Redakce

Helena Grégrová

redakční zkratka: heg

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 11.12.2017)
Můj nejlepší kamarád - Divadlo v Rytířské: 70 %
Tomu říkám trefit se do žánru bláznivé situační komedie! Inscenace má osobitý šmrnc, humor se jí daří udržet na příjemně nepodbízivé vlně a zápletku na téma opravdového přátelství a pevného partnerství obratně dovede od relativně nevinného konverzačního žonglování k nelítostným otáčkám centrifugy. Trefným hereckým výkonům dominuje Aleš Háma, jehož turbulentní drajv válcuje bránice hlediště takřka bez oddechu. Jeho sedmilháře si snad nelze nezamilovat. Ano, přiznávám, já tomu antihrdinovi vlastně do jisté míry místy i fandila. ;)
(zadáno: 8.12.2017)
Žranice - Divadlo Disk: 70 %
75 %. Opravdu výživná inscenace, která kaloriemi diváckého zážitku a ingrediencemi žánrů (utopie, sci-fi, fekální drama, komiks...) doslova plýtvá (vyjádřeno terminologií poselství). ;) Apokalypticky hororová vize blízké budoucnosti pod stále rozpínavějšími chapaly diktátu konzumní, letargické a stádní společnosti. Nežinýrujme se o pauze okusit speciální edici M.A.S.A.! Herecky také delikatesní, brusinky emoční paštice nezbytné pak dodali především Jindřiška Dudziaková a Vojtěch Vodochodský v bezchybně namleté nadsázce v rolích Ministryně a Dr. Barnarda.
(zadáno: 5.12.2017)
Maryša - Národní divadlo: 60 %
65 %. Po všech stránkách moderní inscenace, obnažující folklórní ikonu českého dramatu na surovou dřeň všeho toho, co z ní nadčasově promlouvá. Apelativní škleb nad marností vzdoru proti všeobjímajícím ofenzivně manipulativním nátlakům společnosti a sobecké hluchotě okolí. Vynikající výkon Pavly Beretové, při němž bez oddechu rezonuje každičký Maryšin nerv i bolest její duše. Škoda jen, že se v přemíře režijních symbolik poněkud topí ty zřetelně výmluvné, a že poměrně hrubě načrtnuté rysy povah a pohnutek jednání většiny postav nikterak neusnadňují cestu k adekvátnímu ztotožnění se s nimi.
(zadáno: 4.12.2017)
Teror - Městská divadla pražská: 70 %
Znepokojivá sonda do svědomí každého z nás a nelichotivé zrcadlo současného světa, který mj. marodí rozkladem pozitivních hodnot. Diváku, zasedni na místo soudního porotce a spolurozhodni. Tumáš na první pohled poměrně jasně rozhřešitelný případ, na který ti ovšem v průběhu přelíčení nejednou argumenty obžaloby, obhajoby a svědků pootočí optiku náhledu. Vyrovnej se s nepříjemnou konfrontací morálních a právních principů a jejich dopadů. Stěžejní trumf hra ale vynese až po skončení, kdy tě doznívající otazníky nutí i zpětně přemítat nad tím, zda jsi vlastně hlasoval správně. A včil mudruj!
(zadáno: 28.11.2017)
Ženy na pokraji nervového zhroucení - Západočeské divadlo v Chebu: 70 %
75 %. Záživný příběh plný zdařile vypointovaných situací a zvratů v ději, střídajících se šmrncovním tempem, toť hlavní tah na diváckou branku. Všichni hrají jako o život, herečky pak s humorným sebeironickým nadhledem jdou názvu vysloveně vstříc. Ta osvěžující energie, citelná každou spoluodprožitou minutu, nechá zapomenout i na občasné intonační nejistoty činoherního zpěvu, které ve výsledku vlastně postavy sympaticky polidšťují. Zkrátka komediální muzikál jaksepatří.
(zadáno: 19.11.2017)
Honey - Cirk La Putyka: 70 %
Průnik dvou svébytných divadelních fenoménů tušený "velký třesk" úplně nepřinesl, každopádně ale vznikla kromobyčejně poetická a křehká inscenace velmi osobitého rázu, která vnímavé diváky o zážitek rozhodně nepřipraví. Přiznávám, že atmosféra jakési chladné odtažitosti, která celým příběhem prosupovala, mu nakonec nedovolila, aby mě zasáhl s očekávanou emoční razancí. Solidní řádka působivých fragmentů ve mně nicméně doznívá ještě teď a celek hodnotím jako pozoruhodný počin, který hladinu současné jevištní tvorby originálně rozčeřil.
