Blog uživatelů i-divadla

Příliš mnoho chirurgie...
vydáno: 3.11.2019, Studený Čumáček

58%

Au, au au. Tady se řezalo trochu víc, než je zdrávo...
   Chápu očesávací snahy mnohých režisérů, hlavně co se týká "starých" kusů. Některým to prospěje, jiné to bohužel poškodí. A to je i tento případ.
   Pokud Sen noci svatojánské neznáte důvěrněji, trochu vás může zaskočit promenující se pár, který několikrát informuje, že se za čtyři dny budou brát, a to je z jejich strany vše (Theseus/Ondřej Pavelka a Hyppolyta/Alena Štréblová). Taky zmizeli řemeslníci a to, co zbylo, připomíná křížence Cvičme v rytme a firemního teambuildingu. Zato přibyla černá víla. Ok, pokud by do struktury logicky zapadala, ať je třeba fialová jako Milka, nikdo jí bránit nebude. Ale nezapadá, bohužel. Pokud je snad původně myšlena jako protipól Puka, pak by měla mít i víc akce či i nějakou tu malou repličku, ale nemá. Jen se více či méně půvabně pohybuje, fixována na jeden bod, okolo něhož rotuje.
   Podobný problém bohužel vytvořil i jeden z mileneckých párů: Hermie/ Pavla Beretová a Lysandr/ Patrik Děrgel. Milenci? To rozhodně ne, milenci nesoutěží v tom, kdo koho dřív šťouchne, kdo lépe uplatní svůj Gluteus maximus a kdo dřív natrhne spacák.
   A pak tu máme rozkošnou Helenu/Lucie Polišenská a Demetria/Jiří Suchý z Tábora. Protože zmizeli řemeslníci (= pitomé komično), nositelem "tý srandy" se tak stala téměř výhradně chudák Helena, vybavená na tuto cestu jen kabelkou a Demetriem, který se k ní chová jako k obtížnému hmyzu. A Lucie Polišenská bojuje statečně, ale asi by jí bylo drobet líp, pokud by to nemusela táhnout sama. 
   Nádherná, křehce zhýčkaná a rozmarná Titánie/Pavlína Štorková zcela naplňuje představu lehounce pitomé vládkyně vil, která nějak nepochopila, že Oberonovi se neodporuje, protože jinak se Oberon zlobí. Její kostým a vlásky, dlouhé tak dva a půl metru a nadnášené elfími tanečníky jsou už jen zářící korunkou její hlavinky. Ovšem nejkrásnější je, když spinká. Ona prostě nespí, ona spinká, i když na horní desce reprobedny, stulená jako nějaké zvířátko a obložená vlasy. 
   Trošku neprávem do stínu odstrčený Oberon/Pavel Batěk je hrdým představitelem linie Tys mě neposlechla, já tě veřejně zesměšním. Racionální, až chladnokrevný a uvěřitelně vytočený.  A blýskavý, hodně blýskavý. 
   Puk, hybatel, smíšek a vůbec prakticky hlavní postava (Všichni se vždycky ptají: "A kdo hrál Puka?") byl šťastně obsazen Michalem Kernem. Pohyblivý, mluvný a neskutečně živý Puk tak na sebe strhává oprávněnou pozornost. A to má ouška a masku šimpanze a na sobě punčocháče pomalu až ke krku...
   Ještě k "řemeslnické" skupině...v úplně původní verzi jich bylo víc, dnes jedna postava chybí a její repliky byly přerozděleny, což nijak zvlášt nepomohlo logice. Komikem  této skupiny je postava Pavučinka/Drát - Martina Preisová, která pevně drží veškerou rebelii, která by snad mohla vzniknout, na uzdě ...a člověk může tu a tamo škytnout smíchy. 
   Jestli je to všechno ještě cáklé? Ano, cáklé to je, jen to moc nepřipomíná Shakespeara. Dobrá choreografie? Dobrá, ba i výtečná. Má to znaky zmatenosti? Ano, téměř všechny, jen je to zmatené tak, že občas nepochopíte, o čem se vlastně mluví, zvlášť, když znáte a milujete původní text. Prosím, prosím, prosím, vraťte mi Klubka....


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.