Profil uživatele

Studený Čumáček

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 7 % (143)
Helena Grégrová: 8 % (178)
Iva Bryndová: 8 % (84)
Jiří Koula: 8 % (109)
Jiří Landa: 8 % (188)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 10.11.2024)
Eva, Mánek, Samko. Rozehráno špatně už od začátku, toxická matka, chtivá stíhačka a pitomé kecy v hospodě, kam to mohlo vyústit?
Chtěla mít klid, utéct vnějšímu tlaku. Utekla tak daleko, až utekla sama sobě. A návrat bude bolestivý, ale očistný...
Předpoklad byl - další variace. A výsledek - hybná změna.
Anežka Šťastná (Eva) je přesně obsazená a skvělá. Mark Kristián Hochman (Mánek)- natolik dobrý, až je "na facku", Andrea Buršová (Mejšanovka)...awww.
Jako bonus neočekávaná a nádherná tangová figura (Marie Štípková, Jan Grundman) a nepatetická klidná síla Zuzana - Anna Grundmanová.
(zadáno: 8.11.2024)
generálka
Další pokus o využití generování jazykového modulu v divadelní hře. A jen mi opět potvrzuje, že bez zásahu znalého člověka je to jen kecálek a variátor, ano, občas i možná zábavný, ale omezený. I když...vystrouhat si oči je dramaticky zajímavý moment, i třeba jen v popisu .
Herecky se mi moc líbila A. Kubátová jako umělá inteligence, V. Vašák jako politik, tatínek a manžel (a příčina všeho zlého) a V. Vondráček, oploutvený, zchlupatělý a zkrvavený...
(zadáno: 8.11.2024)
78%
Od školy jsem to nezpíval! To nevadí, tenor jako tenor, ne?
Jako koncept opery upravené pro děti to rozhodně funguje, bavily se. Líbily se i kostýmy, nápaditá scéna a samozřejmě i hudební doprovod.
Ale přece jen, Vašek není jen tak nějaký tenor, je buffo, neodzpívá ho každý tenorista a je to prostě pro mě matoucí.
(zadáno: 1.11.2024)
Jaké překvapení, Oblomov (hostující Ondřej Kolín) není prezentován jako člověk odsuzující "poletování k ničemu", ale jako duchem děcko, neschopný samostatného života, tupý až k zbláznění a šmudla. Celá představa Oblomova jako postavy je navíc dotažena představitelem Zachara (Ondřej Šípek). Ten svou postavu negramotného slouhy pojal jako směs Švejka, tažného volka a jakéhosi absurdního náhradního otce. Co tedy na Oblomovi Olga (Barbora Bezáková) vidí, zvlášť, když ona je zcela mimo jeho ligu (a skvělá zpěvačka, mimochodem)? I okolní postavy jsou výtečně podané (to láskyplné obírání nudlí z pyžámka !), hudba, kostýmy a ty drobnosti kolem...
(zadáno: 23.10.2024)
Slušně hutný průlet historií Haliče, atypického území, jehož obyvatelé si vlastně nikdy nebyli jistí svou národností. Byli (občas i na přeskáčku) Poláky, Ukrajinci, Němci, Čechy, Židy. Prostě, vždycky to bylo komplikované, ve dvacátém i v jednadvacátém století.
Maličko uřvané, ale to je spíš dáno textem i prostředím. Asi trochu víc historických odboček, ale vzhledem k tomu, že všechny české podklady pro citované texty jsou veřejně známé, není to příliš na závadu...pro mě to funguje.
(zadáno: 21.10.2024)
Dramox

Pro toho, kdo nemá zkušenost s Tygry, je to divadelní šok. Tato fúze Lakomce a Sluhy dvou pánů oplývá skutečně spoustou více či mnohem méně povedených sexy vtípků a situací, jejichž množství je do jisté míry problematické. Pro mě je ale horší excentrický až třeštivý styl hraní, se kterým se srovnávám hůř. Ale měli skvělého Čiperu (Michal Sedláček), jeho schopnosti znakování celým tělem byly úžasnoucnější.
