Redakce

Michal Novák

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1269)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 7.6.2026)
(zadáno: 7.6.2026)
(zadáno: 30.5.2026)
(zadáno: 30.5.2026)
75 %
(zadáno: 14.5.2026)
(zadáno: 14.5.2026)
(zadáno: 14.5.2026)
(zadáno: 14.5.2026)
75 %
(zadáno: 24.4.2026)
75 %
(zadáno: 23.4.2026)
85 %
(zadáno: 23.4.2026)
(zadáno: 23.4.2026)
75 %
(zadáno: 20.4.2026)
Nepamatuji, kdy někdo a jestli vůbec inscenoval Kočku na kolejích s pauzou a v takové natažené stopáži. Topolův poetický dialog, vedený hovorovým jazykem, a za přítomnosti metafor (mimoběžné koleje, stav čekání, narušitelé…) se odehrává v reálném čase, přizývá diváka k nadechnutí, spoluprožití existenciální situace dvou mladých lidí a výdechu. V jednom časovém výseku se odehraje nic a všechno. I v tom je kouzlo hry, jež přes lyrickou stavbu nechá vybouřit podprahové emoce. Obsazení vsadilo na dva nesporné talenty, Bořivoje Čermáka a Emu Businskou, jsou v demonstraci vyhořelého pouta křehcí, snící, nedůvtipní, zranitelní, pravdiví.
(zadáno: 2.4.2026)
(zadáno: 2.4.2026)
(zadáno: 2.4.2026)
55 % Po Marivauxově Dvojí nestálosti, z níž tato variace vychází, dlouho žádná dramaturgie nesáhla a náhoda to nebude. Pohrávání s tématy jako subordinace nebo manipulace, která přivede oběť k citové zradě, se děje v archaické podobě. Bohužel ani tento autorský přepis nic převratného, resp. k dnešku přibližujícího nenabídne. Zůstává do určité míry zábavný příběh se zdánlivě bizarními figurami. Provedení opět těží ze souhry, ale možná je škoda, že inscenace jako by ani neměla ambici vysvětlovat pozadí postav, přiostřit absurdní vyznění, ostře nasvítit manipulativní princip zpochybněním nebo akcentovat zlo těžící z naivity a prostoty druhých.
(zadáno: 1.3.2026)
Nepředstavitelný dávnověk skrze Ovidia (a jeho podobenství vycházející z nejstarší mytologie) živě a přesně demaskuje lidské proměny a obecné principy lidského pachtění či nejistot. V metafyzické konstrukci se zrcadlí docela konkrétní situace, které i přes teorie poznání si projdeme znovu. Je otázka, kolik z toho se podařilo předat divákovi, i z důvodu, že artistní styl dua SKUTR v tomto případě metamorfuje k ještě ostentativnější vizuální formě, jíž je podřízena nejedna jevištní akce. Důraz na básnické slovo se místy ztratí (nebo jej shodí substitut v podobě virální hlášky), jiné vystavěné obrazy zas pohltí nápadem a stylotvorným herectvím.
(zadáno: 1.3.2026)
Biografické putování a připomínka herecké tvorby Jiřího Pechy to není. Jsme svědky spíše autorského zpracování vlastních vzpomínek a různých zážitků, jejich iluzivního zjevování a mizení. Formát drobných skečů ve stylu Manéží nedrží vyprávění v lati, docela se to vleče, a hlavní vtip, že tátu Bolka hraje syn Vladimír (skvěle!) a Pecu replikuje Bolek, se rychle vyčerpá. Postavy spolukumpánů z legendární brněnské bohémy jsou svěřeny deklamujícím nehercům. Tato pocta Jiřímu Pechovi se téměř nevzdaluje od nostalgie a stesku po kamarádovi - vše převedeno do šprýmovné roviny. O jedinečném umělci, parťáku v pařbě i tvorbě, inscenace tolik nevypoví.
(zadáno: 1.3.2026)
Další výrazná, tentokrát komediální inscenace v podání plzeňského muzikálu. Po pomalejším rozjezdu (to je bohužel vlastnost tohoto díla, stejně jako jeho komediálně zkratkovitá gangsterská linka) se divák dočká energizující podívané, opřené o vděčnou příběhovou zápletku a gagy vyplívající z prostředí a situací. Inscenace sice úplně neobhájí, proč Deloris je ztvárněna tak mladou představitelkou, Charlotte Režná působí velice mladistvě i pod nezbytnou parukou a líčením, ale interpretačně tuto roli zvládá s přehledem a odzbrojujícím siločárovým působením. Za zmínku stojí i bravurní výkon talentované Viktorie Tandlerové v roli Marie Roberty.
(zadáno: 15.2.2026)
Bizarní pozůstalost, to jest zkrachovalé divadlo, se pokusí obnovit několik dam. Povah zcela odlišných a které pojí vazby na zesnulého. Výchozí situace tvoří vděčnou zápletku a dopředu tušíme rivalitu, mezigenerační různé vidění situace a ne/praktický přístup k věci. Naděje nalezena v přislíbeném vystoupení proslulé osobnosti…která nepřijede. Nepřevratné komediální situace rozehrává pětice zkušených hereček, jejich vzájemná souhra bohužel byla oslabena tím, že ze strany režie nebyly dotaženy vztahy postav. Ve výsledku nejeden dialog nezprostředkoval podtext drobných šťouchanců, uvěřitelná odpuštění a vzájemné pochopení. Není moc co hrát…
(zadáno: 15.2.2026)
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>