Profil uživatele

Gimli35

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 12 % (40)
Jan Pařízek: 12 % (70)
Anežka Kotoučová: 13 % (31)
Jiří Koula: 13 % (36)
Kateřina Jírová: 13 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6  >  >>
(zadáno: 21.5.2022)
65 %. Režijní duo SKUTR se statečně utkalo s komplikovanou Shakespearovou tragédií. Jistou nepřehlednost vztahů, z níž si mimochodem režie v jednu chvíli trefně utahuje, se však vždy zcela osvětlit nepodařilo, a tak mi motivace, činy a vztahy některých postav zůstaly utajeny. Asi i to mělo za následek, že přibližně druhá půlka první poloviny mi přišla poněkud úmorná. Velmi ale oceňuji, že DD zase zkouší něco nového. Z účinkujících zaujali zejména O. Malý, S. Babčáková (navíc v úchvatném kostýmu od Simony Rybákové), V. Neužil a P. Šimčík.
(zadáno: 16.5.2022)
65 %. Čistě z technického hlediska bych pozoruhodnou Ondrovu inscenaci hodnotil výše - scénografie Jany Hauskrechtové se spoustou domyšlených detailů je skvostná, hudební složka Davida Hlaváče (s přispěním všech účinkujících!) efektní. Ze mně neznámých důvodů mne však představení nezasáhlo zdaleka tolik, jak asi mělo. Možná je na vině přehnaná zvuková a hlasová exprese, nehodící se do miniaturního malého sálu Divadla D21, možná mé nepříliš náboženské založeni.
(zadáno: 9.5.2022)
Řemeslně velmi dobře inscenovaná komedie. Škoda, že J. Plesl (jinak skvělý) a K. Melíšková místy utíkají ke svým osvědčeným kreacím a uřvanost tria Melíšková-Krobotová-Holcová je chvílemi příliš silná. Naproti tomu V. Khek Kubařová italskou stylizaci zvládla zdaleka nejlépe z dam a H. Čermák se blýskl v nezvyklé úloze. Nenápadné propojení s nástupem italského fašismu je skvělým nápadem.
Vlastně to celé vůbec není špatné, ale... Konvenční činohra - není to na Dejvice málo? A nemohlo by DD nakonec být takovým lepším Činoherákem? Nevím. Ale aspoň mám o čem přemýšlet. :)
(zadáno: 10.4.2022)
(zadáno: 31.3.2022)
75 %. Inscenace, která mne zase jednou utvrdila v abstinenci (i když alkohol samozřejmě není to hlavní, oč tu běží). K přesnému hodnocení Lukáše Holubce přidávám pět procent a ještě jednou vyzdvihuji L. Šolce za jeho schopnost hrát i po tolika pivech... A nezapomínejme ani na J. Panznera, je také moc dobrý.
(zadáno: 28.3.2022)
Šmídova ironická režie Werthera modernizuje opravdu důkladně a Goethův román chvílemi přibližuje až k telenovele. Ale vadí to? Mně tedy ne. Hereckým výkonům vévodí K. Krhovják a H. Mathauserová.
(zadáno: 2.3.2022)
55 % nebo tak nějak.

Sebeobviňování je fajn, zasazení do nedivadelního prostoru je zajímavým nápadem, nadhled (SW!) k tomu sedí a sledování česko-německého textu si zejména němčináři užijí. Snad se inscenace postupem repríz trochu usadí a představení už nebude muset zachraňovat napovídající, syčící a gestikulující inspicientka v první řadě.