(zadáno: 12.11.2017)
Poručík z Inishmoru - Divadlo Verze: 70 %
Tleskám inscenačně vstřícnému klíči, který (pro mé divácké senzory šťastně) polidštil černočernou komedii tím, že mezi mučeníčkem mučením, vystřelenejma vočima, zabitejma kočkama a okopávanejma matkama zřetelně hledal a - u každé ze solidně psychicky ujetejch postav - nakonec i našel a odemknul zranitelná místa a snad ne až tak úplně poslední kousky citu. A to je přesně to o co, myslím, McDonaghovi jde - hyberbolizováním vyšinutosti přimět diváka bilancovat prostřednictvím terapie totálním šokem.
(zadáno: 11.11.2017)
Ztracená čest Kateřiny Blumové - Švandovo divadlo: 60 %
65 %. Snad to bylo jistým dokumentárně odtažitým nádechem inscenace, že na mě nezapůsobila natolik naléhavě, jak bych od tématu čekala. Každopádně nadčasovost příběhu mladé ženy, jejíž život a čest během několika dnů dokáží politicky zmanipulovaný průběh vyšetřování a titulní stránky bezskrupulózní bulvární žumpy rozmetat v prach, plus působivé herecké výkony jsou tím, co za zhlédnutí určitě stojí. Kacířská otázka, zda opravdu až tak definitivně platí, že spravedlnost není z tohoto světa, rozhodně neodezní s finálním výstřelem.
(zadáno: 9.11.2017)
Pravda - Západočeské divadlo v Chebu: 60 %
65 %. Konverzační komedie, v níž pravda se svou nerozlučnou souputnicí (původně jsem chtěla napsat soupeřkou, ale nebylo by to přesné) lží rotují v rámci partnerského čtyřúhelníku rychlostí ping-pongového míčku, přičemž text nahrává postavám na smeče, díky nimž má děj spád i gradaci. Škoda jen, že temporytmus incenace v úvodu mírně kulhala a dialogům chyběla adekvátní jiskra - trochu to na mě působilo, jako by se herci pozvolna vzájemně oťukávali. Vše se ale včas srovnalo a pulsovalo tak, jak se na záživnou podívanou patří.
(zadáno: 5.11.2017)
Rocky - Kongresové centrum: 70 %
65 %. Ten závěrečný boxerský zápas, toť opravdu scéna scén, efekt všech efektů, finále všech finále. Vystřelí vás ze sedadel a dá zapomenout na (/téměř až ospravedlní) divácky i divadelně nevstřícný prostor Kongresového centra. Po všech stránkách obdivuhodný výkon Jana Kříže! Klobouk dolů, nebo tématičtěji: ručník do ringu! ;) A plusové body také za očividné nadšení všech účinkujících pro věc, ta souhra je doopravdy znát a zdařile dotváří příjemnou atmosféru.
(zadáno: 4.11.2017)
Nebezpečný experiment - Jihočeské divadlo Č. Budějovice: 60 %
55 %. Stará známá pravda o tom, že s čím kdo zachází, tím také schází v mysteriozním kabátku, kterému se budějovická inscenace očividně snažila dát efektní střih, což ale nevyšlo až tak úplně. Diváckému zážitku vstřícné jsou solidní herecké výkony a působivá hudba, příběh umocňuje i náladotvorný vizuál scény, potenciál efektu světel nebyl ale bohužel adekvátně využit. Totéž platí i o práci s gradací napětí, což se nejcitelněji projevilo při ztvárnění nejednoznačného závěru hry. Ačkoli jsem hlediště opouštěla relativně spokojená, pocit, že nechybělo mnoho a mohla jsem si odnést více, přetrvává.
(zadáno: 29.10.2017)
Jsme v pohodě - Národní divadlo: 80 %
Způsob, kterým se tato inscenace hlásí o slovo do pranice pokřivené optiky naší společnosti ve vnímání nejen homofobní problematiky, je trefně nevybíravě přimočarý tomu, co chce vykřičet. A těch pár facek, které divák utrží, je rozhodně očistné vzít do hry. Stále šílenější vykloubenosti doby je nejadekvátnější odpovědí a účelně mířenou osobnostní zbraní ještě šílenější a vykloubenější zrcadlo. Hlavně nezapomínejme notovat si vespolek a šup s tím na trička: "My jsme ti normální! My jsme v pohodě!".
