R.JELEN.21

Jsem jako vždy spokojená, dobrá čekala jsem něco maličko jiného, ale určitě nejsem zklamaná.

Doteď vlastně netuším, jak jsem se já neznaboh ocitla zde, tak zase je to příběh vánočních svátků a ten by měl znát každý.
V podání paní Mileny Steinmasslové a pana Aleše Petráše se to tak dobře poslouchá. Člověk jim prostě věří, že tu zářící hvězdu skutečně vidí a i vy ji můžete v odlesku očí obou dvou spatřit.
Člověk se ani nechce pohnout, aby vrzání židle nenarušilo to kouzlo.

Miluji Dickensovu Vánoční koledu a momenty kdy se v představení vynoří jsou skvělé. Soubor mi přijde schopný a i když mají své momenty, nedá se říci, že by se na ně špatně koukalo.
Teď nebudu hudrovat, že mi tam některé oblíbené pasáže chyběli, protože chápu, že vzhledem k tomu, že bude především cílit na děti je třeba to s délkou nepřehnat.
Prosím, kde přesně se ve Vánoční koledě vyskytuje husa pekingská, pes a had?
V některých momentech nejde (hlavně v úvodu) vůbec přes hudbu rozumět zpěvu.
Asi jsem už stará xD

Neříkám, že je to zle zahrané, ale prostě mě to nechytlo.
Každopádně sbohem a šáteček

Tohle představení toje MAZEC! Výkony jsou úžasné, samotný text se strašně dobře poslouchá a všechno do sebe zapadá i přes vulgarismy to není zbytečně na sílu. Ten motiv to je síla, člověk neví jestli se smát nebo jen nevěřícně zírat a kolečná maniakální scéna Ladislava Hampla to celé dokona.
Kromě textu se mi velice líbi scéna, která je jednoduchá a přesto účelná. Marek Němec není jen schopný herec ale i režisér. Děkuji za nevšední zážitek.
Svým způsobem to doporučuji, protože něco takového jsem neviděla asi nikde. Jen to tedy určitě není hra pro každého.

Už po čtvrté na téhle partičce a zase úplně v úžasu :) Dle mého je tam pár hluchých míst, ale rozhodně co se žánru Nový cirkus týká, je to daleko před La Putykou a těším se na další.

Velice sympatičtí mladí lidé a byla radost je sledovat. Tak jim přeji, aby v té profesi, kterou si vybrali měli úspěch a hlavně štěstí na samé dobré role.

Neexistuje lepší důkaz toho, že muži jsou stále děti.

Maličko bych ztlumila hudbu, především v prvních minutach trhá bubínky.
Je to velice zajímavé nahlédnutí do života Františka Filipa a i náhledu postižených lidí. Až si někdy říkám, jestli ti postižení nejsme spíš my :) Nebuďme kurvy a chtějme, abychom mohli.

Neuvěřitelně poutavé představení lásku a ctižádost (jak mužskou tak především tu ženskou) v době, kdy ženy sále ještě "neměli" tolik ve vědě co dělat. Stejně je neuvěřitelné, že ze snímku černobílého nic, je několik hlav schopno vidět jak vypadá to, co je základem nás všech. Základem tak důležitým a přesto tak malým a jak to malé něco, někdo dokáže přenést na snímek černobílých puntíků.
Děkuji

Rozhodně to nejlepší co jsem od La Putyky viděla. Mělo to šťávu i když mě osobně některé ty "vtipné" pasáže úplně nesedly (někdy mi přišli prostě až moc na sílu), rozhodně nelituji.

Musím říci že i díky herci z papíru panu M. Bumbalkovi představení získalo pár dalších míst pro zasmání. A upřímně dát to z papíru tleskám! Osobně tu mám části, které táhnou, části, které se vlečou a nějak úplně nevím jestli bych měla v okolí lidi, kterým bych představení doporučila. Je třeba počítat, že je to takové jednodušší. Zase nebude-li od toho člověk čekat bůh ví co, bude spokojený.

Byla jsem spokojená :) Fotografická sekvence cválajícího koně je poměrně známá, ale jméno autora už méně (jo je to E něco Helios a už nevím xD). Tady jsou podstatně lepší ta taneční čísla než činoherní část se dost vleče :(

Na 17.11 nešlo zvolit lépe, během hry dojde na okamžiky zamyšlení se, dojmutí se i zasmání se.
Celé osazenstvo podává velice přesvědčivý výkon, především překlad Milana Kačmaříka a soudružka Máši Málkové jsou úžasné momenty.
Milana Kačmaříka, Mášu Málkovou jsem si zamilovala už v Rokoku, Vilém Udatný a Jan Hofman se též nenechali zahanbit. Skutečně se už kvůli nim vyplatí hru vidět.
Děkuji

Provedení je velice nápadité, ale třeba to čtení textu (které nepůsobí jako součást divadelního pojetí) strašně kazí dojem. Celkem se nejsem schopna rozhodnout jestli to je tím, že jsem dříve narozená a tak jsem si dobu popisovanou nezažila a nehazuje se mi kontext nebo je to provedením. Každopádně děkuji za tuto zkušenost.

