Divadlo v Dlouhé

Cesta dlouhým dnem do noci

Premiéra: 23.3.2024 | 3:20
Překlad: Ester Žantovská. Dramaturgie: Tereza Marečková. Scéna: Antonín Šilar. Kostýmy: Kateřina Štefková. Hudba: Matúš Kobolka. Pohybová spolupráce: Markéta Jandová. Režie: Ivan Buraj.
Slavné americké drama s autobiografickými prvky mistrně zachycující pomalé snímání rodinného rozvratu. Rodina jako nefunkční, ale pevná síť falešných rolí a nesplnitelných očekávání. Rodina jako sociální děloha. Otec, profesí herec, pro kterého jsou hlavní modlou peníze a zisk navzdory bolesti, kterou uctívání těchto falešných svátostí způsobuje jemu i jeho blízkým. Matka unikající z reality vztahů do závislosti na opiátech maskovaných za léky. Starší syn jako směsice nešikovné nápodoby otce, prázdného vzdoru a alkoholismu. A mladší syn, na něhož se postupně řítí bezvýchodná skutečnost...
14!      
Divadlo v Dlouhé
Hodnocení inscenace
Redakce
74 %
Uživatelé
70 %
náš tip
Tip od redaktorů: Jan Pařízek, Pavel Širmer, Helena Grégrová, Michal Novák  Tip od redaktorů: Jan Pařízek, Pavel Širmer, Helena Grégrová, Michal Novák  Tip od redaktorů: Jan Pařízek, Pavel Širmer, Helena Grégrová, Michal Novák  Tip od redaktorů: Jan Pařízek, Pavel Širmer, Helena Grégrová, Michal Novák
kontroverzní inscenace (139.)
70321000
Hodnocení redakce
Jan Pařízek 80 % Tip Jan Pařízek
Pavel Širmer 70 % Tip Pavel Širmer
Helena Grégrová 80 % Tip Helena Grégrová
Iva Bryndová 60 %
Michal Novák 80 % Tip Michal Novák
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
12.6.St19:00novinka sezony; 18:15 rozhovory před Cestou; 18:15 setkání s amerikanistou Tomášem Kačeremvstupenky
13.6.Čt19:00novinka sezony; 18:15 rozhovory před Cestou; 18:15 setkání s adiktologem Michalem Miovskýmvstupenky
12.6.St19:00 vstupenky
novinka sezony; 18:15 rozhovory před Cestou; 18:15 setkání s amerikanistou Tomášem Kačerem
13.6.Čt19:00 vstupenky
novinka sezony; 18:15 rozhovory před Cestou; 18:15 setkání s adiktologem Michalem Miovským

Volby

Hodnocení (36)

