Čiko

75%
Výborná komedie. Kdyby se autorka s Radkem Holubem neznala, myslel bych si, že je mu postava distingovaného morouse napsaná na tělo. Zatím asi nejlepší role, ve které jsem ho viděl. Výborný je také Petr Buchta. Inscenaci si asi dovedu představit bez psycholožky Aleny Mihulové, jejíž závěrečná proměna z terapeutky v pacienta mi přijde trochu prvoplánová. Jinak to má tempo, je to zábavné a vzpomněl jsem si na spoustu svých klientů, kteří prahnou po tom, až jim doporučím nějakou dobrou komedii. Tady ji máte...

Nemůžu říci, že by šlo o kdovíjak bravurní text. Navíc je v celé své délce snadno předvídatelný, což mělo za následek, že jsem se "pronudil" až do konce.
Jiří Hána je můj oblíbený herec, ale už by si zasloužil nějaký protiúkol. Hraje dokola stále stejný typ postav a vlastně hraje všechno stejně. Nicméně i tady mě potěšil svou skvělou dikcí.
Trochu se bojím, že se DBZ tímto typem komedií vrací o pár let zpět a svěží vítr, který tam přivedli bratři Heřmánkové je tatam. Škoda.

75%
Tenhle příběh z roku 1872 je hlavně o mistrné manipulaci. Pamatuji si, že filmová předloha mě v 90. letech natolik nadchla, že jsem dal svému prvnímu křečkovi jméno rytíř Danceny a všichni okolo mě si klepali na čelo:-)
Co bych vyzdvihl - hlavně dokonalá míra stylizace Jakuba Čermáka. Ani moc (a že to umí:-)), ani málo. A potom skvělé herecké výkony. Filip Jáša ne mě sice nepůsobil jako prvoplánový svůdník, ale to je vlastně důvod, proč manipuluje všemi možnými způsoby. A jde mu to dobře.
I v Liberci vznikají mimořádné inscenace...

45%
Kromě toho, že jsem se párkrát zasmál, mi to asi nic moc dalšího nedalo. Je to taková oddechovka. Her (a filmů) s podobnou tématikou je už přehršle.
Myslím, že s rolí Eriky Stárkové šlo pracovat líp. A pak ten Michal David!!! Mně nijak zvlášť nevadí, ale tady je ho opravdu moc, včetně toho, že tam snad 50x zazní jeho jméno. Ale chápu - vrazit si koloběžku do krku je docela rarita:-)

75%
Přiznám se, že jsem nikdy neměl pro horolezectví moc pochopení. Ale chápu, že pro horolezce je to droga, nebo možná spíš životní styl. Neexistuje celosvětová statistika úmrtí horolezců, ale jen v Alpách vyhasne ročně několik set životů. To zní docela děsivě.
Za mě hra na jevišti fungovala. Ne že bych měl pocit, že jsem na zasněžených horách, ale rampy, světla, temné hlediště, sníh, vítr a věčně promrzlí herci- to všechno ve mě evokovalo dané prostředí víc, než jsem čekal.
Jde o silný příběh s hezkými hereckými výkony, jen R.Matějíčková nemusela ten začátek hrát tolik "na dominu".

Znám pozadí vzniku této hry, a proto jsem od ní moc nečekal. A to se mi vlastně splnilo. Navíc fakta obsažená v inscenaci jsou notoricky známá a nedozvěděl jsem se nic nového. Myslím, že to šlo udělat daleko lépe. A pokud to bylo zamýšleno vyloženě jako životopis (což tak vypadá), pak to má daleko větší potenciál.
Nešťastná je i kombinace živého zpěvu s originálními nahrávkami. S hudbou se obecně mohlo pracovat důsledněji. Slabé výkony mužské části Abby a jejich iritující paruky. Slabý je rovněž výkon Marie Logojdové, kterou navíc dost často není slyšet.
Za mě tak trochu spíchnuté horkou jehlou...

65%

75%
Vidět 5 a více Hábových režií po sobě, možná bych dočasně skončil na psychiatrický ambulanci, ale takhle jak si to "dávkuju" postupně (čeká mě už jen VOJCEK), mě to hodně baví. A Oidipus Utopia na mě stále ještě doléhá.
Myslím, že jsem rozklíčoval překvapivě dost odkazů, ale určitě ne všechny. Trochu mi nesedla ta krátká ukřičená pasáž, ale možná měla oddělit ten chaos před ní, od té čisté herecké akce po ní - mimochodem, zde naprosto výtečná Radka Fidlerová.
A také musím zmínit energického a živoucího Marka K. Hochmana - skvělý výběr do hlavní role.

