Redakce

Jiří Landa

redakční zkratka: jl

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 22.5.2018)
Po Fredrikovi - Divadlo Na Fidlovačce: 70 %
Přestože J. Fanta nemá tolik hereckých zkušeností, postavu životem nadšeného mladíka, který potkává svoji vysněnou lásku, ale také zklamaného, strachem zmítaného a deziluzí trpícího kluka, vystihl věrohodně. Určitá zaváhání v momentech, kdy má přecházet v dialozích z jedné postavy na druhou, přisuzuji právě jeho menším jevištním zkušenostem. To se však reprízami poddá. Lépe se mu dařilo v monolozích. Velkou zásluhu na pozitivním dojmu z inscenace má režie L. Pečenky, který inscenaci udal správné tempo, oceňuji jeho práci s detaily a zdařile vybraný hudební podkres. Pěkně vystavěný závěr.
(zadáno: 15.5.2018)
Misery - Studio DVA divadlo: 70 %
75% Na inscenaci je zřejmé, že má O. Sokol zkušenosti s hrami M. McDonagha. Smysl pro trefné pointování černého humoru, který nesnižuje napětí příběhu, využil i u Misery. Z. Adamovská měla možnost si vyzkoušet herecké polohy, s nimiž na divadle tolik nepracovala. Vytvořila uvěřitelnou postavu, jejíž narušená psychika postupně ovládá veškeré jednání vedoucí až k úplnému rozkladu racionálního uvažování. V exponovaných chvílích záchvatů zuřivosti je věrohodná, jde z ní strach, ale přitom vzbuzuje občas až lítost. S nelehkou úlohou fanynkou týraného spisovatele si s lehkostí poradil P. Štěpánek.
(zadáno: 8.5.2018)
Královna Kapeska - Divadlo Hybernia: 70 %
Důstojné pokračování zdařilého muzikálu Kapka medu pro Verunku. Dvojka má však větší hudební potenciál i žánrové rozpětí písní, z nichž si každý svůj song určitě vybere. Pěkné a vtipné písňové texty, snad jen příběhově mohl být muzikál dotaženější a o něco zajímavější. Z hereckého obsazení nejvíc vyniká P. Strenáčik v roli záporáka, dále pak J. Vlas a M. Nosková. Muzikálové inscenace Pixa production vnímám jako značku jisté kvality, které i k dětskému divákovi vždy přistupují s patřičným respektem. Je to nedocenitelná hodnota, protože výchova k cítění vkusného divadla je dnes hodně zapotřebí.
(zadáno: 8.5.2018)
I♥MAMMA - Městská divadla pražská: 30 %
Autorka divadelního hitu Mikve H. Galron vstoupila na česká jeviště se svojí další hrou, která je však o dvě třídy slabší než zmiňovaná hitovka. Dramatička do textu koncentrovala snad všechna klišé a obehrané rodinné vztahové situace, které byly na divadle již nesčetněkrát ztvárněny. Režisér P. Svojtka sice zkoušel vymyslet různé fígle, jak hře pomoci, nicméně slabiny textu jsou tak fatální, že například ani kabaretní zarámování inscenace výsledku výrazněji nenapomohlo. Nasazení hry vnímám především jako dramaturgický omyl.
(zadáno: 7.5.2018)
Kauza pražské kavárny - Švandovo divadlo: 60 %
Inscenace má čtyři nepřehlédnutelné klady – smysl pro humor tvůrců, umění pointovat nahozené skeče, použití aktuálního (nejen) politického dění za účelem vkusně podaného vtipu a herecká souhra. Díky tomu vznikla akcí nabitá hodinka, kdy si to balábile na jevišti divák spolu s účinkujícími tak nějak příjemně užívá. Ovšem tvářit se, že vzniklo dílo se závažným přesahem, by nebylo fér. To však autoři myslím ani nezamýšleli. Jako zábava to ale funguje náramně.
