PRAHA
aktuální festivalyHaDivadlo
<< Psaní Ježíškovi | Sekyra >>
Marek Torčík, Ondřej Novotný
Rozložíš paměť
Premiéra: 21.2.2026
Dramaturgie: Justina Grecová. Kostýmy: Matilda Tlolková. Hudba: Patrik Rašman. Scéna a režie: Ondřej Štefaňák.
Adaptace autofikčního románu oceněného Magnesií Literou 2024 za prózu. Otevírá téma dospívání v kulisách sociálních nerovností, latentního rasismu a homofobie. Třináctiletý kluk, Přerov, nultá léta. Prostředí, kde každý zná každého, ale blízkost často znamená spíš samotu a úzkost než oporu. Chybějící otec, ticho matky, autorita babičky a dědečka. Klíčící vědomí, že jsi jiný v prostředí, které tě nepřijímá. Maloměsto jako kolektivní organismus, síla, která člověka formuje, i zdroj traumatu, které podněcuje touhu uniknout. Ze strachu mizíš pryč, do velkoměsta, ale minulost tě neopouští...
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
67 %
Hodnocení redakce
Iva Bryndová 70 %
Iva Bryndová 70 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
| ||||||||||||
| ||||||||||||
| ||||||||||||
Hodnocení (19)
HODNOCENÍ REDAKCE
Iva Bryndová 70 %
25.4.2026 | 778 hodnocení
+ souhlasím
75% - Útěky z míst, kde bychom měli mít kořeny, nesnadné návraty do nich, a hlavně právě k těm kořenům a problémům, které za útěky stály - tolik známé pro mnohé z nás.
Inscenace v režii O.Štefaňáka staví autofikční příběh o dospívání (ne právě nový či ojedinělý) M.Torčíka v adaptaci O.Novotného na tom nejuniverzálnějším, co v sobě skrývá: řetězení rodinných traumat a křivd, šikana odlišujících se jedinců - zde queer - v už tak obtížném a náročném životním období, i zmatek a citová nejistota. Inscenace to vše navíc zobrazuje velmi zdařile a efektně, k čemuž jí napomáhají i vynikající herecké výkony, především S.Venclovské, S.Pekové a J.Sůry.
Inscenace v režii O.Štefaňáka staví autofikční příběh o dospívání (ne právě nový či ojedinělý) M.Torčíka v adaptaci O.Novotného na tom nejuniverzálnějším, co v sobě skrývá: řetězení rodinných traumat a křivd, šikana odlišujících se jedinců - zde queer - v už tak obtížném a náročném životním období, i zmatek a citová nejistota. Inscenace to vše navíc zobrazuje velmi zdařile a efektně, k čemuž jí napomáhají i vynikající herecké výkony, především S.Venclovské, S.Pekové a J.Sůry.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Dawson321 70 %
23.4.2026 | 166 hodnocení
+ souhlasím
Nadprůměrná inscenace, která předkládá hodně témat, takže každý si v tom najde to svoje (viděno v Archa+).
Kancléř 20 %
21.4.2026 | 412 hodnocení
+ souhlasím
plusové body za Simonu Pekovou a její hlasový i fyzický vklad, taky za pěknou písničku na konci
mínusové body za zastaralou interakci s publikem, návodnou scénografií (hrob s nápisem genderová rovnost???) a kostýmy (rozlišovák na tělocvik na kterém je nakreslená nula, jakože hlavní postava je outsider), nezajímavou režii, bizarní předtáčky z jakési továrny
mínusové body za zastaralou interakci s publikem, návodnou scénografií (hrob s nápisem genderová rovnost???) a kostýmy (rozlišovák na tělocvik na kterém je nakreslená nula, jakože hlavní postava je outsider), nezajímavou režii, bizarní předtáčky z jakési továrny
Jan Vorlíček 60 %
21.4.2026 | 194 hodnocení
+ souhlasím
Autoři se snažili do inscenace dostat co nejvíce témat a různorodých inscenačních nápadů. Výsledkem byl spíše chaos, než snaha o nějaké systematické vykreslení charakterů postav a hlubší zásah. Paradoxně nejméně na mě zapůsobilo queer téma. Zejména využití prvků live cinema z šatny při scéně fyzického sblížení mi přišlo hodně nešťastné. Výrazněji zapůsobily scény řešící mezigenerační soužití a přenášení rodinných traumat.
Krátký popřestávkový epilog ze smuteční slavnosti dal přeci jen předchozímu dění trochu zřetelnější odlesk.
Krátký popřestávkový epilog ze smuteční slavnosti dal přeci jen předchozímu dění trochu zřetelnější odlesk.
Pavel Korecký 90 %
23.3.2026 | 17 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace za mě přináší podobně intenzivní zážitek jako četba předlohy, vyvolává stejné otázky, vztek na stav a systémy světa a mezilidských vztahů, ale i pochopení pro ty, kteří nevědomky nebo nechtěně řetězí zlo mezi námi. Křehký i správně zaťatý Jáchym Sůra dokáže to, co mě na divadle tak baví: podívat se na hlavní postavu zvenčí, soucítit s ní nebo s ní vést dialog, vnořit se do ní a vzápětí ji okomentovat - podobně jsem to vnímal i v literární předloze. Naprosto fenomenální je Sara Venclovská! Místy se inscenace zadrhávala v tempu (šíleně dlouhá přestavba stolů, nepoměr - byť chápu záměr - obou částí), ale jinak nesmírně silný večer.
Klára Tesařová 70 %
16.3.2026 | 156 hodnocení
+ souhlasím
V činohře Rozložíš paměť je nejsilnějším prvkem práce s prostorem a publikem. Přestávka dává divákovi možnost se nadechnout mezi údery emocí, ale jen na chvíli. Smršť umělé krve a online kamerových záběrů zanechává diváka napjatého a připraveného na další ránu. Herci komunikují s diváky nenuceně a velmi hřejivě. Závěr vás vtáhne tak hluboko, že rozdíl mezi jevištěm a hledištěm naprosto zmizí. Všichni dohromady stojíte na pohřbu dědy Daňka. Někdo má slzy úlevy. Jiní slzy smutku, dojetí či sebepřijetí. HaDivadlo balancuje na hraně experimentu a klasické činohry s precizností a citlivostí. (více v článku na blogu)
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