(zadáno: 17.10.2024)
Pavlína Štorková je skvělá, bez debat. Ta scéna, kdy stále i v dost tísnivých podmínkách udržuje chování dámy a náhle zjistí, že milenka jejího muže jí ve vlastní domácnosti zpřeházela šuplíky či když na svou ochranku při venčení psa reaguje jako na slídivého estébáka...
(zadáno: 10.10.2024)
Trochu obav, Burian jako postava i herec svádí hodně ke kopírování a přehrávání. Protože ale existuje pár záznamů z estrád, na kterých Burian vystupoval i osobní svědectví, která popisují jeho vystoupení na horské chalupě, ve které byl "mužem pro všecko", zdá se, že Tomáš Dianiška se poučil víc než dostatečně. Právě tehdy, na konci, je to prostě to nejlepší, co nejen látka, ale i Burianova představitelka Veronika Korytářová nabízí.
(zadáno: 2.10.2024)
Do Moskvy. Prostě do Moskvy, jako vyvrcholení života etnických neruských intelektuálů, co jsou spíš drbani než intelektuálové. Zalévání života na ubytovně vodkou a jinými nápoji (i vinného typu), tu a tam nějaký ten smrtelný úraz, výbuch v bistru, namlouvačka se soudruhy z KGB, nakupování hraček v Dětském Miru a metro.
Dlouhé rozhovory s Olegem Dolgorukým a návrat domů. Nočním vlakem, s kulkou v lebce, bez peněz, za jízdenku vyměněnou za postarší rybu.
Kdyby o tomhle textu nemluvil Orest Pastuch, asi si ani nevšimnu. A byla by to taková škoda...je to absolutní jízda.
(zadáno: 29.9.2024)
Naštěstí záznam, za slušnou cenu, Fidlovačka už mi začíná být drahá. Hudba a lyrics ne špatná, trochu vyhajpovaná, ale co už, prostě Klus. Spíš mi vadí nepropsaný příběh, postavy o ničem a dooost divnej konec.
Klus...drží se, i cosi k hraní by tu bylo, o dost horší přepálený Šimon Bilina (bohužel herecky i pěvecky), to se mi vážně chtělo od toho odejít. Líbil se mi ale Josef Fečo / Technickej. Viděli jsme ho před pár lety v Cikáni jdou do nebe v Divadle Bez zábradlí a zdá se, že rozhodně má ještě prostor růst.
(zadáno: 29.9.2024)
Ne pro mne, ale...přece nenechám propadnout lístek, co se ke mně tak nějak zatoulal. Pánové začínají zvolna, nicméně jakmile se odhalí zápletka, která je oba přivedla před hrob jedné ženy, šlapou do toho až úctyhodně. Dobře vybraný text a herci, a vlastně to bylo zábavné a milé.
(zadáno: 12.9.2024)
75%
A my tejden neviděli šunku, protože Paroubek rád ty chlebíčky, založila na mě na facebooku sbírku, bez mýho vědomí, protože přece chtěla pomoct...
Zvláštní výpověď. Nová, velmi mladá, ale občas způsobující cringe pocity, ačkoliv já jim žádný krámy nedávám, nikoho z nich vlastně neznám a nemám chuť je pozorovat jako opičky v ZOO, jestli se z nich každým okamžikem začnou klubat ty špatný geny, nebo jim cpát pětistovku, protože v těch budovách jsou přece odložený ti, co musí být z nějakýho špatnýho důvodu stranou "normálních" děcek.
Ještě se bojí, ačkoliv nemají proč. Maj´ to dobrý a silný, jediná nevýhoda pro ně je, že jsou první...
(zadáno: 29.8.2024)
85%
Ten racek je blázen. Všem ostatním rackům jejich létání stačí, jen jemu ne. Nechce se prát s ostatními o jídlo, cupitat a krmit se, ječet a předvádět se. Chce výš a rychleji, dál a s větší jistotou. Ale sám, do té doby, dokud se po jeho stopách nepustí další generace...
Nádherně to všechno klaplo, tanec, hudba i mluvené slovo se skvěle doplňuje a přidává i nečekaně vtipné okamžiky /soud racků, racci objevují sílu světla/...
