Městské divadlo Kladno

Divadelní adaptace slavné knihy „královny detektivek“ Agathy Christie. Hercule Poirot uvízl kvůli sněhové závěji spolu s dalšími cestujícími v Orient Expresu. Když je v noci nalezena v jednom z kupé mrtvola, vrhá se světoznámý detektiv do nového případu. Podaří se mu vypořádat se se záhadnou minulostí pasažérů a odhalit vraha...?

Komedie o vztazích mezi ženami a muži. Sled scének, skečů a hudebních čísel přinášející vtipný a pravdivý pohled na situace z partnerského a manželského života...

Žánrový pastiš, inspirovaný dílem Edgara Allana Poea, propojující horor, sci-fi a autorskou poetiku Jiřího Š. Hájka.

Hra, která se stala předobrazem scénáře úspěšného filmu „Učitel tance“ z roku 1994. Příběh o lásce, cti a o naději odehrávající se v poválečném Československu v prostředí plicního sanatoria. Schází se zde různorodá společnost, kterou spojuje stejná diagnóza a touha po uzdravení. Je tu také válečný hrdina a taneční mistr Albert a bývalý továrník Mayer, kteří stanou proti sobě ve sporu o morálku a svědomí a také o přízeň krásné Marie. Jejich duel ale není jediným bojem, který se tu vede. Všichni pacienti válčí se svou chorobou, každý sám za sebe a po svém...

Fraška o inscenování detektivky, která objevuje nebývale vtipné možnosti divadla na divadle. Akademická divadelní společnost uvádí další inscenaci a libuje si, že tentokrát obsazení vyhovuje počtu členů souboru. V předchozích letech museli hry přizpůsobovat ansámblu, nyní jim ale nic nestojí v cestě. Žádné problémy s obsazením, natož nějaké technické zádrhele. Jakmile se však inscenace rozběhne, jedna vtipná nehoda střídá druhou a herci začínají pod tlakem ztrácet nervy. Podaří se jim vrátit představení do těch správných kolejí dříve, než spadne poslední opona...?

Divadelní adaptace nejoblíbenější české knihy – jednoho ze základních pilířů klasické české literatury. Realistický román Boženy Němcové z roku 1855 znovu ožívá v moderní dramatizaci scenáristy legendárního zpracování Antonína Moskalyka z roku 1971. Známý příběh ze Starého bělidla vyniká zejména zrcadlením silných ženských osudů - především Babičky, Barunky a Viktorky...

Adaptace známého českého románu. Silný příběh ze začátku „krásného 20. století“ o křehkosti i síle ženské duše a lidské odvaze bojovat za svoje štěstí i o pouhou existenci. Štěpka Kiliánová je sympatická, hubatá a upřímná bytost, která se vymyká době i prostředí, do něhož se narodila. Má peníze a jistý respekt, jakkoli se na ni snáší pomluvy všech maloměstských pokrytců v okolí. Zároveň jí ale ubíhá čas, je osamělá a touží po manželovi a rodině. Zůstane její největší touha navždy nenaplněnou, nebo na ni ženich čeká a štěstí přijde ze strany, z které by ho ani nečekala? Může se člověk vzepřít svému osudu? A čemu se říkalo „nemoc lásky“...?

Jedna z nejslavnějších a také nejčastěji hraných komedií všech dob s mistrně vystavěnou zápletkou. Dynamický, svižný, bláznivý vaudeville plný záměn a téměř nekonečné série nedorozumění, ve kterém sehraje roli podezření z manželské nevěry, dvojníci k nerozeznání, stříbrné patro a především nezaměnitelný španělský temperament či francouzský šarm všech zúčastněných postav...

Svérázná adaptace příběhu, v níž nejde jen o zvěstování narození Božího syna, ale i o zkoumání paradoxů, které tato skutečnost nese, je-li zasazena do českého prostředí. Krásné koledy a vánoční atmosféra však nechybí.

Známá originální francouzská hra. Soudnička, psychologický thriller i absurdní a poetická hříčka. Komorní hra inspirovaná mrazivou historkou v černé kronice v novinách, kde se psalo o dvou služkách, které se rozhodly zabít svou paní...

