Vojtěch Pejša

15 % za Kamila Halbicha, 15 % za Davida Novotného a 20 % za Michala Dlouhého, kteří jsou zkrátka výborní herci, ale ani jejich herecká sehranost nezachrání text, jenž v sobě neobsahuje vůbec nic zapamatovatelného. Dramaticky vyhrocené do neuvěřitelnosti, komediálně (až na dva výstupy Michala Dlouhého) bez většího nápadu. Bohužel. Věřil jsem...

Veškerá procenta mého hodnocení patří Ježkově hudbě a výkonům pánů Bílíka, Havlínka a Bora (který ovšem neměl příliš mnoho prostoru). Jinak inscenace nudná a prázná, přesto občas působící přeplácaně.
Vlastně příliš nevím, komu je tato hra určena. Na školní představení nezajímavá, na večerní představení nemá dostatečnou hloubku a dospělého diváka strašně podceňuje.

Když jsem viděl místní hodnocení, byl jsem skeptický. Z divadla jsem já (a se mnou celá třída čtvrťáků ze střední) odcházel naprosto spokojený.
Bál jsem se, aby představení nepřetáhlo strunu a forma nezabila obsah, ale neměl jsem pocit, že se něco takového dělo. Myslím, že i Kafku (kdyby znal veškeré kontexty dnešní doby) by takové představení mohlo bavit.
Dal bych 70-75 %, ale kvůli absolutně nepochopitelnému hodnocení zde, zaokrouhlím přece jen nahoru.

Od Marka Germaina jsem viděl všechna dostupná představení a musím říct, že forma klasického nepřetržitého dialogu mi sedne více. Přesto oceňuji, že jsem se v postavách i přes rychlé tempo hry téměř neztrácel. Lví podíl na tom mají obě zúčastněné herečky, jejichž výkony beru jako největší pozitivum hry.
Vlastně přesně netuším, proč nejsem tak nadšený jako ostatní hodnotící. Snad je to nepříliš údernou pointou, snad tím, že mě v posledních minutách hry začala bolet hlava. Ale to jsou patrně mé problémy, takže neváhejte a toto seznámení s opravdu fascinující ženou historie rozhodně nemiňte.

Možná pod vlivem atmosféry letního sobotního večera, možná pod vlivem vypitých piv, ale já se rozhodl, že zrovna takhle kravinka bude teprve druhým představením z desítek zhlédnutých, kterému dám plný počet. Smál jsem se od začátku do konce a asi nepotřebuji nic víc...

Když jsem před shlédnutím hry pročetl všechnu místní kritiku, začal jsem předpokládat, že musí být zasloužená. Nicméně po shlédnutí letošní premiéry se musím se zdejšími komentáři rozejít.
Herecké výkony nijak neuráželi, hudba nerušila a vhodně doplňovala atmosféru scén. I ty tak kritizované světelné meče do celkové "trubkovité" koncepce scény zapadly vcelku nenásilně...
O mnoho násilnější a bolestivější mi přišlo zapojení písničky "Když jsem já sloužil..." do závěru hry a zakomponování tajemné postavy kozla, která ani v závěrečném odhalení neopodstatnila svou přítomnost.
Ve výsledku vcelku zábavné zpracování Shakespearovy klasiky.