Barka

Já jsem byla moc spokojená. Je to taková poctivě odvedená práce bez ambicí o jakoukoli modernizaci nebo aktualizaci a za to jsem vlastně ráda. Inscenace je výpravná s krásnými kostýmy a dobře zvolenými herci. Jediný, kdo mě úplně nenadchl, byl Ivo Theimer, který je prostě nevýrazný a vedle D. Mišáka absolutně upozaděný. Ale tenhle problém s ním mám bohužel ve většině inscenací, je to dané jeho hereckým typem.

Poctivé divadlo. Byla jsem zvědavá, jak se tvůrcům podaří tak vrstevnatý příběh s velkým počtem postav dostat na jeviště. A povedlo se. Jediný malinký problém jsem měla s Violou, nějak se mi herečka do této role nehodila. Ale to je čistě můj subjektivní názor.

Neuvěřitelná souhra Lenky Vlasákové a Báry Munzarové, už jsem dlouho neviděla na jevišti takové souznění. Hra je vtipná, dojemná a zároveň silná. Děkuji za krásný zážitek.

Komedie, která krásně šlape. Obrovskou zásluhu na tom má samozřejmě obsazení, co naplat, chemie mezi skutečným otcem a synem prostě funguje a je divácky lákavá. Líbila se mi i výprava, celé mi to přišlo takové osvěžující :)

Milé představení. Petr Rychlý bravurně střídá jednotlivé postavy. Po čase už jsem si ale říkala, že je to spíše taková přehlídka jeho hereckého rejstříku, než příběh s plnohodnotnou zápletkou. Myslím, že vedlejší postavy se mohly zapojit více, než jen jako komentátoři aktuálního Románkova stavu a stafáž jeho scének. Také konec je za mě nedotažený, nikdo se tam vlastně nepodiví, že to dopadlo jak dopadlo (snad kromě matky), což mi přišlo hrozně zvláštní, až zavádějící. Nicméně jsem neodcházela z divadla zklamaná, představení mě bavilo, herecké výkony byly skvělé (paní Homolová zahrála opilce nejautentičtěji, co jsem za hodně dlouhou dobu viděla :)), takže spokojenost.

Trochu zklamání, čekala jsem asi trochu sofistikovanější zábavu. Martin Donutil byl skvělý, ale myslím si, že režie mohla být rozhodně nápaditější. Zaradovala jsem se při vtipu s nohou přes nohu a těšila jsem se, že těchto jemných Martiných infiltrací bude více, avšak nepřišla už žádná. Prostě se hrála buď Marta nebo floutek a to je podle mě škoda. Také narážek na velký zadek bylo podle mě zbytečně moc, přišlo mi to laciné. Poselství na konci bylo fajn, byla jsem za něj ráda, je to opravdu mrazivé, ale bylo bohužel trochu hozeno pod stůl, jak se říká. Podtrženo sečteno, šlo by to i lépe.

Tvorbu VOSTO5 miluju a jsem tím pádem skoro nekritická. Tragédie Liblice je zase originální počin a to mě na nich baví. Musim se ale přiznat, že zvolená forma se pro mě celkem brzy vyčerpala a v druhé půlce už jsem měla trochu problém s pozorností.

Nádherná herecká příležitost pro dvě herečky. A musím říct, že pro tuto inscenaci byly vybrány skvěle! Mám velkou radost, že jsem mohla vidět Martinu Preissovou jinde než na velkém jevišti ND. Inscenace je silná a skvěle osciluje mezi komedií a psychologickým dramatem. Mám ale i menší výtky. Já bych ji snesla o něco delší, konec mi přišel nějaký rychlý (byla jsem na 1. repríze a hrálo se 1:10 + děkovačka) a čekala jsem větší katarzi nebo plot twist na konci, jinak bych dala ještě vyšší hodnocení. Také projekce mi přišly hodně nedotažené.

Viděno na Kampě open air v rámci skautských oslav. Možná kdybych to viděla v divadle, bylo by hodnocení ještě vyšší. Takhle jsem ne vždy slyšela (hlavně scény odehrávající se za kulisou) a občas prostě okolní hluk moc rušil. Každopádně představení je nabité energií, nápadité a herci úplně skvělí (hlavně P. Uhlík). Bavilo moc.

Hodně těžký představení. Aktuálně doma řešíme zhoršující se demenci babičky, takže se mě to opravdu hodně dotýkalo a nebylo mi z toho vůbec dobře. Jsem ráda, že se v inscenaci vyskytnou i humorné části, aby si člověk trochu vydechl.

Já se strašně divim tak nízkému hodnocení. Je to Drábkovina a kdo má jeho tvorbu rád, tak podle mě nemůže být zklamaný. Je to absurdní, nadsazené, ulítlé... ale za tím vším se skrývá strašně silný a dojemný příběh, ze kterého já jsem měla až slzy v očích.

