Rozhovor

Martin Matejka: Doufám, že nám Honza Borna tam někde na obláčku drží palce
vydáno: 7.11.2017
...ptala se Helena Grégrová...

Patrně jen málokdo nikdy neslyšel o Adrianu Moleovi, svérázném hrdinovi knižních bestsellerů britské autorky Sue Townsendové. Tenhle sympatický puberťák se svému deníku svěřuje se všemi radostmi i starostmi nelehkého období dospívání. Jeho postřehy plné sarkastického humoru baví od osmdesátých let minulého století čtenáře všech věkových generací. Divadelní adaptace knihy Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾ oživí od 8. listopadu repertoár Divadla v Dlouhé. Představitel hlavní role Martin Matejka nám krátce před premiérou odpověděl na několik otázek.

Martin Matejka v inscenaci Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾  (foto: Martin Špelda)
Martin Matejka v inscenaci Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾ (foto: Martin Špelda)

Hned v úvodu se přiznám, že Tajný deník Adriana Molea byl jednou z biblí mých pubertálních let. Jak tomu bylo u tebe?
Biblemi mých pubertálních let byly hlavně básnické sbírky beat generation. Četl jsem Ferlinghettiho, recitoval na soutěžích Armádu od Gregory Corsa. Osud tomu chtěl, abych Adriana Molea potkal až teď.

Čím je ti Adrian blízký a je něco, čím tě během vzájemného oťukávání se překvapil?
Adrian je sympatický, něžný, citlivý a skromný chlapec. Přesně jako já!

Kterou z jeho vlastností bys rád poznal u tvého dvouletého syna Jakuba, až povyroste?
Adrian je slušný člověk. Když to budu moct říct i o našem Kubovi, až vyroste, budu moc rád.

Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾  (foto: Martin Špelda)
Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾ (foto: Martin Špelda)

Těším se, že inscenace bude radostně hravá. Jak bys ji charakterizoval ty?
Byli bychom opravdu rádi, kdyby naše inscenace byla, jak říkáš, radostně hravá. Je to poetika, která nám vždy seděla a těšila nás. S Mirkem Hanušem nedělám poprvé, i když poprvé bez Honzy Borny. Dobře si rozumíme, známe se jak staré boty, myslím, že tam funguje i velká vzájemná důvěra. Navíc jsme oba Blíženci. Co víc si pro spolupráci přát?! A kromě toho doufám, že nám Honza Borna tam někde na obláčku drží palce.

Proč by diváci neměli váhat s její návštěvou?
Teď bych měl asi vyjmenovat spoustu superlativů, jaké jsme báječné divadlo a jak vtipnou a zábavnou inscenaci jsme nazkoušeli. Jelikož v ní hraju, nemůžu to udělat. Co můžu ale říct je, že se těšíme, milí diváci, až vám to zahrajeme a zazpíváme. Natěšený herec, to taky není málo. Že jo?!

A kterou další z aktuálního repertoáru Divadla v Dlouhé určitě radíš neminout?
Diváky zvu k nám do Divadla v Dlouhé samozřejmě na všechno. Ale jestli něco mám vybrat, pak je to Lucerna. Zkrátka, nebojte se klasiky a honem do divadla! Navíc je mi vážně ctí zahrát si mladého vodníka po boku Arnošta Goldflama.

z inscenace Lucerna (foto: Martin Špelda)
z inscenace Lucerna (foto: Martin Špelda)

Na závěr dovol otázku, k níž vybízí sám název hry. Psal sis někdy deník? Pokud ano, myslíš, že by vydal na knižní zpracování nebo dokonce na divadelní dramatizaci?
Deník jsem si bohužel nikdy nepsal. Píšu totiž hrozně pomalu, a tak mě nikdy nebavilo dělat si zápisky. Ale měl jsem památníček (fenomén mé generace), do kterého mi lidi z okolí kdeco malovali. Nedávno jsem ho po letech objevil. A ten by teda za vydání rozhodně stál!