Barka

Hodně těžký představení. Aktuálně doma řešíme zhoršující se demenci babičky, takže se mě to opravdu hodně dotýkalo a nebylo mi z toho vůbec dobře. Jsem ráda, že se v inscenaci vyskytnou i humorné části, aby si člověk trochu vydechl.

Já se strašně divim tak nízkému hodnocení. Je to Drábkovina a kdo má jeho tvorbu rád, tak podle mě nemůže být zklamaný. Je to absurdní, nadsazené, ulítlé... ale za tím vším se skrývá strašně silný a dojemný příběh, ze kterého já jsem měla až slzy v očích.

75% Inscenace mě vtáhla, bavila, oslovila, našla jsem tam spoustu povědomých okamžiků... zároveň se ale nemůžu zbavit pocitu, že mi tam chybí nějaké pořádné rozuzlení, překvapení, katarze, wow moment... prostě to skončilo tak, jak by člověk na první dobrou čekal. Tak jakoby nijak. Což mě dost mrzí a nemohu tedy dát vyšší hodnocení.

Nejsem úplně nestranná, protože Romana Zacha i Ondru Bauera miluju. Takže jsem byla samozřejmě z tohoto spojení nadšená a pánové mě nezklamali. Co se však týče hry samotné, tak na můj vkus občas zbytečně sklouzávala k lacinosti a podbízivosti. Hantec O.B. mě velkou část hry vyloženě iritoval, ale když jsem pak pochopila pointu, bylo vše odpuštěno. Celkově jsem měla radost z konce, který jsem absolutně nečekala a fakt mě pobavil.

Docela zklamání. Námět dobrý, ale někdy je děj dost zmatečný a vlastně jsem si chvílemi nebyla jistá, v které rovině se zrovna nacházíme. Představení bylo dost dlouhé a často mu kvůli tomu padal řetěz. Možná to bylo tím, že jsem viděla derniéru a herci měli potřebu improvizovat víc, než bylo zdrávo. Každopádně herecky mě tahle parta hodně bavila.

65% Dost se ve mně bijí pocity. Bavilo mě to, fakt jo, ale zároveň se nemůžu zbavit pocitu, že je ta hra vlastně poměrně hloupá a prvoplánová. Jenže herecké obsazení je tak fantastické, že mi to snad ani nevadí :) Každopádně mě štval konec, je strašně rozvleklý a vlastně dost zbytečný. Jak už tu někdo psal, ukončit to o 15 minut dřív a bude to ok.

Obdivuji Lumíru, že se dokázala se svými démony poprat a tuhle nezáviděníhodnou zkušenost pak přetavit v takhle silnou osobní výpověď. A že to vše zvládá ještě s humorem. Takovéhle inscenace mají smysl a dávají divadlu další rozměr.

Tahle inscenace mi sedla, šla jsem s herečkami od začátku do konce, smála jsem se, ale zároveň mi z některých scén bylo až úzko. Je to prostě ze života.

Strašně těžko se mi hodnotí. Je to perfektně zahraný, plný nápadů, silný...ale zároveň se mi na to nějak blbě koukalo a chvílemi jsem se i ztrácela v ději. Inscenace pro opravdu náročného diváka.

Tahle parta opět nezklamala. Skvělý, originální a strašně pravdivý!

75% Skromná inscenace, která staví hlavně na hereckém obsazení... a to je povedené. Je to milé, zábavné a vlastně i docela poučné ;)

Miluju! :D Muzikálový výstup padoucha a čmeláka už z hlavy nikdy nedostanu. Vtipné, chytré, hezké i vizuálně. Nejdůležitější ale je, že z představení byla nadšená i moje tříletá dcera a to je hodně přísný divák ;)

Inscenace, která ke mně bohužel moc nepromluvila. Zápletka mi přišla tak banální, že jsem si říkala, kdy přijde ten pořádný zvrat... a on nepřišel. Herci se snažili, ale jakoby všechno, co se na jevišti dělo, tam taky zůstávalo, k divákům se ta energie nějak nepřelila. Soudím nejen podle sebe, ale i reakcí ostatních přítomných. Je to škoda, protože je to vlastně moc milé představení a herci jsou vybráni dobře. Třeba si to jen potřebuje trochu sednout a ohrát a bude to fajn.

Krásně vykreslené vztahy tří generací žen. Matky a dcery, to nikdy není jednoduché. Inscenace, která logicky osloví spíše ženské publikum. Já jsem se bavila a zároveň se mi v hlavě neustále ozýval hlásek: "Vidíš, na tohle si dej pozor, tohle své dceři nikdy neříkej, a bacha, takhle s mámou taky občas mluvíš..." No prostě ze života :)

Moc hezká komedie. Zápletka vlastně není nijak originální, ale překvapivě funguje. Vše stojí hlavně na hereckých výkonech a ty jsou bravurní. Nezklamal nikdo. Já bych ale ráda "vypíchla" Anežku Saicovou, která při své premiéře na divadelních prknech strčila do kapsy celou řadu ostřílenějších a zkušenějších kolegyň. Myslím a doufám, že o ní ještě uslyšíme. Musím pochválit také výpravu a kostýmy, krásně se na to kouká a přestavba scény o přestávce je malým představením sama o sobě :) Díky za příjemně strávený večer.