(zadáno: 3.7.2024)
67%
Dvě tři známé tváře a spousta neznámých, přetrvávající spíše pozitivní dojem. Fragmenty Kafkových děl i trocha kabaretu, jak název napovídá. Nicméně, poprvé mi byli představeni i Mrskači/ky (ti se zatím v jiných inscenacích dotýkajících se Zámku nevyskytovali) a popořadě i všechny ženy, které prošly životem Franze Kafky, včetně maminky a sester, a pravděpodobně pro jeho tvorbu nejdůležitější postava, Otec.
Co dodat...kabaret je na konci představení možná až zbytečně držený na uzdě, proč to malinko nepřipepřit?
(zadáno: 21.6.2024)
Šůra. Antonín Šůra. Základní jednotka všeho. Herec malých a maličkých rolí, estrádní bavič lidového typu a také občasný zábavní eskamotér. Ten, který v časem mýtické show Europa 1968 nevystupoval. Přesto, tohle je jeho show.
Michal Bednář (Šůra) táhne svou hořkou roli s citem do finále, aniž by zanikly vedlejší linie, přinášející pro příběh potřebné společenské idoly Rokl (Miloslav König) , Štaidl (Vojtěch Vondráček), Bosáková (Dita Kaplanová). Ano, Karel (Kateřina Císařová) zapěje taky, ale ideální je pro mě bez zvuku, půvabně pózující (nebo dynamicky skákající) a otevírající papulku naprázdno...
(zadáno: 20.6.2024)
56 %
O páru dvojčat, co svého štěstí dojdou svatbou, obvykle se tak hraje, ne však letos na Vinohradech. Udělali z Shakespeara slušnou řachandu (snad jim to náhodou neujelo a do premiéry to nezmění). Nechme tedy stranou Orsina, Violu, Olivii i Sebastiana a věnujme pozornost čtyřlístku Tobiáš, Chabrus, šašek a Malvolio. Jsou to nejlepší, co na jevišti téhle inscenace najdete, Malvolio (V. Javořík) skutečně extra. Živá hudba kvalitka, též tříhlasý kánon "Drž hubu!".
Nesourodé kostýmy, těžkopádná scénografie, jakože moderní choreografie a "vo čem to vlastně bylo?", ale babičky si šuškaly, že je to "tak moderní"...
(zadáno: 17.6.2024)
68%
derniéra
Ta doylovská historka o domě U měděných buků, s mimořádně hnusným twistem a bez milosrdného happy endu.
Jan Hájek je skvělý...přírodní úkaz. Miloslav König velmi zdařile bruslí na hraně kluzké trapnosti a líbil se mi i dealer Smuggler Jiřího Černého. Dámy příjemně kolorují.
Úctyhodná scéna a kostýmy. Bohužel, ta zpooooooomalená atmosféra mi dost lezla krkem, proto tak nízké hodnocení.
(zadáno: 10.6.2024)
Vstát z postele, vytírat podlahu, mýt nádobí. Převléknout postel, oloupat brambory, vynést smetí, doběhnout tramvaj. To všechno dělají, tak jako my, co je pozorujeme. A když denní rutina popraská, objeví se. Vždycky se objeví, ty škvíry, a něco je jinak. Před rohožkou je náhle díra, ve které mizí lidé i věci, slupky od brambor uklidí bagřík, pedikúra je destrukce přírody a pramálo dává smysl, že právě ona svou tramvaj doběhla, protože nemá jízdenku.
(zadáno: 7.6.2024)
Věra (Hana Mathauserová), Michal (Michal Kraus), atypický "Vaněk" zvaný Bedřich (Samuel Neduha) a byt, co má ksicht. Nový ksicht. Takový ten ksicht s krbem, kinžálem, barokní zpovědnicí, madonou ve výklenku a grumbles, vždycky tam jsou nějaké grumbles. Ještě ho nikdo cizí neviděl. Až Bedřich, chudák Bedřich. Mají ho tak rádi, je to jejich nejlepší přítel, tak by si přáli, aby se mu to konečně rozmotalo.
V tomto divadle již tradičně mírně punkové, velmi překvapivě šťavnaté, až svatokrádežně sexy a vůbec...je to jízda. A návleky vrátit!
