Zaostřeno na ...
Činoherní studio Ústí nad Labem

David Šiktanc: Premiéru Gombárovy Antigony uvedeme 25. května
[11.5.2020]
Činoherní studio Ústí nad Labem je jedním z prvních divadel, které po koronavirové pandemii začíná hrát. Dodo Gombár pro ústecké diváky připravil svoji verzi Sofoklovy Antigony. S uměleckým šéfem Davidem Šiktancem jsem hovořil o tom, jak by měly vypadat následující hrací týdny této scény.

…ptal se Jiří Landa…

Činoherní studio je pro diváky uzavřeno. Co se nyní za jeho zdmi děje?
Bezprostředně po vyhlášení karantény jsme sice přerušili zkoušení, nicméně provoz divadla zcela neustal. Věnovali jsme se pracím, na které v průběhu sezóny nezbývá čas. Zároveň část souboru - pod vedením našich garderobek – šila roušky, jiná natáčela v polních podmínkách seriál Tady zatím dobrý, který jsme zveřejňovali na našich sociálních sítích.

Do jaké fáze zkoušení Gombárovy inscenace Antigona uzavření divadel zasáhlo? Dojde k jejímu uvedení?
Zkoušení bylo zastaveno necelé dva týdny před plánovanou premiérou. Posléze jsme se k němu vrátili a nyní počítáme s premiérou v pondělí 25. května. Jsme přesvědčeni, že realizovanou premiérou, a dvěma následnými reprízami, zabráníme poškození, které by dalším odkladem inscenace utrpěla. Zároveň chceme ubezpečit diváky, že budeme postupovat v souladu s vládními nařízeními a doporučeními.

Budete muset nějakou z premiér na úkor pandemie obětovat?
Museli jsme obětovat premiéru komorního dramatu Blackbird. Existuje varianta, že bychom ji přesunuli do následující sezóny, ale situace kolem tohoto titulu zůstává zatím otevřená.

Jak zásadně situace s koronavirovou pandemií ovlivní příští sezónu Činoherního studia?
Na tuto otázku asi nedokážu přesně odpovědět. Nechci si ani představovat, jaké dopady by měla případná druhá vlna pandemie… Ale zásadní pro nás může být – vzhledem k dlouhodobému podfinancování české kultury – i očekávané přiškrcení veřejných rozpočtů. V tomto kontextu se opět bolestně projevuje absence zákona o veřejných kulturních institucích.

Během posledních let pořádáte open air produkce. Bude tomu i letos a v jaké míře?
Zkušenosti, které máme s hraním v plenéru, se nám v tuto chvíli zúročují, protože je to možná jediný způsob, jak alespoň částečně zachránit letošní sezónu. Už jen z psychologického hlediska si neumím představit, že by se lidé – do této doby zhusta zavření doma – hnali do divadelních sálů. Naproti tomu věřím, že poptávka právě po plenérových uvedeních, jak ukazuje například pražský ArtParking, bude poměrně vysoká. Máme proto připravený program od poloviny června do poloviny července – a třetí týden v srpnu se vrátíme už tradičním festivalem Divadelní zahrada.

Na které kusy se diváci mohou těšit?
Především na dvě premiéry. Celý program otevře Bratrstvo kočičí pracky, autorská variace světa Jaroslava Foglara určená pro rodiny s dětmi. K němu se posléze připojí Pábitelé, kteří jsou koncipovaní jako koláž z textů Bohumila Hrabala. Mimo tyto dvě novinky uvedeme také další tituly z našeho repertoáru: Benefici aneb zachraň svého Afričana, Sen noci svatojánské, Pana KolpertaRonju, dceru loupežníka.

Jste v kontaktu s vaším zřizovatelem a řešíte možnosti, jak tuto situaci zvládnout?
V kontaktu jsme pravidelně. Nicméně tato komunikace je v gesci ředitele – nejsem proto s to ji podrobněji komentovat. Nastalá situace ale otevřela nové možnosti spolupráce – nyní společně organizujeme čtení pro místní Domovy pro seniory.

Mohl byste poodhalit novinky, na které se diváci mohou těšit v příští sezóně?
Představení celé příští sezóny, společně s komentářem, který přesahuje prostor tohoto rozhovoru, chystáme v nejbližších dnech, proto nyní nebudu konkrétní. Co však komentovat můžu, jsou změny v hereckém souboru. Zuzana Truplová se vrací do Ostravy a po mnoha letech odchází z Činoherního studia také Kryštof Rímský. Nutno dodat, že oba odchází z vlastní vůle a že budou dohrávat většinu svých rolí. Namísto nich se členy souboru stanou Anna Čonková a Jan Hušek. Anna Čonková přichází ze Slovenska, kde byla nominována na Cenu Dosky. Tuzemští diváci ji mohou znát díky její spolupráci s režiséry Ivanem Burajem a Janem Kačenou. Jan Hušek po svém studiu na DAMU, během kterého byl oceněn Cenou Jiřího Adamíry, nastoupil do angažmá v Jihočeském divadle, odkud posléze přešel do pražského Divadla pod Palmovkou. Odtud – podobně jako před rokem Petr Uhlík – se vydává do Činoherního studia.
.