Studio Hrdinů
<< Humanisti | Kacířské eseje >>
Vojtěch Mašek, Petr Borkovec
Jedlík perel
Premiéra: 26.3.2024
Dramaturgie: Jan Horák. Scéna: Jan Brejcha, Mikoláš Zika. Kostýmy: Františka Králíková. Hudba: Aid Kid (Ondřej Mikula), Tereza Marečková. Režie: Vojtěch Mašek.
Poslední uvedení: listopad 2025.
Poslední uvedení: listopad 2025.
Inscenace zabývající se dezinformacemi a vytvářením tzv. alternativních pravd a konspiračních teorií. Dnešní Quijote, nebo jedna z jeho podob, by mohl být člověk ne nepodobný konspiračním teoretikům. Někdo, kdo se pod vlivem čtení fantaskních románů a nejrůznějších zpráv o fungování světa, stane bojovníkem za domnělou pravdu a uprostřed svého bytu si vybuduje paralelní vesmír. Svým rozumem a imaginací se ztratí v temné verzi fantaskního universa. Hrdina nebo antihrdina, který vede dialog snad se svou sousedkou nebo sousedem, a nebo neexistujícím bludem, chimérou přitakávající jeho blouznění. Dvě postavy, které vedou místy až intimní rozhovory. Dvě identity, které se dokáží vzájemně dokonale zpochybnit, přiznat hru, hru ve hře...
1:15 (bez pauzy)
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (14)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Valmez 80 %
25.11.2025 | 619 hodnocení
+ souhlasím
Jak už bylo řečeno. Fascinující.
Viděno na derniéře(25.11.2025).
Viděno na derniéře(25.11.2025).
V-M 80 %
23.3.2025 | 96 hodnocení
+ souhlasím
Byla to taková konspiračněteoretická meditace (nebo spíš elegie?), dovedně a sugestivně znázorňující propad do čím dál hlubších bludů. Hudba/zvuková stránka i práce s umělým pseudojazykem vynikající. Skvělá scéna, rekvizity, kostýmy. Mátla mě ovšem občasná zaškobrtnutí v projevu herců: skoro jako by kus dlouho nehráli a text (uznávám: nesnadný) pletli. Snad to byl režijní záměr s cílem navodit přirozenost, ba možná i určitou zmatenost protagonistů. Pakliže ano, bylo to nefunkční. Netvrdím, že na divadlo patří výlučně hladký projev, ale toto už bylo vykloubené z všednosti natolik, že by nemělo smysl zvyšovat dojem realističnosti zrovna takto.
Salisbury 50 %
13.6.2024 | 118 hodnocení
+ souhlasím
Jedlík perel, který se odehrává ve Studiu Hrdinů, mě nikterak nezasáhl a chvílemi jsem i tápal o čem tahle inscenace vlastně je. Tech-noir scéna je fajn, navíc v prostorném betonovém sklepení pražské Národní galerie, které tomu dodává jistou démoničnost. Představení je o dvou hercích Marečková, Jeništa, kteří za svůj um se stydět nemusí, ba naopak se asi mám já ostýchat za to, že této hře pramálo rozumím a to tomu ani nikterak nepomohla divadelní nostalgická vzpomínka na seriál Goro-bílý pes.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.



PRAHA
aktuální festivaly