(zadáno: 6.6.2024)
Jeden z těsně poválečných příběhů ze Sudet. Tento možná více obecně známý kvůli filmovému zpracování. Osobně...trochu moc sklouzl k detektivce, ačkoliv se dnes na zabití Hanse Habermanna tak pohlíží. Je tu přece stále zákon 115/1946 Sb. o činech jinak kriminálních, v místě, kde všichni měli máslo na hlavě a kdo ne, tomu už kapalo za límec...
Cením velmi chytře "ošizenou" scénografii, nádherné kostýmy (hlavně dámské, včetně obuvi, prádla, doplňků a šperků), sladění hereckého obsazení a až neuvěřitelný dramatický twist na úplném konci...
(zadáno: 21.5.2024)
Víceméně bulvárek, ale v několika okamžicích téměř sladký. Vladimír Čapka (Ludvík XV.) rozkošně umřel s liškou na pupíku, Kamila Jankovičová jako paní De La Motte trpěla před soudem, až jí tekla řasenka, Tomáš Jirman (Stefan Zweig) vše odborně autorsky komentoval, až člověk zapomínal, že tohle vlastně má být tragédie. Dobře, druhá půle to mírně napravila, ale to zas nebylo až tak zábavné. Ach jo...
(zadáno: 13.4.2024)
75%
Divadlo je...divadlo je jako...Brecht říkal...hele, já ti to povím potom. Ale potom nebude potom, musí se hrát, i když na scéně je nic. Támhleten vzdoruje, že prostě nebude hrát všecky hlavní role, tluče do piána a pije. Tenhle má hlad a je mrzutý, a kolega mu předhazuje délku jeho pauzy. Té zas oškubával kolega kožešinovou čapku. Tamta neví, co se hraje, jestli v té hře hraje taky a koho vlastně. Tahle se jako inspice zcela hroutí z přemíry odpovědnosti. A tamten, vystresovaný přemírou rad a pokynů, promeškal svůj nástup a chce být potrestán...Zábradlí zcela ve svém stylu.
(zadáno: 7.4.2024)
65%
Tři heteráni a Jindřiška. Jak to ta holka s nima vydrží, svatozář by měla mít, jít večer domů z práce se šlincem na stehně, no skoro až tam, tohle prostě slušná holka doma vysvětlovat nechce. Ke slovu jí skoro nepustěj, vážně jí neberou, a navíc, letos titul divadlo roku vyhrála X10!
Nekorektní, hmm...tak asi jo. Ovšem taky zacyklené "stavěním" a vycpáváním skulin v ději popkulturou.
(zadáno: 6.4.2024)
Inspirativní koláž tří představitelů české moderny, dvou malířů a básníka. Vězňů, v různých smyslech tohoto slova. Na malé scéně a stejné vlně, vedle sebe a bez obav, že by se stínili. Dobře použité jemné odkazy na známé fotografie a Anežka Šťastná, Jacob Erftemeijer a Mark Kristián Hochman. Je to jejich hřiště, koupelna s vanou a malým oknem, garsonka na Žižkově, a přesto v ní zvládnou vytvořit iluzi světa, v kufru, v předčítaných knihách a dlouhých promluvách.
(zadáno: 5.4.2024)
65%
Kdyby nebylo té věštby, Filoktétes by na tom kusu půdy prosáklém rozkládajícími se mršinami dřepěl do smrti. Neocitl se tam dobrovolně, to lstivý Odyseus ho tam vyklopil z lodi. Proč? Vojákům bylo blivno a nemohli spát, protože řval a smrděl. A vojáci musí spát, potřebují dobýt Tróju, vždyť jim říkali, že to bude trvat tak čtrnáct dní, pak pojedou s nákladem "nákupů" domů a jejich trestní rejstřík bude vymazán. Ale ono se to dlouho nějak nedělo a věštba zmínila šílence Filoktéta a jeho zbraň...
Slušné, ale vadí mi ty zcizující momenty posílající tragédii spíš do komedie, jako by síla příběhu nestačila. A teď si jdu zas přečíst Petišku.
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>