Profil uživatele

R.JELEN.21

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Kateřina Jírová: 14 % (11)
Helena Grégrová: 15 % (45)
Jan Pařízek: 15 % (54)
Veronika Boušová: 15 % (10)
Lukáš Dubský: 16 % (32)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 > >>

(zadáno: 2.12.2019)
Neexistuje lepší důkaz toho, že muži jsou stále děti.
(zadáno: 29.11.2019)
Maličko bych ztlumila hudbu, především v prvních minutach trhá bubínky.
Je to velice zajímavé nahlédnutí do života Františka Filipa a i náhledu postižených lidí. Až si někdy říkám, jestli ti postižení nejsme spíš my :) Nebuďme kurvy a chtějme, abychom mohli.
(zadáno: 29.11.2019)
Neuvěřitelně poutavé představení lásku a ctižádost (jak mužskou tak především tu ženskou) v době, kdy ženy sále ještě "neměli" tolik ve vědě co dělat. Stejně je neuvěřitelné, že ze snímku černobílého nic, je několik hlav schopno vidět jak vypadá to, co je základem nás všech. Základem tak důležitým a přesto tak malým a jak to malé něco, někdo dokáže přenést na snímek černobílých puntíků.
Děkuji
(zadáno: 25.11.2019)
Rozhodně to nejlepší co jsem od La Putyky viděla. Mělo to šťávu i když mě osobně některé ty "vtipné" pasáže úplně nesedly (někdy mi přišli prostě až moc na sílu), rozhodně nelituji.
(zadáno: 24.11.2019)
Musím říci že i díky herci z papíru panu M. Bumbalkovi představení získalo pár dalších míst pro zasmání. A upřímně dát to z papíru tleskám! Osobně tu mám části, které táhnou, části, které se vlečou a nějak úplně nevím jestli bych měla v okolí lidi, kterým bych představení doporučila. Je třeba počítat, že je to takové jednodušší. Zase nebude-li od toho člověk čekat bůh ví co, bude spokojený.
(zadáno: 20.11.2019)
Byla jsem spokojená :) Fotografická sekvence cválajícího koně je poměrně známá, ale jméno autora už méně (jo je to E něco Helios a už nevím xD). Tady jsou podstatně lepší ta taneční čísla než činoherní část se dost vleče :(
(zadáno: 17.11.2019)
Na 17.11 nešlo zvolit lépe, během hry dojde na okamžiky zamyšlení se, dojmutí se i zasmání se.
Celé osazenstvo podává velice přesvědčivý výkon, především překlad Milana Kačmaříka a soudružka Máši Málkové jsou úžasné momenty.
Milana Kačmaříka, Mášu Málkovou jsem si zamilovala už v Rokoku, Vilém Udatný a Jan Hofman se též nenechali zahanbit. Skutečně se už kvůli nim vyplatí hru vidět.
Děkuji
(zadáno: 15.11.2019)
Provedení je velice nápadité, ale třeba to čtení textu (které nepůsobí jako součást divadelního pojetí) strašně kazí dojem. Celkem se nejsem schopna rozhodnout jestli to je tím, že jsem dříve narozená a tak jsem si dobu popisovanou nezažila a nehazuje se mi kontext nebo je to provedením. Každopádně děkuji za tuto zkušenost.
(zadáno: 30.10.2019)
Já jsem spokojená, nekončí to sice úplně šťastně, ale co od ruského romanopisce čekat. Člověk se zasměje, dojme, zapřemýšlí a nakonec to za potlesk ve stoje stálo. Dalo by se tomu úspěšně něco vyčíst? Ano dalo, ale proč :)
Dlouhá je pro mě skutečně scénou silné činohry, kde vždy (nebo aspoň až na Racka) odcházím spokojená s vědomím, že to nebyli zbytečně utracené peníze. Ani dnešek není výjimka.
(zadáno: 29.10.2019)
Předně je dobré říci, že spojení činohry a nového cirkusu, zní jako něco co by při správné konstalaci vůbec nemuselo dopadnout špatně. Zde se ale na můj vkus úplně nezdařilo.