Já jsem spokojená, nekončí to sice úplně šťastně, ale co od ruského romanopisce čekat. Člověk se zasměje, dojme, zapřemýšlí a nakonec to za potlesk ve stoje stálo. Dalo by se tomu úspěšně něco vyčíst? Ano dalo, ale proč :)
Dlouhá je pro mě skutečně scénou silné činohry, kde vždy (nebo aspoň až na Racka) odcházím spokojená s vědomím, že to nebyli zbytečně utracené peníze. Ani dnešek není výjimka.

Předně je dobré říci, že spojení činohry a nového cirkusu, zní jako něco co by při správné konstalaci vůbec nemuselo dopadnout špatně. Zde se ale na můj vkus úplně nezdařilo.
Představení má části, především činoherní (na můj vkus tu je nového cirkusu prostě málo), které jsou skvělé jen jsou pak naprosto zabité pasážemi kde si jen říkám: Proboha proč!! Je to skutečně nutné?
Člověk má prostě od spojení Dejvického divadla dost vysoká očekávání, která zde úplně nedostane. Ve výsledku nedostane ani nový cirkus. Velká škoda!
Když už to vypadá na nějakou myšlenku, absolutně jí nejde rozumět.

Pavel Tesař stihl za neuvěřitelných 19 let přijít o vlasy ale ne o elán. Druhá hra kde malého chlapce hraje již plešatý pán a jeho maminku Eva Hacurová, která by při troše vůle mohla být dcerou.
Já už se na představení chtěla dostat loni, jen mi to moc nevyšlo. Letos jsem chytila příležitost hned jak se naskytla a nelituji.
13.11.2023 Ups I did it again :)

V některých částech jsem sice trochu ztrácela pozornost, ale i tak jsem s výsledkem a celkovým vyzněním hry spokojená. Možná mi tam chybí trochu více charismatický prvek, jako u hry s panem Táborským. Nicméně jako sonda do ztracené generace je to zajímavý zážitek.

Vůbec to není zlé, dobře některé vulgarismy by mohli být omezené, ale jinak je to velice zajímavá zkušenost s tím co v divadle lze.
Dobře, asi se to není klasická činohra, ale na termín, že to není divadlo, bych byla velice opatrná.
Taky musím říct, že jsem jako první podle plakátů očekávala p. Pechláta xD Je to super, že se i kolegové chodí dívat na představení. Mě někdo přijít do práce tak bych ho hnala xD
Narážka na Babiše je doslova geniální.

Konečně režie Daniela Špinara, která stála za to. Po katastrofální (aspoň pro mě) Manon Lescaut.
Výkon hereček je jednoduše výborný, visela jsem na nich a má to dynamiku a spád. Také ten nezvyklý úhel pohledu (divák sedí na jevišti a hra se odehrává v hledišti). Super
D. Špinar se do osoby K. H. Hilara trochu projektuje. Nemá úplně jednoduchou pozici, je mnoho výhrad vůči jeho osobě a říct: On taky byl takový despotický, ale změnil vnímání a pojetí činohry, pan Hilar měl na své straně diváky a kritiku. Nejsem si jistá, že se to může povést i D. Špinarovi.

Spokojenost jako vždy, tahle partička prostě stojí za vidění ;)
Hostující Ivan Lupták je v téhle roli jako plejtvák ve vodě.
Musím říci a bude to vlastně jediná výtka (ale malá), že jsem si přece jen zvykla na představení protkané písničkami, které mi zde chyběli, nejspíš budou někde vpravo dole mezi obrazy 3-10.

Ve finále to vůbec nebylo blbý. Já osobně mám z kusy Cirku La Putyky jeden problém, přijde mi, že samotné číslo mnohdy skočí dříve než pořádně vygraduje a než se začnu pořádně těšit.
Zde je ta řekněme výplňová část mezi samotnými čísly, dokonce možná ještě o fous lepší, než samotná akrobacie.
Konec konců doporučila bych to, jako nejlepší co jsem z La Putyky viděla, kdyby dnešní představení nebyla derniéra ;)

Jedním slovem: úžasné
Dvěma slovy: absolutně úžasné
Víc netřeba dodávat, tohle se musí vidět ;)

První letošní Dlouhá, do tohohle divadla se vracím vždycky ráda.
Racek mi ale příliš nesedl, celý soubor hraje dobře (pro mě jen velmi nevýrazná M. Poulová (v každé roli v jedné poloze a je si v ní jistá, ale trochu se to okouká). Zpátky k Rackovi scéna je zajímavá a rozhodně upoutá. Jen mi je dosti líto všech co musí v tom prachu ze skratovaných papíru nějaký čas dýchat. Na konci si především dámy mohou užít nahé půlky hlavního představitele (za mě bych to vynechala, ale kdo jsem já).
Určitě nejsem sama kdo do divadla jde bez znalosti předlohy. Chci hru poznat na jevišti a to se zde nedaří.