(zadáno: 26.10.2017)
Mezi nebem a zemí - Divadlo Na Fidlovačce: 60 %
65 %. Jsou tuze milí duchové v téhle komedii! Prostřednictvím nadpozemského nadhledu nám nechají naše všednodenní pošetilosti a malichernosti smířlivě přehodnotit. A činí tak za pomoci laskavého humoru natolik obratně, že tu "terapeutickou seanci" podstoupíme s diváckým potěšením. Hereckou favoritkou večera pro mě jednoznačně byla Martina Randová - škála jejího komdiálního talentu zdá se mi býti nepřebernou.
(zadáno: 22.10.2017)
Gedeonův uzel - SpoluHra: 80 %
Po inscenaci "V hodině rysa" další trefně mířená a nebývale účinná ťafka SpoluHry na solar našeho svědomí! Výsostně intimní dialog matky a učitelky jejího syna, který s každou odprožitou vteřinou stále čitelněji míří ke katarznímu prozření. Prozření, které nešetří ani jednu z protistran, natož diváka. Uf! Duši rozebranou na součástky pozvolna skládám zpět a doporučuji tuto emotivní sondu do nebezpečí společenských předsudků a povrchních škatulek neminout! S obdivem tleskám oběma herečkám za věrohodnost a především pak za odvahu tenhle nemilosrdný duel repetetivně podstupovat!
(zadáno: 21.10.2017)
Uhozené květinou - Studio ALTA: 70 %
Ocenila jsem vskutku originální propletenec jevištních tvarů. Pobavily mě pasáže, kdy protagonistky vystupovaly z rolí a glosovaly se sebeironickým nadhledem dané situace. Oslovil mě vyrovnaný poměr momentů, kdy bylo ženské nitro prezentováno cudně a těch, v nichž byla patrná touha vykřičet všechny jeho bolesti i slabosti. Strhlo mě efektní, vizuálně i emočně působivé finále. Tleskám všem třem průvodkyním nepromarněným večerem a házím květinu! ;)
(zadáno: 19.10.2017)
Maryša - Pidivadlo: 70 %
75 %. Inscenace, která přirozeně snoubí folklór, odedávný konflikt mužského a ženského principu smýšlení a v neposlední řadě osudovost našeho počínání. A navíc to vše směrem do hlediště předává srozumitelně, vstřicným divadelním jazykem, který akcentuje vzdor i umanutost i poctivou porci lásky. Každý z diváků tak, řekla bych, má šanci poznat se v některé z postav či důvod jí nebo jiné fandit. Fakt, že všechny věkově rozdílné role prezentují mladí herci, celý příběh osvěžujícím způsobem zpřítomňuje. Na Mrštíky zkrátka v Pidivadle prach nesedá! ;)
(zadáno: 13.10.2017)
Muži sa minuli - Divadlo v Dlouhé: 70 %
Princip "pohlaví naruby" dosahuje kýženého efektu - tahle optika pohledu na to, co ženy na mužích irituje, povyšuje nadsázku na něco ještě nadsazenějšho a vtipným pasážím dodává osvěžující jiskru. Ve svých rolích řádí všichni s očividným elánem a nasazením, autenticita prožitku M. Zimové pak způsobila, že bych všem třem mužům, které představovala, zakroutila z fleku s nebývalým potěšením krkem. ;)
(zadáno: 1.10.2017)
Ubu králem: Svoboda! - Divadlo Husa na provázku: 90 %
85 %. Stále nadčasovější a mrazivěji trefnější podobenství o společensko-politických poměrech zemičky, která se holedbá rádoby pevnou pozicí rozkročeného slona, ale vrtí přitom zároveň v jednom rytmu snaživě na každou silnější stranu krysím ocáskem a svědomí umlčuje poklopem latríny. Všechny inscenační složky působivě rezonovaly a přesvědčivě dostály manifestu odpornosti, hnusu a nutného rozkladu se vztyčenou standartou hlásající všeobjímající a den ode dne výmluvnější "Hovnajs!".
(zadáno: 1.10.2017)
Mlynářova opička - Národní divadlo: 40 %
45 %. Viděla jsem od všelikého něco, ale ve výsledku od ničeho nic natolik přínosného celku, aby to zapadlo do mozaiky záživné inscenace. Nudily mě některé zbytečně protahované scény a mrzely ty motivy, které nebyly rozvíjeny s adekvátní důsledností. Okamžiků, kdy se vtip dočkal rozverné pointy, bylo podstatně méně než těch, kdy až tak úplně nevyzněl. Kdybych měla k dispozici jen jedno jediné slovo pro shrnutí mých diváckých dojmů, pak napíšu: "Rozpaky".