Představení má části, především činoherní (na můj vkus tu je nového cirkusu prostě málo), které jsou skvělé jen jsou pak naprosto zabité pasážemi kde si jen říkám: Proboha proč!! Je to skutečně nutné?
Člověk má prostě od spojení Dejvického divadla dost vysoká očekávání, která zde úplně nedostane. Ve výsledku nedostane ani nový cirkus. Velká škoda!
Když už to vypadá na nějakou myšlenku, absolutně jí nejde rozumět.
(zadáno: 28.10.2019)
Pavel Tesař stihl za neuvěřitelných 19 let přijít o vlasy ale ne o elán. Druhá hra kde malého chlapce hraje již plešatý pán a jeho maminku Eva Hacurová, která by při troše vůle mohla být dcerou.
Já už se na představení chtěla dostat loni, jen mi to moc nevyšlo. Letos jsem chytila příležitost hned jak se naskytla a nelituji.
(zadáno: 24.10.2019)
V některých částech jsem sice trochu ztrácela pozornost, ale i tak jsem s výsledkem a celkovým vyzněním hry spokojená. Možná mi tam chybí trochu více charismatický prvek, jako u hry s panem Táborským. Nicméně jako sonda do ztracené generace je to zajímavý zážitek.
(zadáno: 21.10.2019)
Vůbec to není zlé, dobře některé vulgarismy by mohli být omezené, ale jinak je to velice zajímavá zkušenost s tím co v divadle lze.
Dobře, asi se to není klasická činohra, ale na termín, že to není divadlo, bych byla velice opatrná.
Taky musím říct, že jsem jako první podle plakátů očekávala p. Pechláta xD Je to super, že se i kolegové chodí dívat na představení. Mě někdo přijít do práce tak bych ho hnala xD
Narážka na Babiše je doslova geniální.
(zadáno: 17.10.2019)
Konečně režie Daniela Špinara, která stála za to. Po katastrofální (aspoň pro mě) Manon Lescaut.
Výkon hereček je jednoduše výborný, visela jsem na nich a má to dynamiku a spád. Také ten nezvyklý úhel pohledu (divák sedí na jevišti a hra se odehrává v hledišti). Super
D. Špinar se do osoby K. H. Hilara trochu projektuje. Nemá úplně jednoduchou pozici, je mnoho výhrad vůči jeho osobě a říct: On taky byl takový despotický, ale změnil vnímání a pojetí činohry, pan Hilar měl na své straně diváky a kritiku. Nejsem si jistá, že se to může povést i D. Špinarovi.
(zadáno: 16.10.2019)
Spokojenost jako vždy, tahle partička prostě stojí za vidění ;)
Hostující Ivan Lupták je v téhle roli jako plejtvák ve vodě.
Musím říci a bude to vlastně jediná výtka (ale malá), že jsem si přece jen zvykla na představení protkané písničkami, které mi zde chyběli, nejspíš budou někde vpravo dole mezi obrazy 3-10.
(zadáno: 15.10.2019)
Ve finále to vůbec nebylo blbý. Já osobně mám z kusy Cirku La Putyky jeden problém, přijde mi, že samotné číslo mnohdy skočí dříve než pořádně vygraduje a než se začnu pořádně těšit.
Zde je ta řekněme výplňová část mezi samotnými čísly, dokonce možná ještě o fous lepší, než samotná akrobacie.
Konec konců doporučila bych to, jako nejlepší co jsem z La Putyky viděla, kdyby dnešní představení nebyla derniéra ;)
(zadáno: 14.10.2019)
Jedním slovem: úžasné
Dvěma slovy: absolutně úžasné
Víc netřeba dodávat, tohle se musí vidět ;)
(zadáno: 10.10.2019)
První letošní Dlouhá, do tohohle divadla se vracím vždycky ráda.
Racek mi ale příliš nesedl, celý soubor hraje dobře (pro mě jen velmi nevýrazná M. Poulová (v každé roli v jedné poloze a je si v ní jistá, ale trochu se to okouká). Zpátky k Rackovi scéna je zajímavá a rozhodně upoutá. Jen mi je dosti líto všech co musí v tom prachu ze skratovaných papíru nějaký čas dýchat. Na konci si především dámy mohou užít nahé půlky hlavního představitele (za mě bych to vynechala, ale kdo jsem já).