(zadáno: 7.5.2018)
Prodaná nevěsta v letech 1868 až 2018 - Divadlo Disk: 80 %
75% Představení Prodané nevěsty rámující pohled na zásadní okamžiky českých dějin. Možná se někomu může zdát tento nápad jako neoriginální, ovšem v podání týmu nového ročníku KALDu se neoriginality nikdo bát nemusí. Tvůrci se totiž vyhnuli klasickým klišé typu „cinkání klíčů“ apod. Průlet sto padesáti lety naší historie má ve ztvárnění mladých herců (jejichž výkony jsou překvapivě vyrovnané) švih, spád, baví a rozhodně není laciným retrem. Vypravěč J. Štěpnička inscenaci výtečně zceluje a dává mu další přidanou hodnotu. Tento ročník si první absolventskou inscenací nastavil laťku hodně vysoko.
(zadáno: 7.5.2018)
Je úchvatná! - Divadlo Na Jezerce: 70 %
65% Razantní zkrácení textu komedii pomohlo, vlastně v ní nic zásadního nechybí, navíc tím představení získalo svižnější tempo. Obsazení V. Tobrmana do role pianisty má sice své kouzlo a punc autentičnosti, nicméně zkušenější herec by z této role mohl vytvořit výraznější postavu, která by byla zpěvaččiným opravdovým partnerem. J. Sedláčková v roli Florence prochází děním sebejistě, její výkon je soustředěný a (ne)pěvecké výstupy podává až s lišáckým klidem. Je to opravdu zábavná podívaná, o kterou se vyjma režiséra J. Hřebejka zasloužili i M. Pleštilová, L. Švormová a J. Hrušínský.
(zadáno: 7.5.2018)
Jezinky a bezinky - Studio Ypsilon: 20 %
Nejnovější premiéru Studia Ypsilon lze označit za průšvih sezóny. Ypsilonská verze Jezinek a bezinek se totiž minula všemu, co lze označit přízviskem vkusný. Dramaturgicko-režijní selhání se podepsalo i na hereckých výkonech, které ve většině případech nedosahovaly ani slušného podprůměru (snad jen vyjma Z. Kronerové). Dada hudební vložky působily jako pověstná pěst na oko, dějové odbočky jakbysmet. Tak velký přešlap doprovázený odlivem diváků o pauze jsem v Ypsilonce ještě neviděl. Tohle se opravdu hodně nepovedlo.
(zadáno: 7.5.2018)
Shrek - ostatní muzikálové projekty: 20 %
Muzikálová bída. To, co bylo k vidění v Tipsport aréně, bohužel s divadlem nemělo nic společného. Jsem zastáncem názoru, že pokud produkci provázejí zásadní potíže, je lepší ji odpískat, než uvést inscenaci, kde nefunguje téměř nic. Co říci na to, když se evidentně snažící účinkující na jevišti potácejí režijně nezkoordinovaní, když je celá výprava koupená zřejmě v čínském obchodě, když produkce nechá při premiéře mezi účinkujícími pobíhat fotografa, když se hraje v tak nevábném prostředí, když produkce není s to nechat v hale vyvěsit obsazení… Takhle se muzikálové divadlo prostě nedělá.
(zadáno: 7.5.2018)
Kvítek z horrroru - Východočeské divadlo Pardubice: 70 %
75% Velkým kladem inscenace je hudební nastudování. Kapela s osmi hudebníky si dokázala s písněmi pohrát, přizpůsobit je skromnějším možnostem, ale přitom vytvořila plnohodnotný hudební zážitek. Vyrovnané herecké obsazení, z něhož bych vyzdvihl M. Sikorovou, jež zbytečně postavu Audrey nepřehrávala, P. Borovce, který přesně vystihl postavu nesmělého outsidera Seymoura (jako nováček v muzikálu si vedl solidně i v této disciplíně) a T. Lněničku v rolích šíleného pacienta a masožravky. P. Gazdíkovi se podruhé podařilo vstoupit do téže řeky, snad jen té nadsázky mohlo být na jevišti vidět víc.
