Viktorie

Viděno v rámci Noci divadel v reálném čase 0:00-2:22. Horory nejsou zrovna něco, co vyhledávám, ale byl to zážitek, kterého nelituji. A to nejen pro to, že jít do divadla o půlnoci je dosti nevšední zážitek.

Má to silné obrazy, ale děj se kvůli neustálému toku dialogu těžko sleduje a nepodstatné splývá s podstatným. Ocenila bych, kdyby text byl trochu víc proškrtaný, aby poselství bylo jasnější a jisté momenty byly víc napjatější. Též mi přišlo, že postavy nebyly dostatečně psychologicky vykreslené, osobně jsem to s nimi tolik neprožívala, jako třeba při jiných divadelních představeních. Jinak scénografie, živá hudba a herecké výkony byly velmi dobré, ač křiklavě červená se po hodině a čtyřiceti minutách bez přestávky trochu okoukala.

Nevím proč, ale z Národního divadla vždy odcházím emočně nepoznamenaná...

Silné herecké výkony a děj, ale ocenila bych uzavřenější konec.

Zábavné, nenásilně edukativní, podněcující k hlubšímu zamyšlení nad otázkou vlastnictví a identity. Jsem ráda, že jsem se zdejším recenzemi nenechala odradit od vidění.

Bohužel zastávám názor, že text hry není moc nadčasový, a po shlédnutí inscenace bych ocenila modernější zpracování. Jako "skanzen" je to pěkné. Představení mě však nijak hlubšeji nezasáhlo.

Zajímavá hra o životě trampky, ale i o životě obecně.

Přibližně první půlka pro mě byla jen bezvýrazná recitace textu, až druhá půlka začala více působit na emoce a zaujmula mou pozornost. Ne všichni diváci však byli stejně trpěliví jako já, a několik jich odešlo během představení (hraného bez přestávky), čemuž se bohužel nedivím.

Pojetí Hamleta, které se mnou osobně vnitřně velmi souladí. Výborné herecké výkony, Shakespearův text zněl a vyzněl. Ve druhé polovině se inscenace začne trochu víc "bouřit", ale proč ne?
Jen mi trochu vadila hudební stránka.

Inscenace mě myšlenkami i scénografií zaujmula, ale ocenila bych uzavřenější konec.

Archaické, nedojímavé. Přednes veršů Kytice s kulisami a pár věcmi okolo.

Moderní zinscenování starořeckého dramatu, které vlastně nepřináší nic nového. Dění na jevišti jsem většinu času vnímala spíše pozitivně, ale nijak mne nepoznamenalo. Střídání divokých scén s klidnějšími, melancholičtějšími dle mého názoru moc nefungovalo, akorát se navzájem oslabovaly jejich atmosféry a následně nedosahovaly svého potenciálu (vážné chvíle nepůsobily dostatečně seriózně, neseriózní momenty někdy působily nevkusně).

Také občas kvůli špatné artikulaci herců nebo až moc hlasité hudbě nebylo rozumět replikám.

Šla jsem do toho s otevřenou myslí, což se vyplatilo. Oceňuji odvahu představení a všech, co se na něm podíleli. Ale domnívám, že to mohlo být uděláno lépe. Možná představení dokonce nějaká energie i chyběla. Možná mu prostředí Stavovského divadla uškodilo. Mohu však říci, že jsem velmi ráda, že jsem ho viděla.

(Minimálně 10% strhávám za množství hlasitých zvukových efektů, kvůli kterým jsem se někdy nemohla soustředit na to, co se dělo.)