Netradiční tragikomedie na pomezí divadla jednoho herce a interaktivního divadla. Mladá žena vypráví a s pomocí publika také odehraje svůj životní příběh. Je to příběh odvahy a naděje, kterou v sobě skrývá seznam „všech báječných věcí“, tedy všeho, pro co stojí za to zůstat naživu...

Spojení dvou tragikomických aktovek z let 1975 a 1978, jejichž aktérem je proslulý Ferdinand Vaněk a tématy jsou manipulace, odvaha, svědomí, a především autorovo celoživotní téma: potřeba svobody v nesvobodné společnosti. To vše s humorem patřičně absurdním, který mnohdy vystihuje každodenní realitu lépe než cokoli jiného...

Černohumorná groteska populárního amerického dramatika otevírá otázky lidské existence a neschopnosti člověka opustit známé koleje pracovní mašinérie, které nejen, že neuspokojují, ale i ničí. V průmyslovém objektu v blíže neidentifikovatelné vzdálené či blízké zemi, v korporaci produkující neznámé výrobky pracují v Kontrolním oddělení tři muži. Jejich životy sestávají z kontrolování, z cifer, věčné potřeby uznání a povýšení, podezřívání, paranoie a opět kontrolování. Touží po lepším, a po svých ženách, jako vzdálenému slunci. Podaří se jim vybudovat přátelství a vymanit ze světa byrokratických mechanismů a vlastní neschopnosti žít...?

Thriller z anglických blat na motivy horrorové novely. Talentovaný právník Arthur Kipps přijíždí za prací do městečka Crythin Gifford. V opuštěném domě a přilehlém okolí se mu stále častěji zjevuje záhadná žena v černém, jejíž příchod nevěstí nic dobrého. Kipps se traumatických zážitků pokusí zbavit ve vlastní retrospektivní divadelní hře, s jejíž realizací mu přichází pomoci profesionální herec postupně ztvárňující také ostatní postavy děje. V mrazivém příběhu se odkrývají hrůzy minulosti vedoucí k nečekané pointě...

Dialog, duel a ve výsledku možná i duet, který se odehrává v cele ženské vazební věznice. Okolnosti svedou dohromady dvě zcela odlišné osobnosti, což přinese mnoho dramatických, vtipných i dojemných momentů...

Inscenace podle Saroyanovy novely, která pracuje se zvukovými atmosférami, živou hudbou a slavným motivem tygra, jenž představuje nitro člověka, které je potřeba chránit a kultivovat, protože může být ohrožováno - ať už vnějším světem tak i samo sebou...

Autorská inscenace, která proti sobě staví pohledy na smrt a záhrobí u nás a v Mexiku, které s naší zemí ostře kontrastuje. Největším důkazem je Svátek mrtvých, který je barevnou oslavou života, kde se setkávájí živí s mrtvými. Oproti tomu v naší kultuře, zvláště u dětí, je smrt obestřena tajemstvím a představy o záhrobí jsou často námětem hororových filmů. Inscenace by měla nabídnout diametrálně odlišný pohled na věc a eliminovat strach z toho, co přirozeně patří ke každému lidskému životu...

Příběh o spravedlnosti, síle přátelství, o kouzelných semínkách, zvířatech a jednom neskutečně prapodivném království. V jedné daleké opuštěné krajině žije velmi chudý chlapec, který prý nemá vůbec nic. Opravdu nic? Ale to přece není možné, že? Ono totiž takové zdánlivé nic může být mnohem cennější než hmatatelné něco. Třeba přátelství a dobré srdce často zmůžou víc než všechno blýskavé bohatství a sláva světa...

Autorské zpracování pohádky o odhodlání zasloužit si svou princeznu. Existují princové, kteří jsou krásní nebo chytří nebo stateční. No, a pak existuje náš princ, který by bez Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého nedokázal vůbec nic. Leda, že by...?

