Dawson321

Viděno v rámci workshopu Playroom is dark na queer divadelním festivalu Wild: hodně odvážné představení vtahující diváky do děje. Netradiční a otevřené.

Nadprůměrná inscenace, která předkládá hodně témat, takže každý si v tom najde to svoje (viděno v Archa+).

Na téma "Berete drogy?"

Za mě příjemná sociologická sonda - sociální třídy, rodina, queerness. Jelikož rád čtu knihy od E. Louise, toto představení nabízí podobný úhel pohledu.

Dost složité a těžko uchopitelné představení. Chvílemi jsem se ztrácel v myšlenkách hlavní postavy. Nicméně oceňuji, že je toto téma přestavěné i v českém divadle.

Při této komedii jsem se smál snad od začátku do konce. To co předváděla Zuzanka Zlatohlávková se nedá ani popsat, to je uragán sázející jednu vtipnou scénu za druhou. Musel jsem si akorát trochu zvykat na pro mě nezvyklou komediální roli Daniela Krejčíka, kterého znám z pouze dramatických divadelních rolí. Inscenace je svěží, vtipná a určitě ji doporučuji.

Tak toto představení jsem nepochopil. Tvůrci do něj splácali všechny možné věci dohromady a byl z toho jeden velký guláš - pole dance, vrhači plamenů, breakdance tanečníci.... Oceňuji kapelu, která hrála dobře, ovšem zpěvákům nebylo moc rozumět. Bohužel hra i samotné divadlo vypadá, jako by zamrzly v devadesátkách. Odešel jsem po první polovině.

Hodně nenáročná hra na kterou se lidé jdou opravdu jen pobavit. Možná ty poněkud zastaralé vtipy o homosexuálech bych z inscenace přeci jenom vyškrtl.

Viděno na ČT Art: Příjemná jednohubka pro ty, co rádi cestují vlakem.

Vtipný a trefný průlet historií Lidových novin. Jako jejich bývalý čtenář oceňuji, že se někdo pustil do zdramatizování tohoto tématu.

Příjemná taneční jednohubka, která nás přenese do sedmdesátých let minulého století. Jen škoda špatně zvolených míst (stání u stolečku u baru), barmani celou dobu představení obsluhují další návštěvníky a připravují drinky, což někdy dost rušilo od představení. Bohužel, vy jako stojící divák si u baru ani neškrtnete...

Kdo viděl první část, tak toho asi nic nepřekvapí. Jedná se o prohloubení příběhu. Uvidíme, zdali se dočká zdramatizování i třetí díl.

Viděno v rámci festivalu Polárkový dort: Obdivuji oba mladé herce, jak se poprali s těmito obtížnými rolemi v tak intimním prostředí, jako je malá scéna Polárky. Výkony jsou velice přesvědčivé a Daniela Špinar v roli režisérky opět potvrdila, že umí vytvořit kvalitní generační dílo.

Jelikož miluji sport všeho druhu, tak jsem nemohl vynechat toto představení. Jsem rád, že konečně i na divadelních prknech můžeme vidět oslavu sportu ze všech jeho úhlů. Herci předvádějí dechberoucí výkony. Jediné, co jsem nepochopil, je role principála divadla, kdy chodí v masce a převlečení během
představení.

Super (tragi)komedie z pohledu zcela odlišných světů - akademika a dámy z nižší společnosti. Trochu jsem se bál, jak vyzní to, že Krejčík hraje ženskou postavu, naštěstí to nebylo vůbec trapné. Osečanský zámek dodává hře tu správnou atmosféru.

Viděno na letní scéně Voděrádky: Ideální hra na letní scénu. Vtipná oddechovka, kde oba hlavní představitelé podávají dobré herecké výkony. Divadelní kritiku to úplně neoslní, ale já jsem se bavil.

Viděno v rámci Prague Pride:
Za mě možná až příliš alternativní ztvárnění Kytice. Ti, kdo tuto baladu důkladněji neznají, se budou v ději poněkud ztrácet. Oceňuji ale herecký výkon M. Kerna.

Ačkoli nemám moc v oblibě převedení klasických her do moderní podoby, v případě Ofélie Onlyfans mi to až tak nevadilo. Samotná hra nemá s Shakespearem tolik společného a řeší se tu aktuální témata a rodinné krize. Uvedení do hry s DJ setem vítám a bylo to příjemné zpestření a myslím, že pro divadlo i dobré promo. Je pravda, že hra je hlavně v druhé polovině trochu rozvleklá a nevadilo by ji trochu zkrátit. I tak ale Ofélii Onlyfans určitě doporučuji navštívit.

Na mě bylo představení zbytečně dlouhé. Původně se mělo začít hrát v 19:30 a avizovaná délka představení měla být dvě hodiny. Představení začalo ovšem až po osmé a končilo před jedenáctou večer. Kombinace únavy a délky má vliv i na moje hodnocení, ale myslím, že kdyby se muzikál trochu sestříhal na avizované dvě hodiny, bylo by to ku prospěchu. Každopádně oceňuji herecké výkony i témata, která muzikál předkládá. Pěkně k němu sedí i industriální prostředí Industry, ve kterém se hraje.

To teda byly herecké výkony. Jízda od začátku do konce. Téma velice těžké, ale hold takový je život a hlavně láska, která vlastně za vším stála. Zdramatizováno podle skutečného příběhu z roku 1924, ze kterého opravdu mrazí.

Musím se přiznat, že po první polovině jsem měl z představení trochu rozpačité pocity. Srovnával jsem ho s původním seriálem od Netflixu a ze začátku hry mi nebylo moc sympatické ztvárnění postavy Bruna od D. Bambase. Přišlo mi, že někdy až moc přehrává a jeho postava na mě celkově působila víc dětinsky (ani kniha o Gaudím to nezachránila) než postava Alexe, což by mělo být právě naopak.
Každopádně druhá polovina byla za mě o dost lepší, vyzdvihuji hlavně intermezzo o Grindru, kde Bambas vtipně zahrál několik odstrašujících případů kluků z této apky a i postava Bruna poté působila víc autentičtěji. Hru určitě doporučuji.

Jsem rád, že zase po nějakém čase tu máme nové uvedení hry Po Fredrikovi. I tentokrát (a to už jsem hru viděl několikrát v jiných provedeních) na mě zanechala hluboký dojem. Moc sice nechápu spojení dvou odlišných her do jedné, ale musím říci, že oba herci podali dost přesvědčivý výkon.

Příběh je velice slaboučký a bohužel ho zabíjí druhá část představení, kde se 30 minut jen tancuje v restauraci. Hodnocení ale zvedám kvůli hereckým výkonům obou herců, ale hlavně efektům a atmosféře Nové Spirály, která se stává nejmodernějším divadlem v Česku. Během přestávky si doporučuji objednat speciální koktejl Madisonské mosty.

(Viděno v Archa+) Konečně první české představení, které se věnuje manželství pro všechny, a to dost vtipným a stravitelným způsobem pro všechny. Moc jsem se pobavil, všichni herci odvedli dobrou práci.