Venuše ve Švehlovce [ostatní produkce]

Pořád jsem to já (Still Alice)

Premiéra: 31.1.2025 | 1:50x
Divadelní verze oscarového filmu a knižního bestselleru. Alice Howlandová zapomíná věci. Kde má být. Kdy tam má být. Kdo všechno tam má být. Každému se občas stane, že zapomene… Alice to má jinak. Alice má Alzheimera…
  
Venuše ve Švehlovce
Hodnocení inscenace
Redakce
80 %
Uživatelé
80 %
8011000
Hodnocení redakce
Kateřina Vodáková 80 %
Helena Grégrová 80 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
7.2.20:00 vstupenky
13.2.Čt20:00 vstupenky
4.3.Út20:00 vstupenky
27.3.Čt20:00 vstupenky
24.4.Čt20:00 vstupenky

Volby

Hodnocení (3)

HODNOCENÍ REDAKCE
Kateřina Vodáková  80 %
1.2.2025 | 10 hodnocení
Znám člověka s lékařskou profesurou bojujícího s touto diagnózou. Nejsilněji ho trápí ztráta soběstačnosti a závislost na druhých. Pořád jsem to já ve Venuši je nejen o tomto pocitu. J. Schneiderová otevírá v Alici sebe, což je to nejtěžší a nejdůležitější v hereckém poslání. Nikdy jsem ji neviděla lépe hrát... D. Krejčík v roli menšího rozsahu, přesto herecky barvitě, pevně a s laskavostí sobě vlastní přechází od budování vlastní rodiny, přes chladnější vztah se sestrou, popírání vážnosti stavu maminky až po drtivý strach z její ztráty. Za všemi pochopeními celého světa je svědectví těch nejbližších. Víra a naděje. A také pořádný kus lásky.
Helena Grégrová  80 %
1.2.2025 | 1736 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace předává příběh o nerovném zápase se zákeřnostmi Alzheimerovy nemoci citlivou formou, promyšleně se zde pracuje s atmosférou i gradační linkou. Pozvolně narůstající chaos v mysli a nervozitu ústřední hrdinky z nenadálé situace ilustrují mj. také jednoduché, ale o to působivější světelné efekty. Jitka Schneiderová podává obdivuhodně soustředěný výkon, náročný oblouk osobnostní Aliciny proměny obsáhla se suverénní samozřejmostí, za empatického přispění a partneřiny všech svých hereckých kolegů. Emoční strunu divákovi rozechvívá čitelné poselství o očistné síle neporazitelné lásky, rodinných pout a znovunalezené cesty jednoho k druhému.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Domi.Mac  80 %
1.2.2025 | 92 hodnocení
+ souhlasím
Silné. Hra se odehrává v jednoduché scéně, sílu jí dodávají hlavně zvukové efekty nahraných myšlenek. Inscenace o ženě, která na vrcholu svých sil ztrácí sama sebe kvůli Alzheimeru klade důraz na herce. Schneiderová v roli Alice podává bezesporu životní výkon. V každé chvíli autentická, proměnlivě sarkastická i křehká, zlomená i bojující, co se stává kvůli své nemoci neviditelnou. Bydžovská v roli její partnerky sice zaujme svou emocionalitou, ale Krejčík v roli syna předá poselství o nejbližších nemocné matky nejsilněji (hlavně v závěrečné scéně s matkou). Objev je pro mě Stolařová. Snad jen stopáž by mohla být kratší, židle pohodlnější. 80%

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.