(zadáno: 2.5.2018)
Vražda krále Gonzaga - Dejvické divadlo: 80 %
85% Po ročním mezičase, kdy se v DD měnilo umělecké vedení, tato scéna vyrukovala s inscenací, kterou slaví 25. výročí svého založení. A jedná se o oslavu více než důstojnou. Inscenace se totiž pyšní všemi pozitivy, jež stojí za dlouholetým úspěchem tohoto divadla - herecké výkony, které nikdy nespadnou k šarži, precizní režie a dramaturgie. Dvě rozdílné části pojí smysl pro originální humor, navíc se trefně (každá rozdílným způsobem) obracejí k dnešku a mají opravdovou výpovědní hodnotu. Přitom je to celé zábavné včetně víceméně scénického čtení, z něhož „dejvičtí“ udělali divadelní zážitek.
(zadáno: 2.4.2018)
Mezi nebem a zemí - Divadlo Na Fidlovačce: 70 %
65% Jedna z mála současných komedií, která je dobře napsaná, nevyskytuje se v ní tolik laciného humoru, a především má závěr, což u podobných her rozhodně není samozřejmostí. Inscenace má svižné tempo, přičemž diváka postupem času prostupuje pocit milého setkání, jež ho má upozornit na věci v životě opravdu důležité. A když se na scéně zjeví Anděl strážný v podobě L. Molínové, která umí vybalancovat komediální a dojemné okamžiky, nebo když M. Randová dokáže přesně do únosné míry vygradovat svoji hlavní scénu v 2. dějství, z divadla odcházíte s příjemným pocitem. V rámci žánru velmi povedené.
(zadáno: 22.3.2018)
Kiss Me, Kate - Východočeské divadlo Pardubice: 50 %
Režie K. Duškové byla velmi střídmá, inscenaci chyběl patřičný drive, postrádala zejména gradaci jednotlivých situací (například gangsteři by si zasloužili lepší zpracování), některé přidané vtípky jsou již dávno ohrané dobou (například omylem čtení nákupního seznamu - místo toho pravého). Ústřední dvojice M. Němec a P. Janečková dostáli své pověsti jedniček v souboru, herecky své role obsáhli a vesměs si byli jistí i pěvecky. Oceňuji živý hudební doprovod, který však narážel na své mantinely. Pěvecky, až na ústřední dvojici, kolísavá úroveň. Inscenace dosti chudá po výtvarné stránce.
(zadáno: 22.3.2018)
Sestra v akci - Hudební divadlo Karlín: 70 %
Role Deloris typově odpovídá naturelu L. Bílé, která ji hraje s evidentním nadšením, což se odrazilo i na jejím výkonu, který je po všech stránkách přesvědčivý. V roli matky představené zaujala S. Nálepková, M. Písařík postavu policisty chvílemi zbytečně přehrával, především během komediálních výstupů. Celkově však odvedl slušnou práci. Solidní výkon V. Noida Bárty, i když v muzikálu nemá tolik prostoru. P. Číčel měl v roli monsignora značné rezervy. Jako celek ale inscenaci považuji za zdařilou, přestože v akčnějším a invenčnějším režijním podání by tento muzikál zazářil jistě mnohem víc.
(zadáno: 19.3.2018)
Všechny báječné věci - OLDstars: 80 %
D. Krejčík se v inscenaci s hereckou lehkostí přenáší přes několik let, během nichž se jím ztvárňovaná postava chlapce musí vyrovnávat s psychickými problémy matky, která se několikrát pokusila spáchat sebevraždu. S podobnou lehkostí dokáže navázat i kontakt s publikem, s nímž komunikuje tak empaticky, že se během představení cítí příjemně i ti diváci, kteří podobnou interakci nevyhledávají. Díky herecko-režijnímu porozumění a precizně zpracovaným situacím vzniklo v OLDstars další monodrama, které dokáže oslovit diváky napříč generacemi. Řada monodramat OLDstars se začíná zajímavě rozvíjet.
