Profil uživatele

J.anek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Veronika Boušová: 9 % (23)
Jan Pařízek: 11 % (63)
Helena Grégrová: 13 % (75)
Jiří Landa: 14 % (85)
Jiří Koula: 15 % (62)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 16.6.2019)
Plzeňský pověsti - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 80 %
Písničkové pásmo o plzeňských pověstech je cíleno na malé děti. S reprízami si všichni účinkující určitě lépe poradí s dětskými reakcemi, ale už na premiéře to fungovalo dobře, ač bylo dětí málo. Prázdný prostor s jediným stolem a dvěma židlemi to hercům neusnadňuje, režie vyžaduje loutkářské dovednosti, což není tak snadné, jak se může zdát, ale pětice protagonistů se všemi nástrahami bojuje statečně. Pěvecky jsou samozřejmě bravurní, nejvíc energie do hry vkládají Lukáš Ondruš a Radek Schejbal. Inscenace nabízí také lekci plzeňské výslovnosti, do níž se radostně zapojili všichni diváci.
(zadáno: 10.6.2019)
Proslov k národu - Národní divadlo: 70 %
Spousta otázek, spousta příběhů, spousta nejistoty - a voda pořád kape... Ale proč bych s tím právě já něco dělal? Znepokojivé, atakující. Jiné. Není to storytelling, text je pevný. Chce to koncentraci. Netuším, kterak si cizinci poradili s Babišem, ale asi to mohlo fungovat i bez znalosti českého politického marasmu. Baví mě odvaha dramaturgie ND, baví mě ta pestrost, barevnost. A potřeba vyjadřovat se k současnosti - nebýt přizdisráčsky neutrální. A že to není pro každého? No a?
(zadáno: 5.6.2019)
Bílé noci - Činohra 16:20: 80 %
Tihle dva snílci bývají ztvárňováni jako křehcí, snadno zranitelní a ufňukaní takoví. To jsou Zuzana Černá a Jakub Svojanovský vlastně taky, ale maji v sobě navzdory tomu také spoustu energie, vtipu a nadhledu. Čerti vědí, jak to dělají, ale mou pozornost si udrželi, jakkoli povídku dobře znám a nafoukaně jsem si myslel, že mě nemohou ničím překvapit.
(zadáno: 3.6.2019)
Za krásu - Národní divadlo: 80 %
Jako se Nováková a Kubák před lety pustili do deníků Pavla Juráčka, rozhodli se Špinar a Ljubková prozkoumat duši Hilarovu. A v obou případech se hlediště mění v jeviště. A v obou případech vznikla óda na tvrdohlavost, tvůrčí potenciál, genialitu. U Juráčka to byla pánská záležitost, v hledišti Nové scény řádí 13 žen a jeden hasič. A řádí krásně. Je to tak trochu Špinarova zpověď. A myslím, že na ni má právo. Sálem zní pověstná Hilarova píšťalka, Hilar promlouvá z vrcholku lustru, který se potácí na vlnách divadelních sedadel jako opilý koráb, jenž ztroskotal. Je to krásné a silné. A pravdivé.
(zadáno: 24.5.2019)
Romeo a Julie - Městská divadla pražská: 90 %
Krása.
Je to moderní, svižné, vtipné, chytré, důstojné i kruté. Smršť nápadů, jemné aktualizace, parádní výkony. S každou další rolí roste Filip Březina. Zdeněk Piškula je esencí chlapectví - dychtivý, neúnavný, smích i smutek, ironie i patos v jedné chvíli. Tereze Marečkové věřím, že je čtrnáctiletá holka, kterou okolnosti donutily dospět. Je krásná a talentu má na rozdávání - všem hloupým a jedovatým komentářům navzdory. Těší mě akcent, že penize jsou jedem společnosti. Jsou. A ještě drobnost - kdo není s to pochopit použití plyšového medvídka, snad by se raději neměl vyjadřovat vůbec...
