Studený Čumáček

Pojďme si popovídat o hřebících, chlebu a kapce vody...
Mám pocit, že svou novou motyku nedovezu domů a neopřu ji do kouta. Nechám ji v tramvaji, zaseknutou v něčí hlavě. Takže mi zbude jen meloun-hřebík. A taky nutkání založit a především pevným krokem vést k volbám politickou stranu Chraňme zelí proti kozám, zkráceně CHZEPROK.
Pořád ještě máte pocit, že rozumíte? A máte deštník, nebo jste člověk bez deštníku? A pokud nemáte deštník, jak vám jde lízat drobky z podlahy?
Občas Houseňák v říší divů, občas polojasno, občas geniální.

85%
"Když jste se namočil, tak se nedivte, že z vás teče..."
Na malé ploše 75 minut se rozvine příběh, který přesahuje desítky let a pošpiní všechny a vše, čeho se dotkne...
U každého z herců by se dal napsat přívlastek skvělý, ale to ani zdaleka nepopíše pocit, jaký z představení mám. Už proto, že...se to dělo třeba i v naší rodině, jen nemáme odvahu hledat a ti, jichž se to přímo dotýkalo, nežijí, a tak už nemáme koho se zeptat.
Bravo: Klára Cibulková, Tomáš Pavelka, Viktor Kuzník, Ivan Řezáč.
Chce to panáka, nebo případně dva.

75%
Bylo těšení, protože v roce 1975, kdy to v Počernicích inscenovali, mně byly čtyři měsíce a něco. Což, uznejte, člověku do jisté míry brání vyjádřit vlastní názor na kvalitu díla.
Tato inscenace je ale velmi povedená. Dámy i pánové plně souzní s textem, M. Donutil/Macheath si svou postavu viditelně vychutnává, J. Vlasák/Peachum, symbol zdánlivě odcházejícího světa, má velmi dlouhé ruce a talent manipulátora. Je velmi těžké určit, která z hrajících dam je:
1) nejkrásnější
2) nejrafinovanější
3) nejpřesvědčivější
4) má nejkrásnější prádlo
Takže dámy, ruku líbám. Pánové, poklona...

Odvaha jít nezmapovanou cestou
Plukovníka Švece před válkou uvedli v ND dvakrát. Teď je to potřetí a autor, zasypaný prachem a úmyslně zapomenutý, tu byl celkem úspěšně resuscitován.
Výrazná choreografie, mající hodně ze sokolských i vojenských pořadových cvičení dobře rámuje příběh, který několik generací, pokud se tedy nevěnovaly historii, prakticky nezná. Filip Kaňkovský/Švec si dokáže bez problémů udržet pozornost, zdatně ho podporuje I. Orozovič, P. Batěk i J. Bidlas (kvalitní šťouravý záporák!), samozřejmě nelze pominout ani A. Švehlíka..
A rozhodně thumbs up za obsáhlý program!

Sveřepí šakali zavile nezavyli
Muzikál střední velikosti a střední úrovně. Ubližují mu zbytečně použité filmové dotáčky a špatné ozvučení, company místy není pořádně rozumět a basy jsou vážně trochu mimo.
Naše obsazení:
Lukáš Adam / Bejby
Štěpánka Fingerhutová / Alena
Prokop Zach / Kšanda
Aneta Krejčíková / Milada
Dobrá čtyřka, zvlášť Prokop Zach.

75%
Může Vám to přijít "přes čáru". Může vám to přijít nechutné, úchylné nebo dokonce blbé a fuj. Nicméně...když se každý z nás maličko pohrabe ve svém kompostu, nějaké vlastní fuj najde. A tohle je fuj servírované s obrovským nadšením, ať už se týká DIY, AIDS, lidské sexuality či hledání nebo ztráty blízkého člověka. Jiskřivé, přehnaně vykroucené, v roztomilé zkratce a s láskou podané hemžení lidské žoužele...J. Bidlas, J. Boušková, L. Juřičková, P. Děrgel, S. Haváčová a hrající nápovědka L. Brychtová.