(zadáno: 19.3.2018)
Představ si... - Městské divadlo Brno: 60 %
Režisér P. Gazdík vytvořil inscenaci, ve které hraje prim především atmosféra doby, v níž se příběh odehrává. Některé scény jsou zpracovány velice sugestivně. Herecky vyrovnané obsazení, kterému dominuje L. Vlček v maximálně věrohodně podané postavě Izzyho. Do hlavní role byl obsazen M. Havelka, jenž je pro tuto úlohu sice typově vhodný, náročný part ovšem neuzpíval. Ačkoli na jeho výkonu byla zřejmá snaha dostát požadavkům role, často se při zpěvu hodně „trápil“, což mělo vliv i na celkové vnímání inscenace. Jde o klasickou chybu v obsazení. Oceňuji zdařilý překlad a hudební nastudování.
(zadáno: 16.3.2018)
Slepice - Komorní scéna Aréna: 70 %
65% Razantní zkrácení hře dvakrát moc nepomohlo – především ji ochudilo o celospolečenský přesah. Stala se tak „pouhou“ groteskou o tom, jak to také někdy chodí u divadla... Přestože jsem tuto dvojrozměrnost textu kvůli dramaturgicko-režijní úpravě postrádal, samotná inscenace, která byla hrána ve zběsilém tempu 65 minut bez pauzy, do jisté míry záměr tvůrců nakonec omluvila. V KSA totiž vznikla herecky vycizelovaná komedie, která v poměrně náročném tamním repertoáru zaujímá spolu s Obrazem oddechovou funkci (nicméně na vysoké realizační úrovni). Výborné A. Sasínová-Polarczyk a Z. Truplová.
(zadáno: 16.3.2018)
Nová Atlantida - Národní divadlo: 40 %
45% Na rozdíl od předešlé Adámkovy režie hry Po sametu této inscenaci chybí tolik potřebná lehkost, šmrnc a především zásadní nosný nápad, kterým by byla divákova pozornost neustále atakována. Výsledný tvar proto působí jako změť nejrůznějších výkřiků, apelů a pronášení notoricky známých pravd, které takto nevzbuzují žádné emoce. Ano, žánr politického, respektive společensko-kritického divadla je náročnou disciplínou, které je nutné se zvlášť v současnosti opět věnovat, v tomto balení však osloví jen stěží.
(zadáno: 16.3.2018)
Past na myši - Městské divadlo Zlín: 70 %
Inscenace s režijně pečlivě propracovanými charaktery postav a vystavěnými situacemi ctila předlohu. Ku prospěchu věci citlivě pracovala s humorem a nadsázkou textu, obě zmiňované položky jemně a zdařile rozvíjela. L. Kopeckému a M. Bačíkové se podařilo uchopit za správný konec postavu slečny Casewellové, jež bývá problémem většiny nastudování. Zde se stala plnohodnotnou figurou, která byla navíc i zdrojem vtipných gagů. Snad jen její režijně přidané „předčasné prozření“ mělo logickou slabinu v následujícím dění. Dále zaujali H. Čermáková v herecky přesném podání paní Boylové či M. Příkazký.
(zadáno: 16.3.2018)
Noc na Karlštejně - Městské divadlo Zlín: 50 %
45% Nasazení muzikálu je logickým dramaturgickým tahem divadla plnícího i zábavnou funkci. V tomto případě se tvůrci mohli opřít o solidní pěvecké schopnosti zlínských herců. Samotné nastudování si však moc nezadá s lidovou taškařicí, v níž si nikdo nejde moc daleko ani pro ten nejlacinější vtip, jenž se pak doslova bije s poetikou díla. Prim v tomto směru hrál R. Vencl v přehrávané roli purkrabího, a také G. Řezníček jako Štěpán. Snad jen R. Šopík držel svoji postavu v poloze, která byla prosta těchto „vylepšováků“. Zlínské inscenaci chyběl sevřenější tvar a elegantnější zpracování...
