FemmeFragile

Poněkud nablblý děj výrazně tahají nahoru výkony obou hlavních (anti)hrdinek. Ani tak to ale nestačí na víc než 40% hodnocení, i na komedii je to bohužel slabší kus. Nejvtipnější moment paradoxně byl, když Janžurová spletla text a navázání "záchranného" dialogu se hercům podařilo tak vtipně, že měl i celý herecký ansámbl co dělat, aby se sám nezadusil smíchy.

Komedie, která neurazí a rozhodně nenadchne. Herecké výkony byly dobré (jakkoli zbožňuju Elišku Balzerovou, tady musím nejvíc ocenit Jaromíra Dulavu), ale tak slabé a pusté dialogy ani sebelepší herec neutáhne. Z [výkalu] prostě bič neupleteš. Celá situace je tak absurdní, uspěchaná a plná náhlých obratů postav (ten ji miluje, ona jeho ne, pak jo, on ji ne, pak se milují oba, pak on miluje jeho, ten zase sebe..., to všechno bez nějaké logické příčiny, posunu), že bych inscenaci dala klidně ještě nižší hodnocení, nebýt docela povedené scénky v alkoholovém opojení (kde opět zářil hlavně Dulava). Jednou fajn, podruhé už bych to nemusela vidět.

Prvních pár minut jsem se intenzivně těšila na přestávku s pocitem "Á, tak dneska budeme odcházet z divadla", ale s postupujícím časem to bylo jen a jen lepší. Jakmile člověk pochopí, že to takhle blbý opravdu MÁ být, doteče mu i genialita hereckých výkonů, které se před ním odehrávají. Zahrát špatného herce tak, aby mu to divák sežral i s navijákem, totiž zvládnou jen největší herecká esa. Do konce představení jsem se řehtala jako kůň a náramně si to užila. Lehce horší hodnocení je jen za poněkud nepřehledný konec, kdy se vstupy střídají v tak rychlém sledu (a mnohdy i zároveň), že už to nejde usledovat - a to je škoda! Němec ovšem za 100%!

Esence českého humoru. Vidět ji konečně naživo byl životní zážitek, byť v obsazení bez Svěráka a těch, kteří už na diváctvo shlížejí z Českého nebe, přece jenom musím 10 % ubrat, protože to prostě nejsou "ti praví" cimrmani. Ti budou vždycky jen jedni - ti původní. I tak to ale byl nezapomenutelný a návykový zážitek, který bude nutno brzy zopakovat...

Tahle inscenace se mi hodnotí těžko. Začátek byl skvělý, zpod zprvu úhledného povrchu šťastné rodiny rychle vyplouvají zakořeněná traumata. Pak ovšem nabrané obrátky podstatně zpomalují; v době, kdy se v hledišti rozsvítilo, jsem si nebyla jistá, jestli je to jen přestávka, nebo už celkem očekáva(tel)ný konec. Nevím, co si myslet o anachronismu v podobě psychologického sezení v druhé části - svůj význam by mělo... ovšem ve hře ze současnosti, ne ze 40. let minulého století. Polovičaté aniryboanirakovité voiceovery bohužel veskrze rušivé. Konec byl však tak transcendentální a ksedačcekovající, že nemůžu jinak než dát i přes určité lapsy 100 %.

Kdo by - stejně jako já - od představení čekal, že dostane kvalitní adaptaci dnes již kultovních filmů s Anjelicou Huston, byl by - stejně jako já - těžce zklamán. Dostal by totiž něco, co se mnohem spíše podobá novému seriálu Wednesday. Z původních filmů se sofistikovaným humorem je zachováno pouze několik levně působících vykradených vtípků, které zdaleka nestačí k navození atmosféry. Jinak je to rodinná komedie s nepovedenými lascivními narážkami a dosti průměrnými pěveckými výkony. Zachraňuje to jen Lucie Bílá, která sice zpívá jako vždy dokonale, ale do role temné, zároveň však elegantní a distingované Morticie se prostě nehodí.