35%
Tak nevim...
150 minut. Spousta slov o spoustě ničeho. Zapomeňte, že tahle hra má nějaké hlavní postavy, protože to nejlepší, co člověk může opravdu prožít, se děje mimo toto zorné pole. Skvělá, rozcitlivělá a s každou vteřinou uvěřitelnější Šárka Vaculíková (Alice), pečlivě vykreslená šplhající korporátní bestie Markéta Děrgelová (Amy) a s nimi se bezpečně sklouznuvší příležitostný hajzl Marek Lambora (Luke).
Jinak vážně nevim. Na komedii moc smutný, na tragédii málo smutný, prostě to profičí a nic z toho. A smát se sprostým slovům je laciné, to by mohli vědět i na Vinohradech...

Nevěsty v černém smutku, s opaskem utaženým na poslední dírku, umlčované a vmanipulované do zraňujících pastí. Pro ně není a vlastně nikdy nebude východiska, přesto najdou sílu se zvednout a budou hledat svou cestu, kudy ven.
Pokud mě někdo s absolutním minimem prostředků dokáže přesvědčit o svém, pak říkám opravdu dobrá práce...

Hodně absurdní situace. Buď zapomenu na to, že příliš zřetelná inspirace autorky (Tři sestry, Král Lear) neťuká jemně na čelo, ale rve obouruč za uši, nebo nechám prostě působit plynoucí hereckou akci a nic víc.
Lilly /J. Preissová je na cestě "jinam" a svět kolem ní roztáčí už jen její oběžnice Maud, Rose a Judith, pokoušející se o funkční spojení s životem zraněnými muži, otcem a neviděnou vzdálenou matkou.
Skvělá Jana Preissová, jí důstojný partner Igor Orozovič a zajímavý do sebe stažený Pavel Batěk...

"Největším problémem Théb jsou samy Théby."
Mnoho řečí, vzletných prohlášení, stisků rukou a až krystalických kazuistik, jak člověk jako jedinec může reagovat v posttraumatickém stresovém syndromu.
Bojující Eurydika (J. Stryková), vlastními běsy posedlý princ Tydeus (R. Mácha), snaživá Taltýbie (M. Preissová), bolestně křehký Polykleitos (J. Štěpnička), válčící Milétus (P. Batěk) a mlčením promlouvající Antigona (M. Borová), to jsou tváře i oběti občanské války, která ve skutečnosti neskončila...

68%
Divadlo pod Palmovkou
Tento Cyrano je inscenace s drobnými chybami, které lze ve správném nastavení nálady přehlédnout. Daniel Bambas (Cyrano) se rozmáchl s vervou a postavě dává vyniknout i ve ztišení či komických scénách (znakovaná balkónovka). Lilian Fischerová podává Roxanu jako naivní preciozku (už téměř nevídané), bohužel právě tohle jí ubírá na uvěřitelnosti hlavně v závěru hry, stejně jako představiteli Kristiána M. Vykusovi. Tomu zas pro změnu k dokonalosti chybí maličký kousíček "blbánka".
Pokud tuhle hru ovšem zažijete v létě venku...těžko asi najdete zajímavější.

Kterak Rudýnek Habsburský a Přema Otakar ty dějiny převraceli
Lide veškerý, jak jen tu tragédii popsati...neb mnoho mordování tam jest, zrada, smilstvo, též pilin a mulče mnoho pytlů, krve potoky a jak z partesů umrlost, ba i chlap holý, co nakonec zůstane jediný čistý. Též alespoň osm českých loktů pásky černé lepící, motorová pila a jiné věci k obveselení, když král český zemi a srdce ztratil a smrt již ho pláštěm kryje...

Úklady a...jakože cože?
55 %
Zbytečně překombinovaná scéna, mnohé režijní nápady zapadly zcela bez pointy (loutkové divadlo, maska Mikymause), text drhnoucí jako zrnka písku, velmi pomalý nájezd a jistá režijní rozpačitost, jak nakládat se dvěma zamilovanými puberťáky způsobily, že první polovina hry je dlouhá jak týden do výplaty. Pak se věci výrazně mění, pravda, ale pár lidí to nějak nedalo.
Je však třeba opravdu ocenit energii, kterou do svého partu vložil Tomáš Červinek, Denisa Barešová, Bohdana Pavlíková i Klára Cibulková, protože bez nich by to bylo k neukoukání.

