PSYCHOdrama

Jeden hlas, jeden prostor, celý svět... Monodrama je mimořádně těžká disciplína, která stojí a padá s jediným výkonem. E. Maximová se této výzvy zhostila s absolutní soustředěností a jistotou režiséra D. Jařaba v zádech. Hraje každou řasou, gestem, pohybem i krůpějí potu v neustálém napětí až do posledního setmění. Její výkon znatelně přesahuje samotný text a stává se hlavním důvodem, proč PSYCHOdrama funguje a zanechalo v nás mnohé otázky i chuť je dál rozkrývat. Přiléhavý komorní prostor Violy, ideální stopáž i střídmá práce s rekvizitami navíc přesně podporují herecké mistrovství E. Maximové. S čistým svědomím doporučuji.

Tohle komorní PSYCHOdrama je interpretačně skutečně velmi náročné. Na pozadí průběhu divadelního castingu text zrcadlí nejniternější pocity ne právě úspěšné herečky, místy jde až na samou hranici emocí, balancujících na ostří řezáku japonské výroby. David Jařab podtrhuje vyznění příběhu vytvořením iluze snového oparu a pečlivou prací s každým detailem. Elizaveta Maximová stvrzuje mimořádnost svého talentu, zpověď předává autenticky, publikum magnetizuje bravurou, s níž proměňuje bez zaváhání v rychlých střizích pestrou škálu tváří a poloh a komplikovaný vnitřní svět postavy obnažuje doslova na dřeň. Silný, dlouho doznívající divácký zážitek.