(zadáno: 16.9.2017)
Pohřeb až zítra - Švandovo divadlo: 80 %
75 %. "Taková normální rodinka" 21. století. ;) Černá komedie s humorem místy ostřejším než střepy ze skleničky, kterou je prostě potřeba někdy praštit o zem. Nejvhodnější čas pro poněkud brutální, ale o to účinnější vztahovou terapii šokem skrze gejzíry náhlé upřímnosti? Předpohřební večeře přece! Inscenace pulzující silou výpovědi. Tolik aktuální, tolik ze života a tak autenticky zahrané, že ještě teď tleskám a ještě teď mě mrazí...
(zadáno: 10.9.2017)
Krysař - Divadlo Kalich: 80 %
85 %. Kult se vrací. A s každým návratem je síla jeho poselství mrazivěji trefnější a naléhavější. Všechny potřebné ingredience poutavého příběhu, jakými jsou mj. touha, láska, přátelství, čest, zrada, chamtivost, malost, nenávist, pomsta, právo, pravda, svoboda, jsou zde namíchány s citem pro gradační linku a působivost vyznění. Přemysl Pálek v roli Krysaře a Robert Jašków v roli Osudu jsou absolutně typově přesní, autentičnost prožitku především díky nim rezonuje v publiku od prvního do posledního tónu tohoto po všech stránkách chytlavého muzikálu.
(zadáno: 31.8.2017)
Kolaps - Losers Cirque Company: 80 %
85 %. Losers Cirque Company opět boří hranice možností lidského těla a zákony gravitace, s neodolatelnou hravostí, pohybovou grácií, elengancí a šarmem. Tentokrát si divácké smysly podmaní a okouzlí poeticky laděným putováním životními kolapsy, které jsou našimi věrnými společníky už od dětských her. Kolaps neotřele interpretují jako fenomén paradoxů, něco, co nás sráží a současně pozvedá, brzdí a současně posouvá, zraňuje a současně zoceluje... Tleskám i živému hudebnímu a pěveckému doprovodu, který vynikající akrobatické výkony a inscenaci trefně a s citem umocňuje.
(zadáno: 24.8.2017)
Já v žádném případě netvrdím, že jsem bůh - 11:55: 60 %
65 %. Inscenace zkoumající limitní a limitující aspekty mezilidské komunikace. Svérázný pohled pěti autorsko-režijních a současně i interpretačních individualit. Zaujala mě především hravá a zábavná interaktivnost s publikem, která každé představení koření a nakonec mu svede nasadit i originální korunu. Škoda jen, že se celkový tvar poněkud tříští a nabízí tak namísto kompaktní výpovědi spíše scénosled variací na dané téma, jemuž by citelnější propojení příběhem slušelo.
(zadáno: 30.6.2017)
Triptychon_di_voce - Cabaret Calembour: 80 %
85 %. Nepřeberné množství neotřele poetických nápadů i v tomto triptychovém večeru opět chrlí Calembouráci s nezdolnou intenzitou lávy. Ano, nebojím se toho přirovnání, jsou jako Řípy! ;) Ta jejich radostná hravost, v kombinaci s laskavou nadsázkou a chytrým humorem, je návykový medikament na trudomyslnosti všeho druhu. Tleskám a nemůžu se dočkat další dávky! ;)
(zadáno: 25.6.2017)
Pár vzkazů veškerenstvu - Studio Hrdinů: 70 %
75 %. Ač můj vzkaz veškerenstvu je jen nicotným dílkem v mozaice všehomíra, napíšu jej, neb jsem jaksi tady. ;) Znepokojivá výpověď o pomíjivosti našeho bytí, o neustálém puzení přijít na kloub jeho smyslu a o marnosti takového snažení, i o pocitech, že nám na zemi zkrátka už není pomoci. Všechny inscenační složky smysluplně souzní s útržkovitou strukturou pozoruhodného textu. Velmi dobrým hereckým výkonům dominuje trio E. Hacurová, N. Drabiščáková a I. Lupták. Kdybyste měli do vesmíru poslat jedno jediné slovo, jakožto výstižné shrnutí vaší účasti v bizarní šou jménem Život, jaké by zaznělo?

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>