MartinB

Tenhle typ komedií moc nevyhledávám, ale uznávám, že ačkoli byla i tato v podstatě dost předvídatelná, načasování velmi dobře fungovalo. Výbornému Martinu Pechlátovi byl David Gránský víc než zdatným spoluhráčem. Vážně obdivuju jeho nasazení a zdařilé uchopení rozdílů mezi všemi postavami, které ztvárnil.

Spousta prázdných plků a frází, které mnohdy absolutně postrádaly smysl. Text by v tomto případě zasloužil proškrtat, aby dokázal aspoň trochu odpovědět na řadu filosofických otázek a témat, když režie přidělává další. Tohle pojetí jen umocnilo nesympatičnost charakterů ústředního dua. Uznávám, že závěr na mě i tak docela zafungoval, ale to je strašně málo, když se celou dobu modlíte, aby k němu už došlo. Až na vyjímky nevzhledné kostýmy a scéna pak byly to nejmenší zlo. McIntosh skvěle vybraná do titulní role (přál bych jí podobnou v mnohem lepší režii), překvapivě výborná Krejčíková, v menších úlohách zaujali Benedikt, Petráš a Vejvodová.

Pro mě naprosté zjevení, které mi sedlo vážně úplně vším. Představení mi připomnělo v plné palbě, proč tak miluju divadlo. Výborný text, geniálně řešená scéna a práce s rekvizitami, excelentní herecké výkony, umné zapojení a reagování na diváky poplatné hře jako takové. Nic nepůsobilo samoúčelně, ale naopak bylo všechno nedílnou součástí. Klobouček!

Výstižným a trefným vtipům a komentářům chyběla pointa, za to části diváků stačilo, když někdo zmínil jakýkoli vulgarismus... Dost škoda. Zajímavá, leč nevyužitá témata. Situacím a zápletkám obecně chyběl směr, jakým se dají číst. Inscenace tak prakticky neměla temporytmus. Výkony od výborných (Horáková, Matějíčková, Konáš) přes ty dobré (v některých scénách výborná Myšičková, taktéž Bédi) až po ty velice nezdařilé. Samostatnou kapitolou pak byly dětské role, přičemž ani jedna z dívek (Dobešová a především Töpfer) nebyla uvěřitelná a nebylo jim téměř rozumět ani do třetí řady.

Poctivé divadlo, které vás pohltí. Nikdo z účinkujících nepřehání. Všichni drží své postavy v maximální možné uvěřitelnosti. Nejvýraznější je dialog mezi oběma dámami v druhé půlce, přičemž pak inscenace začíná trochu ztrácet, což je nejspíš i vinou textu samotného. Zatmívačky jsou mnohdy taky strašně dlouhé, ačkoli je scéna řešena velmi umně.

Myslím, že trashovou komedií je to vystižené naprosto přesně. Tohle byla taková radost sledovat! Fantastická práce všech zúčastněných, ať na jevišti nebo v tvůrčím týmu.

Po energickém a přímém začátku inscenace najednou přichází útlum, který se částečně podaří nahodit po přestávce. Částečné nedořčení všech odpovědí má sice své kouzlo, ale myslím, že i díky tomu představení svou značnou část prakticky nemá spád a závěr postrádá gradaci. Nejpřesvědčivější a nejpřesnější je jednoznačně Anna Fialová v roli temperamentní Maggie. Geniální výkon pak odvádí Jan Hájek. Je těžké mluvit, když vás i přes to, co říkáte, vlastně nikdo neslyší. Výborná byla ovšem i G. Míčová. Podařené zvukové dotáčky.

Hybernia se konečně po několika zahozených sezónách probudila. Pět let zpět je nesmírně příjemné překvapení. Excelentní A. Fialová a neméně skvělý O. Rychlý tvoří dvojici, která výborně funguje. Režie je nápaditá, na komorní kus patřičně barevná, aby se nedostavila nuda. Rozporuplné je zapojení company - některé scény hezky dotváří, leč někde působí nadbytečně (např. scénka s Vánoci).

Mezi Hráči v Činoherním klubu naprosto vyniká geniální Ondřej Rychlý, kterému patří opravdu celé jeviště. Vydatně mu ve svých úlohách sekundovali zejména Jan Hájek a Jakub Burýšek. Přišlo mi ale, že se celý kus vlastně míjí účinkem. Nemá úplně vyrovnané tempo. Vzpomínky na původní nastudování Hráčů mi přišly spíš rušivé a úlohy dvojčat Dlouhých skoro nadbytečné a sterilní.

Klasická řachanda, kde ale velmi dobře zafungoval už začátek a především Filip Blažek na něm skvěle stavěl. Občas celé představení sklouzávalo k větší míře lacinosti, což je škoda, ale vždycky se našla nějaká odbočka zpět.

Představení jsem viděl před nějakou dobou a k hodnocení se vracím o něco později. Upřímně, největší deviza celého představení je skvělý text, který se ale poměrně umně podařilo poskládat do působivé studentské inscenace plné přesně těch stereotypů, se kterými se dnes lidi setkávají čím dál častěji. Pochvala patří hlavně Eleně Gregorové, která svoji influencerku spolehlivě provedla asi největším vývojem a nepřestávala bavit a překvapovat.

Zpočátku celkem chaotická skládanka, která ale postupem nabírá na tvaru a obrysech. Hezké propojovací prvky dam s pohádkami (škoda jen, že i Marta nedostala prostor si zazpívat, dost by mě zajímalo, jakou písničku by jí Dianiška vybral). Představení stojí na jistých výkonech všech čtyř dam, z nichž pak vybočuje Sandra Černodrinská, která nelehký úkol zvládla se ctí. Pánové měli taktéž vyrovnaný prostor a byli skvělí. Oceňuju nabourávání čtvrté stěny.

