznáte. Inscenace je konkrétní i obecná zároveň. Je o svobodě, se kterou neumíme zacházet, je o manipulaci, se kterou si nevíme rady. Je o nás a je krutě aktuální. Body navíc za Kryštofův zpěv.
(zadáno: 11.5.2019)
Billy Elliot - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 90 %
Nemá cenu dělat tenhle muzikál, když nemáte Billyho a Michaela. Jenže Lumír Olšovský je zkrátka našel. A má je. Miloslav Frýdl a Jaromír Dezort jsou jedineční. A nemám důvod pochybovat o jejich alternacích. A bravurní je Ivana Chýlková. A vynikající Lukáš Ondruš!
Tři hodiny a deset minut i s přestávkou. Ale můžeme si za to sami - neměli jsme tolik tleskat.
(zadáno: 9.5.2019)
Maryša (mlčí) - Depresivní děti touží po penězích: 90 %
Všechna krutost a manipulace světa v obrazech, ze kterých mi není dobře. Skvělá Andrea Berecková a skvělí kompletně všichni. Dětinský ještě a později zahořklý Francek Maryše nepomůže a ostatní nevidí a neslyší. Protože nechtějí. Protože mají svého dost. Parádně použitý Sovův text o lásce, která se minula v čase. A ten vysavač! Už dlouho mě nic tak nezasáhlo. Výborné divadlo.
(zadáno: 22.4.2019)
Kouzelná země - Národní divadlo: 90 %
Nádherná jevištní báseň. V komplikovaných časových vrstvách se myslím hravě orientuje i ten, kdo Topolovu předlohu nezná. Mikuláškova fantazie je krásná. Důstojná i hravá. Čistá taková. Hraje se o naší minulosti, která je stále s námi, žene nás i děsi, motivuje i ubíjí. Vynikající Prachař, parádní Hes. Mrzela mě absence Johanny Tesařové. A tak docela nechápu odcházející diváky. Tušili vůbec, na co jdou?

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>