Viktorie

První polovina se snaží působit mysteriózně, divákům neprozrazuje nic, dokud opravdu nemusí, pomalé tempo s předvídatelnými zvraty ji však sabotují. Nudná ale není, a úvod do fungování rodiny je to obstojný.
Druhá půlka je víc živá a obrazná, a jde opravdu do hloubky. Osobně bych však dala větší důraz na autobiografický aspekt hry a jeho tragičnost. To by se krásně dalo udělat právě skrze (rodinnou i individuální) terapii, která tak, jak byla provedená, nenaplnila svůj potenciál. Na otázku ?Proč to hrát tady a teď?? jsem v inscenaci odpověď nenašla.

Má to silné obrazy, ale děj se kvůli neustálému toku dialogu těžko sleduje a nepodstatné splývá s podstatným. Ocenila bych, kdyby text byl trochu víc proškrtaný, aby poselství bylo jasnější a jisté momenty byly víc napjatější. Též mi přišlo, že postavy nebyly dostatečně psychologicky vykreslené, osobně jsem to s nimi tolik neprožívala, jako třeba při jiných divadelních představeních. Jinak scénografie, živá hudba a herecké výkony byly velmi dobré, ač křiklavě červená se po hodině a čtyřiceti minutách bez přestávky trochu okoukala.