Nejdřív pozitiva - chytlavé melodie a sympatické výkony především Bábora a Marhoulové. A vlastně je moc fajn jednoduchá výprava. Humor veškerý žádný. Pohádka nenabízí skoro nic, co by dokázalo udržet dětskou pozornost. A postava šaška, kór v tomto podání pod vedením Davida Boshe, je strašně zlá, jízlivá, jedovatá. Je strašně útočný, stále někoho uráží. Jestli jste rodič - Herodes a chcete, aby mělo vaše dítě trauma ze šašků, pak asi neváhejte...

Ačkoli si žádnou písničku na první dobrou nepamatuju a některé scény mi přišly opravdu zbytečné, tak jsem se nadmíru skvěle bavil. Respektive, nad míru mého očekávání. Tři hodiny včetně pauzy mi utekly jako hodina a půl. Skvělá práce. Trefná režie M. Čičváka výborně pracuje i s momentem překvapení, přičemž se mu několikrát podařilo "ošálit" nejen děti, ale i řadu dospělých diváků. Jednoduše excelentní je Anna Fialová, které naprosto patřilo celé jeviště. Výborní Rychlý, Lambora i Gránský, Daňhelová i Fialová a Janota a také skvělý Hrbáč ve dvojroli Boha a Rychtáře.

Každá ulička je plná příběhů. A co teprve ulice Ve Smečkách. Milá, unikátní podívaná plná různých drobností. To se musí zažít.

Přiznám se, že na LSS jsem vždycky viděl celkem dobré špíly a přišlo celkem rozčarování. V titulní úloze skvělý R. Mikluš měl dobré spoluhráče v I. Luptákovi a B. Bočkové. Rozhodně ne v S. Sandevě a J. Cinovi. Sara byla tak špatná, jak jen špatná mohla být a Jan nebyl o moc lepší. Dobří byli téměř všichni pánové v menších rolích a výborná pak M. Dancingerová. Režii v tomhle případě vážně moc nerozumím. Scéna nijaká, vizuál děsný. A to do toho nepočítám StarWars meče. Ale i s tím by se dalo hrát, kdyby měl kdo a měl nějaké vedení a nebyl to z hlavní trojice jen jeden.

Bože, to byla slátanina... Jeden o voze, druhý o koze. Zjevně krkolomný překlad tomu taky moc nepomohl. Herci předvedli sympatické výkony, hlavně T. Průchová. Vizuál také povedený. Hudba by byla fajn, kdyby se obešla bez nemístného rapu.

Vlastně jsem se navzdory očekávání velice dobře bavil. Celý kus působil hezky komplexně. Od výpravy, přes světla k, v neposlední řadě, výborným výkonům. Těm dominoval dokonalý Přemysl Pálek, jehož Jerry byl v podstatě sympaťák, co dělá jedno zvláštní rozhodnutí za druhým a patlá se v tom. V rolích jeho parťáků byli výborní zejména Martin Schreiner a Lukáš Adam. Velmi mile mě překvapila Marika Procházková, tradičně báječná byla Vendulka Příhodová. Strašně mě bavila scéna Jaromíra Vlčka. Nabízela spoustu možností, kterou režie dokázala využít skutečně do plných. Jen ty přestavby.

Krásné, leč trochu beze šťávy. První půlka byla poměrně vleklá. Oceňuji vytěžení jeviště snad do celé jeho hloubky, leč některé momenty jsou utopené v posledním plánu a přes několik průsvitných opon se celkem nevzhledně duplikují jinak hezké a decentní projekce. Výkonům druhé premiéry jednoznačně dominovala excelentní Charlotte Režná. Báječná Markéta Pešková hraje jak může, ale mám pocit, že režie se prostě nevyvedla. V menších rolích vynikl především geniální Jaroslav Panuška. Skvělá L. Zvoníková. Pojetí paní Van Hopperové je "až moc". Rád bych ocenil fantastickou company. Režijnímu vedení opravdu nerozumím.

Celou dobu jsem měl pocit, že se rozhodně dívám na úplně jinou inscenaci než dva roky zpátky. Obrovský kus práce byl znát, nejen na hercích a kapele, ale nové aranže, dopsaný závěr,... Všechno to krásně funguje. Humor je nenásilný, dialogy nejsou hloupé a ani jedna postava není plochá. Celá ústřední trojice v sestavě Nesnídal - Ondrušová - Rajnoch je zkrátka fantastická. Mikuš i Janků zdatně sekundují. Těším se, až vyrazím příště.

75 % Existuje, myslím, málo doteků monodramatického absolutna. Cikánský boxer v interpretaci Dominika Roneše to je! Totálně mě jeho projev a celkové vedení hry odzbrojily. Fredrik není 'horší', ale temporytmus a energie se přecijen povedly u Boxera lépe. Strašně se těším, až v Karlu Venhodovi bude jeho text žít silněji. Byly momenty, kde nenechal diváky myšlenkami odejít, ale i momenty, kde se to dařilo méně. Oceňuji umné uchopení obou textů v lehce osekané podobě. Jedná se o krásnou dvojkompilaci, kde vás "první půlka" příjemně nažhaví na tu druhou. Jedinečné spojení a vyznění, kde si můžete doplnit něco od jedné inscenace ke druhé.