Zdeněk Adamec v podobě více než hodinového bezobsažného dialogu M. Pechláta a S. Majera byl pro mne bohužel zklamáním - a samotného Adamce mi po něm vlastně bylo fakt líto. V programu je celá událost zpracována mnohem lépe, doporučuji ho zakoupit.
(zadáno: 12.2.2022)
65 %. Tohle mne bavilo o něco více než Požitkáři a Hamleti - více temnoty a méně slov, zdá se, tandemu Mikulášek-Viceníková sluší. Výborná scénografie M. Cpina.
(zadáno: 8.2.2022)
Je příjemné, že sám Kryl v inscenaci téměř nefiguruje - v D21 se řeší především jeho obraz a mýtus. Ironický nadhled tomu celému velmi sluší, však se tu také účtuje se zbožštěním KK; Ondra k tomu využívá žvanivé hospodské týpky i narážky na českou folkovou scénu. Závěrečná Náměšť, buřtguláš, pivo, německojazyčný zpěv A. Krausové - to vše povyšuje KRYLa nad běžné představení.
(zadáno: 29.1.2022)
Milá rodinná inscenace, na níž je pozoruhodná především (též ostatními recenzenty zmiňovaná) schopnost účinkujících reagovat na nezbedné publikum. Pro dospělé diváky jsou tu hlavně skvělé průpovídky pirátské družiny (P. Honzík, V. Dvořák, M. Mededa), i snová Země Nezemě však má něco do sebe. Výborní K. Krhovják a F. Březina, příjemně překvapil D. Šafařík.
(zadáno: 27.1.2022)
(zadáno: 25.1.2022)
65 %. Ne že by si inscenace nezasloužila škrty a krácení. Ale Mikuláškova misantropie a (sebe)ironie prostupující celým večerem mne spolu se správně ulítlými režijními nápady udržela po celé dvě hodiny "na příjmu". Výsměch přebujelým, toxicky extrovertním politickým egům spojený s hrůzou z konce světa a až zuřivou snahou o zábavnost tvoří velmi svéráznou, ale nikoli špatnou kombinaci, která na prknech Stavovského divadla dobře provokuje.
(zadáno: 21.1.2022)
Vlastně bylo zajímavé sledovat, jak se podařilo pozoruhodný příběh přetavit do tak slabé a nijaké inscenace. Nekonečné, papírem šustící dialogy přímo volaly po zásahu nepřítomného dramaturga; četné nevtipné gagy byly po zásluze odměněny výrazným tichem; rádoby mladistvě působící kreace J. Černého, do nichž byl hlavní protagonista pravděpodobně dotlačen režií, se pohybovaly na hraně trapna a parodie. Asi nejlépe o tom všem vypovídá, že zdaleka nejzábavnější byla děkovačka (J. Černý, P. Čtvrtníček, J. Vyorálek). Inscenace vhodná k dohnání spánkového deficitu. Co dělá v DNZ mi zůstává záhadou.
(zadáno: 20.1.2022)
Uživatel Jirkan to napsal přesně - i mně více vyhovuje, když se Jan Mikulášek pustí do něčeho, co už je hotové. Zaujali P. Čtvrtníček a J. Plodková.
(zadáno: 13.1.2022)
65 %. Příjemná divadelní jednohubka, které by k vyššímu hodnocení býval pomohl lepší přednes B. Hubené. Pánové skvělí, P. Tesař zmákne Klause i Filipovského/Funese. ;)
(zadáno: 12.1.2022)
65 %. Dívat se hodinu padesát na tři navzájem se trollící sourozence, navíc představované výbornými účinkujícími, bylo občas velice zábavné. Trochu si ale říkám, jestli Bernhardův text nenabízí i něco víc než srandovně se pošťuchující a byt demolující trio. Místy jsem se bavil, ale zároveň netuším, proč bych na to měl kohokoli posílat nebo jít znovu. Zvláštní inscenace.