(zadáno: 22.5.2019)
Král Ubu - Divadlo D21: 80 %
Zatímco plzeňská inscenace byla mdlá, nudná, snažila se leda přežít a je dobře, že skončila v propadlišti divadelních dějin, tenhle Ubu stojí za pozornost. S minimem prostředků a maximem výborných nápadů inscenuje Jakub Šmíd Jarryho text sympaticky aktuálně, ale netlačí na pilu - chytře hledá paralely a pomrkává na diváka - kterého ostatně bere lehce do hry. Ubu i matka Ubu jsou skvěle stylizovaní a velmi přesní, inscenaci ale dává energii a tempo především Vojtěch Hrabák. Bavily mě rekvizity, světla, mlha, hudba, zvuky, všechno. Nebuďte hloupí a jděte se podívat!
(zadáno: 15.5.2019)
Vladař - Městská divadla pražská: 90 %
Text, který napsal Machiavelli pro Medicejské, patří k tomu nejodpornějšímu a nejpravdivějšímu, co bylo kdy o lidech a politice napsáno. A Anna Klimešová vymyslela jeho inscenování skvěle. A skvěle si vybrala pětici kluků, kteří jsou tak trochu z Rychlých šípů, ale ještě vic z Bratrstva kočičí pracky. Bavilo mě poznávat konkrétní politiky, bavilo mě, kterak to funguje, i když je nepoznáte. Inscenace je konkrétní i obecná zároveň. Je o svobodě, se kterou neumíme zacházet, je o manipulaci, se kterou si nevíme rady. Je o nás a je krutě aktuální. Body navíc za Kryštofův zpěv.
(zadáno: 11.5.2019)
Billy Elliot - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 90 %
Nemá cenu dělat tenhle muzikál, když nemáte Billyho a Michaela. Jenže Lumír Olšovský je zkrátka našel. A má je. Miloslav Frýdl a Jaromír Dezort jsou jedineční. A nemám důvod pochybovat o jejich alternacích. A bravurní je Ivana Chýlková. A vynikající Lukáš Ondruš!
Tři hodiny a deset minut i s přestávkou. Ale můžeme si za to sami - neměli jsme tolik tleskat.
(zadáno: 9.5.2019)
Maryša (mlčí) - Depresivní děti touží po penězích: 90 %
Všechna krutost a manipulace světa v obrazech, ze kterých mi není dobře. Skvělá Andrea Berecková a skvělí kompletně všichni. Dětinský ještě a později zahořklý Francek Maryše nepomůže a ostatní nevidí a neslyší. Protože nechtějí. Protože mají svého dost. Parádně použitý Sovův text o lásce, která se minula v čase. A ten vysavač! Už dlouho mě nic tak nezasáhlo. Výborné divadlo.
(zadáno: 22.4.2019)
Kouzelná země - Národní divadlo: 90 %
Nádherná jevištní báseň. V komplikovaných časových vrstvách se myslím hravě orientuje i ten, kdo Topolovu předlohu nezná. Mikuláškova fantazie je krásná. Důstojná i hravá. Čistá taková. Hraje se o naší minulosti, která je stále s námi, žene nás i děsi, motivuje i ubíjí. Vynikající Prachař, parádní Hes. Mrzela mě absence Johanny Tesařové. A tak docela nechápu odcházející diváky. Tušili vůbec, na co jdou?
(zadáno: 17.4.2019)
Nebe - peklo - Divadlo v Dlouhé: 80 %
Roztomilé terapeutické putování peklem, kterému vládne zatraceně sexy Lucifer. V nebi se hraje scrabble, Bůh trochu podvádí a každý máme nějakého toho kostlivce ve skříni. Zdá se, že smrt nemusí být tak zlá.
(zadáno: 15.4.2019)
Neviditelný - Městská divadla pražská: 70 %
A zase je mi líto, že se inženýr Petr dostal mezi samé magory. A zase jsem byl na jeho straně. A stejně jako v Disku mě i tady moc bavila Sára Affašová. Tu zlomyslnost se zánětem mozkových blan Havlíčkovi nikdy neodpustím.