Určitě nejsem sama kdo do divadla jde bez znalosti předlohy. Chci hru poznat na jevišti a to se zde nedaří.
(zadáno: 8.10.2019)
Neuvěřitelné! Nepopsatelné!
Předně říkám, že ta hra není pro každého a hlavně asi ne pro útlocitné matky. Každopádně slečna, která hraje hlavní (a jedinou postavu) je neuvěřitelná! Celou hodinu se jí povede naprosto zaplnit a naplnit neuvěřitelným výkonem. Tleskám a smekám!!
(zadáno: 7.10.2019)
Tradičně záruka ztuhlých koutků a bolavých bránic ;) Ztuhlých u úsměvné křeči ;) Doporučuji
(zadáno: 6.10.2019)
Vlastně největší lákadlo bylo zjistit, kde se vzalo to dost rozdílné hodnocení diváků a redakce.
Řekněme, že výkony jsou dobré, ale celkový dojem z hry je ZMATEK.
Velkou roli hraje i fakt, že o osobě A. Pammrové jsem do dnešního dne ani nevěděla, že existuje a po dnešním dnu u toho asi zůstanu.
Jsou hry u kterých si říkám: "Okey nesedí mi to, ale chápu že někomu jinému ano." Ale z Divadla na zábradlí, většinou odcházím s pocitem: "Tohle se vážně někomu líbí?" Čest výjimce jménem Korespondence V+W. Zase pokud máte hry DnZ rádi, bude se vám Antieva určitě líbit. Pokud ne, nemá to cenu.
(zadáno: 3.10.2019)
Co všechno uděláte, abyste si udrželi lásku? Popřete sebe? Popřete svou pravdu? Budete se bít za to kým jste? Nebo popřete sebe, jen abyste si jeho náklonnost udrželi?
Nakonec budete říkat, to co si myslíte, že chtějí slyšet! Než to co si myslíte. Přijmete názory a budete se snažit odstranit každého, kdo ho nesdílí. Kdo ho nějak narušuje.
Připomíná mi to citát: Když najdeme přítele, uděláme si o něm určitý obraz. Čím víc ho poznáváme, snažíme se ho změnit. Obraz? Ne, člověka!
Jednoduše úžasný výkon pana Táborského!! A neméně skvělý výkon Filipa Cíle, stojí za návštěvu! Všem doporučuji!!
(zadáno: 29.9.2019)
Já nějak nevím co napsat, je to naprostá haluz. Človek hodně momentů ke smíchu vlastně "nepostřehne". Celou dobu ho nějak nepouští pocit: Co z tohohle sakra bude!! A na konci jste vlastně spokojený, nebo lépe nejste naštvaný. Jen já osobně bych na to znovu nešla ;)
(zadáno: 26.9.2019)
Cyrano se vrací pod Palmovku, já osobně sice o velké roli Borise Rösnera na prknech divadla pod Palmovkou slyšela jen z vyprávění, každý se ale říká, že byla úžasná. Já jsem ráda, že jsem dnes mohla být svědkem výborného podání Daniela Bambase, mimo jiné žáka Borise Rösnera (kdybych tuto skutečnost nevěděla z knihy Život jako divadlo, je uvedená i v programu). Jsem spokojená ;) Přece jen moje "feministické" srdíčko, by radši Roxanu, která sice je romantička ale ne naivní no slepička, no co už ;)
(zadáno: 24.9.2019)
Konečně, konečně, konečně něco co mohu v Divadle Na zábradlí doporučit! Po jedné hře, kterou považuji za shit a dvou, které mi nesedli (a dost se divím, že někomu sedli). Je tu Korespondence V+W, je to svěží a krásně to vypráví život jednoho bratrství, které nerozdělil ani oceán, ani zrůdná ideologie, ani roky. Také bych si přála svého Wericha nebo svého Voskovce.
Velice důstojně zahrané takže jak p. Vyorálkovi, p. Vašákovi a p. Plodkové moc děkuji ;)

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 > >>