Venuše ve Švehlovce

Groteskní óda na dlouhé kilometry napečených štrůdlů, zábavná hra na spravedlnost, jevištní pátrání po stopách lítosti. A také obskurní spiritistická seance, ve které defilují komunistický prokurátor, prominentní recitátorka, oběšená politička i dovedně ukryté svědomí. Ludmila Brožová-Polednová, klíčová figura procesu s Miladou Horákovou, svou minulost nechce vyvolávat, minulost ovšem vyvolává ji a žene k odpovědnosti. Původně aspirantka herectví, pozdější dělnická prokurátorka jako hlavní postava inscenace, v níž jde sice o základní otázky provinění a trestu, ale také o schopnost podívat se na dějiny s nadhledem a ironií. Abychom se nakonec všichni nezbláznili z otázek po spravedlnosti kdysi, dnes a jednou v budoucnu...

Hudební, interaktivní horor o tom, jak končí milostné vztahy. Divačky (a diváci) představení se postupně stávají sedmi Modrovousovými manželkami, zažijí na jevišti lásku, úzkost, vášeň, dojetí, smutek. Pořádající agentura nemůže garantovat, že se všichni dožijí konce představení, ale slibuje, že pokud dojde ke smrti, bude krásná...

Historická hra, která se po 101 letech vrací na česká jeviště. Příběh anglického krále Edvarda, jež se zmítá mezi svou vášní k půvabnému milenci, povinností vůči své královské choti a touhou po moci. Jak se tyto tři elementy srovnají v koktejlu emocí, vyhrocených situací, sexuality i čisté lásky? Kde končí pomsta a začíná teror? A je teror z lásky obhajitelný...?

Moderní zpracování klasických tragédií „Trójanky“ a „Hekaba“ s ukrajinskými umělkyněmi, které v Česku našly dočasný azyl. Inscenace se nesoustředí na současný vojenský konflikt, ale na oběti války obecně. Příběhy velkolepých hrdinů Trojské války byly vytesány do naší paměti, na příběhy přeživších žen zapomínáme. Co všechno skončí, až skončí válka. A co začne? A co neskončí nikdy? Mír nutně nepřinese klid, klid zbraní nutně nepřinese útěchu. Hekaba ztratila 50 dětí, ale co když ztratí i to poslední? Co se stane pak? Pomsta chutná jak ten nejsladší boršč...

Hra o zatracovaném prezidentovi oscilující mezi groteskou, antickým dramatem, politickým divadlem a psychologickou sondou, v níž se autor snaží otevřít otázky stáří a osamělosti, stejně jako smyslu života. Hlavní postava je monstrem, mstitelem, starcem, obětí a prezidentem v jedné osobě, jde o plastický portrét osamělosti, ale i moci, sebeironie a sebeklamu...

Monodrama podle knihy hvězdy současné francouzské literatury, jenž sám dílo charakterizuje jako literární zpověď, která je stručnou, ale sžíravou obžalobou francouzského třídního systému a zároveň něžným milostným dopisem. Vztah, do kterého patří stejným dílem vzájemné zraňování, neporozumění, vztek i láska. Kde zbývá byť jen nejmenší místo pro blízkost a pochopení ve světě plném chlapské pýchy, tvrdosti a strachu projevit cit? Titulní otázka „Kdo zabil mého otce?“ se dočká svého překvapivého rozuzlení...

Radikální úprava klasické české hry. „Ekoteroristická hororová komedie s detektivní zápletkou. Václav Kliment Klicpera feat. David Lynch. České národní obrození feat. surrealismus. Fraška feat. filozofické podobenství. Kdo zabil Zlého jelena? A co jsou zač ti divní ptáčkové, co se teď potulují knížecím lesem? Koho si půvabná Růženka nakonec vezme, a s kým se vyspí? Jsou Ivan a Ivana dvojčata, nebo je to jen shoda jmen? Jaké tajemství skrývá Myslibor? A jaký je nejlepší recept na jelení kýtu? Z chaloupky není úniku, neboť ji obestoupila rozlícená zvěř...“

Autorská inscenace. Kabaret životních osudů, groteska nevyzpytatelnosti vlastních citů, taškařice plná ponižujících trapasů i studna trpkých poznání. A co byste Salome, fňukající nad uříznutou hlavou Jana Křtitele, poradili vy? Jak chutná láska? A jak chutná nenávist? A jsou tyto dvě emoce protikladné? Dvě čerstvé dvacítky, dvě unavené harcovnice citů, dvě opuštěné adolescentky, dvě budoucí herečky hrají Salome, tančí o lásku a sní o tom, jak svým milencům uřežou hlavy...