HODNOCENÍ REDAKCE
Jan Pařízek  80 %  Tip Jan Pařízek
6.5.2024 | 907 hodnocení
+ souhlasím
Hutná psychologická nálož, která ve vás bude nějakou dobu odeznívat. I přes větší délku dokáže inscenace vtáhnout do sebe a nijak nenudí. Pomalejší tempo tomu svědčí a díky němu pak o to více vyniknou vygradované scény, které zde mají dosti silné dopady. Divák zde sleduje prakticky rozklad rodiny v přímém přenosu a minimálně mě se honilo hlavou, že tohle by ustál opravdu jen málokdo. Od začátku se zde daří dobře budovat atmosféru bezmoci, což trefně doplňuje též použitá hudba a zvuky. Využití mikroportů nevadilo, ba naopak spíše zážitek umocnilo. Herecky výtečné, skvělá hlavně B. Lukešová a vedle ní J. Vondráček. 75%
Pavel Širmer  70 %  Tip Pavel Širmer
18.4.2024 | 2013 hodnocení
+ souhlasím
75%. V autobiografickém rodinném dramatu je mistrně zachycen stereotyp bezvýchodného vzájemného ničení. Režisér I. Buraj našel s herci moderní a věrohodnou tvář postav, opřenou o spolupráci s odbornými poradci, navíc nezatěžkanou českou inscenační tradicí hry či návyky herců (např. J. Vondráčkovi odlišný způsob práce umožnil účelně užít jiné prostředky). Mikroporty dovolily ve velkém sále zprostředkovat hlasem niternější emoce. Pomalé tempo inscenace poměrně dlouho unese, i ve scéně terapie. Stopáž se stává nepřiměřenou v posledním dějství, kdy se v dialozích mezi muži jen opakuje vyřčené. Pozoruhodný počin, jež si zaslouží od diváka šanci!
Helena Grégrová  80 %  Tip Helena Grégrová
6.4.2024 | 1672 hodnocení
+ souhlasím
Režijně citlivě uchopené inscenaci se podařilo otevřít mi cestu do hloubi bolesti lidské duše. Cestu plnou nenaplněných očekávání, bláhových snů, poztrácených iluzí a marných nadějí. Projít si jí spolu se členy rodiny Tyronových jsem prostřednictvím pozvolného snímání rozpadu jejich nefunkčních vztahů mohla opravdu niterně a intenzivně. Sejít z ní mi žádný z hereckých průvodců ani na chvíli nedovolil, skrze maximální koncentraci a autentický prožitek vystihl každý složitý vnitřní svět své postavy a zpřítomnil i atmosféru unaveného srpnového dne s oparem houstnoucí mlhy. Emoční účinek působivého finálního obrazu ve mně dozníval dlouho do noci.
Iva Bryndová  60 %
5.4.2024 | 555 hodnocení
+ souhlasím
65% S vražedně pomalým tempem této inscenace jsem bojovala téměř od začátku, v první polovině ještě úspěšně, tam mě zaznamenaná témata rodiny, nemoci, ale hlavně závislosti a jejího vlivu na rodinu, její členy a na neodbytný rozklad všeho, velmi zaujala. V jakkoli staré hře, jakkoli daleko do historie se obrací, toto téma je stále aktuální a první část inscenace byla skvělá. Scéna terapie jakékoli naladění na realistické rodinné drama však naprosto podtrhla a znovu mě již inscenace nezasáhla. V druhé části jsem bojovala s tempem téměř neustále, porty mě iritovaly o to víc a ani S. Toman mě zde už herecky úplně nepřesvědčil.
Michal Novák  80 %  Tip Michal Novák
4.4.2024 | 1157 hodnocení
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Suzana  60 %
10.5.2024 | 339 hodnocení
+ souhlasím
výborná scéna i herecké výkony, terapie o přestávce pro zájemce jako projekce by tak nebrzdila
Jan Vorlíček  90 %
6.5.2024 | 78 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Snad nikdy jsem neodcházel z divadla s takovým počtem zpracovaných i nezpracovaných vjemů. Druhá půlka byla pro mě výrazně emotivnější a hlubší než půlka první, ve které mě přepadla desetiminutovka, kdy jsem nedokázal udržet pozornost, což se mi v té druhé nestalo ani na vteřinu.
Oceňuji realistickou scénu, práci se zvukem a světlem i přesné výkony herců (snad s výjimkou Samuela Tomana, který z těžké role často vypadával).
Kdo má rád hloubku, emoce a ryzí divadlo bez zbytečných experimentů, nesmí si nechat ujít.
Urba  100 %
6.5.2024 | 8 hodnocení
+ souhlasím
Málo postav, nikterak složitý děj, ale naprosto psychologicky propracované představení postavené na mimořádných hereckých výkonech. Přesně tak to mám rád.
J.anek  90 %
30.4.2024 | 487 hodnocení
+ souhlasím
Uvědomil jsm si, že už jsem dlouho neviděl Eugena O´Neilla a že mi chyběl. Ivan Buraj, jehož tvorbu skoro neznám, a Tereza Marečková, jejíž práci mám rád, na to šli chytře, i když se přiznám, že vložená skupinová terapie na mě v inscenaci působila trochu cizorodě - nicméně její smysl chápu.
Všechny čtyři herecké výkony jsou mimořádné a fungují jako celek skvěle. Měl jsem pocit, že jsem se ponořil do řeky, která sice plyne pomalu, ale má děsivou sílu, její proud vás nepustí. Vnímal jsem pár diváků, kteří se nedokázali napojit a znuděně přihlíželi z břehu, ale většina plula s sebou.
A moc mě bavilo použití mikroportů a předtočeného zvuku.
Kevinator  90 %
7.4.2024 | 196 hodnocení
+ souhlasím
z 2. reprízy
