Venuše ve Švehlovce

Groteskní óda na dlouhé kilometry napečených štrůdlů, zábavná hra na spravedlnost, jevištní pátrání po stopách lítosti. A také obskurní spiritistická seance, ve které defilují komunistický prokurátor, prominentní recitátorka, oběšená politička i dovedně ukryté svědomí. Ludmila Brožová-Polednová, klíčová figura procesu s Miladou Horákovou, svou minulost nechce vyvolávat, minulost ovšem vyvolává ji a žene k odpovědnosti. Původně aspirantka herectví, pozdější dělnická prokurátorka jako hlavní postava inscenace, v níž jde sice o základní otázky provinění a trestu, ale také o schopnost podívat se na dějiny s nadhledem a ironií. Abychom se nakonec všichni nezbláznili z otázek po spravedlnosti kdysi, dnes a jednou v budoucnu...

Devět příběhů o sexu, které nejsou jen o sexu. Devět otevřeně intimních zpovědí, devět sexy anekdot. Herci se divákům svěří se zábavnými i jímavými příběhy o svém kamarádství zničeném sexem, první (a jediné) návštěvě tantrické masáže, hře na doktora, placeném sexu či sexu jako platidlu nebo o tom, jak si prostě udělat šťastný a uspokojivý den...

Hudební, interaktivní horor o tom, jak končí milostné vztahy. Divačky (a diváci) představení se postupně stávají sedmi Modrovousovými manželkami, zažijí na jevišti lásku, úzkost, vášeň, dojetí, smutek. Pořádající agentura nemůže garantovat, že se všichni dožijí konce představení, ale slibuje, že pokud dojde ke smrti, bude krásná...

Historická hra, která se po 101 letech vrací na česká jeviště. Příběh anglického krále Edvarda, jež se zmítá mezi svou vášní k půvabnému milenci, povinností vůči své královské choti a touhou po moci. Jak se tyto tři elementy srovnají v koktejlu emocí, vyhrocených situací, sexuality i čisté lásky? Kde končí pomsta a začíná teror? A je teror z lásky obhajitelný...?

Hra o zatracovaném prezidentovi oscilující mezi groteskou, antickým dramatem, politickým divadlem a psychologickou sondou, v níž se autor snaží otevřít otázky stáří a osamělosti, stejně jako smyslu života. Hlavní postava je monstrem, mstitelem, starcem, obětí a prezidentem v jedné osobě, jde o plastický portrét osamělosti, ale i moci, sebeironie a sebeklamu...

Monodrama podle knihy hvězdy současné francouzské literatury, jenž sám dílo charakterizuje jako literární zpověď, která je stručnou, ale sžíravou obžalobou francouzského třídního systému a zároveň něžným milostným dopisem. Vztah, do kterého patří stejným dílem vzájemné zraňování, neporozumění, vztek i láska. Kde zbývá byť jen nejmenší místo pro blízkost a pochopení ve světě plném chlapské pýchy, tvrdosti a strachu projevit cit? Titulní otázka „Kdo zabil mého otce?“ se dočká svého překvapivého rozuzlení...

Radikální úprava klasické české hry. „Ekoteroristická hororová komedie s detektivní zápletkou. Václav Kliment Klicpera feat. David Lynch. České národní obrození feat. surrealismus. Fraška feat. filozofické podobenství. Kdo zabil Zlého jelena? A co jsou zač ti divní ptáčkové, co se teď potulují knížecím lesem? Koho si půvabná Růženka nakonec vezme, a s kým se vyspí? Jsou Ivan a Ivana dvojčata, nebo je to jen shoda jmen? Jaké tajemství skrývá Myslibor? A jaký je nejlepší recept na jelení kýtu? Z chaloupky není úniku, neboť ji obestoupila rozlícená zvěř...“

Autorská inscenace. Kabaret životních osudů, groteska nevyzpytatelnosti vlastních citů, taškařice plná ponižujících trapasů i studna trpkých poznání. A co byste Salome, fňukající nad uříznutou hlavou Jana Křtitele, poradili vy? Jak chutná láska? A jak chutná nenávist? A jsou tyto dvě emoce protikladné? Dvě čerstvé dvacítky, dvě unavené harcovnice citů, dvě opuštěné adolescentky, dvě budoucí herečky hrají Salome, tančí o lásku a sní o tom, jak svým milencům uřežou hlavy...