75% Inscenace mě vtáhla, bavila, oslovila, našla jsem tam spoustu povědomých okamžiků... zároveň se ale nemůžu zbavit pocitu, že mi tam chybí nějaké pořádné rozuzlení, překvapení, katarze, wow moment... prostě to skončilo tak, jak by člověk na první dobrou čekal. Tak jakoby nijak. Což mě dost mrzí a nemohu tedy dát vyšší hodnocení.

Nejsem úplně nestranná, protože Romana Zacha i Ondru Bauera miluju. Takže jsem byla samozřejmě z tohoto spojení nadšená a pánové mě nezklamali. Co se však týče hry samotné, tak na můj vkus občas zbytečně sklouzávala k lacinosti a podbízivosti. Hantec O.B. mě velkou část hry vyloženě iritoval, ale když jsem pak pochopila pointu, bylo vše odpuštěno. Celkově jsem měla radost z konce, který jsem absolutně nečekala a fakt mě pobavil.

Docela zklamání. Námět dobrý, ale někdy je děj dost zmatečný a vlastně jsem si chvílemi nebyla jistá, v které rovině se zrovna nacházíme. Představení bylo dost dlouhé a často mu kvůli tomu padal řetěz. Možná to bylo tím, že jsem viděla derniéru a herci měli potřebu improvizovat víc, než bylo zdrávo. Každopádně herecky mě tahle parta hodně bavila.

65% Dost se ve mně bijí pocity. Bavilo mě to, fakt jo, ale zároveň se nemůžu zbavit pocitu, že je ta hra vlastně poměrně hloupá a prvoplánová. Jenže herecké obsazení je tak fantastické, že mi to snad ani nevadí :) Každopádně mě štval konec, je strašně rozvleklý a vlastně dost zbytečný. Jak už tu někdo psal, ukončit to o 15 minut dřív a bude to ok.

Obdivuji Lumíru, že se dokázala se svými démony poprat a tuhle nezáviděníhodnou zkušenost pak přetavit v takhle silnou osobní výpověď. A že to vše zvládá ještě s humorem. Takovéhle inscenace mají smysl a dávají divadlu další rozměr.

Tahle inscenace mi sedla, šla jsem s herečkami od začátku do konce, smála jsem se, ale zároveň mi z některých scén bylo až úzko. Je to prostě ze života.

Strašně těžko se mi hodnotí. Je to perfektně zahraný, plný nápadů, silný...ale zároveň se mi na to nějak blbě koukalo a chvílemi jsem se i ztrácela v ději. Inscenace pro opravdu náročného diváka.

Tahle parta opět nezklamala. Skvělý, originální a strašně pravdivý!

75% Skromná inscenace, která staví hlavně na hereckém obsazení... a to je povedené. Je to milé, zábavné a vlastně i docela poučné ;)

Miluju! :D Muzikálový výstup padoucha a čmeláka už z hlavy nikdy nedostanu. Vtipné, chytré, hezké i vizuálně. Nejdůležitější ale je, že z představení byla nadšená i moje tříletá dcera a to je hodně přísný divák ;)

Inscenace, která ke mně bohužel moc nepromluvila. Zápletka mi přišla tak banální, že jsem si říkala, kdy přijde ten pořádný zvrat... a on nepřišel. Herci se snažili, ale jakoby všechno, co se na jevišti dělo, tam taky zůstávalo, k divákům se ta energie nějak nepřelila. Soudím nejen podle sebe, ale i reakcí ostatních přítomných. Je to škoda, protože je to vlastně moc milé představení a herci jsou vybráni dobře. Třeba si to jen potřebuje trochu sednout a ohrát a bude to fajn.

Krásně vykreslené vztahy tří generací žen. Matky a dcery, to nikdy není jednoduché. Inscenace, která logicky osloví spíše ženské publikum. Já jsem se bavila a zároveň se mi v hlavě neustále ozýval hlásek: "Vidíš, na tohle si dej pozor, tohle své dceři nikdy neříkej, a bacha, takhle s mámou taky občas mluvíš..." No prostě ze života :)

Moc hezká komedie. Zápletka vlastně není nijak originální, ale překvapivě funguje. Vše stojí hlavně na hereckých výkonech a ty jsou bravurní. Nezklamal nikdo. Já bych ale ráda "vypíchla" Anežku Saicovou, která při své premiéře na divadelních prknech strčila do kapsy celou řadu ostřílenějších a zkušenějších kolegyň. Myslím a doufám, že o ní ještě uslyšíme. Musím pochválit také výpravu a kostýmy, krásně se na to kouká a přestavba scény o přestávce je malým představením sama o sobě :) Díky za příjemně strávený večer.