Inscenace pro všechny, kteří chtějí nastavit svou tvář sluncím královských Výsostí, jejich vrtochům, jejich touhám a jejich úzkostem. Dvě královny, dva dvory, dva osudy, ale na konci pouze jedna useknutá hlava... „Elisabeth I. a Maria Stuart, Elizabeth I. a Mary Stuart, Alžběta a Marie, Bětuška a Maruška, Bětka a Mařka, Bětuš a Maruš. Královna a královna, věznitelka a vězenkyně, kat a oběť, panna a kurva, vládkyně a kurva, šedá myš a kurva, kráva a píča, diva a heroina. Liz and Mary, best friends forever.“

Depresivní děti podle bratří Mrštíků. „Kafe od Žida už není trendy, postačí piccolo (co neexistuje). Místo mlýna loftový byt, místo hospody obchodní centrum. Hanácké nářečí je nahrazeno významným mlčením. Ale Maryša je pořád stejně krásná. A nešťastná. A nebezpečná...“

Barokně-minimalistická inscenace. „Koule, hrdlo, srdce. Obětovali byste svoje varlata, abyste se mohli stát světovou superstar? A co kdybyste je obětovali a stejně se superstar nestali? A co když jste žena a varlata vůbec nemáte, máte co obětovat? A jste vůbec ochotni k oběti? Opera je mrtvá. Orfeus je mrtvý. Jediný český kastrát Maisel je mrtvý. Pohlavně binární svět je mrtvý. Baroque is (not) dead.“

Návrat ke klasické povídce hororového mága, která je nově doplněna o motivy českých Sudet a zpracování formou „extended cinema“ využívající filmové i divadelní prostředky. Neobyčejný vztah sourozenců Usherových, zvláštní host, obskurní dům, potlačené fantazie, tragikomická strašidla minulosti, nejpevnější láska, podivný kraj, černý humor a nebezpečná trhlina ve zdi...

Mezinárodní imerzivní divadlo. Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích otevírá dveře nevěstnice, kde se neprodává sex, ale čistá láska. Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít. Přijďte zažít lásku, která vám dosud v životě uniká, po které toužíte a nebo právě tu, které byste se ve skutečném životě báli...

Klasická česká hra, jejíž děj tvůrčí tým přesunul do současnosti. Obskurní kabaret současného českého venkova a celé společnosti. V dnešních Honicích už lidé dávno nesedlačí, místo toho dojíždějí za prací, klopotně podnikají či jsou na podpoře. Řeší splátkový kalendář svých výhodných úvěrů. Spor se nevede o místo ponocného, ale o Evropskou unií dotovanou pozici pracovníka monitoringu světelného smogu, místo upytlačeného zajíce je tu problém se zastřeleným uprchlíkem. A přijede i Dominik Feri...

První české queer fantasy drama. Dekadence, krása příchodu a krása odchodu, jed ukrytý v parfému, pět nádherných žen na jevišti a zapomenutý divadelní text z roku 1907. Všemi milovaný císař Dorian objeví jednoho dne pod svým okem stín „hluboký jako smrt“. Začíná stárnout, což v Říši krásy znamená jediné: jeho konec. Mnoho slz se ale pro něj ronit nebude. Přichází spanilý chlapec Adrian, jeho nástupce. Ovšem řád, který se zdá být brzy znovu nastolen, získává povážlivou trhlinu...

„Unikátní elektro-opera“ pro neškolený kontratenor, 10 kazetových magnetofonů a 2 počítače na dokumentární námět z prostředí české vyloučené lokality.

Nový opus magnum Depresivních dětí, ve kterém vystoupují Sv. Sebastián (nejvíc sexy mučedník na světě), Sv. Marie Egyptská (autorka bestsellerů „Jak svést každého, na koho ukážu prstem“ a „Jak přežít v extrémních podmínkách“), Sv. Alexius (zakladatel rodinné terapie), Sv. Ágnes (první pornoherečka ve filmech s BDSM tematikou) nebo Sv. Praxeda (první svatá uklízečka)...