(A ještě si tu odložím obdivnou poznámku, že Z. Stivínová se klaní opravdu působivě hluboko.)
(zadáno: 7.1.2022)
Tvůrčímu týmu se podařilo vytvořit atmosféru plážové bezstarostnosti, ve které je všem všechno jedno - zejména Treplevovo trápení. Výborný výkon L. Valenové v roli Arkadinové (ta je zde oproti Dejvicím či Dlouhé pojata opravdu velmi záporně), O. Pečeného coby vcelku empatického, avšak akce neschopného Sorina, a K. Tvrdíkové jako Máši. Treplevova (P. Vopařil) rtuťovitost má své opodstatnění, malinko méně však mohlo být více. Dobrým nápadem je živá hudba a zapojení kapely (M. Adam, T. Černý, F. Beitl) do děje.
(zadáno: 20.12.2021)
Podepisuji komentář Vladimíra Rogalewicze a dodávám politování, že velký pěvecký potenciál účinkujících zůstal téměř nevyužit.
(zadáno: 13.12.2021)
65 %. Přehnaná expresivita ve spojení s úmornou délkou bohužel poněkud tlumí výpověď povedené dramatizace. Je to velká škoda, protože Balzacův text dobře funguje i dnes (bez potřeby Mikuláškových doplňkových aktualizací, jakými jsou např. reportérské vstupy ze zvukového záznamu) a témata jako nerovnost, ageismus či zapomínání na důsledky zásadních životních kroků jsou silně aktuální/nadčasová. Kromě V. Vondráčka, podávajícího až dechberoucí výkon, zaujme především sarkastický Dauriat J. Žáčka, nejednoznačný M. König coby D'Arthez nebo M. Sidonová, suverénně si počínající v mužské roli Finota.
(zadáno: 11.12.2021)
Dobře našlápnutou první polovinu nešťastně zpomalují zdlouhavé výstupy P. Šimčíka a L. Příkazkého na jejím konci. Po přestávce se však spadlý řemen daří nasadit a špionážně laděná inscenace graduje až ke chmurnému finále se strhujícím sólem J. Plesla.
T. Jeřábek spolu s J. Pleslem a M. Pechlátem nejlepší, A. Kryštůfková/Červinková v pořádku až na podivně protahované slabiky, P. Šimčík a L. Příkazký bohužel tentokrát příliš nezazářili.
Zaujme light design J. Šmirka, energická hudba O. Švandrlíka i jednoduchá scénografie J. Štěpánka... Zkrátka podařený "provozní titul", a i to se počítá. :)
(zadáno: 8.12.2021)
"Jen berte, berte..."
Pouť Máchova Hofmillera strašidelným společenským zámkem pána z Kekesfalvy plná morálních dilemat je díky Špinarovu režijnímu pojetí silným zážitkem. Výborná práce s točnou, scénou a rekvizitami. Vyzdvihnout jen vyčerpávající výkon R. Máchy - byť plným právem - nestačí, výtečný je též mefistofelovský V. Javorský, rozšafný V. Beneš či samozřejmě P. Štorková v "druhé" hlavní roli.
Občas si říkám, že různým možnostem či aktivitám příliš brzy říkám ne. Netrpělivost srdce ukazuje, že někdy to není úplně od věci. Na případnou záchrannou brzdu už pak může být příliš pozdě.
(zadáno: 6.12.2021)
Těžko hodnotitelné, těžko uchopitelné. Výjev střídá výjev (ty silné jsou bohužel v menšině), postavy defilují jak zběsilé, pak to skončí, jdete domů a nevíte. Tedy ne nutně, například divačka přede mnou, jež se hystericky rozesmála pokaždé, když některý z účinkujících otevřel pusu či když J. Černý prostě jen přišel na jeviště, asi věděla. Docela jsem jí to záviděl.
(zadáno: 20.11.2021)
Velkolepé Faustovo putování ve Stavovském divadle si zaslouží osmdesátku, i když to samozřejmě bylo dlouhé a divácky náročné. U mne každopádně kombinace gejzíru režijních nápadů, přitažlivě a zároveň děsivě dekadentního zpracování, výborných hereckých výkonů bez slabého článku, pompézní výpravy a povedeného moderního překladu zafungovala.
(zadáno: 15.11.2021)
Maryša Vávrova, Mikuláškova, nadčasová, mezi mužskými (i ženskými) egy. Otázka vztahu rodičů a dětí & "co tomu řeknou lidi?". Funkční scéna (M. Cpin), zdařilé kostýmy a masky (K. Štefková). Maryša nikoli bezchybná, ale celkově povedená a do Národního zcela určitě patřící.
1 2 3 4 5 6  >  >>