Modrý pták

Update. Kritika je na místě, ale je třeba si uvědomit,že se jedná o složitě uchopitelnou, i když navýsost symbolistickou pohádku,která by měla zaujmout rovným dílem děti i dospělé.V takovém případě je těžké zavděčit se všem. Samozřejmě, jednotlivé scény by možná mohly být zdařileji propojeny a méně statické. Jako feministku mě hrozně mrzí,že z typicky ženské kočky se stal nemastný neslaný kočkokocour, čímž se inscenátoři připravili o působivý žensko-mužský antagonismus se psem. Jinak jsem ale byla jednoduše nadšená. Výborné výkony všech herců, hlavně P. Štorková je v této roli nedostižná.
94%

75%

Š. Pácl našel cestu, kterou poměrně náročný text plný symbolů a hlubokých filozofických otázek dokázal zpřístupnit většinovému publiku včetně dětí, ale přitom mu zanechal jeho výsostnou poetičnost. Vícevrstevnatý příběh tak z jeviště SD díky režii promlouvá k jakémukoli divákovi přesně tím způsobem, jakým je schopen a ochoten ho vnímat. Oceňuji propracované kostýmy a scénu - byla to pastva pro oči. Šťastné bylo i spojení F. Kaňkovského a P. Štorkové v dětských rolích, které nijak neparodovali ani nepitvořili, naopak působili příjemně přirozeně. Z dalších herců zaujali J. Pidrmanová a P. Batěk.

Hluboký a poetický Maeterlinckův text je nesnadno interpretovatelný. Lehce lze totiž zabřednout do sentimentu a sklouznout k popisnosti.Režisér Pácl netlačí na pilu a nesnaží se z diváků ždímat emoce za každou cenu.Rozehrál situace věcně, o zásadních věcech se mluví hravě. Děje se tak navíc s jemným a nepodbízivým situačním humorem. Maeterlinckova hra není o silném příběhu, mnohem důležitější jsou životní postoje a pravdy, které text zprostředkovává. Ty působí nenásilně, nejsou didaktické. Šťastnou ruku měl režisér při obsazování dětských rolí. F.Kaňkovský i P.Štorková jsou velmi dobří.

V Maeterlinckově textu je sice několik zbytných zápletek a odboček, ale oproti J. Koulovi se domnívám, že pohádkový příběh má svou nadčasovou hodnotu. V tom, že i na to zdánlivě nejobyčejnější je třeba se umět podívat, nespokojit se s tím, co je patrné na první pohled. A také v tom, že i neštěstí má svůj smysl a že štěstí máme často v bezprostřední blízkosti, jen si to neuvědomujeme. Režisér Š. Pácl hru zdařile uchopil a zprostředkoval. Několik nenásilných aktualizací, nápadité propracované kostýmy, adekvátní herecká interpretace. A vnímaví mohou najít i několik opravdu dojemných momentů.

Páclova inscenace bohužel ukazuje, že Maeterlinckův Modrý pták je v základu hloupá a nudná pohádka, děti jdou, kam je pošlou, poslušně dodržují pokyny a když je nejhůře, stačí otočit šutrem. Žádný náznak skutečného konfliktu, žádné vážné nebezpečí, žádná potřeba mobilizovat vnitřní sílu, prostě nic, stačí se držet notiček a všechno dobře dopadne. Tedy ono se tam všechno tohle tak či onak objeví, ale jaksi nad rámec nutného, jde o stejné kudrlinky jako celá Páclova režie. Ale věřím, že leckomu postačí čechrat beránkovi srst, aniž by si všiml, že se pod ní neskrývá maso, ale jen kost a kůže.

Tak nevím, já jsem byl svědkem umně aranžovaného divadla a dramaturgie, která jedno z nejznámějších děl symbolismu polidšťuje a zpřítomňuje. Zároveň inscenace, které (možná záměrně) chybí lyrický rozměr předlohy, alegorický šarm a něco jako vysvětlení, proč je nám tento příběh vyprávěn a proč tak nedramaticky až mechanicky. Ztvárnění ústřední dvojice dětských postav Pavlínou Štorkovou a Filipem Kaňkovským je samozřejmě trefou do černého, jinak jsem viděl rutinní herecké kreace sloužící inscenaci. Mně ta inscenace prostě přišla navzdory své vizuální atraktivitě taková...„prázdná“.

75 %. Dojemně křehká inscenace okouzlující divácké smysly (dětské i dospělácké) jemně a zlehka jako pírko modrého ptáka, jako milá vzpomínka, jako přelud, jako touha, jako sen. Ááááách!

Příjemné, pohádkově poetické. Čímž se, myslím, podařilo vystihnout tu správnou atmosféru, která k této hře patří. Zvláště druhou část a samotný závěr hodnotím kladně. V té první bylo několik scén, které mi přišly pěkné vizuálně, ale obsahově se trochu ztrácely (les, noc). Líbily se mi prakticky všechny kostýmy a i jednoduchá scéna, hezky se na to koukalo. Z hereckého hlediska zde není žádný propadák. Naopak potěšili zejména F. Kaňkovský, P. Štorková, J. Pidrmanová a V. Postránecký. Celkově představení, který si, svým způsobem užijí jak rodiče tak děti. Alespoň já odcházel spokojený. 75%