Trochu jsem se toho obával, zejména po přečtení zdejších hodnocení, ale měl jsem asi štěstí na reprízu. Byla se podívat paní režisérka a stopáž byla o 15 minut kratší, oproti té původně avizované. Neboli jinými slovy, herci se asi neutrhli ze řetězu, jako při některých jiných reprízách.
Výborně je vybrané trio Pecha + Novotný + Jackuliak, řekl bych, že jim role seděli lépe než hercům první verze.
Všechny polohy jsou umírněné, stařečkové jsou vtipně stylizovaní, gayové nejsou přehrávaní, macha v posilce jsou taky akorát...
Příjemná a odlehčená zábava.

75%

85%
Jedna z nejsilnějších inscenací za poslední dobu. Téma, které mě zajímá už proto, že podobný příběh zažil můj kolega. A po zhlédnutí Honu jsem si znovu uvědomil, jak může být bezmoc paralyzující a jak pomalu zžírá a devastuje psychiku člověka. Občas slýchám, že všechno má nějaké řešení, ale výjimky prostě existují...
Skvělý je zejména Miloslav König, ale nikdo ze souboru za ním nezaostává.
Líbila se mi režie, scéna a gradace celé inscenace.
Jedna jediná věta malé holčičky vám může úplně změnit život. A pak už jen
přihlížíte, jak následná pravda nikoho nezajímá...

35%
Po zhruba 5 minutách jsem věděl, že tuhle inscenaci jsem klidně mohl oželet. Téma proletělo okolo mě a infantilní stylizace všech herců mě ubíjela.
Sleduju absolventy DAMU už asi 20 let a z tohoto ročníku jsem celkově dost rozčarovaný...

Na jiných scénách než v DD bych možná hodnotil lépe, ale tady jsem zvyklý na vyšší standart.
Mimochodem podobná témata umí skvěle zpracovat brněnské Hadivadlo, tak třeba jednou...

75%
Moje třetí inscenace hry Srpen v zemi indiánů (po předchozích v ND Praha a Divadle na Vinohradech).
Srpen v JČD je především velmi vtipný, což bych od tohoto ponurého tématu neočekával. Ale Kateřina Letáková z něj vyždímala maximum humoru, o jehož značnou část se svými ostrými a sarkastickými hláškami (ale i naturelem) postarala Natália Drabiščáková. Věra Hlaváčková hraje Violet civilněji, než její předchůdkyně, což ale zapadá do celkového konceptu inscenace.
Poctivé divadlo, kde je dokonale vyváženo drama a komedie...

75%
Kdysi jsem četl, že být homeless je životní styl, který si spousta bezdomovců zvolí dobrovolně. Já bych do toho nešel a myslím, že ani pan B. (bankéř a posléze bezdomovec) to tak původně nezamýšlel.
Tato hra se výborně hodí do originální dramaturgie X10, což není nablýskaný prostor se sametovými sedadly, kde by se divák na toto téma možná hůře adaptoval.
Kraštof Bartoš se s režisérem Michalem Hábou potkal už po několikáté (měl jsem možnost vidět jejich Peera Gynta v ústeckém ČK) a je vidět, že našli společnou řeč.
Sestup a vzestup pana B. by klidně mohl fungovat i jako stand-up, ale s větším množstvím postav je to živější.

Mě na návštěvu Vtipu nalákala anotace, ve které je uvedeno, že je to hra obsahující černý a inteligentní humor. A ten já mám rád. A musím konstatovat, že jsem ho tam nenašel. Také je to jedna z nejdepresivnějších her, které jsem viděl a přiznám se, že bych ji jako dramaturg na repertoár asi nezařadil. To ale rozhodně nejsou výtky k samotné inscenaci.
Co mě bohužel zklamalo, byla A.Veldová, které se ale zároveň musím zastat, protože je patrné, že je to vinou režie. Pojetí její postavy je nekoncepční a má daleko větší potenciál. Ve vedlejších rolích mě zaujal distingovaný doktor L.Stacha a laskavá a empatická sestra K.Kuchinkové.