Dáma a smrt
55 %
Nový počin Divadla Na Vinohradech, i když s momenty plnými překvapení a nadšení, bohužel opakuje starou bolest. Hodnocení hry zbytečně poškozuje nevyváženost první a druhé části, postavy, které příliš nemají co hrát a jsou na scéně do počtu (Illova rodina, Klářin manžel), figurkaření (prapodivní Tydlitáti Koby a Loby). A teprve pak přijdou na řadu i skvělé výkony Dagmar Havlové Veškrnové (a její intuitivně vyhmátnuté líné čekání na kořist), učitel T. Pavelky, starosta A. Procházky a nádherná třešnička na vršku Jakub Železný a jeho profesionální výraz : "Zemřel štěstím."

Láska, přátelství a spousta sprosťáren !
divadlo v Celetné
Jackie se vrátil z basy. Ke svý holce Veronice, jak jinak, a teď chce dělat věci jen dobře. Nepít, nebrat drogy, nehulit, pracovat...jenomže svět nezajímá, co Jackie chce. A tak Jackie našel doma cizí klobouk.
Michal Isteník je do role Jackieho položený až úctyhodně, s energií, která by stačila pro postavy dvě. Jeho protihráčka Veronica - Diana Velčická má zas svůdnost a přesvědčivost, Diana Veselá - Victoria zas jistou otřískanost a uvěřitelnou dávku cynismu. Za povšimnutí ovšem stojí i role Vojtěcha Blahuty coby bratrance Julia!

85 %
Nejlepší podání klasického textu, které je nyní ke shlédnutí. Stačí asi jen opravdu věřit textu...
Zářivé děvčátko Maryša i ubohý ženský stín je nádherná Pavla Gajdošíková, Dušan Urban jako Vávra není uměle "zošklivován" a Francek Vojtěcha Říhy není ověšen obvyklými atributy furianta, ale prostě a zřetelně miluje. Skvělý je i Norbert Lichý jako Lízal, oplakávající opilecky sebe sama.
Jo, někdy prostě to kafe někdo uvaří, protože není cesty zpět...

"Bez hany" je ryzí a ryze herecký muzikál a drobný skvost, jaký se hned tak nevidí. Tři herečky, tři herci a příběh lidí v krizi. Kněz, žena středního věku uvažující o rozvodu, nezaměstnaný herec, mladý pár procházející partnerskou krizí a barmanka uzavřeného baru. Optimismus vyprchal, na naději se už taky moc nevěří...
Skvělá Dana Marková/barmanka, křehká a svádějící Nina Horáková/Tereza, bojovnice se životem Zuzana Mauréry, jen málo chápající Tomáš Havlínek jako Terezin manžel, Tomáš Petřík /herec, plyšový maskot/ a Petr Konáš jako kněz, bojující se živly i výdaji za mobil.

Kráska a zvíře 1942-1945
Herecká akce na hraně jeviště, na dřeň a přitom prostá jako dýchání... Charismatický Vasil Fridrich (Joza) a přesvědčivá Evellyn Pacoláková (Eliška/Hana), uvěřitelná Jitka Smutná (Lucka) a životem vláčená a sekerou vzdorující Žeňa Veroniky Janků, Aleš Bílík, Jaromír Nosek, Oldřich Vízner ...
Představení si udržuje po celou dobu spád, nápaditá scéna podporuje možnosti herců a hudba i prostý zpěv pozvedá zážitek na vysokou úroveň.

55%
Bylo by možné hodnotit toto představení jako nadprůměrné. Bylo, pokud by nechyběla základní chemie mezi Lízou (Šárka Vaculíková) a Higginsem (Jan Šťastný). Tedy...ona ano, on ne. Takže základní boj nahrazují dokonale pitomé společenské sedánky a herci "malých" rolí : Svatopluk Skopal (skvělý!), paní Eynsford-Hillová (E. Režnarová), dcera Klára (J. Kotrbatá) a syn Fredy (M. Lambora), paní Pearsová (N. Konvalinková), paní Higginsová (L. Švormová), D. Ratajský a samozřejmě T. Töpfer.
A...proboha, proč tak děsný akcent? Pražské vokály by Š. Vaculíková ovládla jistěji, o tom žádná...