Performativní večer o tom, co Depresivní děti zjitily o jednom domě a i tom, co zjistily o sobě samých a možná i o vás...

„Kabaretní program nevhodný pro kardiaky, epileptiky, konzervativce, klaustrofobiky, na který ale jinak můžou dorazit všichni. Budou překročeny dosavadní hranice performativního umění (možná), půjde o moč a tělesné sekrety (to skoro určitě), někdo si odnese spoustu krásných cen (pokud někdo vyhraje)...“

Inscenace pojímá život, vládu a dobu bavorského panovníka Ludvíka II. od usednutí na trůn až po tragickou smrt. Jeho životní pouť doprovází řada historicky významných či známých osobností: megalomanský skladatel Richard Wagner a jeho vypočítavá žena Cosima, intrikánský Otto von Bismarck, anorektická císařovna Sissi se svou baculatou sestrou a Ludvíkovou snoubenkou Žofií, a v neposlední řadě kompletní mužstvo FC Bayern Mnichov...

Pět mužů skládá v rámci dokumentární inscenace společně obraz jediné ženy, sestavený z inzerátu, mailů, SMS zpráv a dojmů z prvního rande. Tento performativní dopis ženě, kterou nemilují, je tečkou jejich milostné konverzace...

Divadelní oživení kdysi skandálního textu. Markýz žije mezi námi, žije v nás samých a nejvíce se vyžívá v manažerských pozicích...

Inscenace inspirovaná filmem francouzského režiséra Alaina Resnaise a životem rekreantů ROH v Mariánských lázních v 60. letech. Černobílý snobský film versus barevná realita komunistického Československa. Hledání věčné lásky, anamnéza a prolínání reality a snu kontra Barrandov, cvičení civilní obrany a písničky...

„Čapek je mrtvý a Marty je kurva! Elixír věčného mládí a dokonalé krásy, namíchaný Depresivními dětmi, zažene úzkosti ze smrti i stáří. Než být starý, je lepší zemřít. Než zemřít, je lepší dosáhnout nesmrtelnosti...“

Autorská inscenace odhalující anatomii mužské křehkosti až do intimního detailu. Text je opřen o reálný půlrok jednoho mladého muže, který si nedokáže poradit ve světě vztahů. Divadelní projekt propojuje dramatické vyprávění s dokumentárními materiály. Osobní vyprávění provází nejen světem randění, ale snaží se jít i pod povrch. Zhmotňuje specifický způsob přemýšlení a sleduje hlubší příčiny neúspěchů. Kam až může dojít věčné odmítání? A jaké světy dokáže vytvořit fantazie smíšená se samotou...?

Hudebně-divadelní inscenace nejistá ve svém obsahu, ale jistá ve své formě. Komorní obsazení tří houslistů a čtyř herců přináší dílo, ve kterém se prolínají hudba s divadlem prostřednictvím elementů, které mají společné. Scénář a hudba vznikají simultánně podle předem daných náčrtů obrazů, jejichž ústředním tématem je melancholie a nejistota v lásce. Skrze kombinaci hudby a divadla se rozvíjejí různorodé interpretace vnímání postav na vzniklé situace milostného čtyřúhelníku...

Jevištní báseň beze slov. Tři postavy z různých časů a z různých důvodů plují stejným směrem za novým životem - do Buenos Aires. Útěk, hledání, zoufalství, naděje, prohra. Anebo poznání? To vše nás přivádí na cestu do místa, kde hledáme nový začátek. Prchavé okamžiky plné tajemství, půvabu, hádek a rozkoše nás alespoň na chvíli rozptýlí během nekonečné plavby oceánem. Jedinou jistotou se v této situaci stává argentinské tango, před kterým se nejde schovat...

Příběh dcery vídeňského houslisty Arnolda Rosé a neteře Gustava Mahlera, který v sobě zahrnuje nejen všechny nepochopitelné a děsivé zvraty evropských dějin první poloviny 20. století, ale i otázku jakou sílu má v lidském životě hudba. Hudební nadání a šťastné dětství ve významné hudební rodině, dokonce i sňatek s geniálním muzikantem – to vše se zdálo předurčovat vynikající houslistce Almě Rosé bohatý a úspěšný život, jehož hlavní osou zůstane provždy hudba. To jediné zůstalo: hudba. Vše ostatní bylo rozmetáno...