Za mě nevytěžené téma. Z takového nápadu se dalo rozhodně vytřískat víc a vkusněji. Ale na druhou stranu konečně komedie, která nestaví na dveřích a záměnách kufrů (berte s nadsázkou). Průšvih to není, zázrak taky ne... i když se o něm hraje :)

Nechala jsem si 14 dní na uležení, abych si vlastně ujasnila, co jsem to viděla. Oceňuji především nasazení všech herců, to bylo opravdu neskutečné a ta energie se vpalovala i do nás, co jsme seděli na nejvyšším balkoně. Ale jinak rozpaky. Všeho bylo tak nějak moc a forma přebíjela obsah. Výpovědi silné, ale nebyla jsem schopna je naplno vnímat a cítit, protože těch vjemů okolo bylo prostě moc, až se z toho točila hlava. A to mě mrzí. Nechápala jsem kostýmy, které byly velkolepé, ale samoúčelné. Celkově mi vadilo, jak je dění na jevišti vlastně pořád stejné. Píseň Lenky Dusilové na závěr byla nádherná, ale jakoby byla z úplně jiného projektu

Co jsem to sakra viděla? Já snad poprvé nevim, co k představení napsat. První půlku jsem protrpěla, přišlo mi to strašně laciné, prostě jen vulgární prvoplánové vtipy, nechápala jsem, čemu se ostatní od prvních minut tak smějí. Postupem času jsem přistoupila na absurditu celé věci a nakonec jsem snad i pochopila, co tim chtěl básník říci. Ke konci už jsem se i zasmála. Když na konci vyšla J.D. s tim, jestli to myslíme vážně, že se tomu smějem a začala vyjmenovávat důvody, proč bychom neměli, řekla jsem si "Jo, tak teď mi to všechno zapadlo, díky!" Jenže oni to pak zas úplně pohřbili a výsledek je pro mě dost rozpačitý. Ale herci famózní.

Tak na tuhle inscenaci jsem šla s jediným cílem - přežít to. Jak já jsem se spletla! Moc mě bavila. Kauzu Guru Járy jsem celkem sledovala a celkově jsem taková trochu antiezo, takže se mi hra trefila do osobního nastavení. Musím vyzdvihnout R. Švece, kterému je role opravdu psaná na tělo, jeho nesporné charisma postavě velmi pomáhá. Víc se mi líbila první půlka, ve druhé už se příliš řve a hra sklouzává k lacinějšímu humoru, což mě trochu mrzí a dávám proto nižší hodnocení.

Já úplně koukám, jak jsou tady diváci nároční. Dle mého názoru si tato inscenace takhle nízké hodnocení rozhodně nezaslouží. Já jsem z divadla odcházela s úsměvem na rtech. Přišlo mi to celé hezky milé a příjemné. Že text není zrovna intelektuální? No a co. Je to prostě sonda do života dvou trochu odkvetlých žen, které chtějí ještě něco zažít, ale bojí se vystoupit ze svých komfortních zón. Myslím si, že je to opravdu hodně ženské téma. Ženy se v tom vidí a baví se, muži nechápou a nudí se. V pořádku, nemusí se to líbit všem. Tohle je taková ta inscenace, na kterou si zajděte s kámoškou a pak pokračujte na víno do nejbližší vinárny :)

Je mi to neskutečně líto, ale já nemohu dát vyšší hodnocení. Skoro celou dobu jsem se strašně trápila. Mě to ukrutně nebavilo. Text je enormně náročný a zpracování bylo pro mě natolik nezáživné, že jsem nedokázala pořádně udržet pozornost. Ohromně obdivuji herce za jejich výkony, muselo být opravdu strašně těžké se tento text naučit a všichni hráli s obrovským nasazením. Ale režie to za mě úplně pohřbila, vždyť to bylo pořád stejné, od začátku do konce. A taky scénograf, pardon. Já jsem tak zoufale toužila, aby se změnila scéna (ze které mě úplně bolely oči) nebo aby se konečně začalo hrát trochu jinak. Jako rozhlasová hra ok, ale tohle ne.

Nešla jsem s nijak velkým očekáváním, ale wow, já se bavila od začátku do konce! Nejvíc inscenaci táhne Lucie Polišenská, která je naprosto skvostná. Obdivuji její energii a odvahu dělat si legraci sama ze sebe. Byla bych schopna na ni koukat další dvě hodiny. Ale abych neadorovala jen ji, i J. Stryková a R. Goščíková měly své role pevně v rukou a moc mě bavily. Speciální poklonu si zaslouží L. Burian za všechny své mužské postavy. Nádherně je dokázal oddělit a každá byla neuvěřitelně vtipná. Gratuluji DRB k opravdu velmi povedené inscenaci.

Tohle bylo skvělé. Začátek mě trochu vyděsil, ale uf, nebylo to tak, jak to vypadalo. Velmi ze života (naštěstí né mého). Herci bravurní, nejvíc mě dostala do kolen matka Kateřiny Smržové. Její úsměv je opravdu nakažlivý.

85% Inscenace postavená především na hereckém projevu. A ten se povedl. U všech zúčastněných. Byla jsem celou dobu v úžasu, jak jemně a přitom přesně dokáží všichni vykreslit charaktery svých postav. Inscenace vtipná a zároveň mrazivá. Krásně nastavené zrcadlo pokrytectví dnešní doby... a vlastně nejen té dnešní. Velmi nadčasové.