Je to dobrá inscenace s poněkud rozplizlým koncem.
(zadáno: 5.4.2019)
Faust - Divadlo pod Palmovkou: 30 %
Vlastně je úlevné, že i Jan Klata dokáže vyprodukovat něco tak pitomého. Mentálně retardovaná a tělesně postižená Markétka mě štvala - a to jsem ještě netušil, že sleduji nejpovedenější část inscenace. Zbytek byl ubohý zmatek. A je mi to líto, protože herci Palmovky jsou skvělí. Tohle je zralé pro rychlou derniéru - neříká to nic.
(zadáno: 30.3.2019)
Višňový sad - Divadlo Disk: 70 %
Poctivý Čechov. Chytrý, vtipný, srozumitelný. Jasně, někteří herci nemají pro své role věk a životní zkušenost, ale překvapivě mi to vůbec nevadilo. A některé výkony jsou jednoduše vynikající, pro mě hlavně Lopachin, Péťa Trofimov a Raněvská. Žádné přehrávání, žádné trhání kulis, ale logika a lehkost. A vtipu, který není hloupý a podbízivý, tak akorát. Výborný Firs. A skvělá práce s hudbou.
(zadáno: 18.3.2019)
Hodina diplomacie - Divadlo Viola: 90 %
Nádherná miniatura si s divákem dost krutě pohrává. V podstatě - až na detaily - víte, jak to dopadne, a přece se bojíte, co může přinést další minuta. Soustředěné výkony, poctivý humor, krása.
(zadáno: 17.3.2019)
Berlín Alexanderplatz - Tygr v tísni: 90 %
Inscenace je to luxusní. Drsná, vtipná, syrová. Průvodce příběhem a podsvětím velkoměsta je Kryštof Krhovják a je skvělý. Charizmatický, sarkastický, pobavený, a přece jaksi zvláštně účastný. A laskavý. Z Döblinova románu je ve Vile antické drama a je krutě současné. Je třeba o morálce tam, kde bychom ji nečekali. O krutosti, o marasmu, který nás pohlcuje. Z Berlína na Štvanici mi bylo zle, a přece se mi z něj nechtělo odejít. Nabízí rytmus, životní energii a parádní herecké výkony.
(zadáno: 11.3.2019)
Netrpělivost srdce - Národní divadlo: 80 %
Radúz Mácha v lepkavé pavučině citového vydírání geniálně zrůdné manipulátorky. Nebo je v tom i Pavlína Štorková nevinně? Kolotoč, na kterém jsou všichni tak trochu oběti. Otroci předsudků, tlaku veřejného mínění, vlastního soucitu a bůhvíčeho ještě. Vražedně se stupňující tempo je k nesnesení. Skvělý kus.
(zadáno: 10.3.2019)
Tři ženy a zamilovaný lovec - Geisslers Hofcomoedianten: 90 %
Z mlhy a šera se za svitu svíček derou obrazy Petra Brandla v elegantních pohybových kreacích Martina Talagy. A krom toho se před očima diváků odehrávají vtipné peripetie nepokojného Brandlova žití. Je to veselé, je to erotické, je to svižné, je to chytré. Však také je autor jedním z nejhodnějších medvídků a geniální matematik. :-)
(zadáno: 27.2.2019)
Kytice - Národní divadlo: 100 %
To, co se děje na jevišti, je čistá krása. Hříšníci světa ve zpustlém opuštěném chrámu, tíha jejich (a našich) vin a víra v boží milost. Fascinující erudice a charizma Františka Němce, hravost i naivita Igora Orozoviče, opuštěnost Csondora Kassaie, krutá kletba Pavly Beretové, vlkodlakovitá lačnost Radúze Máchy, energie Ivy Janžurové...
Poetika SKUTRŮ a poetika Erbenova se v Národním divadle prolínají a souzní, aniž by byly nuceny ke kompromisům. Scéna fascinuje - jaksi obyčejně se na ní dějí zázraky. Je to krása plná bolesti, krása důstojná, krása morálních zásad, které nám tolik chybí.