Hyperrealistická scéna mě mile překvapila ještě před začátkem představení. Herecké výkony byly podávány také velice realisticky, tzv. psychologické herectví. Již od začátku je velice cítit dusná, tíživá atmosféra domu Tyronových. Všechny herecké výkony bravurní (viděno s alternací T. Malíkové). Délka představení nakonec nevadila. Trochu diskutabilní je vsuvka se současným psychoterapeutem.
Ivelly  90 %
6.4.2024 | 40 hodnocení
+ souhlasím
To bylo opravdu silné. Ale ten zážitek se jen tak neopakuje :) I přesto, že uděluji vysoké hodnocení. Scéna, zvuk, hudba a světla vytvořily dokonalou atmosféru. Vynikající herecké výkony. Skvělá práce režiséra a dramaturga. Někteří kritizují scénu terapeutické seance u psychoterapeuta. Nicméně má svůj význam - připomenout lidem, že problémy nelze ignorovat, někdy je třeba se obrátit o pomoc odborníka. Diváci, kteří mají vše v pořádku, možná budou představení považovat za nudné. Ale pro ty, kdo sdílejí emoce postav a prožívají s nimi jejich utrpení, zanořují se do atmosféry zoufalství a beznaděje, bude těžké to znovu zažít :).
Kateřina Vodáková  90 %
6.4.2024 | 199 hodnocení
+ souhlasím
(+3)
Dlouho mě něco divadelně tak nepřekvapilo. Tolik bolesti, lásky, hloubky a hlavně brilantního herectví! Ani jedna věta, gesto, pohled, efekt či pohyb zde není zbytečně a navíc. Geniální J. Vondráček s B. Lukešovou a jejich synové M. Řezníček a S. Toman - herecky tak pohlcující a přesní jako řezání skla. Filmový pocit umocňuje famózní 3D scéna i invence s porty, voiceovery, mlha, zvukové motivy a průběžné padání tmy. "Cesta" v Dlouhé však nemá střed - buď diváka zcela strhne nebo nudí ke spaní. Nic mezi. Pro mě tak intenzivní zážitek, že jsem s posledním padnutím tmy seděla ohromená a beze slova. Lepší titul jsem v Dlouhé dosud neviděla.
Braddy  60 %
5.4.2024 | 203 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Plusy: výkon Barbary Lukešové a Štěpánky Fingerhutové, útulná realistická scéna, velmi silný příběh, který ani po tolika letech neztrácí na účinku
Mínusy: délka (i pocitová) představení, použití portů, scéna s terapeutem
FemmeFragile  100 %
5.4.2024 | 26 hodnocení
+ souhlasím
Tahle inscenace se mi hodnotí těžko. Začátek byl skvělý, zpod zprvu úhledného povrchu šťastné rodiny rychle vyplouvají zakořeněná traumata. Pak ovšem nabrané obrátky podstatně zpomalují; v době, kdy se v hledišti rozsvítilo, jsem si nebyla jistá, jestli je to jen přestávka, nebo už celkem očekáva(tel)ný konec. Nevím, co si myslet o anachronismu v podobě psychologického sezení v druhé části - svůj význam by mělo... ovšem ve hře ze současnosti, ne ze 40. let minulého století. Polovičaté aniryboanirakovité voiceovery bohužel veskrze rušivé. Konec byl však tak transcendentální a ksedačcekovající, že nemůžu jinak než dát i přes určité lapsy 100 %.
Paka  20 %
5.4.2024 | 7 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Desne rozvlekle. Scena s terapeutem za trest.
BarboraSalome  70 %
5.4.2024 | 60 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Taková hra a takové provedení... Představení se zbytečně vleče a za scénu s rodinným terapeutem srážím hodnocení. Oceňuji herecké výkony všech a úchvatnou scénu. Ovšem čekala jsem víc.
Janina1976  90 %
3.4.2024 | 9 hodnocení
+ souhlasím
První inscenace Ivana Buraje v Dlouhé je trochu opatrnější než jeho jiné kusy např.v HaDi, ale pokud to půjde tímto směrem, budu v Dlouhé jako doma.
Ač je hra téměř sto let stará a reflektuje dobu ještě starší, je zcela přenositelná do dnešní doby. Přesně zobrazuje vliv závislosti na totálním rozpadu jednotlivce i celé rodiny, obviňování druhých i sebe, izolace a beznaděj. Kdo může na 100% říct, že jemu se to nikdy nemůže stát? Burajova práce s tichem a zatmívačkami jsou místy pro vlastní sebereflexi, pomalejší tempo kontrastem k naší věčné uspěchanosti.
Gratuluji Dlouhé k takové akvizici, avšak je mi smutno kvůli oblíbenému HaDivadlu.
R.JELEN.21  40 %
3.4.2024 | 245 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Mám tu několik drobných připomínek, které by výslednému dílu pomohly.
1) Když už jsou voiceovery, tak plusovy herec odrikavajici to stejné (netrefi to úplně přesně) působí rušivě.
2) Scéna z rodinné terapie, je dle mého zralá na skrtnuti. Ano, jako bonus na YouTube po představení. Plus hra bude cca o 25 minut kratší. Dost mi přetrhla nit představení.
3) Když najednou k nahranému nevidíte herce ani otevřít ústa, je to divné. Brala bych nahrané, jako vyjádření vnitřního monologu. Zde nadužíváno.
4) O postavách se i přes stopáž, dozvídáme jen povrchové informace.
Děkuji, je to lepší než Džungle měst, ale mohlo by to být lepší.
Adam Zelinka  10 %
3.4.2024 | 221 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
To neděláš dobře s těma portama, Ivane, to se ti vymstí!