(zadáno: 6.3.2018)
Kalifornská mlha - Jihočeské divadlo Č. Budějovice: 70 %
75% V JD se rozhodli oslabit "uměleckou" linku textu, naopak se soustředili na konflikt mezi dvěma diametrálně odlišnými osobnostmi, které se setkávají kvůli posouzení pravosti Pollockova obrazu, do něhož barmanka Maude vkládá své životní naděje. Maude D. Bambasové je barvitá, herečka se s lehkostí pohybuje na hraně tragikomedie, navíc i přes jistou zemitost postavy ji dokáže obdařit přirozeným selským rozumem, díky čemuž z Maude vytváří mnohem zajímavější postavu, než jakou předepisuje autor. Rovnocenným partnerem jí je L. Šplíchal, kterému jihočeská verze sluší víc, než ta někdejší v DvŘ.
(zadáno: 6.3.2018)
Mlynářova opička - Národní divadlo: 40 %
Výchozí nápad vytvořit z Klicperova díla úplně novou hru, nese všechny atributy směřující k vysoce dobrodružným povahám tvůrců. Jenže i dobrodruh nemusí mít vždycky štěstí a může padnout do pasti. Právě toto se přihodilo při přípravách hry, potažmo inscenace, Mlynářovy opičky. M. Šotek je velmi dobrým dramatikem, kterému se daří zejména v Cabaretu Calembour, nicméně v tomto případě se mu nepodařilo vytvořit sevřený tvar, který by na velkém jevišti StD obstál. Možná by výsledku pomohlo razantní zkrácení textu. S žánrem se míjela i režie, která herce často nutila do velmi nepřirozených poloh.
(zadáno: 6.3.2018)
Kytice - Divadlo v Celetné: 60 %
65% Spolek Kašpar pokračuje v uvádění malých komorních „literárních“ inscenací (Dopisy, Hledám tě v tomto městě apod.) výběrem pěti balad z Erbenovy Kytice. J. Špalek spolu s J. Potměšilem z těchto básní dokázali svým „polovypravěčským“ a „polorecitačním“ podáním vytvořit sugestivní "poslechovou podívanou". Nejlépe v tomto směru dopadly Poklad a Svatební košile (Kytice a Dceřina kletba by si zasloužily zajímavější zpracování). V novém prostoru Klubovna vzniklo za pomoci jednoduchých scénických prostředků, rekvizit, ale třeba i tmy příjemné pásmo, které není jen připomínkou zlaté české klasiky.
(zadáno: 4.3.2018)
Past na myši - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 70 %
Nejznámější detektivka A. Christie získala v Plzni, i přes ponechání původního času a místa děje příběhu, díky režijně-dramaturgickému zpracování moderní dynamický kabát. Dramaturgie odstranila dlouhé vyšetřovací pasáže, čímž tyto (v jiných nastudováních často rozvleklé) scény získaly patřičný spád. Výklad postav M. Schlegelové akcentoval humornou stránku hry, dodané úsměvné situace odpovídaly těm v předloze. Zaujmout i takového diváka, který zná rozzuzlení detektivky, je kumšt. V tomto případě se to tvůrcům vyloženě podařilo. Příjemná oddechovka se solidními hereckými výkony.
(zadáno: 4.3.2018)
Noční sezóna - Národní divadlo: 50 %
Nejzásadnější problém inscenace spatřuji už na počátku tvůrčího procesu - tedy u výběru samotné hry. Jde totiž o velmi tuctový text, který se cyklí v probírání notoricky obehraných témat, snaží se odkazovat na A. P. Čechova, jenže to celé působí až moc chtěně, přeumělkovaně. Vlastně by se dalo říci, že režie s herci udělali maximum pro oživení neživého. Přesto i tak byla výsledným efektem především nuda a absence zájmu o osudy postav na jevišti. Odpověď na otázku, co chtěl inscenační tým divákům tímto počinem sdělit, jsem nerozklíčoval.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>