(zadáno: 26.2.2019)
Babička - Městské divadlo Kladno: 50 %
Do Kladna se mi po onom ostudném vyhnání umělců před lety vůbec nechtělo, na Babičku mě přilákali Jana Zenáhlíková a Matouš Zah. I na Michala Maléře jsem byl zvědavý. A jmenovaní nezklamali. A Zuzana Mixová je jednoduše ideální babička - moudrost, zkušenost, řemeslo, nadhled - co víc si přát. Také pevná ruka Petry Parvoničové je znát. V dobrém samozřejmě. Jako celek je to ale moc sladké, klouže to po povrchu. Hudba jako z televizních pohádek 80. let. Herecké výkony nevyrovnané, některé tristní. Tolik témat se nabízí, ale využito není žádné. Jen obrázky. Ilustrace. A to je krutě málo.
(zadáno: 26.2.2019)
Vražda krále Gonzaga - Dejvické divadlo: 80 %
Jiří Havelka použil podobný princip jako u své inscenace Já, hrdina. Úvodní terapeutické monology balancují na hraně mezi upřímností a neupřímností. Smysl mají, to nepopírám, ale štvaly mě. Následná rekonstrukce případu vraždy je fascinující, věcná, ale zároveň silná a naléhavá.
(zadáno: 23.2.2019)
Andělé v Americe - Městská divadla pražská: 100 %
Páni! To je krása!
Celá ta velká herecká osmička je skvělá, pro mě ale nejvíc září Eva Salzmannová. Velkým překvapením je Filip Březina - a to už jsem ho viděl mnohokrát.
A těch skvělých režijních nápadů! A Acherova hudba, výtvarné řešení, těch kostýmů a proměn - a nic z toho se mi nezdá samoúčelné.
Nejsilnější scénou je pro mě kadiš za Roye Cohna. Vydržel bych to i s jednou přestávkou. A podotýkám, že seriál znám dobře a mám ho moc rád.
(zadáno: 20.2.2019)
Dopisy Olze - Divadlo v Dlouhé: 90 %
Krása. Rytmus, slovní ekvilibristika, citlivě vybraná hudba, nádherné jevištní obrazy, zpěv Evy Hacurové, vtip a nadhled, cit, přiměřená dávka patosu. A dráty, které se umí proměnit v trnovou korunu, a ráčkování, po kterém se mi tak stýská, a kašel a hnis a bolest. A paličova žena. A nenatřený plot na Hrádečku. A prskavky a Vánoce. A pochybování a lidské slabosti. A cigarety a cigaretové papírky.
Jevištní báseň o dvou moudrých a krásných lidech, kteří nám tak bolestně chybí.
(zadáno: 17.2.2019)
Dobře placená procházka - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 100 %
Dalibor Gondík nějak (jak vlastně?) nakazil všechny svým nadšením. I diváky - a to na premiéře ani nebyl... Vznikla inscenace milá a vtipná, komorní i velkolepá zároveň, chytrá a hravá, krásná. Všechny drobné vtípky jsem rozhodně nestačil zaregistrovat, budu muset jít zas.
A myslím si, že by Uli a Vanilka měli dostat tu nádhernou vanu, kolem které se všechno točí, darem. Nebo Pavel Klimenda, který z ní dokáže tak elegantně vystoupit.
Tohle retro bude dlouho dobře bavit. Je krásné a krásně aktuální.
(zadáno: 3.2.2019)
Malý princ - Studio DVA divadlo: 90 %
Krása. Jen to překvapivě vůbec není pro děti. Divadlo jich bylo plné a zvládly to, protože Jan Cina je kouzelník, ale jinak je to docela náročná inscenace, která předpokládá dobrou znalost předlohy. Protože je to opravdu jen na motivy. Pěvecký part je v podstatě operní, ale Cina jej zvládá hravě - a stejně hravě zachrání všechny režijní neobratnosti. Krása pro dospělé, na kterou chodí malé děti.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>