PRAHA
aktuální festivalyRozhovor
Jan Vlasák: Objevil jsem křehkost rostoucí bezradnosti
vydáno: 26.10.2017
...ptal se Jiří Landa...
Už za několik dní bude mít v Divadle Rokoko premiéru inscenace hry Floriana Zellera Otec. Hlavní roli v ní ztvární Jan Vlasák. Jak herec tuto hru vnímá a jak se mu zkoušela?
V čem se lišilo zkoušení této inscenace od jiných?
Když se začíná zkoušet nová hra, je to vždy trochu svátek. Zvlášť, pokud jde o současného autora. A v případě Floriana Zellera to platí dvojnásobně. Už když jsem text četl o prázdninách poprvé, hned mě nadchl. Takové tragické téma a přitom je v něm spousta humorných situací, až jsem se musel smát nahlas. Zároveň je ve hře i hodně soucitu jak s tím chudákem postiženým onou hroznou nemocí, tak s jeho okolím a rodinou. Takže práce pro mě byla radostí, protože při jejím čtení a zkoušení stále odkrýváte nějaké nové detaily. Navíc zkoušení s Petrem Svojtkou bylo pro mě objev. Nevěděl jsem, o jak jemného režiséra, ač se to tak na první pohled nemusí jevit, se jedná.
Ano a není to nic veselého, byť se přitom užije i hodně legrace. Samozřejmě teď nemluvím o fázi, kdy už je choroba příliš pokročilá a všechno kolem ní je pak už hodně smutné. Obdivuji ty, kdo se o takové lidi starají. Musí to být velmi náročné.
Co pro vás bylo při zkoušení inscenace nejzajímavější?
Při vší té tragice, veselosti a podobně, pro mne bylo nejzajímavější, že jsem objevil křehkost té rostoucí a mohutnící bezradnosti…
Víte, když role jako je tato obsahuje mnoho textu, je to vždycky náročné. A vůbec nejnáročnější je naučit se ho říkat svižně, respektive svižně a bystře myslet.
Čeká vás ještě nějaké zkoušení v této sezoně?
Zkoušet v Divadle ABC nebo v Divadle Rokoko už nic nebudu, snad v jiném divadle. O tom zatím ale nechci mluvit, až to bude jistější.
Mně teď v divadle několik her stáhli z repertoáru, a tak mohu pozvat třeba na Harwoodovu hru Na miskách vah do Divadla ABC.
Na který svůj výstup se v inscenaci Na miskách vah nejvíce těšíte?
Na miskách vah je hra nadčasová, byť se odehrává na půdorysu situace z těsně poválečných let. Otázky, které hra klade, jsou tak zadíravé a těžko řešitelné jednoduchým způsobem, že diváky vždycky strhne a na konci mohutně aplaudují. I když si nejsem jist, že se takovými otázkami chceme nechat obtěžovat... Těším se proto na celé představení a jsem vždycky napnutý, jak se mi to tentokrát podaří. Je to pro mě drama.
Už za několik dní bude mít v Divadle Rokoko premiéru inscenace hry Floriana Zellera Otec. Hlavní roli v ní ztvární Jan Vlasák. Jak herec tuto hru vnímá a jak se mu zkoušela?
V čem se lišilo zkoušení této inscenace od jiných?
Když se začíná zkoušet nová hra, je to vždy trochu svátek. Zvlášť, pokud jde o současného autora. A v případě Floriana Zellera to platí dvojnásobně. Už když jsem text četl o prázdninách poprvé, hned mě nadchl. Takové tragické téma a přitom je v něm spousta humorných situací, až jsem se musel smát nahlas. Zároveň je ve hře i hodně soucitu jak s tím chudákem postiženým onou hroznou nemocí, tak s jeho okolím a rodinou. Takže práce pro mě byla radostí, protože při jejím čtení a zkoušení stále odkrýváte nějaké nové detaily. Navíc zkoušení s Petrem Svojtkou bylo pro mě objev. Nevěděl jsem, o jak jemného režiséra, ač se to tak na první pohled nemusí jevit, se jedná.
ze zkoušky inscenace Otec (foto: Michael Tomeš)
Ano a není to nic veselého, byť se přitom užije i hodně legrace. Samozřejmě teď nemluvím o fázi, kdy už je choroba příliš pokročilá a všechno kolem ní je pak už hodně smutné. Obdivuji ty, kdo se o takové lidi starají. Musí to být velmi náročné.
Co pro vás bylo při zkoušení inscenace nejzajímavější?
Při vší té tragice, veselosti a podobně, pro mne bylo nejzajímavější, že jsem objevil křehkost té rostoucí a mohutnící bezradnosti…
ze zkoušky inscenace Otec (foto: Michael Tomeš)
Víte, když role jako je tato obsahuje mnoho textu, je to vždycky náročné. A vůbec nejnáročnější je naučit se ho říkat svižně, respektive svižně a bystře myslet.
Čeká vás ještě nějaké zkoušení v této sezoně?
Zkoušet v Divadle ABC nebo v Divadle Rokoko už nic nebudu, snad v jiném divadle. O tom zatím ale nechci mluvit, až to bude jistější.
ze zkoušky inscenace Otec (foto: Michael Tomeš)
Mně teď v divadle několik her stáhli z repertoáru, a tak mohu pozvat třeba na Harwoodovu hru Na miskách vah do Divadla ABC.
Na který svůj výstup se v inscenaci Na miskách vah nejvíce těšíte?
Na miskách vah je hra nadčasová, byť se odehrává na půdorysu situace z těsně poválečných let. Otázky, které hra klade, jsou tak zadíravé a těžko řešitelné jednoduchým způsobem, že diváky vždycky strhne a na konci mohutně aplaudují. I když si nejsem jist, že se takovými otázkami chceme nechat obtěžovat... Těším se proto na celé představení a jsem vždycky napnutý, jak se mi to tentokrát podaří. Je to pro mě drama.