Veselá pohádka s mnoha písničkami a řádnou porcí klauniády. Báli jste se někdy tmy? Cože? Ještě se jí občas bojíte? To je v pořádku! Josefína totiž taky. Vydejte se spolu s ní a Kamohim do světa podivných nočních zvuků a třeba nakonec zjistíte, že s tmou může být i docela legrace...

Tři ženy zkoumají na jevišti všudypřítomnost a sílu populárních písní. Do jaké míry jsme složeni ze střípků a znaků útočících videoklipů? Uvědomujeme si to? Jakými nositeli informací a hodnot se pak stáváme my? Populární písně, stejně jako celý hudební průmysl, ovlivňují náš život, ať chceme nebo ne. Někdy jsme pasivními posluchači, jimž se písně jen tak mimoděk ukládají do paměti a podvědomí a jindy pro nás popstars a hudební skupiny představují vzory a ikony, ke kterým se od mala upínáme. Nejen milostné písně nám poskytují různorodé předobrazy o lásce, a životě, k nimž máme tendenci se následně vztahovat. Podle Darwina jsou všechny písně o lásce a sexu. Možná, že vizionářsky předvídal jak bude vypadat hudební průmysl v dnešní době...

Hudebně-dramatickou kompozici ke stému výročí narození člověka pohnutého osudu, osobitého básníka a spisovatele Ladislava Dvořáka.

Inscenace, která se snaží reflektovat s humorným, někdy až krutým nadhledem to, o čem vyprávějí písně Jana Buriana. Málokterá samota je tak konkrétní a bezvýchodná, jako samota, kterou potkávají staří lidé. Jak myslet na stáří a nebát se? Navíc ať se snažíme, jak se snažíme, stáří zůstává stále odsouvaným tématem. Jan Burian se nebojí a ruší tuto bariéru strachů, portrétuje křehký svět stárnoucího člověka a jeho děs z potenciální nemohoucnosti. Stáří přichází nenápadně a nehlučně, ale ne nutně moudře a důstojně jak bychom si všichni přáli...

Jedna z posledních Shakespearových komedií, do níž už prosakuje smutek. Dívka jménem Viola přežije ztroskotání a ocitá se na ostrově plném jiných ztroskotanců, kteří, zahleděni sami do sebe, se snaží vyznat ve svých citech. Na vlastní povinnosti nikdo nemyslí. Ve světě přehlušeném hudbou každý slyší jen ozvěny svých tužeb...

Adaptace „brutálního“ románu pro ženy. Příběhy dvou žen: Brigity a Pauly. Ani jedna v tuto chvíli nemá budoucnost. Příběh o tom, kterak žena k osudu přišla...

Salónní večírek, kde se racionální změní v poetické a intuitivní v exaktní. Myšlenky a algoritmus Ady Lovelace, matky všech programátorů a dcery básníka lorda Byrona. Matematika a romantika se nevylučují, krása vzorů a posloupností, vše má svůj řád...

Inscenace jako autorský internet emocí, volně inspirováná mj. bestsellerem jihokorejské spisovatelky Han Kang „Vegetariánka“. Muž přišel z pracovního večírku a manželka se mezitím proměnila ve strom. Esej o potravě! Utopie? Ne. Sen. „Ekologická krize!! Na talíři kapitalismus. Nenažranost nebo dobrovolné nevolnictví slabých a rezignovaných v režimu bílého muže? Je čas vzpoury? Dnes. Budoucnost planety ve věku antropocénu černá, černá jak spálené kuře v mikrovlnce v uhelnatě-zlatavém obalu. Raději červenou řepu. Povstání! Rizikům navzdory.“

Autorský projekt inspirovaný příběhy krajiny, zvířat a lidí, kteří ji obývají, a v neposlední řadě také životem a tvorbou slavného (nejen) dřevorytce. Šumava umírající a romantická – Josef Váchal. Psi, bludičky, ženy, divočina, tabák, život, smrt a sny...