Inscenace pro všechny, kteří chtějí nastavit svou tvář sluncím královských Výsostí, jejich vrtochům, jejich touhám a jejich úzkostem. Dvě královny, dva dvory, dva osudy, ale na konci pouze jedna useknutá hlava... „Elisabeth I. a Maria Stuart, Elizabeth I. a Mary Stuart, Alžběta a Marie, Bětuška a Maruška, Bětka a Mařka, Bětuš a Maruš. Královna a královna, věznitelka a vězenkyně, kat a oběť, panna a kurva, vládkyně a kurva, šedá myš a kurva, kráva a píča, diva a heroina. Liz and Mary, best friends forever.“

Starý román a nový formát. Švejk jako seriál, Švejk jak ho ještě neznáte, Švejk jak ho všichni žijeme. Sto let od chvíle, kdy spatřil světlo světa, se dobrý voják Švejk znovu poslušně hlásí do služby, aby čelil nástrahám světové pandemie...

Hudebně-divadelní inscenace nejistá ve svém obsahu, ale jistá ve své formě. Komorní obsazení tří houslistů a čtyř herců přináší dílo, ve kterém se prolínají hudba s divadlem prostřednictvím elementů, které mají společné. Scénář a hudba vznikají simultánně podle předem daných náčrtů obrazů, jejichž ústředním tématem je melancholie a nejistota v lásce. Skrze kombinaci hudby a divadla se rozvíjejí různorodé interpretace vnímání postav na vzniklé situace milostného čtyřúhelníku...

Inscenace zpracovávající netradičním způsobem příběh Marie Kudeříkové, mladé odbojářky aktivní za 2. světové války. 26. března 1943 nacisté popravili stětím českou dívku, odbojářku Marii Kudeříkovou, která nikdy nikoho neprozradila, a naopak své krátké mládí obětovala skutečnému boji s nacistickou mocí, která se chystala pozřít svět. Později její odvahu zneužila komunistická moc ke své propagandě a její čin byl zpolitizován. Z toho důvodu, v roce 1990, byla pamětní deska, připomínající její odvahu, odmontována a skryta do městského depozitáře. Zpětně jsou přejmenovávány veřejné budovy, které nesly dříve její jméno...

Příběh dcery vídeňského houslisty Arnolda Rosé a neteře Gustava Mahlera, který v sobě zahrnuje nejen všechny nepochopitelné a děsivé zvraty evropských dějin první poloviny 20. století, ale i otázku jakou sílu má v lidském životě hudba. Hudební nadání a šťastné dětství ve významné hudební rodině, dokonce i sňatek s geniálním muzikantem – to vše se zdálo předurčovat vynikající houslistce Almě Rosé bohatý a úspěšný život, jehož hlavní osou zůstane provždy hudba. To jediné zůstalo: hudba. Vše ostatní bylo rozmetáno...

Intimní operní monodrama o ženě, jejím hlase, těle a mysli v konfliktu s mužským, mnohdy nekompromisním světem, podle dramatu Jeana Coteaua.

Inscenace na motivy příběhu o Petru Panovi vypráví o dětech, které nechtějí nikdy dospět, přestože jejich občanky už dávno tvrdí opak.

Divadelní zpověď o tom, jaká může být každodennost obezity šílená a krásná zároveň. Jaký je rozdíl mezi „velká“ a „tlustá“? Může být tlustota krásná? A co je to krása? Jak se vlastně jmenovala Věstonická Venuše? Nebyla to Lucie? Laura nebo Veronika? A co když to byla Nataša? Možná bydlí ve vašem baráku. Možná. A možná se rodí právě teď...

Dramatizací slavné slovenské novely „Kniha o hřbitově“. Monodrama o tom, co všechno nenávidíme – něžné zlomky příběhů malých lidí v trošku pokřivené optice podivína Samka Táleho.