55 %
To byl ale divnej díl Ulice...nebo že by udělali nově Samotáře, teda jako Samotáři 2? Ale taky dost divný, a žehlit se u toho nedá...
Ne, dost srandy. Originality to má, že by se dala vážit na lékárnických vahách, námět zpracovali už x-krát jinde a malinko jinak, občas to šustí papírem a dalo by se to rozcupovat na cucky. Brání mi v tom ale slušné herecké výkony ansámblu, vyniká především depresivní Tereza Terberová (Radka), trapně bodře pozitivní Marek Lambora (Marek), společensky nešikovný Viktor Javořík (Ota) a pár-nepár Ondřej Kraus (František) a Jana Kotrbatá (Hanka)

12.6. 2019
75 %
Mladí manželé s dítětem, otec a dvě dcery, dvě sestry a dítě, cizí muž a dům. Na tomto půdorysu je rozehrána hra na plány a city, které postupně rozkutá čas, běžící tam za dveřmi.
Překvapivě dobrá a kompaktní hra, sehraný a na sebe slyšící herecký tým podávající výkony bez hluchých míst, funkční scéna a kostýmy. Přirozené jiskření manželského páru (O. Kraus (Slávek), J. Kotrbatá (Anna), žárlivost a láska mezi Týnou (A. Elsnerová) a Bětkou (T. Terberová), na pravidlech trvající otec rodu Josef (P. Rímský) a záhadný David (D. Bambas) vonící dálkami a dobrodružstvím.

7.6. 2019, derniéra
75 %
I když to jako laik nedokážu pochopit, hoši, budete mi chybět. Nejenže jste mi ukázali několik zajímavých druhů usmrcení, míst, kam lze v rodinném domě schovat několik těl, ale také, že namontovat kulový ventil do přívodu pračky obráceně je fakt problém. (Jo, už se to reálně hodilo.)
RIP 2011-2019 a vzpomínka na všechny, co tím s námi prošli, protože jich bylo fakt hodně (celkem 18 lidí! Bóóžíčku! A všichni k sežrání!).
Jo, nevíte náhodou o někom, kdo by mi vyměnil vypínače? Ono mi to tak trochu bzučí...

4. 6. 2019
derniéra
Vypreparovaný Topol. Neurčitá linie Krále a jeho dětí konfrontovaná s třeštěním maškar, pohřbívajících "starý svět", díry v logice... politická linie tíživá a drtící jako krabice koťat, opatrné poskakování kolem slov "budování", "socialismus" atd., zcela mimo reálie doby. A proti tomu postavte herce, kteří se snaží uplácat živou postavu, která nevypadá jako vržený stín ani nešustí papírem... Markéta Frösslová (Marie), Marek Lambora (Rafael), Daniel Bambas (Husar), Tomáš Pavelka (Král)... Škoda, velká škoda kvůli nim, a promrhaná příležitost.

repríza 3. 6. 2019
Obecně se tvrdí, že Topol (starší i mladší) se prakticky nedá přenést na jeviště. Režisér Mikulášek to ale dokázal, aniž by příliš porušil mnohovrstevnatost původního těžce uchopitelného textu. Náročný kus a těžké party, takže za všechny: David Prachař (Polka), Oskar Hes (Ondra), Kateřina Winterová (Stará), Zuza (Jindřiška Dudziaková), Pavel Batěk (Fízl)...
A i když se vám to nemusí líbit, neznamená to, že se musíte trapně drát uprostřed představení zprostřed řady ven, celou řadu zvednout a pak ještě nasupeně práskat dveřmi.

Jak to počítám...počtvrté. A stále stejný pocit, že se musím bránit, že já přece jím málo masa a šetřím vodou a nemám auto...a někdo mi stále dokola, klidně, ale dokola, klade otázky. Otázky, na které odpovědět neumím nebo i nechci, protože přemýšlet o nich mě odklání z poctivě vyšlapaných tras a pokouší se rozbít mou bublinu. Mou bublinu, co je tam jen mé JÁ, pečlivě oddělené od NICH.