Někoho to možná zaujme, ale mě teda určitě ne. Nejsem fanoušek psychologického realismu jako žánru obecně, už vůbec nesnesu tento styl inscenování. Schválně pomalý, roztahaný, aby prý dal divákům čas se nad situací zamyslet, přitom se ale buďto nic nestalo, nebo to nemělo žádný smysl (viním text, neboť žádná z postav neměla ani jednu realistickou vlastnost, nedokázal jsem si to k ničemu "skutečnému" vztáhnout). Režisér ještě přiznává, že vlastně netuší, proč do inscenace některé prvky vkládá. Tak snad na to přijde. Vidina Divadla v Dlouhé pod jeho vedením mi dělá vrásky na čele.
Viktorie  60 %
25.3.2024 | 51 hodnocení
+ souhlasím
(+3)
První polovina se snaží působit mysteriózně, divákům nic neprozrazuje dokud opravdu nemusí, pomalé tempo s předvídatelnými zvraty ji však sabotují. Nudná ale není a úvod do fungování rodiny je to obstojný.
Druhá půlka je víc živá a obrazná a jde opravdu do hloubky. Dramaturgicky je to ale nic moc? osobně bych však dala větší důraz na autobiografický aspekt hry a jeho tragičnost. To by se krásně dalo udělat právě skrze (rodinnou i individuální) terapii, která tak, jak byla provedená, nenaplnila svůj potenciál. Na otázku "proč to hrát tady a teď?" jsem v inscenaci odpověď nenašla.
Karel Toman  20 %
25.3.2024 | 66 hodnocení
+ souhlasím
(+2)
Inscenace, která nudí. Režisér se snaží dělat hluboké psychologické divadlo, ale je to nuda ze staré školy. Navíc herci moc uvěřitelní nejsou, Janu Vondráčkovi a Samuelovi Tomanovi jsem nevěřil téměř nic. Jakoby si ale Buraj byl vědom, že se tak nesnesitelně realisticky už v Praze nehraje, tak tam vrazil mikroporty a playbacky. Dalších deset procent srážím za povrchní vsuvku s psychoterapií.
Jaroslavz  90 %
24.3.2024 | 79 hodnocení
+ souhlasím
Náročné, ale mimořádné představení s fascinujícími hereckými výkony Vondráčka, Lukešové, Tomana, Řezníčka i Malíkové. Režie diváky nešetří, a přestože tempo je hodně pozvolné, připadáte si jako potapěč, který se noří stále hloub pod hladinu, aby prozkoumal složitost lidských vztahů a prožitků jedné rodiny.
HodnaTeta  70 %
7.5.2024 | 181 hodnocení
Martuska17  80 %
7.5.2024 | 79 hodnocení
Tamcitu  80 %
6.5.2024 | 57 hodnocení
Koxi  70 %
3.5.2024 | 49 hodnocení
Teres  70 %
27.4.2024 | 260 hodnocení
Diviška  70 %
20.4.2024 | 12 hodnocení
Marlenin-zápisníček  60 %
20.4.2024 | 178 hodnocení
Národosolsobě  80 %
8.4.2024 | 330 hodnocení
Lukrativni  60 %
5.4.2024 | 84 hodnocení
Xcepek  60 %
3.4.2024 | 655 hodnocení
CercaTrova  90 %
27.3.2024 | 69 hodnocení
Gimli35  90 %
24.3.2024 | 273 hodnocení
Anonymus  90 %
11.5.2024 | 1 hodnocení
Martinnn  30 %
3.4.2024 | 1 hodnocení

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.