Lysistrata Reloaded

65%. Antická komedie o ženách, bouřících se proti válčícím a věčně nepřítomným manželům, posloužila jako inspirace pro moderní variaci. Tvůrčí tým rozvíjí nejen témata postavení žen či mužské manipulace, ale také např. poukazuje na důsledky válečných konfliktů. Pracuje se s osobními vklady performerů, trefná je už úvodní pasáž, do níž A. Rusevová promítla vlastní zkušenosti s moderní gymnastikou. Posléze se tvar často odklání od činohry k pohybovým sekvencím. Pasáž, kdy hudebnice A. Dillard zapojuje publikum, vyznívá rozpačitěji, různé přístupy se daří do sourodého celku skloubit jen částečně. Sympatická inscenace však jako celek smysl dává.

Lysistrata Reloaded udeří do smyslů hlasitě a bez servítek. Není jen symbolem vzdoru, ale performativním gestem. Stylizace a tělesná expresivita budují obraz světa, kde vážnost ztrácí pevný tvar a absurdno se stává nástrojem výpovědi. Silný ženský tvůrčí tým, který stojí pevně za svým názorem, vtiskuje inscenaci nekompromisní energii a odvahu. A. Rusevová zaujme hereckou vyzrálostí, zatímco éterická J. Prachařová se s protikladnou rolí a náročnou výzvou v podobě reinterpretace antické klasiky vypořádala statečně a se ctí. Výsledek je syrový, výbušný a autentický pohled na ženskou sílu, která netouží být potichu.

Jsou mladí, jsou neklidní a jejich performerské duše citelně znepokojené mnohým z aktuálního vývoje celosvětové politicko-společenské situace. A tak se rozhodli ve svém multižánrovém, multikulturním, multigenderovém projektu pozvednout hlasy a těla a svéráznou, neotřelou formou zprostředkovat publiku vlastní pocity plné pochybností, rozčarování, křehkosti, ale též síly i odhodlání. Jak adekvátně reagovat na zběsilosti dnešní doby? Má v ní vůbec ještě šanci revoluční vzdor? Jak nenabíjet pouze slepými náboji, být slyšet a vyslyšen? Odpovědí Lysistraty Reloaded je sympatické kolektivní poselství: Cesta k rovnováze je cíl! A kéž by i klíč! 75 %.