Nový autorský projekt na motivy Gustava Meyrinka, časopisu Nový prostor, televizních kuchařských show a současných pražských reálií. „Praha má tajemství. Mlčet znamená zlato. Kdo se tím moc zabývá, snadno se mu zamotá hlava. Víme však, že bude líp. V jistém smyslu určitě...“

Freska (obraz) a legenda o Suzanne Renaud, ženě, se kterou se osud ani dějiny nemazlily, a také o jejích blízkých. Společenský lesk a postavení, přepych, francouzské univerzitní i přímořské klima postupně zcela vyměnila za českou bídu, špínu a osamění. Žena básníka a grafika Bohuslava Reynka se stala nejprve dobrovolně a poté i souhrou dějinných okolností vězenkyní v cizí zemi, aby tam i nakonec v chudobě a tichosti umřela, „zapomenutá jako kůrka chleba za starou almarou“. A přece...

Inscenace na motivy děl rumunského židovského autora. Vzpomínky přecitlivělého chlapce deprivovaného nehybnou strnulostí moldavského maloměsta se točí kolem poznávání skrytých tajemství života, sexuality, citu, snu a smrti. Za vším je cítit průzkum hranic vlastní existence ústící v exaltovanou touhu po osvobození z tělesného a hmotného vězení a nalezení „skutečného života“.

Divadelní inscenace na motivy poezie původních obyvatel Mexika. „Doopravdy jsou lidé skuteční? Také jejich zpěv skutečný není...“

První díl kabaretního cyklu. Chemický kabaret - destilát - kondenzát s poezií, skeči, zpěvy a tanci.

Interpretace textu Heinera Müllera. Příběh z dob Velké francouzské revoluce, lokace: Karibik. Negerství nezůstane stranou. Liberté Egalité Fraternité. Láska, zrada a smrt. Hegel, Haiti a Piráti z Karibiku... „Otroctví je přírodní zákon, starý jako lidstvo samo. Ahoj.“

Autorský projekt založený na Brechtově hře „Dobrý člověk ze Sečuanu“ a dalších zrojích. Čtyři herečky na jevišti vypovídají o feminismu, lásce, kapitalismu a životě v pravdě dnes. Demonstrace, politika a Verfremdungseffekt...

Inscenace věnovaná Václavovi Havlovi k jeho jubileu. „Žehrání současného umělce intelektuála nad neexistencí jasného nepřítele. Generace Havel Postpravda Demokracie Kapitalismus Komunismus Masa Elita. Ferdinand Vaněk dnes. Stojí to všechno za hovno.“

„Skandální“ „komedie“ „prokletého“ rakouského dramatika a básníka. Obnažené liduvnitřnosti jednoho bydliště našeho města. Pornografie, umění, květenství a obětování. „Mrdat máte... olizovat suchý led ze sousedské tělesné všeobecnosti, která vám najednou musí být vlastní jako samozřejmá cizota.“

„Tenhle příběh vypráví o pustých městech a duchovním kanibalismu a incestu a osamělosti a nelásce a smrti, a tak dále... Líčí mě a moji sestru jako zrůdy, a tak dále... Tomu, koho to může zajímat.“

Inscenace s podtitulem „v každém člověku dříme prase“, jejímž tématem je lidská svoboda a překračování norem - společenských i divadelních.

„Balkánská válečná komedie“ inspirovaná díly chorvatských publicistek Vedrany Rudan a Slavenky Drakulić. Jedna žena. Antická hrdinka? Spíš antihrdinka. Její příběh, její postřehy, její lásky, její hněv, její fórky, její kytara a její oblíbený mediální kanál. Plus bombardování plus kytara plus devadesátky plus Balkán. A taky nová země, kde je klid a pod pojmem Balkán si lidi představí především Jugošku s pláží a mořem. Každý si v sobě hýčkáme svoje obrazy, které tvoří naši zemi a naše dějiny. Tyhle obrazy vyhrávají volby a díky těmhle obrazům dokážeme milovat i nenávidět. Jak vzniká válka a kdo ji vyvolává? Jací jsou Češi očima holky ze Srbska...?

„Jak se to mohlo stát?“ Dva mladí kluci na vesnici v roce 2002 ubili svého kamaráda a zakopali ho u prasečáku. Jejich vesnice byla přitom před pár lety zvolena nejhezčí vesnicí Německa a jejich rodiny byly přece úplně normální. A co když je spíš s podivem, že se tohle nestalo už o dost dřív?