Inscenace vycházející ze stejnojmenné knížky, v níž se autorka snaží barvitým vyprávěním z přírody setřást bázeň ze smrti, která děti mnohdy obestírá, a naznačit, že nějaký svět existuje i dál. Pohádková bajka, ve které se o smrti mluví tak, že se jí ani malý divák nezalekne. „Kdopak by se lišky bál? Třeba taková myš! Ale co když se tito dva přirození nepřátelé potkají v ráji? Tam už nikdo nemá hlad, a proto šelmy nechávají svou kořist na pokoji. Můžou se však spolu dva tak rozdílní tvorové skamarádit? A jak vlastně vůbec takový zvířecí ráj vypadá? A jak zní? Jaké to tam je...?“

Loutkové zpracování dnes již klasického příběhu připomínající opravdové lidské vlastnosti, a to nejen ty dobré. Příběh o životě jedné rodiny, která není tak úplně obyčejná - je to totiž rodina svatojánských broučků. Jsou pohádkoví broučci tak moc jiní než skuteční lidé ze skutečného světa? Dost možná k sobě máme blíž, než bychom si mohli myslet...

Divadelní adaptace známé pohádky. Za zdmi krásných paláců, kde se jen tančí, pije a snadno se žije, existuje svět docela jiný. Možná ošklivý, ale dost určitě opravdový. Uprostřed toho světa stojí nádherná zlatá socha prince, který má místo očí drahokamy. Princ shlíží každý den na bídu lidí, kterou za svého života nepoznal. Pomalu se blíží zima a vlaštovky odlétají na jih, až na jednu malou, které se nechce pryč od té krásné sochy. Její soucitné srdce je totiž silnější než touha po exotických teplých krajinách. Ale co princovo srdce olověné? Může se také rozeznít láskou a soucitem...?

Příběh o tom, jak si pračlovíček postupně vybojoval své místo uprostřed všemocné přírody. Na začátku nebyly žádné domečky, do kterých by nefoukalo, nebyly ani žádné střechy, které by zadržely déšť. Dokonce nebylo ani teplo z kamen, když přišla nelítostná zima. Zkrátka na začátku, když byl člověk ještě pračlověkem, nebyly některé věci vůbec samozřejmé...

„Lukáš miluje videohry. Hraje je pořád dokola, nic jinýho ho totiž nezajímá, zatím. Marie miluje matematiku. Pořád počítá, nic jinýho jí totiž nezajímá. Teda... ještě ji tak trochu zajímá Lukáš. Co když ale existuje videohra, kterou prostě nejde přestat hrát? Co když se virtuální a skutečná realita prolnou? Kolik je 4 x 7 + odmocnina ze 144? Kdo může za to, že se čím dál víc děti ztrácí ze svých zavřených pokojů? Může láska zvítězit nad pánem videoher? A kdo to vlastně vůbec je...?“

Za devatero ledovými horami a devatero zamrzlými řekami leží království Sněžného draka. Cesta tam je zavátá a vydat se po ní se nikdo už roky neodvážil. Až jedné vánoční noci rozkvete louka, rozbouřené moře přinese nečekaný dar a princezna Tyra se beznadějně zamiluje. Král Harald o jejím vyvoleném nechce ani slyšet. Ruku jeho dcery je třeba si zasloužit. Boj s osudem začíná...

Svěží pohádka z lesa Řáholce o tom, jak se stát loupežníkem. Cipísek není obyčejný synek, je to synek loupežnický, který neroste po dnech, ale po hodinách. Chce zkrátka do světa. Kdo by ale pustil z domu malého kloučka? Vždyť i ta divizna je vyšší, než on. A jak říká Rumcajs, do světa může jít jen ten, kdo přepere medvěda. Cipísek to však dokáže. Na odvážné cestě ho však čekají ještě větší dobrodružství. Pomůže vodníku Volšovečkovi od zlé vydry Rafice? Jak si poradí s nafintěnou paní kněžnou...?

Vánoční pohádka plná koled, ve které se vypravíme do idylické středočeské zimní krajiny Josefa Lady a světa jeho populárních vánočních obrázků. Byla tuhá zima a mrzlo, až šindele na střechách praskaly. Lidé byli rádi, že sedí u teplých kamen, a kdo nemusil, ani nevytáhl ze stavení paty. Po zasněžené cestičce spěchali dva lidé, aby ještě za světla došli do nejbližší vesnice a tam si vyprosili teplý koutek k přenocování...

Několik veselých vyprávění o dvou nerozlučných kamarádech, pejskovi a kočičce, z proslulé knížky pro děti.