5%
Spíše než tvorbu, mám rád režie Jakuba Čermáka, ale Pán slepic mě totálně minul...
Na mě je to moc pseudo... (chápal jsem odcházející diváky i vlažný potlesk na konci představení)
5% je za vtipnou Natálii Drabiščákovou.
Jen doufám, že tohle není směr, kterým se bude Jihočeské divadlo ubírat, protože několik předchozích premiér mě naopak nadchlo...

75%
Opravdu zajímavý "odskok" autorů muzikálů Malá mořská víla nebo Kráska a zvíře. Jakoby si chtěli odpočinout od klasiky. Malý krámek hrůz je ale velmi originálním nápadem a v MDK slaví úspěch u diváků.
Velký podíl má na tom scéna a režie Jana Kříže a zejména výkony Maxmiliána Kocka a Marie Křížové. Takto má fungovat energie a souhra mezi ústřední dvojicí.
Nenechte si ujít...

Když se Jonghje rozhodne po jedné prosněné noci být vegetariánkou, netuší, jakou kaskádu událostí tím spustí. Ovlivní to ji samotnou, ale především její okolí. Na jevišti se setkáme s jejím manželem (M.Řezníček), se sestrou (V.Lazorčáková) a se švagrem (J.Spišák). Nad vegetariánstvím, jako životním stylem ještě všichni mávnou rukou, ale následný nový "životní styl", zahrnující vzdor proti patriarchálním strukturám a společenským normám a konvencím ovlivní budoucí osobní život nejen na jevišti nepřítomné Jonghje, ale i jejich blízkých.
Náročné téma, ale poctivé divadlo. Herecky výborné, nejvíce mě zaujal Jiří Spišák.

65%
Cíleně na Cíla - tak by se dal nazvat můj výlet na kladenský Osiřelý západ, protože mě Filip Cíl ve všech posledních inscenacích mile překvapil. A nejinak tomu bylo i tentokrát.
Bohužel nemůžu říct, že by herecké výkony byly vyrovnané, což je škoda. Ale i tak stojí za to, inscenaci navštívit. Hraje se na malé scéně, od protagonistů jste cca dva metry a máte pocit, že tuhle bizarní bratrskou hříčku prožíváte s nimi.

35%
Možná zajímavý nápad, ale špatný koncept. Human ZOO je o trochu lepší, než předchozí The Saturn Revue. Jestliže se při předchozím projektu divadlo spálilo, úplně nechápu, proč jde podobnou cestou. A ani tady mi není jasné, kdo je cílový divák.
První polovina představení šíleně nudí dlouhými a ne vždy dobře přednesenými monology, druhá polovina je svižnější a alespoň mě nenudila.
Nasazení účinkujících je sice vidět, ale zároveň je tam každý tak trochu za sebe. Některá (zejména hudební) čísla jsou povedená, ale působí poněkud solitérně.

25%
Nevím, co přimělo Lucii Vondráčkovou hrát v této slabé Balákově hře (nevybočující z běžné úrovně Balákových her) a nevím, proč si tato herečka v několika posledních letech vybírá podobně "duchaplné" texty.
Hedy Lammar byla zajímavá osobnost. Ať už byla vůle autora uvést její životopis, či jen střípky z něj, chtělo to nějakou koncepci. Tenhle pelmel náhodných scén působí velmi rozpačitě.
Herecky jsou trochu zajímaví jen pánové, ale to jen v ženských rolích. L.Vondráčková má nejméně prostoru a je dost nevýrazná.

35%
"Jsi ještě panna? Ne, já jsem kozoroh." - a spousta dalších laciných vtipů z druhé cenové. Sleduju tvorbu T.Dianišky od jeho začátku. Cca poslední 3 roky poslouchám od přátel, že díky nadprodukci autora klesá úroveň jeho her a ač nerad, musím souhlasit.
Havěť je za mě Dianiškova nejslabší hra. Nevadí mi interaktivní představení, ale nemám rád manipulaci s divákem, proto mě dost odrovnal už samotný začátek. Prvních 20 minut jsem si užíval, do přestávky ještě ok, ale 2.polovinu jsem opravdu protrpěl. Jako nešťastné se mi jeví i zvolené herecké prostředky, infantilním afektem asi nedosáhnu toho, aby mi divák věřil, že je mi 13 let.