Geisslers Hofcomoedianten

„Mystifikační šerosvit“ k 350. výročí narození významného barokního malíře Petra Jana Brandla, jehož obrazy je vizuálně propracovaná hra světla a stínu v kompozici postav a objektů inspirována. Při rekonstrukci lékárny U Granátového jablka na hospitálu Kuks v červenci 2018 byla objevena jedinečná barokní hra z doby kolem roku 1730. Nález v podstatě mění pohled na českou kulturu zásadněji než Rukopisy královedvorský či zelenohorský. Hlavní postava hry je zjevně inspirována postavou malíře Brandla, kterého představuje v novém světle i stínu. Přináší pokušení vždycky jen to špatné? Existovalo by vůbec umění bez pokušení...?

Inscenace, která ve volné adaptaci prvně přivádí na české jeviště poslední Molièrovu hru (balet) „Psyché“ sepsanou roku 1666 pro dvůr Ludvíka XIV. Kdo se dnes blýskne na molu? Krása, která svedla samotného Amora. Krása, která ženy uráží a muže dohání k šílenství. Nesmrtelný příběh o Amorovi a Psyché ve světě módy a jejích božských výstřelků...

Lesní erotická němohra plná lesních plodů a roztoužených zvířátek podle hry „La Mirtilla“ z roku 1588, první dochované pastorály z pera ženské autorky.

Činoherně-operně-taneční inscenace na vodní hladině o nejznámější kurtizáně všech dob.

Scénická kompozice poprvé uvedená v roce 1623 v Benátkách, prototyp divadla na divadle. Benátský furlánský boháč Rovenio, divadelní mecenáš, nechá ve svém domě zahrát dvě představení. Jedno při příležitosti návštěvy dávného přítele Zelandra a druhé na oslavu zásnub Lelia a Lidie. Fiktivní děj obou představení se postupně čím dál tím více vkrádá do reálného života postav...

Komedie o lásce k pohádkám, příběhům, hrám a čerstvým vitamínům dle důvtipné analýzy pohádky Carla Gozziho z roku 1761.

Juanovsky zlá folklórní hra na motivy východočeské loutkové hry z XVIII. věku.

Divadelně-interaktivní výstava o sv. Ambrožovi a pokání císaře Theodosia pro 9 hereckých exponátů, jezuitský zpěv a kurátora.